Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přišla jsem na nevěru přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.12.11 20:06
Přečetla jsem a je mi to moc líto, nevím co poradit, jen držím palečky, aby se vše vyřešilo ke spokojenosti tvé i tvého dítěte… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.11 20:07
Je mi to líto - ale „vítej v klubu podváděných“ Nejsi v tom sama, je nás spousta. taky se za „to“ stydím, stydím se za to, že ho nedokážu kopnout do.. a pořád s ním jsem atd!!! Drž se, už kvůli malýmu a ať to dopadne jakkoliv, tak tady vždy najdeš oporu
- Citovat
- Upravit
25.12.11 20:08
JE MI TO MOC LÍTO
Ahojky,je mi líto, že musíš tohle prožívat zrovna teď o vánocích. Měla by sis užívat s mimčem a milujícím manželem. Vysvětlil ti manžel vůbec, proč se to stalo? Vždyť tě musel podvést měsíc před porodem, to měl spíš přemýšlet o tom,že se mimčo brzo narodí a ne na cizí ženskou a ještě vdanou s dítětem. Je to ta samá, s kterou tě podvedl už předtím?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:11
Ahoj, moc mě to mrzí Ale těchto diskuzí jsem tu pročítala už několik. A musím říct, z některých chlapů mi je na 
Jak může někdo v době porodu své ženy spát s nějakou krávou?? 
A nejen v té době, ale přes těhotenství, šestinedělí? Kdykoliv?Čím víc toho čtu, je mi hrozně. Naštěstí nic takového doma nemám, nedokážu si představit, že bych měla. Moc síly Ti přeju.. A za rodičema se neboj jít, oni to stejně poznají a časem se to dozví. Určitě ti hodně pomůžou. A tvému chlapovi přeju, at se smaží v pekle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:12
Kolem mě mám takový 2 rodiny.. 
Nejradši bych,aby jste je poslali do háje a vyřešili to za ně,když je to pro ně tak složitá věc, ale chápu,že je to strašně těžký Je to hrozný co ti provedl a teď dělá jak je vlastně hrozně čestnej,když ho trápí pocit viny. Držím moc palce a co nejméně slziček!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:12
Tohle je vždycky dost těžké a je mi to líto,že tohle prožíváš…co poradit? Teď si podle mě musíš uvědomit i ty co chceš, chceš ho zpátky? Za jakou cenu? Mít pořád strach, že se to vrátí? Výčitky? Na druhou stranu mi je jasné, že ho i přesto všechno co Ti provedl miluješ a je tu syn. Asi bych mu teď nechala prostor ať se rozhodne sám co chce a následně na to řešila až jak se rozhodne…každopádně on i ta jeho milenka jsou pěkné s…ě ona si asi neuvědomuje jak by bylo jí kdyby se jí tohle stalo v těhu Tobě přeji hodně sil ať to vše ustojíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.11 20:18
Je mi to líto.Každou chvíli čtu,že někdo někoho podvádí.Manžel mě nepodvedl,ale myslím,že k tomu nebylo daleko.Našla jsem mu v telefonu esemesky,měla jsem podezření.Od té doby mám problém mu věřit,i když bych chtěla.
Terka
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.11 20:19
Všem vám moc děkuju za podporu. Je mi hned o něco líp, když jsem ze sebe vysypala. Tenkrát mě podvedl s jinou a nedošlo to tak daleko jako teď.
Považuju se za docela rozumnou holku a každý kamaradce bych poradila, ať ho hned nakopne do prdele, ale když se to týká mě a mého dítěte jsem v úzkých a chtěla bych to vše zachránit.
- Citovat
- Upravit
25.12.11 20:21
Také jsem bývala toho názoru kopnout do prdele, ale jak jsem se jednou ocitla v podobné situaci jako kdybych zapoměla na všechny zásady, které jsem měla 
Anonymní píše:
Všem vám moc děkuju za podporu. Je mi hned o něco líp, když jsem ze sebe vysypala. Tenkrát mě podvedl s jinou a nedošlo to tak daleko jako teď.
Považuju se za docela rozumnou holku a každý kamaradce bych poradila, ať ho hned nakopne do prdele, ale když se to týká mě a mého dítěte jsem v úzkých a chtěla bych to vše zachránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:25
Tak něco podobného bohužel bylo i u nás a naštěstí to dopadlo dobře, tehdy bylo našim dětem 8 měsíců když jsem zjistila že se něco děje. Bylo to nejhorší období v mém životě, ten pocit že děti budou bez táty, nikdy jsem nechtěla aby jsme byli rozděleni, no ale jak píšu na začátku, dopadlo to dobře. Jenom si řikám, že jsem tehdy měla být více krutá a hned na začátku ho tvrdě vyhodit. No a teď už to taky bohužel není jako dřív, ale jsem ráda že jsme rodina pohromadě. Musíš doufat, že zůstane s vámi, ale buď tvrdá. Přeju hodně sil! Vím jak je tato situace těžká a někdy člověk neví jak nejlépe se zachovat tak aby to dobře dopadlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 20:26
To máš pravdu. Kamarádku podvadi manžel a ne poprvé a ja ji radila ať od nej odejde a uvidí jak moc o ni stoji. Ale také jsem se ji ptala,jestli ty nervicky za to stoji psala mi totiž,ze nervozitu uz bohuzel přenáší i na malou Tak je to sice těžké,ale mas malého a milující rodiče a to je vyhra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.11 20:31
Řekl, že je to pobláznění, zamilovanost…Ale že i když pomine tu ženskou, tak ho moc mrzí, že snámi nemůže být pořád. Je taková složitá povaha, depky, hodně chce být sám - teda alespoň jsem mu to věřila donedávna. Ale něco na tom bude. Jen jsem myslela, že když má někdo depku, tak nehoní ženský, ale na druhou stranu ty hormony štěstí v zamilovanosti .....vidíte to, jsem tak blbá, že ho tu sama hájím!!!
- Citovat
- Upravit
25.12.11 20:32
Anonymní píše: Řekl, že je to pobláznění, zamilovanost…Ale že i když pomine tu ženskou, tak ho moc mrzí, že snámi nemůže být pořád. Je taková složitá povaha, depky, hodně chce být sám - teda alespoň jsem mu to věřila donedávna. Ale něco na tom bude. Jen jsem myslela, že když má někdo depku, tak nehoní ženský, ale na druhou stranu ty hormony štěstí v zamilovanosti .....vidíte to, jsem tak blbá, že ho tu sama hájím!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Na emimino chodím už víc než rok. Od té doby, co jsme se rozhodli mít miminko, pak jsem otěhotněla a teď máme 5 měšíčního krásného chlapečka. Do teďka jsem jen četla a do diskusí nezasahovala. Zaregistrovat se a založit diskusi mě donutila až současná situace. Myslela jsem si, že zažívám nejlepší životní období - těhotenství, porod, mateřství. Ulevilo se mi, že je chlapeček zdravý, daří se nám kojit, prospívá. Z pohádky jsem spadla na zem dva dny před štědrým dnem - přítel nechal na PC omylem otevřený mail od ní. Hned jsem se ho na to zeptala, nic nezapíral, řekl, že to trvá už půl roku, že ho to vše moc trápí a že si není jistý jestli jí věří (to mě dostalo!!!). Mě má prý rád, ale pocit viny je větší. Syna miluje a cítí za něj obrovskou zodpovědnost, ale trápí ho, že není schopný s námi být. Připadám si jako v časové smyčce, tohle vše už mi udělal před třemi lety, provalilo se to na zimní dovolené - vlezla jsem mu do mobilu.Nakonec, když jsem si už myslela, že je konec, tak už po týdnu odloučení přilezl s prosíkem, že chce být se mnou. Tenkrát šlo jen o mě, ted je tu miminko. Je pro mě noční můra, že bude syn vyrůstat bez táty a že si ho budeme dělit na prázdniny, Vánoce atd., že nebude mít tátu každý den.Myslela jsem si, že to moje dítě nikdy nebude muset zažívat.Nechtěla jsem mým rodičům, ségře a synkovi kazit svátky, takže jsme teď 3 dny hráli divadýlko, stejně už něco tuší. Ale pro malého je lepší, když alepoň babička a děda nejsou otráveni a vyřízeni. Ať se snažím jak chci, tak to na malého přenáším. Zakládám diskuzi, protože bydlíme na malé vesnici a když to někomu řeknu, hned se to roznese a bude to zpráva číslo 1. Kamarádkám nechci kazit Vánoce.
Vůbec nevím, co mám dělat. Chvilkama se přistihnu, že bych moc chtěla, aby se k nám vrátil a miloval nás oba dva. Nějak se toho snu o spokojené rodině nemůžu pustit.
Dnes ráno jsem mu vlezla do mobilu a našla spoustu sms od ní, teď jsou nespíš spolu (ona má manžela a 5letého chlapečka- tak co je to za ženskou?)Jsem naštvaná na sebe, že jsem mu to všechno žrala a lakovala si vše na růžovo, předevšema jsem ho omlouvala, že hodně pracuje atd. prostě to, co do mě hustil. Jeho špatnou náladu a nevrlost jsem přikládala depresím, ke kterým má sklony.Nechávala jsem mu spoustu volnosti a takhle to dopadlo, připadám si jak hlupák největší.
Před chvílí psal, že nechce kazit život mě ani synovi, že si to musí vyřešit sám se sebou a pak rozumně uvažovat co dál. 6e si uvědomuje, že mi ubližuje a moc ho to trápí.
Píšu, protože se z toho potřebuju vypsat, potřebuju to někomu říct a svým rodičům nechci kazit svátky a popravdě se i stydím jim to říct (i když vím, že já se nemám za co stydět!!!)Chvilku jsem na něj strašně naštvaná (podváděl mě, když jsem byla těhotná, v porodnici, v šestinedělí) a chvilku bych ho chtěla zpátky.Pěkně se v tom plácám.
Když o tom přemýšlím, ztratila jsem ho už před půl rokem, kdy se patrně objevila na scéně ta ženská
Je to asi dost dlouhé, takže děkuju všem, kdo to dočetli až sem
Omlouvám se, že píšu anonymně, ale svět je malý.