Přítel nechce svatbu

@Heivka píše: Řekla bych že to je tak zásadní nesoulad v očekáváních od života, že bych zvážila má- li takový vztah vůbec smysl. Protože aby vztah měl šanci přežít tak se musí aspoň rámcově shodovat zásadní představy o důležitých věcech: svatba, bydlení, finanční gramotnost, děti, styl výchovy, trávení volného času. Pokud některé z těchto bodů opravdu hodně neladí, tak se to na vztahu jednou projeví.Jinak celkem nedávno tu byla diskuze že holka byla těhotná, otec dítěte zemřel ještě než šli na matriku kvůli uznání otcovství, protože nebyli svoji. A teď musela dokazovat, že dítě je opravdu jeho. Kvůli sirotčímu důchodu a dědictví. Nebo si vzpomínám na diskuzi jak žili na hromádce, 4 děti, všechno psané na chlapa a když koupili dům k rekonstrukci, ve kterém se nedalo bydlet, muž zemřel a teďka byla paní s dětmi de facto bezdomovec, protože veškerý majetek patří dětem a ona k němu nemá žádná práva. Pronájem kde bydleli jim končil a nešel prodloužit a hypotéku a rekonstrukce domu je mimo její možnosti. Kdyby byla manželka tak by jí patřila víc než polovina nemovitosti, měla by nárok na vdovský důchod až do dospělosti dětí a tím pádem více manévrovacího prostoru situaci v klidu řešit. Samozřejmě manželství má i své nevýhody, jako třeba zodpovědnost za závazky toho druhého, ale to už je na tom, aby si žena sundala růžové brýle než s někým vleze do chomoutu. Vlastně by je měla sundat ještě předtím než s někým vleze do postele.

Jo, to je pravda.
Také znám rodinu, kde spolu jen žili. Muž měl autonehodu, kterou nepřežil. Jeho těhotná přítelkyně s tříletou dcerkou zůstala úplně bez fin. prostředků. Podnájem by neutáhla a k rodičům nemohla (ti mají malý jednopokojový byteček).
Naštěstí mohla jít k přítelovým rodičům, kteří mají rodinný dům.

Svatba nezajistí šťastný život, ale jsou životní situace, kdy je lepší ten,, cár papíru" mít.

Zakladatelko, promluv s přítelem. Pokud ani jeden se nechcete vzdát svého přesvědčení, hledala bych štěstí jinde.