Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@mavroidis píše:
Nevim, ted to bude znit dost blbe, ale oni jsou mi jedno…nikomu nic zleho nepreju. Doufam, ze vsichni budou zdravi a spokojeni, ale proste nemam potrebu se s nima stykat.
Tak to takhle rekni partnerovi, co myslis, ze ti na to rekne? To ti za to nestoji ani ten partner? To neni moc dobry pristup, nezlob se
Jsi na nejlepsi ceste zustat ve 30 na ocet.
@mavroidis tak povinnost to určitě není, ale obávám se, že tě přítel brzy vymění za nějakou jinou
pro mě by tohle byl důvod k rozchodu.
@kavenka píše:
@mavroidis tak povinnost to určitě není, ale obávám se, že tě přítel brzy vymění za nějakou jinoupro mě by tohle byl důvod k rozchodu.
Pro mě to byl jeden z důvodů k rozchodu. Můj ex měl podobný přístup k mé rodině, jenže moje rodina je moje součást, takže šel… Našla jsem si chlapa, který má s mojí rodinou skvělý vztahy a já jsem šťastná.
@Janli píše:
Pro mě to byl jeden z důvodů k rozchodu. Můj ex měl podobný přístup k mé rodině, jenže moje rodina je moje součást, takže šel… Našla jsem si chlapa, který má s mojí rodinou skvělý vztahy a já jsem šťastná.
Jako chapu, ze by byl radsi kdybych tam byla s nimi. Ale prece neni moje povinnost chodit nekam, kde se necitim a nemam na to naladu. Jinak, kdyz jdeme k jeho rodicum nebo babicce na kavu nebo obcas jeho mamka prijde k nam, tak je to v pohode. Protoze tam neni nikdo jiny s kym by si povidali. To neni trapne ticho a je to celkem prijemne…ja proti nikomu vazne nic nemam. Jen absolutne nemam chut a potrebu s nimi travit cas. A ja mu v nicem nebranim ani se netvarim blbe, ze je s nimi. Nebo bych si nikdy nedovolila mu vycist, ze je s nimi moc nebo tak. Jen nemam nic proti nikomu z nich, jen absolutne nemam potrebu se s nimi stykat. Myslim, ze je lepsi si jit po svem a delat neco smysluplnejsiho, nez tam drepet a kysele se tvarit (rozumej pretvarovat - abych se prave kysele netvarila).
@Anonymní píše:
Ahoj, pritel ma velkou rodinu ktera se rada a casto schazi, coz je hezke a ja proti tomu aby s nimi byl nic nemam. Nemam nic proti nikomu z nich. Ale problem je v tom, ze pritel chce abych se tech setkani ucastnila taky…absolvovala jsem s nimi nekolik takovych setkani vcetne lonskych Vanoc a proste se tam necitim. Nikdo na me nebyl neprijemny apod., ale ja si tam prijdu totalne cizi a tak nejak navic. Fakt je mi to neprijemne a napr. kdyz jsem vedela, za na ty Vanoce budu muset jit, tak jsem mela totalne po nalade. Sice je kazdy zdvorily a zepta se me jak se mam, ale zkratka si nemame moc co rict a pritel vzhledem k tomu, ze jich je velky pocet se venuje jim a ja tam sedim jak trubka a je mi trapne a hlavne se modlim at uz jdeme. Vcera se slo asi o 15-ti lidech na bowling, rovnou jsem priteli rekla, ze nejdu. Po prichodu mi oznamil, ze pozitri je velka rodinna grilovacka a ze se na me vsichni ptali apod. a co jim ma zase rikat priste - ja nevim, proste pravdu, ze se mi nechce? A co jako? Stejne tam nebudu nikomu chybet a ja si usetrim neprijemny cas. Pritel me poznal jako tu co ma hodne pratel, rada se bavi apod. (jenze to jsem byla ve svem prostredi mezi mymi prateli), v cizim prostredi jsem zkratka introvert az asocial. Mate to nekdo podobne? Ani nevim co ocekavam od diskuze, jen jsem se chtela vypovidat. Je tak hrozne tam nechodit? Proc mam chodit nekam, kde se necitim a muset se pretvarovat?Příspěvek upraven 19.02.20 v 19:07
mne ty rodinne akce vetsinou nevadi, ale ten bowling by byl pro mne taky problem..to bych nezapadla a byla tam za trubku tez
@mavroidis Problem asi neni ta rodina samotna, ale jak casto se schazeji, ze?
