Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To mu asi musi dojit samo
ne ze bych vam to prala,ale nas takhle „vylecila“ manzelova psych.nemoc a pobyt na psychiatrii. Byl pretazenej, bylo toho na nej moc ( nove koupeny domek,dve deti na starosti, brigadne opravoval motorky aby nam prilepsil) a ja 12v praci
no a dopadlo to tak,ze jsem musela zmenit misto,abych mohla doma fungovat, plat sel dolu a ne ze by to kolikrat nebylo tezky,treba kdyz se mi stridali doma dve nemocne deti… ale byli jsme na to dva, a bylo nam lip ![]()
A ted cekame tretiho prcka,penize vem cert,protoze nas potkalo tohle stesti a po dvou letech se zadarilo a ja nikdy nebyla stastnejsi
![]()
To co popisuješ mi spis přijde, ze má proste strach a pocit velké zodpovědnosti. Ono jako je hezké být skromný, ale myslím, ze bez penez se žije fakt těžko. To ze se tak dá žít, neznamená ze tak někdo žít chce.
@Muminek2019 Díky, já to vidím podobně jako ty, velké rodině bych se nebránila, jenže on chce maximálně dvě děti a dost, zase kvůli financím
Možná by fakt potřeboval zažít nějaký takový šok jako tvůj chlap aby mu došlo, že život je o něčem jiném než o honbě za penězi… ![]()
@Anonymní píše:
@Muminek2019 Díky, já to vidím podobně jako ty, velké rodině bych se nebránila, jenže on chce maximálně dvě děti a dost, zase kvůli financímMožná by fakt potřeboval zažít nějaký takový šok jako tvůj chlap aby mu došlo, že život je o něčem jiném než o honbě za penězi…
Ale tohle jste si měli vyjasnit dávno před založením rodiny. Názorová shoda v nakládání s penězi, ve výchově, v sexu, ve vybalancování profesního a rodinného života je přeci základ vztahu. Moc si neumím představit, že zakládám rodinu s někým, kdo má v tomto jiné hodnoty než já.
Pokud bere muž výrazně víc, než žena, tak samozřejmě OČR propad v příjmu je. Pak je otázkou, jestli si řeknete „no tak holt tento měsíc ušetříme jen 10tis. místo obvyklých 15tis.“, nebo jestli ten propad v daném měsíci pocítíte. Kamarádka se třeba domlouvala s manželem, že se budou na OČR striktně střídat, pak zjistila, že její zaměstnavatel je poměrně vstřícný (zvládá tak z půlky pracovat z domu), tak je na OČR ona, ale její manžel je po uzdravení vždycky vezme na nějaký hezký výlet nebo zážitek se slovy „Tohle máme zaplacené tím, že jsem nemusel na OČR“ - čímž jim dává najevo, že si váží toho, že nemusí nemoci řešit. To mi přijde moc hezké.
Ahoj, já mám taky muže-workoholika.Sama pracuji na část.úvazek abych plně zastala péči o syna a muž měl čas na práci..Také uměl sem tam říct teď nemůžu, za tu hodinu vydělám dva litry apod.Brala jsem to tak že je prostě takový a byla jsem ráda že umí vydělat pěkné peníze a můžeme žít v blahobytu ..Teď jsem ale onemocněla a jsem už týden na lůžku.Manžel najednou bez řečí všechno zastává, věnuje se synovi a ten mu večer šeptá do ouška jak je to super a má ho rád
Manžela to tak vzalo že dokonce chce jednu ze svých prac.činností ukončit a mluvil něco o přenastavení priorit
Třeba až bude dítě starší a stráví spolu více času společnými aktivitami tak mu to ,,cvakne".Jo a to s dalšími dětmi se dá u chlapů taky pochopit.Finanční stránka jim leží na bedrech a mají obavy jestli to zvládnou.Většinou se neobávají financí za miminko ale i později školy, zájmy, každému něco naspořit.My vidíme roztomilá batolata a chlapy přesčasy, dřinu, starosti (prosím pochopte, nemyslím to paušálně, vím že každá rodina to má jinak)
Muj chlap by byl rad cajickovat doma s ditetem. Ikdyby mel neplaceny volno, tak by s malou byl rad a staral se o ni, na penize by tohle fakt neprepocitaval…
@Anonymní píše:
@Muminek2019 Díky, já to vidím podobně jako ty, velké rodině bych se nebránila,jenže on chce maximálně dvě děti a dost, zase kvůli financímMožná by fakt potřeboval zažít nějaký takový šok jako tvůj chlap aby mu došlo, že život je o něčem jiném než o honbě za penězi…
A co je na tom spatne???? Dite neni jen skola a jidlo, ale i konicky, Lyzaky, skoly v prirode, studijni pobyty, studium, koleje atd. Proto je lepsi byt pri zemi a nemit velke oci.
Holky, asi si musím postěžovat
Máme s přítelem dlouhý vztah, chystáme svatbu a máme spolu dítě, ale jedna věc mě hrozně trápí. Jde o jeho vztah k penězům. Nás vychovávala sama maminka a i když peněz nikdy nebylo nazbyt, nemám pocit že mi něco chybělo. Naopak přítel se s rodiči nikdy neměl zle a asi má pocit, že se kolem financí toci celý svět. Už po mateřské pracuju, mám fajn práci, kde mi vychází vstříc a i když tam není kdoví jaká výplata, má jiné vyhody, ktere jsou pro mě důležité. No a chlap teď musel zůstat s prckem na paragrafu - já byla v listopadu (přitom je taky nemocný) a furt jen poslouchám, jak je to špatně, že bude mít o tolik a tolik min a kdesi cosi. Podotýkám, že si nežijeme zle a máme i něco nasporeno, jen mi vadí jeho přístup
on prostě neuzná, že i s málem se dá žít dobře a není potřeba se předhánět, kdo bude mít na kontě víc milionů…
Jak mu mám ukázat, že s penězi se samozřejmě žije líp, ale jsou na tom lidé o dost hůř než my a přesto jsou spokojeni 