Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@sovicka1 píše:
taky nesouhlasím.
A proč taky? Manželův syn maminku má
Jj, presne tak ![]()
@sovicka1 píše:
a s tím já zase nesouhlasím![]()
Nemyslím si, že by třeba moji rodiče měli přistupovat stejně k mým dětem (jejich pokrevním vnoučatům) a manželovu synovi (který s nimi pokrevně příbuzný není). Určitě ho rádi vidí, nemají s ním problém, jsou rádi, když přijede - ale třeba že by měli všichni dostávat stejné dárky, ve stejné míře a pravidelně - to u nás teda nefunguje vůbec. Ale to je dáno tím, že se vidí vzájemně fakt minimálně a taky tím, že věkově jsou moje dětí a manželův syn úúúúplně daleko od sebe.
Správně. Jen ať kluk vidí, kde je jeho místo. Bude se mu to v životě hodit. A nedávejte mu dárky vůbec žádné! Stejně by se mu blbě hrálo se stejnými hračkami, jako dostávají tvoje děti, když jsou o tolik mladší. Takovýho pubertálního kluka kostkama a autíčkem nenadchneš a ještě by ohrnoval nos. Jen tak na něj.
@Knihomyš píše:
Ono to bude záviset na tom, kdo má dítě v péči, ne? Když dítě vidíš denně a máš nějakou možnost ovlivnit jeho výchovu, máš k němu jiný vztah než k návštěvě 1 x za 14 dní a 2 týdny o prázdninách. Je to hodně nepochopitelné?
Jó, to určitě.
Už vidím zakladatelku, njak by byla vyskákaná, kdyby jí přítel nastěhoval dcerku do bytu k jejímu ňunínkovi funínkovi natrvalo ![]()
Prostě, když je to ženská, kdo do vstahu přivede děcko, očekává stoprocentní přijetí. Když má dítě chlap, nabízí chladnou zdvořilost ![]()
@sovicka1 píše:
taky nesouhlasím.
A proč taky? Manželův syn maminku má
A tobe by se libilo, kdyz ny ti nekdo v detstvi daval najevo, ze jsi tam cizi, nechtena?
@Ter85 píše:
A tobe by se libilo, kdyz ny ti nekdo v detstvi daval najevo, ze jsi tam cizi, nechtena?
Taky nechápu názor jeho dítě moje dítě. Rodiče jsou jenom jedni a nikdo by je neměl nahrazovat. Opravdu má člověk k dítěti, které vidí jednou za čas, nemůže ho tolik ovlivňovat a to dítě je vás schopno klidně poslat někam, protože ví, že má doma svoji maminku/tatníka, jiný postoj než k dítěti - třeba nevlastnímu, s kterým žije v jedné domácnosti. To ovšem není důvod se k němu nechovat hezky. Ale nutit se do citů co tam nejsou…no, kdo nezažije asi nepochopí. Oni teorie jsou hezký, to člověk ví jak by to mělo fungovat, ale není to tak jednoduché.
@Kobliha51 píše:
Správně. Jen ať kluk vidí, kde je jeho místo. Bude se mu to v životě hodit. A nedávejte mu dárky vůbec žádné! Stejně by se mu blbě hrálo se stejnými hračkami, jako dostávají tvoje děti, když jsou o tolik mladší. Takovýho pubertálního kluka kostkama a autíčkem nenadchneš a ještě by ohrnoval nos. Jen tak na něj.
bez komentáře ![]()
Moji rodiče narozeniny nebo Vánoce s mým synem neslaví. Jednoduše z toho důvodu, že na tyto události s námi syn není, většinou - a tím spíše ne s mými rodiči ![]()
Dárky dostává od nás. Nevidím jediný důvod, proč by měli dárky dávat mí rodiče ![]()
@Bábrdl píše:
Jó, to určitě.Už vidím zakladatelku, njak by byla vyskákaná, kdyby jí přítel nastěhoval dcerku do bytu k jejímu ňunínkovi funínkovi natrvalo
Prostě, když je to ženská, kdo do vstahu přivede děcko, očekává stoprocentní přijetí. Když má dítě chlap, nabízí chladnou zdvořilost
Hele, budeš se divit, ale mít dítě natrvalo může být pro macechu daleko menší zátěž (přinejmenším psychická) než víkendové návštěvy. Znám takové případy. Jsem jeden z nich. Že bys to ty osobně nerozdejchala, je tvoje věc
Ale nesuď podle toho všechny ostatní.
Moji rodiče například partnerovy děti mají rádi, dají jim dárek k Vánocům, narozeninám a svátku, ale MILUJÍ svoje pokrevní vnučky… jako že se tzv. očekává od macechy, že bude milovat svoje vyvdané nevlastní jako vlastní… to je tady dost častý skvělý názor, ale že to musí dělat i její rodiče???
![]()
a nejvíc to tvrdí ty, které si to vůbec nezažily a vůůůbec, ale vůůůbec netuší o čem je řeč ![]()
zakladatelko… ty si promluv především s partnerem a nenech to vyhnívat, je mi jasné, že když si mu to jednou řekla, tak že byl na tebe naštvaný, ale očividně si o tom musíte promluvit znova a musíš mu to říct co ti vadí… a že to třeba vadí i tvým rodičům, prostě i za cenu, že na tebe bude znova naštvaný… není fér, aby on a jeho dcerka byli v pohodičce a ty ses něčím trápila a něco skrývala, takhle jde váš vztah tak akorát do míst, kde slunce nesvítí…
@Ter85 píše:
A tobe by se libilo, kdyz ny ti nekdo v detstvi daval najevo, ze jsi tam cizi, nechtena?
ne.
