Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těžko říct.. já třeba přítelovu dceru k našim neberu, protože jsou daleko, ale kdyby bydleli poblíž, asi by jí prostě brali jako moji další součást (holce je 11), protože třeba můj kluk už u přítelovi mamky byl a v pohodě.. prostě jsme jeli kolem a stavili se a „babičce“ to nevadilo, i když je to pro ni cizí kluk… jednou jsme něco jako nová rodina, tak to tak bereme.. Ale pokud Ti to vadí, zkusit to chlapovi prostě vysvětlit, že se to nehodí
Jen ale jedna věc, jednou jsi si našla chlapa s dítkem, tak je zkus brát jako celek - pokud je na víkend u vás a někam jedete, přeci ji nenecháte doma, ni? ![]()
Tak já to znám z té opačné strany. Jsem rozvedená a znovu vdaná. Dceru mám v péči já. Moje nová (manželova) rodina mě vzala mezi sebe včetně mojí dcery, která s nimi pokrevně nemá nic společného a jsem za to strašně ráda. Tak to má podle mě být. Nebo jako protože nemá s nima stejné geny, tak bych ji měla pokaždé měla nechat doma, když k nim pojedeme na návštěvu??? Nebo že by ex si našel novou ženskou, vzal si ji, měl s ní dítě a pokaždé kdyby chtěli jet k její rodině třeba na nedělní oběd, měl by to vždycky plánovat tak, aby mu to vyšlo na víkend, kdy nebude mít u sebe dceru? To trochu nechápu? Však proč? Ta dcera tvého muže je snad taky vaše rodina ne? ![]()
No, anonymní dvě, aby se to nepletlo. ![]()
Teda holka já ti nějak nerozumím i rozumím, mám naprosto stejnou situaci, akorát že miminko teprve čekám 4.měsíc, ale můj muž má taky holčičku z prvního manželství a teda nikdy by mě nenapadlo, že by se neměla začleňovat do MOJÍ rodiny. Jsme spolu taky pomalu 5.let, a dcera manžela například mým rodičům, říká babi a dědo, dostává dárky k narozeninám, vánocům tak jako by to bylo jejich vnouče, s ostatníma členy moji rodiny se taky stýká normálně buď je to strejda, teta, nebo tak.. Co se týče rodiných oslav, pokud se nějaké konají, taky tam je. Pokud to tedy mamka její umožní(nemají nic v plánu atd.)
Ale nikdy by mě nenapadlo chtít, aby se nevměšovala do moji rodiny.
Myslím, že bys měla trochu změnit, přístup vždyť je i ona součástí tvojí rodiny patří k tvému muži a i tak by ji měla brát tvá rodina.
Je to můj názor, třeba se tady vyvedu z omylu, že jen u nás to takto funguje…
Cizí lidé? Prarodiče jejího bratra, tchýně a tchán jejího otce jsou pro nic cizí lidé? Tak to potom jo… ![]()
Nemůžu odolat - pořídila sis dítě s přítelem a začala s ním žít a jeho dceru jsi neznala? Nebo znala a dokud jsi ho dostatečně „nezbalila“ tak jsi se tvářila, že lepší dítě jsi nepoznala?
A je mi líto, že jsi z tak nuzných poměrů - když svorně s tvým příbuzenstvem s lítostí sledujete, kolik vám toho devítiletá holka dokáže sníst.
A rozhodně máš pravdu, že tvoje teta se strýčkem jsou pro ni cizí lidé, takových je ve vaší rodině, že…
Jo a říká jim babi/dědo úplně stejně jako všechny ostatní vnoučata a oni mezi nima nikdy nedělají rozdíly, mají ji stejně rádi.
Co poradit…Jen si otevřeně promluvit, bez emocí a hádek. Zakladatelce jde spíš o to, aby se její manžel tak rodičům nevnucoval…plně ji chápu, protože pokud zakladatelčiny rodiče sami neřeknou, aby dcera u nich spala, tak nechápu, proč by ji tam měl manžel futrovat. Rodina ji určitě přijala, na oslavu ji vzít naopak nevidím problém
Příspěvek upraven 06.05.13 v 20:06
Muže sis vzala, tzn. jeho dcera je i Tvá rodina, takže Tvoje rodina je i její rodina. Bývalý muž měl dva syny z předchozího manželství, začlenili se děti i do mé rodiny (na noc tedy k mojí mamce nikdy nejezdili, ale slavili jsme společně, jezdili na vánoce, dárky dostávali všichni atd.). Můj druhý manžel si moje děti, které jsem měla s exmanželem osvojil. Jeho rodina přijal děti jako vlastní. Holky tam sice na noc ještě nebyly, společná dcera také ne, je ještě malinká, ale slavíme společně, jezdíme tam rádi atd.
Holt sis vzala muže se závazkem, tak to tak musíš brát
omlouvám se za anonym, nemusí o nás všichni vědět vše, s osvojením se netajíme, ale nemusí to všichni vědět
Já si myslím, že to, co chce tvůj přítel, je naprosto normální.
Pokud jde o tu rozežranost, tak mě to u dětí na návštěvě připadá celkem normální, ale nenapsalas podrobnosti, tak je těžké to odhadnout. K nám když přišli děti příbuzných, tak kolikrát snědly jeden i půl plechu buchet.