Vybrala bych si jen dulezite akce - narozeniny, svatby, pohrby a mensi seslosti, kde se citis lip.
Já Ti rozumím, též nejsem nějakej milovník mega rodinných sešlostí. Ani se svou rodinou, natož s partnerovou. Zkus si s přítelem promluvit, pokud je s ním řeč, a domluvte nějaký kompromis. Třeba jednou za čtvrt roku se zúčastníš, ale abys tam musela tvrdnout třeba každý měsíc? Nebo třeba, že na hodinku/dvě zajdete a pak vyrazíte po svém.
Já ti rozumím, taky nejsem nadšená někde dřepět tři hodiny jako pecka a akorát tak rovnat ubrus před sebou na stole. Není tam nikdo v tvém věku, se kterým bys navázala bližší kontakt (nejlépe přivdaná švagrová)? Kdybys byla kuřačka, tak by bylo jednoduché třeba na půl hodiny úplně zmizet, oni by si asi ani nevšimli, že? Jako děcko jsem vždycky studovala na návštěvách, co mají za knížky v knihovně, nebo šla obdivovat tu krásnou květinovou zahradu (tj. zašila jsem se někde na dostatečně dlouhou dobu s knížkou vlastní
).
Ja te chapu. Taky mi neni prijemne travit cas na navstevach a z predstavy spolecnych dovolenych mam regulerni hruzu. A manzel ma taky takovou pospolitou rodinu. Na oko ovsem, realita je jinde. Ja si rada pokecam, ale o necem, prazdne placani me nebavi. Jsem celkem asocial, ale do urcitych mezi to dokazu preprat. Takze se ucastnim jenom oslav narozenin a u tchana i svatku, Vanoc, pripadne dalsich vyznamnejsich akci, manzel s tim nema problem. Tim, ze mam sluzby se obcas z neceho vyvliknu i neplanovane. Ale je to celkove pro vztahy nic moc. Ja treba do rodiny nepatrim jeste po 20ti letech a to jsem se na zacatku fakt hodne snazila, nez mi doslo, ze at se snazim nebo ne, lepsi to nebude. Dulezite je, co na to tvuj partner, na podobne neshode muze vztah krachnout.
Trochu tě chápu.. Z toho co píšeš, to vypadá, že se schází každý víkend. Chápu to dobře?
Já třeba sleziny mojí rodiny mám ráda moc, ale nejsou nijak časté.. prostě třeba jen narozeniny nebo tak. A pokud bych se necítila dobře ve společnosti partnerovy rodiny, i když by na mě byli milí, ale viděla bych, že na mě partner „kašle“, taky by mi to bylo nepříjemné, ještě když by to bylo často. Neřeknu jednou za měsíc velká sešlost, k babičce na kávu i častěj, ale snad můžete mít i svůj život. Jak by se to řešilo, kdyby měla takto často sleziny i tvoje rodina? To byste ten víken nafoukli a na sebe neměli čas vůbec? To by si měl zase uvědomit partner.
Kdyby vám to vyhovovalo oběma, je vše v pořádku, ale tebe to evidentně trápí a mám obavu, že u něj je rodina na prvním místě (né žeby to bylo špatné) a ty potřebuješ patrnera, kde v tom vztahu budeš hlavně ty a on.