Však jsem psala, že rozumní lidé by z toho neměli dělat vědu ![]()
Ale nemělo by se to od nich automaticky očekávat.
Zkrátka si nemyslím, že vztah prarodič - pokrevní vnouče by zákonitě musel být stejný jako vztah prarodič - získané vnouče.
Pokud je, jejich volba.
Pokud není, těžko jim to vyčítat.
@Anonymní píše:
Ještě, když ona je opravdu hodně hlučná a místo, aby si jí srovnal tatínek, musím to dělat za něj já.
Tohle mě celkem zarazilo - proč to MUSÍŠ dělat ty? Jestli to neudělá její otec, prostě to nech, ať to přirozeně někam dospěje.. Ty vlastně děláš spoustu věcí, který dělat nechceš, protože „musíš“, ale ty nemusíš. Nemusíš vlastně ani řešit, jestli tvým rodičům vadí její přítomnost - jsou to dospělý lidi a až jim to bude přerůstat přes hlavu, ozvou se sami, neboj. Neřeš všechno za ostatní. ![]()
@Knihomyš píše:
Hele, budeš se divit, ale mít dítě natrvalo může být pro macechu daleko menší zátěž (přinejmenším psychická) než víkendové návštěvy. Znám takové případy. Jsem jeden z nich. Že bys to ty osobně nerozdejchala, je tvoje věcAle nesuď podle toho všechny ostatní.
souhlasím - nevím, jak to cítilo manželovi dítě, ale ze začátku, pokud u nás bylo na dýl, tak ty poslední dny byly vždycky super (pro mě) a bylo mi líto, že už musí pryč, kdežto ty první dny to skřípalo. Pak 14 dní pauza - a pak začínat zase odznovu
![]()
@T.Hololinka píše:
No nezlob se, ale to je stejné jako kdyby mi někdo řekl, že má dcera má zajímat mého exmanžela, protože je to sestra jeho dvou holek![]()
A je to nevlastní bratrMájí stejného otce a né matku
Aha, najednou se bude resit jestli je vlastní nebo nevlastní!
Ta holka je pro rodiče zakladatelky nevlastní uplne, ale v tomhle pripade se to najednou nepocita, ze?
Jednou se cizi-necizi rozlišovat nema, ale neplati to vzdy, ze? Kdyz se rodiče zakladatelky maji starat o holku, tak by se mohli i rodiče ex starat o kluka ne? Kdyz o holku rodiče zakladatelky nestoji, tak ji tam proste nebrat a hotovo.
@Knihomyš píše:
No, tak on bude asi jiný vztah, pokud člověk zná dítě od plenek a jiný, když se najednou v rodině objeví osmiletá slečna. To za prvé.
Jiný vztah asi bude k dítěti, které má partner v péči a jiný k dítěti, které člověk vidí o prázdninách nebo po víkendech. (Pokud se dítě chová nějak „mimo rodinný standard“, tak v péči to ovlivnit lze, během „návštěv“ hodně těžko - zpravidla se opět začíná znova…) To za druhé.
A za třetí žasnu. Pokud tu napíše matka, že její dítě vlastní prarodiče (ať už její rodiče nebo tchánovci) nějak neberou, nezvou, nehýčkají, tak se zpravidla konstatuje, že je to sice blbý, ale nějaké právo na péči ze strany babičky a dědečka dítě nemá. Což je teda pravda.
A tady mají zcela cizí lidi hýkat nadšením nad děckem v první pubertě, které se k nim nakýbluje? Nota bene nad děckem, se kterým se musí jako s horkým mlíkem, protože když babička spucuje za špatné chování vlastní vnouče, tak mu rodiče zhusta ještě přidaj, když si stěžuje - pokud spucuje „nevlastní“, tak z toho může být mezinárodní aféra, co si to dovolujou
Normálně bych příteli slušně řekla, že se mi nelíbí, že tam holku vozí tak často. Že je mi to trapné vůči rodičům, že jsou z ní unavení a že je nechci takto zatěžovat. Ať počká, až ji pozvou. Případně bych o tom promluvila i s rodiči, aby byli případně připraveni na dotazy ze strany přítele a podpořili tě.
Totéž s oslavou strýce a tety - je to jejich oslava a buď přítelova dcerka pozvaná je nebo není.
Osmiletá slečna nespadla z nebe. Jsou spolu pět let a to dítě v tu dobu už na světě jaksi bylo. Otec si ji bral na víkendy a na prázdniny. Bylo dost času se s dítětem seznámit. Situace se zřejmě změnila po narození vlastního potomka. Že rodiče zakladatelky nehýkají nadšením s toho děvčete sice chápu, ale už si na ni taky mohli zvyknout a přijmout ji do rodiny. Pokud se na návštěvě nechová jak má (je to prostě dítě s podivem) tak tam snad je otec a ten se má postarat o to, aby nebyly problémy. A má malé dítě čekat na pozvání na oslavu? Já snad upadnu. Tak ať si to vyřídí dospělí, co je tady za problém?