Přítel nechce dítě

73
19.7.13 12:02

Přítel nechce dítě

Ahoj holky,

mám tento problém. S přítelem jsme rok a půl, žijeme spolu. Skvěle si spolu rozumíme, přítel je milující, pozorný, stará se. Mohla bych mu dát na čelo nálepku „ideál“. Jediné, co mi vadí a do budoucna bude asi zásadní je to, že přítel nechce děti ani svatbu. Jak on tvrdí, nechce je nikdy. Mě je 27, přítel je o 10 let starší. Bude se Vám to zdát asi zvláštní, ale jsem jeho nejdelší a vážný vztah. Já tedy momentálně na svatbu ani děti nepomýšlím. Ráda bych ještě cestovala, užívala si života. Protože se na děti necítím, ani sama nedokážu říct, jestli je někdy budu chtít. Samozřejmě vím, že za rok, dva…může být vše jinak. Začnou mi tikat hodiny a co pak?
Myslíte si, že je možné, že přítel po čase na děti změní názor? Že třeba potřebuje víc času?
A když se jeho názor nezmění…vzdaly byste se možnosti mít dítě? Co když už nepotkám partnera, s kterým si jinak budu op všech stránkách rozumět.

Díky za Vaše názory a rady

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

cher
19.7.13 12:04

@Londonka Nemyslím si, že změní názor, pokud je mu 37 a je od něj fér, že ti to řekl hned a nedává možnosti k pochybám. Ty se zařiď podle toho, jaké čekáš sama priority od života. Protože čím později, tím hůř se hledá muž dle představ a budoucí otec dětí.

  • Nahlásit
  • Citovat
58722
19.7.13 12:05

@Londonka počítej radši s variantou, že se to nezmění a podle toho se rozhodni, jak je to pro Tebe perspektivní. mě chlap hned na začátku řekl, že svatba a dítě už nikdy a prostě přes to vlak nejede. Hotovo. Narovinu mi řekl, že přemlouvání nemá smysl, on k tomu má své důvody, a pokud jsou děti a svatba moje priorita, ať si najdu někoho jiného. Takže za mě, ber to tak, že si to nerozmyslí :think: já to promyslela a šla jsem do vztahu s tím, že tu bude pro mě ve všem, ale prostě děti už mít nebudem. Kdybych neměla dítě, tak bych do vztahu nešla, ale já už jedno mám, tak jsem to tak vzala..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7214
19.7.13 12:05

A jaký je důvod toho, že nechce děti? Bojí se zodpovědnosti?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2392
19.7.13 12:06

To vypadá, že si přítel nechává otevřená „zadní vrátka“ aby se mohl kdykoli sbalit a jít :nevim: Jestli doteď neměl pořádný vztah, tak asi nebude moc rodinný typ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31603
19.7.13 12:08

Nevzdala bych se možnosti mít dítě, protože nic lepšího jak děti mě v životě nepotkalo. A dítě jsem začla chtít prakticky zminuty na minutu a včera bylo pozdě a pak už jsem nebyla schopná myslet na nic jiného.

Asi někde existují lidé, kteří jsou šťastní a přitom děti nemají, ale je to pro mě naprosto neuchopitelná představa.
Možná tvůj přítel neměl trvalý vztah déle právě proto - protože většina ženské populace se rozmnožovat chce.

Je možné, že třeba někdy názor změní a třeba taky ne. V 27 bych se bála zavázat člověku, který to má takto „vyřešené“, protože bych se bála, že já to vyřešené nemám a budu s ním pak nešťastná. Kdyby ti bylo 40, tak by to bylo něco jiného, ale spousta mladých žen kolem té 30-35 začne po dítěti toužit…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
73
19.7.13 12:09
@Levandulina píše:
A jaký je důvod toho, že nechce děti? Bojí se zodpovědnosti?

Svým způsobem asi ano. Cítí to jako velký závazek, omezení, že se dítěti budeš muset věnovat nejméně 18 let a bůh ví, co z něj vyroste. určitě v tom hraje roli o prostředí, ve kterém vyrůstal.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
73
19.7.13 12:13
@Gladys píše:
Nevzdala bych se možnosti mít dítě, protože nic lepšího jak děti mě v životě nepotkalo. A dítě jsem začla chtít prakticky zminuty na minutu a včera bylo pozdě a pak už jsem nebyla schopná myslet na nic jiného.

Asi někde existují lidé, kteří jsou šťastní a přitom děti nemají, ale je to pro mě naprosto neuchopitelná představa.
Možná tvůj přítel neměl trvalý vztah déle právě proto - protože většina ženské populace se rozmnožovat chce.

