Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymni ja tendle pocit znam…neporadim ti co stim delat…ale v nasem vztahu to skoncilo rozchodem…:( casem se to ve me stupnovalo az to doslo k rozpadu vztahu…bouzel tonje ve me jeste cerstvi…je tomu teprv mesic co jsme od sebe…sama nevim proc jsem najednou byla chladna…asi to tak melo bejt…treba se to u vas casem zlepsi ![]()
Hmm a co chceš slyšet, máš ho ráda nebo ne nebo jinak to napíšu…já jsem se svým mužem přes 14 let, máme dva kluky a nehádáme se skoro vůbec, avšak když se pohádáme, tak to fakt stojí za to…Itálie hadr
ale to sem nechtěla napsat, prostě jsem ti chtěla napsat, že tohle je normální zvlášt´ po hádce a po delším vztahu, my když se pohádáme tak ho někdy v tý chvíli nechci vidět třeba celej tejden
ale pak se zase usmíříme, jelikož máme pevnej základ vztahu a máme se rádi, navíc sme toho prožili tolik, že si fakt nedovedu představit, co by se muselo stát aby jsme šli od sebe ![]()
nebo ještě jinak my se nehádáme, my si jen občas ostře vyjadřujeme názory ![]()
Toto jsem kdysi zažila.. Přítel mně překvapil, měl být úplně kdesi jinde a přes půl republiky spěchal za mnou, na jakousi akci. Tehdy jsme studovali a bydleli na opačných koncích republiky. No a já místo velké radosti, bušení srdce a štěstí cítila NIC. Strašně mně to tenkrát samotnou překvapilo.. Říkala jsem si, co to je? Jak to? Další dny jsem nad tím strašně přemýšlela a trápila se, až jsem si nakonec musela přiznat, že ho už nemiluju. Za další 2 měsíce, kdy tento můj pocitový stav trval, jsme se rozešli. Byli jsme tenkrát mladí, kromě bolavých srdcí v tu chvíli o nic jiného nešlo. A za mně vím, že to tenkrát bylo správné rozhodnutí. Těžko říct v situaci s dítětem, společnou domácností.. Třeba jsi jen utahaná, nebo máš splín..a třeba bude za pár týdnů zase vše v normě..
Tak ono 100× nic umoří i vola a tebe to právě umořilo. Pokud se to stane ještě vícekrát i s tím NIC pocitem, tak se obávám, že z tvé strany a úst vzejde slovo „rozchod“.
U pritele, najednou jsem byla chladna, bez emotivni. U me jak se rika pretekla posledni kapka
Děkuji vám za názory holky.
Dokonce mi teď i došlo, že jsem ani o něj neměla strach. Jindy jsem se mohla zbláznit, že se neozývá. Tak samo i on. Pravda je, že mi dnes psal SMS po hodině, ale ani jsem si tentokrát nestřežila mobil (kdysi jsem ho nepustila z ruky v těchto chvílích). Takže jsem na jeho sms přišla až po dlouhé době, co už byl doma a já dávala mobil do nabíječky ![]()
Doufám, že je to jen dočasný stav. Táta je to moc šikovný a těžko pohledat takového, dokonce i šikula v domácnosti a pomáhá ve všem.
Snad se vzpamatuji do rána ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj.
Napíšu raději anonymně, protože nikdy člověk neví. Jsme spolu s přítelem skoro pět let, máme rok a půl mladého syna. Občas přijde nějaká ta extrémní hádka, kdy buď já nebo on práskne dveřmi (nehádáme se před synem, to rozhodně ne).
Takové hádky u nás bývají 2-3× do roka.
Když jsou takové slabší hádky, tak to jeden z nás nad druhým mávne rukou a za půl hodiny se bavíme o problému zcela normálně. Ovšem ta Itálie zhruba 2× ročně je.Důvod hádky není ani tak podstatný. Podstatné je, že vždy když jsme se hádali a jeden z nás odešel, ronila jsem slzy o velikosti hrocha. I po menších hádkách jsem bulela a bylo mi to líto. Je tomu dva měsíce, co jsme se v podstatě nepohádali vůbec. Jakoby se ze mě stal trošku u flegmatik a dost věcí přecházím.
Dnes jak odešel trucovat ven, bylo mi to úplně jedno. Žádné slzy, žádný smutek. Dělala jsem si svoje věci tak, jako běžně.. Vůbec mi nechyběl. Spíše jsem se cítila jako by mi spadl kámen ze srdce. Hrála jsem si se synem, smáli jsme se, zlepšila jsem si náladu. Přítel přišel, chtěl jít k nám, že mě obejme, ale mi to bylo nepříjemné. Najednou jsem měla po náladě.
Neumím si vysvětlit, proč mám najednou takový stav. Vůbec mi to hádání nebylo líto, nemrzelo mě, nepřemýšlela jsem nad tím, jak odešel. Vlastně mi ani nedošlo, že byl tři hodiny pryč..
Asi jsem rezignovala. Není to tím, že bych ho neměla ráda. Ještě včera jsem měla chuť ho obejmout. Ale zarazila mě ta má chladná reakce a také pocit v tu chvíli, že by mi tak možná bylo lépe. Nevyznám se sama v sobě.
Nečekám, že rozlousknete můj problém, mé pocity, spíš mě zajímá, jestli jste se někdo setkal s něčím podobným. Klidně uvítám i vaše názory.
Ahoj, ja jsem mela to same, drive sem bulela kvuli kazdy prkotine, ale pak me to nejak preslo a byla jsem rada, kdyz prisel co nejdyl, jednou jsem dokonce zamkla dvere a klice nechala ve derich, protoze neprisel, ani kdyz byly 4h rano, tak jsem uz na neho nemela naladu a rekla jsem si, at si ustele treba na zahrade, sla jsem si lehnout a hned jsem usnula. Hadali jsme se dost casto, vetsinou kvuli prkotinam, naposledy jsme se pohadali predevcirem, bydlime v baraku s rodicema, maji byt nad nama, takze se docela krotime a snazime se hadat potichu, ale uz jsem si asi na ty hadky zvykla, protoze nad tim jenom mavnu rukou a vecer mu treba neudelam veceri, nebo svacinu do prace, at se milostpan obslouzi sam, nekdy si vedle neho prijdu jako nejakej jeho kamarad, ne jako jeho zena a matka eho ditete. Ale zaroven se i milujeme, no nemuzeme zit spolu, ani bez sebe. ![]()
@Trojlístek píše:Úplně stejné přirovnání mě také hned napadlo
Tak ono 100× nic umoří i vola a tebe to právě umořilo........................
Bud v pohodě, taky to tak mám…Jsem schopna se mu i dva dny neozvat apod a pak mi chybět stejně začne
Promiň ale telefon sem strážila naposled, když sme spolu začali chodit a upřímně neznám nikoho kdo by to dělal po tolika letech vztahu, takže já bych za tim opravdu neviděla hned rozchod…jen prostě ta zamilovanost pominula a fungujete na jiné bázi…a důležitý je zda máte dobrej základ nebo ne, jelikož pokud ano tak přestojíte cokoli a jestli ne, tak se rozejdete kvůli prkotině…
Taky bych potřebovala radu..Už nevím jak dále..s přítelem jsme 9 let..máme dvě krásné děti posledních pár let stojí k ničemu..On je podnikatel a já dělám v jednom obchůdku..A včera mi řekl, že je rád že mám práci, ale že prostě je to pro něj těžké, že on je PAN podnikatel a já blbá prodavačka, že s jeho postavením to nejde do hromady..Nechce abych tam skončila, ale tohle mu vadí..Že náš vztah vážou jen děti kdyby nebyli nejsme spolu. A kdybych prý bydlela sama tak bych si prý zkusila alespon co to je.Ale že mě nevyhazuje..Už nevím co mám dělat
![]()
@Anonymní píše:
Taky bych potřebovala radu..Už nevím jak dále..s přítelem jsme 9 let..máme dvě krásné děti posledních pár let stojí k ničemu..On je podnikatel a já dělám v jednom obchůdku..A včera mi řekl, že je rád že mám práci, ale že prostě je to pro něj těžké, že on je PAN podnikatel a já blbá prodavačka, že s jeho postavením to nejde do hromady..Nechce abych tam skončila, ale tohle mu vadí..Že náš vztah vážou jen děti kdyby nebyli nejsme spolu. A kdybych prý bydlela sama tak bych si prý zkusila alespon co to je.Ale že mě nevyhazuje..Už nevím co mám dělat![]()
Pan podnikatel si brzo nabije hubu.
@Anonymní píše:
Taky bych potřebovala radu..Už nevím jak dále..s přítelem jsme 9 let..máme dvě krásné děti posledních pár let stojí k ničemu..On je podnikatel a já dělám v jednom obchůdku..A včera mi řekl, že je rád že mám práci, ale že prostě je to pro něj těžké, že on je PAN podnikatel a já blbá prodavačka, že s jeho postavením to nejde do hromady..Nechce abych tam skončila, ale tohle mu vadí..Že náš vztah vážou jen děti kdyby nebyli nejsme spolu. A kdybych prý bydlela sama tak bych si prý zkusila alespon co to je.Ale že mě nevyhazuje..Už nevím co mám dělat![]()
hmhmhm to vypadá, že potkal nějakou ženu na „jeho úrovni“ a ted hledá důvody, proč se tě zbavit
on je blbý ne ty ![]()
Ještě musím dodat, že poprvé za těch pár let ani nevím, kde byl. Vůbec jsem po tom nepátrala, nezajímalo mě to. Řekla jsem si, že je to jeho věc a že nemám důvod se ptát.