Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mysli na to pozitivni. Manzel kamaradky absolvoval ctyri mise a koupili si dum za hotove.
@VitaminC Ano, samozřejmě, beru to pozitivně. Budu mít čas na sebe, budu žít dál, vím, že to zvládnu🙂 to ano. Taky vím, že 10 měsíců neni zase až tak dlouhá doba a při dnešní komunikaci to nebude zase tak hrozný 🙂 ale stejně, už teď je to náročné, když vím, jak hrozně se to blíží. Snad to uteče stejně rychle, jako to utíká teď🙂
To mě mrzí, 😣můj přítel slouží u americké armády, byl v Německu tam jsem s nim byla a teď mi v říjnu odjel do USA. Ale taky se mi zmínil o Afghánistán nebo Sýrie… ![]()
@VitaminC píše:
Mysli na to pozitivni. Manzel kamaradky absolvoval ctyri mise a koupili si dum za hotove.
To je sice hezké, ale peníze nejsou všechno. Co z toho společného života mají. 4 mise po cca 9 měsících ![]()
Ale chápu, jak jsi to myslela
@Petrushalka Podle jeho slov by melo byt všechno v pořádku, ale pořád je to Afghanistán no… A na jak dlouho přítel jel? A jak to zvládáš?
U nás to bude naše první mise, on jich má za sebou už hodně, ještě k tomu na nějakých 9-10 měsíců, ještě se neví, jak dlouho přesně. Jako smířená s tím jsem, to ano, jen se bojím toho, jak to budu zvládat.
@Nell2 Peníze nejsou vše. Náš vztah není bůh ví jak dlouho trvající, takže se s odjezdem nedá už nic udělat. Věděla jsem, do čeho jdu. Miluji ho, zvládnu to, tím jsem si jistá, jen obavy jsou no🤷♀️
@Anonymní píše:
@Petrushalka Podle jeho slov by melo byt všechno v pořádku, ale pořád je to Afghanistán no… A na jak dlouho přítel jel? A jak to zvládáš?
U nás to bude naše první mise, on jich má za sebou už hodně, ještě k tomu na nějakých 9-10 měsíců, ještě se neví, jak dlouho přesně. Jako smířená s tím jsem, to ano, jen se bojím toho, jak to budu zvládat.
Afghánistán je pro mě noční můra
jelikož je to taky poprvé co spolu nejsme, tak to zvládám chvilkama dobře a nebo i špatně…
@Anonymní píše:
@Nell2 Peníze nejsou vše. Náš vztah není bůh ví jak dlouho trvající, takže se s odjezdem nedá už nic udělat. Věděla jsem, do čeho jdu. Miluji ho, zvládnu to, tím jsem si jistá, jen obavy jsou no🤷♀️
Mám kamarádku a taky v začátku vztahu odjel na misi. Zvládli to a jsou spolu
@Petrushalka No, taky jsem z toho nebyla nadšená… ale, hlavně aby byl v pořádku a vrátil se domů zdravý.
A tvůj přitel je pryč na jak dlohho?
@Nell2 Vím, že to zvládnu, musím. Tak snad to všechno dobře dopadne🙂 jen si říkám, aby to už všechno bylo za mnou
Máme v rodině, byl za svobodna Afghánistán, ale už měl v té době cca pětiletý vztah, teď se vrátil s Mali, byl tam 7 měsíců, 2 malé děti. Buď ráda, že jsi sama, si můžeš žít a užívat, chodit si kam chceš, až budeš mít děti a zůstaneš s nimi sama, bude to mnohem horší.
@Anonymní píše:
@Petrushalka No, taky jsem z toho nebyla nadšená… ale, hlavně aby byl v pořádku a vrátil se domů zdravý.
A tvůj přitel je pryč na jak dlohho?
Já ho poznala v té době kdy měl za 4 měsíce odjet. Takže tak.. ano hlavně aby se vrátil domu celý.
V USA by měl zůstat dva roky,
ale je tam nějaká šance ze si může udělat par dni volna a přijet. Jestli si chceš o tom více psát muzes na e-mail nebo na messenger.
Ahoj.
Vím, že podobných diskuzí je tu dost, ale nenašla jsem žádnou, která by byla aktivní, nebo novější.
Jsou tu také manželky/přítelkyně vojáků, kteří odjíždí na zahraniční mise?
Nás to čeká v lednu a i přes to, že jsem do vztahu šla s tím, že vím, co mě čeká, se toho celkem bojím. Ano, mám své koníčky, kamarády, školu… ale v této době koronaviru je celkem těžké si zaměstnat hlavu a nemyslet na to, když člověk “jen sedí na zadku”.
Spíš bych si o tom i s někým ráda popovídala, kdo by mě a mé pocity pochopil 🙂
Z osobních důvodů zde píši anonymně, ale budu ráda, pokud se mi tu někdo ozve☺️️