Je možné, že třeba někdy názor změní a třeba taky ne. V 27 bych se bála zavázat člověku, který to má takto „vyřešené“, protože bych se bála, že já to vyřešené nemám a budu s ním pak nešťastná. Kdyby ti bylo 40, tak by to bylo něco jiného, ale spousta mladých žen kolem té 30-35 začne po dítěti toužit…

Víš, já právě zatím tu touhu po dítěti nemám. Přeci jen mám ještě čas…i když mnohé dámy se na to dívají jinak. Občas mě ale přepadne právě pochybnost, co za pár let a co když do toho všeho bude otěhotnění problém.
S přítelem se máme rádi. Pro mě by bylo těžké ho opustit. Momentálně je pro mě silnější zůstat s ním.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58722
19.7.13 12:13
@Londonka píše:
Svým způsobem asi ano. Cítí to jako velký závazek, omezení, že se dítěti budeš muset věnovat nejméně 18 let a bůh ví, co z něj vyroste. určitě v tom hraje roli o prostředí, ve kterém vyrůstal.

moc bych fakt nepočítala s tím, že pokud vyrůstal v nevhodném prostředí, tak změní názor :think: Jinak pokud Ti vztah teď vyhovuje, tak to nereš, zůstań a začni řešit ve chvíli, kdy to bude aktuální. Tady nikdo neřekne, jestli změní názor nebo ne.. to se fakt nedá odhadnout :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7566
19.7.13 12:15

Tak to je jedno, jaké k tomu on má důvody, ne??
Ale je fér, že to řekl na začátku vztahu.

Já osobně bych se s ním rozešla - vždycky jsem věděla, že děti budu chtít - jen jsem nevěděla kdy :mrgreen:
Jsi mladá, určitě někoho potkáš ;) Chceš cestovat? Vyraž za prací ven, po návratu budeš mít jiný možnosti a tím i nové příležitosti k seznamování ;)
A pak třeba potkáš někoho, s kým do tří měsíců budeš chctít otěhotnět a vydrží vám to celý život (znám takové případy), než se tu několik let trápit, co bude za pár let, až si vpomeneš, že chceš ty děti. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
73
19.7.13 12:20
@Lenka512 píše:
Tak to je jedno, jaké k tomu on má důvody, ne??
Ale je fér, že to řekl na začátku vztahu.Já osobně bych se s ním rozešla - vždycky jsem věděla, že děti budu chtít - jen jsem nevěděla kdy :mrgreen:
Jsi mladá, určitě někoho potkáš ;) Chceš cestovat? Vyraž za prací ven, po návratu budeš mít jiný možnosti a tím i nové příležitosti k seznamování ;)
A pak třeba potkáš někoho, s kým do tří měsíců budeš chctít otěhotnět a vydrží vám to celý život (znám takové případy), než se tu několik let trápit, co bude za pár let, až si vpomeneš, že chceš ty děti. ;)

Tak ono to není tak jednoduché. Žijeme spolu a máme se rádi a ten cit a pouto neodezní mávnutím proutku.
Na cestování a práci venku si myslím, že už jsem trochu stará. Mám skvělou a perspektivní práci, mám tu zázemí, rodinu a nehodlám si budovat kariéru jako Au-pair nebo myčka nádobí.
Ano, i já znám z okolí případy, kdy se kamarádky rozešly s parntery po x letech a do půl roku chystaly svatbu s jiným a do roka dítě.

A víš, ty jsi třeba věděla, že děti chceš mít, ale já tohle necítím…prostě nevím, jestli je kdy budu chtít. Spíš čekám, že mi začnou tikat hodiny a nebo ne…Děti mám ale ráda.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7566
19.7.13 12:26

@Londonka no jedna věc je „cítit“, že chci dítě, a jedna věd je „vědět“, že si je jednou pořídím…
Já to začla cítít až po 30.roce…, ale do té doby jsem věděla, že je „jednou“ budu chtít…
No ptala ses, zda bychom se vzdaly možmosti mít dítě. Nevzdala bych se a asi bych to udělala takto :nevim: Pro mě by ten vztah byl prostě neperspektivní, protože je pro mě důležuté, že s partnerem chceme v životě stejné věci. Je jedno kdy a jak jich dosáhneme, ale chceme je. U vás to tak není… :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
310
19.7.13 12:31

