Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítel despota a cholerik
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.1.15 13:21
přítel despota a cholerik
S přítelem jsme spolu 4 roky a máme malého syna.
Problém je, že přítel je neuvěřitelný puntičkář, despota a cholerik. Není den, aby mě za něco nekáral (špatně umyté nádobí, špatně vysáto, věci položené na špatném místě, nechutná mu oběd…). Občas zuří a sprostě nadává. Ponižuje mě (vysmívá se mi, když se mě něco nepovede, nebo se mě směje, jak vypadám). Řídí můj život a neuznává mé názory (kam můžu a kam ne, jak mám zorganizovat svůj den, aby to bylo „nejvýhodnější“,…). Má v režii veškeré finance rodiny a rozhoduje o výdajích. I když vydělává dost, hrozně šetří. Doma nepomáhá, neuklízí, neuvaří, nežehlí, protože toto je výhradně ženská práce. Není rád, když se chci věnovat sobě a nějaké své zábavě a požádám ho o hlídání. Sám má hodně osobního volna a koníčků, kterým se věnuje.
Pak jsou tu jeho „období“ a to je hrůza!! To jsou období, kdy mám více práce a méně času na domácnost a jeho (období opečení na vánoce, nebo když jsem dálkově maturovala, nebo když jsem měla nemocnou matku o kterou jsem se musela starat). V těchto obdobích sám sebe, i mě přesvědčuje o moji neschopnosti zvládnout situaci, hodně nadává, tlačí mě, abych se na toto extra zatížení vys..ala. Následuje to výhružkami o rozchodu.
Moje snahy o promluvu ignoruje, nutí mě svoji pravdu. Přesvědčuje mě, že jsem hrozná ženská. Neobjímá mě, nedá mě pusu. Baví ho si ze mě dělat srandu, že jsem mu na obtíž a že mě nemá rád.
Na druhou stranu miluje velice našeho syna a mě má taky rád. Synovi se věnuje, hlavně ted v zimě. Finančně nás zaopatřuje. Občas je milý a je s ním sranda.
Momentálně jsem stále na mateřské, nedokážu si představit ho opustit. Podotýkám, že nemám ke komu jít.
Jak se dá s takovýmto mužem žít, dá se to vůbec? Prosím, reagujte bez toho, aby jste mě uráželi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
4.1.15 13:28
Tohle přesně dělá moje máti, po letech kdy jsem měla neuvěřitelné neurotické stavy protože prostě nikdy nebylo nic dost dobré jsem odešla a cítím se volně jako pták a nikdy už bych to neabsolvovala znova. I když si myslíš že je to v pohodě tak není, určitě se vnitřně necítíš jistá, třeba máš i nějaký zlozvyk pramenící právě z tohohle stavu. Dobrý to není ale je jen na tobě aby jsi odešla nebo to trpěla dál.
- Citovat
- Upravit
4.1.15 13:29
Ahoj, ono těžko radit, když člověk nezná ani tebe ani manžela. Jen co vím ze zkušenosti své a svých kamarádek, tak to asi dlouhodobě nikam nepovede, lidé se nemění.
Možná bych radila zkusit na něho „jeho taktiku“ občas ho urazit, ponížit..např. ale jak říkám, neznám ho, tak abys to pak doma neměla ještě těžší:-(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:32
„Podotýkám, že nemám ke komu jít“ V tom případě nevím, co chceš řešit. Za čtyři roky jsi musela dobře vědět, s kým jsi, přesto spolu máte dítě. V téhle chvíli na něj žalovat, jak je to hrozný člověk, nemá vůbec smysl. Osamostatni se, postav na vlastní nohy a pak žij svůj život. Nic jiného ti nikdo zřejmě poradit nedokáže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:33
Dá se to..časem úplně otupíš, zvykneš si, budeš věřit všemu co řekne a jeho chování ti přijde naprosto normální..nebudeš mít sebevědomí, budeš se bát cokoliv udělat aby ti tvůj manžel nevynadal..tvůj syn na tohle všechno bude koukat, tento vzor rodiny mu bude připadat normální a je velká pravděpodobnost, že bude v dospělosti stejný..takhle to nejspíš dopadne, pokud s ním zůstaneš.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:37
Pokud nemá kam jít, tak se asi těžko osamostatní, když je ještě na mateřské…Navíc v období „zamilovanosti“ člověk kolikrát ani chyby nevidí:-( Ideálně manželská poradna nebo tak něco, ale tam asi takového člověka nedotáhne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:37
Zajímalo mě, jestli máte podobnou zkušenost, jak jste to řešili. Poradit dokáže asi nejvíc ta, která má sama zkušenosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:39
On se nezmeni. Je to smutny ale je to tak. Byt tebou, zacnu asi u toho, ze zajdu za dobrym psychologem. Ulevi se ti, kdyz se z toho vypovidas, to mi ver. A dalsi vec je ta, ze dostanes nahled na situaci a nazor od nestrannyho cloveka, který je profesional na povahy a podobne situace. Ja parkrat u psychologa byla, a hodne se mi ulevilo uz jen tim povidanim, ze se nekdo skutecne zajimal o to, jak mi je, nastinil mi reseni situace atd.
Drzim palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:40
@hanka.br. píše:
„Podotýkám, že nemám ke komu jít“ V tom případě nevím, co chceš řešit. Za čtyři roky jsi musela dobře vědět, s kým jsi, přesto spolu máte dítě. V téhle chvíli na něj žalovat, jak je to hrozný člověk, nemá vůbec smysl. Osamostatni se, postav na vlastní nohy a pak žij svůj život. Nic jiného ti nikdo zřejmě poradit nedokáže.
taky jsi se osamostatnila a žiješ svůj život pouze s dítětem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:40
@KriJona píše:
Dá se to..časem úplně otupíš, zvykneš si, budeš věřit všemu co řekne a jeho chování ti přijde naprosto normální..nebudeš mít sebevědomí, budeš se bát cokoliv udělat aby ti tvůj manžel nevynadal..tvůj syn na tohle všechno bude koukat, tento vzor rodiny mu bude připadat normální a je velká pravděpodobnost, že bude v dospělosti stejný..takhle to nejspíš dopadne, pokud s ním zůstaneš..
zní to příšerně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:40
@Jituleee79 píše:
Pokud nemá kam jít, tak se asi těžko osamostatní, když je ještě na mateřské…Navíc v období „zamilovanosti“ člověk kolikrát ani chyby nevidí:-( Ideálně manželská poradna nebo tak něco, ale tam asi takového člověka nedotáhne.
Samozřejmě, taky jsem tím nemyslela, že to půjde hned, bude to trvat dlouho. Co nejdříve jít do práce, začít šetřit, poohlédnout se po levném bydlení. Žije s ním čtyři roky, takže to nějaký ten další bude muset vydržet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:41
@Pettan píše:
taky jsi se osamostatnila a žiješ svůj život pouze s dítětem?
Ne, já jsem svým dětem nevybrala za otce despotu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.15 13:41
@marcellia píše:
On se nezmeni. Je to smutny ale je to tak. Byt tebou, zacnu asi u toho, ze zajdu za dobrym psychologem. Ulevi se ti, kdyz se z toho vypovidas, to mi ver. A dalsi vec je ta, ze dostanes nahled na situaci a nazor od nestrannyho cloveka, který je profesional na povahy a podobne situace. Ja parkrat u psychologa byla, a hodne se mi ulevilo uz jen tim povidanim, ze se nekdo skutecne zajimal o to, jak mi je, nastinil mi reseni situace atd.
Drzim palce!
předpokládám, že to by nebyla otázka jednoho sezení?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