Tak přijde mi to normální, že chce byt co nejvice s dcerou, co bys dělala, kdyby ji měl v péči on? Nebo kdyby jsi byla na jeho místě? neber to jako moralizování, tak to nemyslím…Já bych asi byla ráda, že se o dcerku stará, aspon vis, ze kdyby neco, coz ti nepreju, tak bude mit zajem o kluka..
Holky jasně, návštěva je jedna věc…ale přespávat u mých rodičů jen proto, že malá chce, aby tam spala? Naši ji samozřejmě taky nějakým způsobem přijali a chovají se k ní hezky. Ale z jejího přespávání u nich radostí teda neskáčou. Bohatě jim stačí, když tam strávíme skoro každou neděli a myslím, že si pak dost oddechnout. Ještě, když ona je opravdu hodně hlučná a místo, aby si jí srovnal tatínek, musím to dělat za něj já.
Návštěva u mých rodičů je jedna věc, ale abych musela trnout na rodinné oslavě, jak se zase bude chovat…z toho se mi ježí chlupy už teď ![]()
Jo tak jsem ráda že je to tak bráno všude, a já už měla poct že moje rodina je divná když přijala dceru mého muže. ![]()
Jako zakladatelko, nevím kolik ti je, ale jednou máš chlapa s holčičkou a společného potomka k tomu, podle mě by se všichni měli z tvé rodiny na ty obě děti dívat stejně. Ať je u jednoho jiná krev nebo ne. Tvého chlapa chápu a já jako matka bych toto požadovala v opačném případě taky.
Anonymní dvě ![]()
@Anonymní píše:
Holky jasně, návštěva je jedna věc…ale přespávat u mých rodičů jen proto, že malá chce, aby tam spala? Naši ji samozřejmě taky nějakým způsobem přijali a chovají se k ní hezky. Ale z jejího přespávání u nich radostí teda neskáčou. Bohatě jim stačí, když tam strávíme skoro každou neděli a myslím, že si pak dost oddechnout. Ještě, když ona je opravdu hodně hlučná a místo, aby si jí srovnal tatínek, musím to dělat za něj já.
Návštěva u mých rodičů je jedna věc, ale abych musela trnout na rodinné oslavě, jak se zase bude chovat…z toho se mi ježí chlupy už teď
tak v takovém případě fakt jediné, že si prostě promluvíš s chlapem.. ale je fakt, že jednou jsi si začala s chlapem, co má dítko, tak je třeba to akceptovat, popř se společně promluvit… my třeba s tímhle problém prostě nemáme, oba rozvedení, oba děti, „náhradní“ rodiny nás přijaly i s děckama bez výhrad a vycházíme dobře.. je to na domluvě ![]()
Upřímně, představ si tu situaci z druhé strany. S manželem se rozejdeš, najdeš si jiného přítele. A ten ti řekne, „dobře miluju, tě, ale tvýho kluka do mý rodiny netahej a až budou mít naši velkou oslavu, tak si sežeň hlídání, protože pro nějk jsou to cizí lidi“. To bys asi koukala rychle se ho zbavit, ne?
Hezký večer holky
Omlouvám se za anonym, ale mám k tomu své důvody…
Chtěla jsem se zeptat na názor hlavně TĚCH Z VÁS, KTERÉ MAJÍ PARTNERA A TEN MÁ DÍTĚ Z MINULÉHO MANŽELSTVÍ. Jak dítě začleňujete do vaší rodiny?
Jsme spolu s manželem 5 let a narodil se nám před pár měsíci syn. Mimoto má dceru z minulého manželství, které je 9 let. Dceru má v péči matka a my si ji bereme většinou na víkendy nebo prázdniny. Vycházíme spolu celkem dobře. Co mi ale hodně vadí, je to, že se ji přítel na můj vkus snaží až moc „vmísit“ do mé rodiny. Ona by chtěla přespávat u mých rodičů a přítel bez toho, aby se mě zeptal, jestli mi to nevadí, se stále snaží naplánovat celý víkend u mých rodičů. A já se neustále na něco vymlouvám, jen, abychom tam nemuseli spát. Nevidím důvod, proč by to tak mělo být, když má několik svých babiček. Mým rodičům se to také nějak moc nezamlouvá. Další věcí je, že za měsíc plánujeme velkou rodinnou oslavu, kdy má teta se strejdou slaví kulatiny. Už teď mi je jasné, že za každou cenu bude manžel chtít, aby tam jeho dcera byla s námi. Místo, abych se na oslavu těšila, už teď jsem naštvaná. Nevím, jak mu to vysvětlit. Tak ráda bych byla k němu upřímná, ale už jednou jsme se kvůli tomu pohádali a od té doby všechno trpím. Chápu, že je to jeho dcera a dítě je to nejcennější, co můžeme mít, ale jinak se ve všem snažím, aby u nás byla spokojená. Tak snad by mi mohl vyjít aspoň v tomto vstříc, vždyť to jsou pro ni cizí lidé.
Nejhorší je, že ona musí být neustále středem pozornosti. Takže pokud jsme na nějaké návštěvě, tak se před všemi předvádí a je s prominutím rozežraná. Všichni se koukají s údivem, jen manžel se nad tím absolutně nepozastavuje - o to víc, mi vše vadí.
Jen jsem chtěla poprosit moralistky, které se mě chystají kritizovat, aby si to nechali do jiné diskuse. Tady opravdu platí, že dokud si to člověk nezažije, nedokáže se do této situace vcítit.