Ahoj, tak já jsem ten samý případ, s přítelem rok a půl, úžasný boží skvělý, neznám lepšího chlapa co se týče všeho, od domácnosti po starání se o ženu po vydělávání peněz, rodinu má spořádanou a úplnout atd…A teď jsme se rozešli, protože on neví co chce. Děti taky nechce. Akorát u nás je rozdíl, že mi je 24 a příteli 30. Bydlíme spolu v jedné domácnosti, já jsem si začla dělat „svoje“. Chodím ven, na akce, na pivo, na kafe, kdekoliv, s kýmkoliv (kluci, holky), založila jsem si seznamku a užívám si „volnosti“. On zjistil, že mě má moc rád a začal se opravdu hodně o mě snažit…Já momentálně děti nechci, ale v budoucnu jedno určitě ano. V budoucnu pro mě je za cca 5 let. Takže tomu nechávám volný průběh. Oficiálně spolu nechodíme, neoficiálně se o mě hodně snaží, já si tu snahu užívám, ale už se na něj neupínám, mám svůj život… A co bude bude…nějak se to vyvrbí. (samozřejmě, nebudu čekat na závěry 5 let že jo), prostě za pár měsíců se uvidí a bude…třeba už budu mít někoho jiného. Kdbych ale byla v tvé situaci a příteli bylo už tolik, kolik mu je, čili skoro 40, tak bych nevěřila na nějaké radikální změny. Zkus udělat to co já, být s ním, ale žít si více svůj život, nečekat na změnu moc dlouhu, ale chvíli počkat, a nějak to bude.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15534
19.7.13 12:42

@Londonka No hele, sama nevíš, jestli někdy děti chtít budeš. Takže je fér, že on ti to narovinu řekl. Pokud nejsi rozhodnutá, jestli budeš žít život bez dětí nebo s, tak není důvod ho teď opouštět a hledat jiného. Co kdyby jsi narazila na týpka, co chce děti hned teď a bez toho žít nebude? Necháš se do dítěte natlačit, když nejsi ještě připravená? A co když nakonec vyzraješ v přesvědčení, že dítě tě opravdu šťastnější neudělá a život bez něj ti vyhovuje? Pak se budeš mlátit do hlavy, že jsi tohoto ideála opouštět nemusela. Takže já být tebou, tak dokud nejsi skálopevně přesvědčená, že jednou v budoucnu děti stoprocentně chceš, tak neměň. Možná tento vztah vyšumí sám od sebe, protože zjistíš, že se není kam dál posunout a bude to také vyřešeno, tak proč si lámat srdíčko už teď :hug:

Pro mě je život bez dětí taky sci-fi, ale mám kamarádku, která to tak má. Zatím jí tedy není ani 40, ale mámina známá, která už je v důchodovém věku, nikdy děti nechtěla, nikdy je neměla a je spokojená. Je ráda, že se nenechala do dětí natlačit společností, protože sama říkala, že jediné plus, které by v tom našla je, že by nemusela být ticho, když někde parta rozebírá chování a výchovu dětí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
73
19.7.13 12:44
@Lady_M píše:
Ahoj, tak já jsem ten samý případ, s přítelem rok a půl, úžasný boží skvělý, neznám lepšího chlapa co se týče všeho, od domácnosti po starání se o ženu po vydělávání peněz, rodinu má spořádanou a úplnout atd…A teď jsme se rozešli, protože on neví co chce. Děti taky nechce. Akorát u nás je rozdíl, že mi je 24 a příteli 30. Bydlíme spolu v jedné domácnosti, já jsem si začla dělat „svoje“. Chodím ven, na akce, na pivo, na kafe, kdekoliv, s kýmkoliv (kluci, holky), založila jsem si seznamku a užívám si „volnosti“. On zjistil, že mě má moc rád a začal se opravdu hodně o mě snažit…Já momentálně děti nechci, ale v budoucnu jedno určitě ano. V budoucnu pro mě je za cca 5 let. Takže tomu nechávám volný průběh. Oficiálně spolu nechodíme, neoficiálně se o mě hodně snaží, já si tu snahu užívám, ale už se na něj neupínám, mám svůj život… A co bude bude…nějak se to vyvrbí. (samozřejmě, nebudu čekat na závěry 5 let že jo), prostě za pár měsíců se uvidí a bude…třeba už budu mít někoho jiného. Kdbych ale byla v tvé situaci a příteli bylo už tolik, kolik mu je, čili skoro 40, tak bych nevěřila na nějaké radikální změny. Zkus udělat to co já, být s ním, ale žít si více svůj život, nečekat na změnu moc dlouhu, ale chvíli počkat, a nějak to bude.

Ahoj,
taky jsem trošku rezignovala na to co bude, resp. snažím se, aby mě otázky ohledně dítěte zaměstnávaly co nejméně. Spíš si myslím, že mě v tom přemýšlení ovlivňuje okolní tlak, kdy moje kamarádky, kolegyně jsou samé těhotenství, zásnuby, svatby…a já si pak říkám, jestli nejsem nějaká vadná :mrgreen:

Taky nechci rozchodu s ním litovat…třeba jen potřebuje čas, i kvůli tomu, že takhle vážný vztah něměl a v podstatě neměl ženu, s kterou by tohle téma vůbec řešil. Říkám si, dokud po dítěti nešílím, tak to nebudu asi hrotit. Bojím se toho, že bych to vyhrotila…a třeba za pár let ho potkala někde s jeho vlastním kočárkem a tloukla bych se do čela, že kdyby tenkrát počkala, mohlo to být naše dítě…On je fakt jinak ve všem skvělý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama