Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ynax Jednou nám kamarádky dcery snědla skoro celé pečené kuře
(je jí 13).
Moje máma nemá s manželovým synem absolutně problém, i když kvůli vzdálenosti se mockrát neviděli
Ale neustále mi říká, že kdyby chtěl, ať s námi přijede - nebo i sám, podívat se. Máma tohle absolutně neřeší.
Myslím, že záleží hlavně na tvých rodičích. Pokud si to oni moc nepřejí, tak by to po tobě partner chtít určitě neměl.
Obecně jsou ženské extrémně přísné na partnery, chlap nesmí dělat rozdíly, musí pastorka milovat jako vlastní, když jsem tu psala, že někdy chlap nedokáže nevlasnímu být otcem, ale dokáže být prima dospělým kamarádem, sesypala se na mě kritika, že ne, že musí být táta na sto procent…
Ale když je to naopak, tak zas chlap musí pochopit, že holka je pro její rodinu cizí, že ženská chce někdy být „jen my tři“ (já, on a NAŠE dítě), že jeho dítě je rozežrané, rozjívené a vůbec hrozné atd.
@Anonymní píše:
Radeji anonymneJa zakladatelku chapu.. Nemyslí to spatne. A jsem zvědavá, jestli ex jejího manžela bude jejich syna brát taky ke svým rodičům atd.. Asi ne, co? Sorry, ale pro rodiče jeho ex je cizi jejich syn a pro rodiče zakladatelky je cizi zase ta holka. Ja bych o to taky nestala. Deti mam rada vsechny, pokud ma clovek partnera s deckem, tak je přijme oba, ale proc by ji proboha museli cpát jejim rodičům atd.?
To co jsi napsala, je docela hloupost.
Ona ¨si vzala chlapa s dítětem, věděla do čeho jde. A nechápu co s tím má společného bývalá manželka jejího manžela
Tu nemusí vůbec další dítě co si její exmanžel pořídil zajímat.
Jeho dcera=tvoje dcera. Tim, ze jsi s muzem spojila svuj zivot, tak si ho spojila i s jeho dcerou a nemel by byt zadny rozdil mezi vasimi spolecnymi detmi a ditetem z prvniho manzelstvi a mela by to respektovat i tvoje rodina
Mam zkusenost s nemanzelskym ditetem od svagrove a jejim prvnim muzem a jeho rodinou-na rodinne oslavy chodi vaichni navzajem, treba na oslave narozenin svagra byla i babicka a sestra od nemanzelskeho synovce ze strany jeho biologickeho otce a zas oni zvou na oslavy nas. Proste se to bere tak, ze to dite nemuze za danou rodinnou situaci a nikdo mu nedava najevo kde je vitan a kde neni-je vitany vsude i u nevlastni babicky, prespava tam bezne a nikdy mu nedali najevo, ze je nevlastni.
Je to hloupe a dost spatne vuci te holcicce-nemuze za to, ze jsou rodice od sebe a mela by byt soucasti novych rodin obou rodicu, ne byt nekde vystrkovana a ty jsi s tim musela pocitat, kdyz sis nasla chlapa s ditetem-co jsi cekala? Ze ji budes schovavat pred svoji rodinou?
A polozim ti dost zasadni otazku-libilo by se ti, kdyby se takto choval nekdo k tvemu diteti, pokud by prisel s partnerem rozchod? Daval mu nekdo najevo, ze neni blastni a ze do rodiny nepatri?
@Anonymní píše:
Jo tak jsem ráda že je to tak bráno všude, a já už měla poct že moje rodina je divná když přijala dceru mého muže.![]()
Jako zakladatelko, nevím kolik ti je, ale jednou máš chlapa s holčičkou a společného potomka k tomu, podle mě by se všichni měli z tvé rodiny na ty obě děti dívat stejně. Ať je u jednoho jiná krev nebo ne. Tvého chlapa chápu a já jako matka bych toto požadovala v opačném případě taky.
Anonymní dvě
a s tím já zase nesouhlasím
Nemyslím si, že by třeba moji rodiče měli přistupovat stejně k mým dětem (jejich pokrevním vnoučatům) a manželovu synovi (který s nimi pokrevně příbuzný není). Určitě ho rádi vidí, nemají s ním problém, jsou rádi, když přijede - ale třeba že by měli všichni dostávat stejné dárky, ve stejné míře a pravidelně - to u nás teda nefunguje vůbec. Ale to je dáno tím, že se vidí vzájemně fakt minimálně a taky tím, že věkově jsou moje dětí a manželův syn úúúúplně daleko od sebe.
No, tak on bude asi jiný vztah, pokud člověk zná dítě od plenek a jiný, když se najednou v rodině objeví osmiletá slečna. To za prvé.
Jiný vztah asi bude k dítěti, které má partner v péči a jiný k dítěti, které člověk vidí o prázdninách nebo po víkendech. (Pokud se dítě chová nějak „mimo rodinný standard“, tak v péči to ovlivnit lze, během „návštěv“ hodně těžko - zpravidla se opět začíná znova…) To za druhé.
A za třetí žasnu. Pokud tu napíše matka, že její dítě vlastní prarodiče (ať už její rodiče nebo tchánovci) nějak neberou, nezvou, nehýčkají, tak se zpravidla konstatuje, že je to sice blbý, ale nějaké právo na péči ze strany babičky a dědečka dítě nemá. Což je teda pravda.
A tady mají zcela cizí lidi hýkat nadšením nad děckem v první pubertě, které se k nim nakýbluje? Nota bene nad děckem, se kterým se musí jako s horkým mlíkem, protože když babička spucuje za špatné chování vlastní vnouče, tak mu rodiče zhusta ještě přidaj, když si stěžuje - pokud spucuje „nevlastní“, tak z toho může být mezinárodní aféra, co si to dovolujou ![]()
Normálně bych příteli slušně řekla, že se mi nelíbí, že tam holku vozí tak často. Že je mi to trapné vůči rodičům, že jsou z ní unavení a že je nechci takto zatěžovat. Ať počká, až ji pozvou. Případně bych o tom promluvila i s rodiči, aby byli případně připraveni na dotazy ze strany přítele a podpořili tě.
Totéž s oslavou strýce a tety - je to jejich oslava a buď přítelova dcerka pozvaná je nebo není.
Tahle diskuze je mi povědomá, už jsi sem tuším psala, ale to jste mimčo teprve čekali a manžel chtěl vzít dceru na nějakou rodinnou oslavu
jestli je to tak, už tehdy z toho vyplývalo, že jeho dceru nemusíš a nechceš ji zapojit ani do své rodiny s manželem, ani do své širší.
Upřímně mi je líto toho dítěte, ptž to vycítí, že není vítáno a manžela chápu. Sama jsem byla v postavení toho dítěte, někteří prarodiče mě přijali a říkala jsem jim vždy babi a dědo a byla jsem cizí. Někteří prarodiče mě nepřijali a při pohřbu jsem marně hledala slzy, ptž jsme si prostě vůbec nebyli blízcí, uznávali jen moji mladší sestru.
@Ter85 píše:
Jeho dcera=tvoje dcera.
taky nesouhlasím.
A proč taky? Manželův syn maminku má ![]()
@Bábrdl píše:
Obecně jsou ženské extrémně přísné na partnery, chlap nesmí dělat rozdíly, musí pastorka milovat jako vlastní, když jsem tu psala, že někdy chlap nedokáže nevlasnímu být otcem, ale dokáže být prima dospělým kamarádem, sesypala se na mě kritika, že ne, že musí být táta na sto procent…Ale když je to naopak, tak zas chlap musí pochopit, že holka je pro její rodinu cizí, že ženská chce někdy být „jen my tři“ (já, on a NAŠE dítě), že jeho dítě je rozežrané, rozjívené a vůbec hrozné atd.
Ono to bude záviset na tom, kdo má dítě v péči, ne? Když dítě vidíš denně a máš nějakou možnost ovlivnit jeho výchovu, máš k němu jiný vztah než k návštěvě 1 x za 14 dní a 2 týdny o prázdninách. Je to hodně nepochopitelné?
Knihomyš - bingo. Sdílím tvůj názor. S tím, že rozumní lidé by mohli normálně to „cizí“ dítě přijmout a nedělat z toho vědu ![]()
@T.Hololinka píše:
To co jsi napsala, je docela hloupost.
Ona ¨si vzala chlapa s dítětem, věděla do čeho jde. A nechápu co s tím má společného bývalá manželka jejího manžela![]()
Tu nemusí vůbec další dítě co si její exmanžel pořídil zajímat.
Jak to, ze ji jeji syn nemusí exmanzelku vubec zajímat? Vzdyt je to bratr jeji dcery! Nebo ted uz plati, ze je to cizi díte? ![]()
Na rovinu - pokud rodiče zakladatelky nestoji o holku na přespani, tak proc jim ji cpát? Kdyby jim to nevadilo, tak ok, ale takhle budou akorat otrávení a holka to casem stejne vycítí..
@Anonymní píše:
Jak to, ze ji jeji syn nemusí exmanzelku vubec zajímat? Vzdyt je to bratr jeji dcery! Nebo ted uz plati, ze je to cizi díte?
Na rovinu - pokud rodiče zakladatelky nestoji o holku na přespani, tak proc jim ji cpát? Kdyby jim to nevadilo, tak ok, ale takhle budou akorat otrávení a holka to casem stejne vycítí..
No nezlob se, ale to je stejné jako kdyby mi někdo řekl, že má dcera má zajímat mého exmanžela, protože je to sestra jeho dvou holek
![]()
A je to nevlastní bratr
Májí stejného otce a né matku ![]()
Tedy dodávám, že jsem byla nesmírně vděčná svým rodičům, že partnerovy děti přijali hodně dobře, zvali je, děcka od nich dostávala dárky k vánocům a tak. Ale nikdyjsem to nepovažovala za samozřejmost a vždycky jsem se ptala, jestli jim to nevadí. A když mi řekli, že by někdy přijet neměly, tak jsem to prostě doma oznámila a bylo to.
Na druhou stranu mám příčetného chlapa, který si nemyslí, že se z jeho děťátek každý opupínkuje blahem, jak je uvidí a tohle chápé.