Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lolink Tak ty jsi těhotná souběžně se sestrou a máti preferuje těhotenství té druhé - to je taky pěkné ![]()
@Anonymní píše:
Všechny zdravím, chtěla bych si trošku „postěžovat“ a poslechnout si názory ostatních žen/maminek na mé aktuální zážitky s mojí mamkou. Ráda si poslechnu, jak to chodí u Vás. Čekám s manželem první miminko. Moje mamka do mě už tak dva roky klavírovala „na co čekáte? pak vám to nepůjde.“, „měli byste si pospíšit“. Nějak jsem díky tomu nabyla dojmu, že se na vnoučátko od nás těší (moje sestra už dvě děti má, takže se bude jednat již o její třetí vnouče.) Když jsme těhotenství oznámili, řekla mi jen „To máte hezké.“ a tím bylo téma uzavřeno. Pár týdnu na to mi začala často povídat, že to určitě bude holka (ostatní vnoučata jsou chlapci) a přišlo mi, že se na to hodně upnula. Byť jsme pohlaví neznali, začala nakupovat růžovou výbavičku, pořád meldovala, jak mi bude pomáhat, jak mi přijde pomoc chystat věci, umýt okna atp.. Jaké bylo její zklamání, když jsme zjistili ve 20týdnu, že to bude kluk. Od té doby její zájem velmi citelně ochladl. Sama nezavolá, jak je týden dlouhý, tak se nakonec většinou ozvu já jí, přičemž mluví jen o sobě. Co dělala, co vařila, kde byla, s kým mluvila. Vůbec se nezeptá, co my, jak mi je (jsem na nemocenské), jestli něco nepotřebuji. A to bydlíme kousek od sebe. Když se mě minule zeptala, co dělám a já řekla, že ležím, že je mi od rána zle, tak řekla jen AHA a pokračovala v monologu. Po poslední poradně se mě pouze zeptala „a je to pořád kluk?“. Když jsem řekla, že ano, tak už se na nic dalšího nezeptala. Třeba jestli je v pořádku.
Možná za to můžou těhotenské hormony, ale je mi to hodně líto. Cítím z ní teď úplný nezájem/případně velkou negaci. Např. mi prorokuje, jak hrozně přiberu, jak mi bude v létě zle atp.. Už nemám ani chuť jí volat. Ona sama se neozve. Jen pokud náhodou něco potřebuje.
Poradíte mi, jak se nad to povznést?
Omlouvám se za anonym - je mi žinantní takto „pomlouvat“ vlastního rodiče.
No je to děs tedy! nechápu jak někdo může být tak zabedněný! copak záleží na pohlaví? to je ale zabedněnost to nepochopím.
@Anonymní píše:
@Myssicka Se sestrou a jejími dětmi a manželem bydlí, takže tam je ten zájem vůči sestře o dost větší. Jezdila s ní i na poradnu, chodila jí nakoupit, volávala mi a tlumočila mi, jak její těhotenství probíhá. Jako babička je taková… taková… no popravdě jiná než byly naše babičky, které se pro nás rozkrájely, hodně nás hlídaly a brávaly si nás pořád a všude, ale to bylo dáno asi tím, že byly obě v důchodě a měly více času. Mamce je 54 a ještě pracuje. Vnoučata má určitě ráda, ale přijde mi i dost kritická na babičku. Rozhodně to není taková ta rozmazlující babička, spíš je ráda staví do latě. Což mi nevadí, každý může mít jiný přístup k dětem i z pozice prarodiče.
Spíše mě mrzí, že jsem přece její dcera, čekám své první dítě a jí to nějak nezajímá, včetně nějakého zájmu o můj/prckův zdrav.stav. Oproti tomu tchýně mi zase volá skoro denně, jak mi je, jestli něco nepotřebuju a kdy mě může vidětcož je milé, mám ji moc ráda. Ale samozřejmě jsem takový přístup tak nějak očekávala od mé mamky. Asi lepší nic neočekávat, pak není člověk zklamaný…
reakce tvé mámy je velmi nevyzrálá a neslušná. I kdybys čekala jejího 10 vnuka, to není důvod k truchlení. Je to zdravé dítě, má se těšit. Navíc píšeš, že dcery měla, tudíš by pohlaví nemusela řašit vůbec.
Mrzelo by mě to moc. Asi bych jí to narovinu řekla a pokud by své chování nezměnila, omezila bych kontakty.
@Anonymní píše:
To je děs. To jsou některé babičky opravdu tak zabedněné?Nechápu, že jim tolik sejde na pohlaví vnoučat.
Mně to přišlo podivné, že je to pro máti tak stěžejní informace, aby věděla, jak se má nebo nemá zajímat. Ale vidím, že to tak ojedinělé nebude
zakladatelka
ona se k nám nechá 1× týdně přivézt, má to k nám prý daleko je to celých 200m, ale do krámu a ke kamarádkám dojde i několikrát za týden a to to je dál. U nás je přesně 30minut pohraje si se starším na mladšího pomalu ani nekoukne a nechá se odvést domů.
@pe-terka mamka má dokonce dcery i syny, takže má „od každého trochu“. Holčiček si snad už užila, tak mě to o to více zaráží ![]()
@Anonymní píše:
ona se k nám nechá 1× týdně přivézt, má to k nám prý daleko je to celých 200m, ale do krámu a ke kamarádkám dojde i několikrát za týden a to to je dál. U nás je přesně 30minut pohraje si se starším na mladšího pomalu ani nekoukne a nechá se odvést domů.
Tady jde vidět, že je to vše o prioritách. ![]()
@Anonymní píše:
@pe-terka mamka má dokonce dcery i syny, takže má „od každého trochu“. Holčiček si snad už užila, tak mě to o to více zaráží
Já mám taky dcery i syny a taky jsou mi ty holky bližší, z pozice matky. A právě proto si neumím představit, že bych jim, až budou těhotné, takto ubližovala. To co tady v té diskusi čtu, to mi teda zvedá žluč ![]()
@pe-terka Tak to je hezké, že to tak ve vztahu ke svým dětem máte ![]()
Mě to opravdu mrzí. Když mi bylo 14, tak mamka čekala poslední své dítě - mého bratra. Jednak jsem jí celé těhotenství pomáhala, a to i následně s bratrem. A to jsem byla zrovna puberťačka a mohla jsem mít jiné zájmy. Místo toho jsem pak s bráchou lítala do školky/ze školky, do družiny/z družiny. Hodně jsem se mu věnovala a mám ho opravdu ráda. Myslela jsem, že to bude mít podobně, když se role obrátily, ale kdepak
zakl.
@Anonymní píše:
@Myssicka Se sestrou a jejími dětmi a manželem bydlí, takže tam je ten zájem vůči sestře o dost větší. Jezdila s ní i na poradnu, chodila jí nakoupit, volávala mi a tlumočila mi, jak její těhotenství probíhá. Jako babička je taková… taková… no popravdě jiná než byly naše babičky, které se pro nás rozkrájely, hodně nás hlídaly a brávaly si nás pořád a všude, ale to bylo dáno asi tím, že byly obě v důchodě a měly více času. Mamce je 54 a ještě pracuje. Vnoučata má určitě ráda, ale přijde mi i dost kritická na babičku. Rozhodně to není taková ta rozmazlující babička, spíš je ráda staví do latě. Což mi nevadí, každý může mít jiný přístup k dětem i z pozice prarodiče.
Spíše mě mrzí, že jsem přece její dcera, čekám své první dítě a jí to nějak nezajímá, včetně nějakého zájmu o můj/prckův zdrav.stav. Oproti tomu tchýně mi zase volá skoro denně, jak mi je, jestli něco nepotřebuju a kdy mě může vidětcož je milé, mám ji moc ráda. Ale samozřejmě jsem takový přístup tak nějak očekávala od mé mamky. Asi lepší nic neočekávat, pak není člověk zklamaný…
Dobře, tak jinak, nemůže za tím být úplná prkotina? Kupříkladu že žárlí na tvou tchýni, že se zajímá, má k tobě teď blíž? Nezmínila ses jí nějak? Vařím z vody, ale nepřijde mi to standardní a i když by takový důvod byl ubohý, aspoň by to vysvětlil.
@Myssicka píše:
Dobře, tak jinak, nemůže za tím být úplná prkotina? Kupříkladu že žárlí na tvou tchýni, že se zajímá, má k tobě teď blíž? Nezmínila ses jí nějak? Vařím z vody, ale nepřijde mi to standardní a i když by takový důvod byl ubohý, aspoň by to vysvětlil.
To si nemyslím. Já o tchýni před ní vůbec nemluvím a mamka se na manželovu rodinu nikdy neptá. Mamka ani neví, že jsem s tchýnkou v takovém kontaktu. Min. 1×, někdy i 2× týdne za mnou přijde na kafe. Což bych samozřejmě vítala i u své máti, ale ta třeba měsíc mluví o tom, že se staví, ale stejně nakonec nepřijde. Většinou se nějak vymluví.
Mamka mi přijde, že se vlastně moc nezájímá a nezajímala o mě, pak se to změnilo, když byla šance na první vnučku. Od té doby, co je na cestě vnouček, tak zájem opět opadl. ![]()
@Anonymní píše:
@pe-terka Tak to je hezké, že to tak ve vztahu ke svým dětem máte
Mě to opravdu mrzí. Když mi bylo 14, tak mamka čekala poslední své dítě - mého bratra. Jednak jsem jí celé těhotenství pomáhala, a to i následně s bratrem. A to jsem byla zrovna puberťačka a mohla jsem mít jiné zájmy. Místo toho jsem pak s bráchou lítala do školky/ze školky, do družiny/z družiny. Hodně jsem se mu věnovala a mám ho opravdu ráda. Myslela jsem, že to bude mít podobně, když se role obrátily, ale kdepakzakl.
tak to mám z dětství, jakožto nejstarší dcera, podobné zážitky - a s podobnou dohrou, bez ohledu na pohlaví vnoučat
. Taky mě to často mrzí, ale nic s tím nenadělám - holt má priority jinde.
Holky já dokonce znám tatínka, který pronesl, když byl na křtinách známého a křtili chlapce, že toho našeho- chcípáčka křtít nebudem. O křest nejde, ale o to, že prostě se dlouho nemohl smířit s tím, že má holku.. Byl to známý mé kamarádky, manžel její sestry, tak se tím trápila i ona, že to bylo viditelné, i na oslavách, jak se styšel, že má holku..
@kvaček někdy si chlap nevidí do hu..by. Se mnou ležela na pokoji holka a když přišel přítel a rodiče kouknout na holčičku tak ani slovo neřekl a na otázku tchána jestli chtěl víc holku nebo kluka tak řekl kluka hulvát nevychovaný
U nás by ti za chlapecka libali nohy. Já dve holky, segra dve holky, svagr dve holky, sestrenice tri holky.kecy typu kdy uz to bude konecne ten kluk jsem si taky vyslechla. neresim. hlavne ze jsou zdravy.