A upřímně nějaká společná dovolená s celou rodinou by asi nebyla na mě.. možná kdyby jste spolu byli 10 let, ale takhle.. nevím no. Každopádně jestli ho miluješ, budeš si muset zvyknout.. ![]()
@mavroidis ja te naprosto chapu. Taky nemam rada rodinne sleziny „druhe“ strany 😀 ale neschazi se to nastesti tak casto…jinak my kdyz mame rodinnou seslost tak si proste vsichni povidame, ale u nich jen vsichni sedi a zenske (tchyne, jeji sestra, jeji mamka) litaji okolo a jedina konverzace je jen - das si misa rez, das si roladu, das si coko kostku? To vse v intervalu po 5 minutach…me to vylozene rozciluje, jsou jak lesni vcely…misto toho aby sedli na zadek…a kdyz reknete u patyho zakusku ze nechcete, tak vam to stejne pristane 😁 jako moje nervy…a pritom pri solo setkanich se s nima i da mluvit, ale na vetsich akcich se chovaji jak blazni. I manzel ma radeji akce u moji rodiny ![]()
Měl by si uvědomit, že jeho rodina seš teď TY a podle toho si upravit svoje priority. Pokud to nebude chtít akceptovat, je lepší se ho zbavit.
@Anonymní píše:
Trochu tě chápu.. Z toho co píšeš, to vypadá, že se schází každý víkend. Chápu to dobře?
Já třeba sleziny mojí rodiny mám ráda moc, ale nejsou nijak časté.. prostě třeba jen narozeniny nebo tak. A pokud bych se necítila dobře ve společnosti partnerovy rodiny, i když by na mě byli milí, ale viděla bych, že na mě partner „kašle“, taky by mi to bylo nepříjemné, ještě když by to bylo často. Neřeknu jednou za měsíc velká sešlost, k babičce na kávu i častěj, ale snad můžete mít i svůj život. Jak by se to řešilo, kdyby měla takto často sleziny i tvoje rodina? To byste ten víken nafoukli a na sebe neměli čas vůbec? To by si měl zase uvědomit partner.
Kdyby vám to vyhovovalo oběma, je vše v pořádku, ale tebe to evidentně trápí a mám obavu, že u něj je rodina na prvním místě (né žeby to bylo špatné) a ty potřebuješ patrnera, kde v tom vztahu budeš hlavně ty a on.
A upřímně nějaká společná dovolená s celou rodinou by asi nebyla na mě.. možná kdyby jste spolu byli 10 let, ale takhle.. nevím no. Každopádně jestli ho miluješ, budeš si muset zvyknout..
Jeste jsem asi mela napsat, ze pritel je Rek a zijeme tady. Ja jsem naprosto spokojena a navrat do CR neplanuju - zila jsem tu uz pred tim, nez jsme spolu zacali. Jinak zijem v turisticke oblasti a 6 mesicu pracujeme a 6 v zime se valime
protoze je vse zavrene. Takto to tu chodi - cely ostrov, tudiz i cela jeho rodina ma ted 6 mesicu volno, proto je na tyhle aktivity spousta casu. Takze odpada otazka a kdy travite cas spolu - travime spoustu casu a je to super. A pak taky kdy travime cas s mou rodinou, kdyz ta tu neni. Rodice mam rada, ale jak se znam…i kdyby jsme bydleli v CR, tak se nenavstevujem tak casto. Ja jsem proste trochu jina v tomhle. Dale jsem ve vztahu naprosto spokojena, pritele miluju
, jineho nechci a tohle neni pro me duvod k rozchodu. Me absolutne nevadi, ze s nimi travi cas, jen ho nechci travit s nimi. Bude to znit sebejiste, ale i on me miluje a je spokojeny a neplanuje rozchod. Jen ho stve, ze s nimi nejdu a porad me premlouva. Nevim na co, kdyz tam stejne zas budu sedet jak trubka a koukat na hodinky.
Ahoj mám to stejně jako ty. Pokaždé když jsem měla jet za jeho rodinou měla jsem osypky už týden dopředu. Nakonec jsme se těsně před společným stěhováním rozešli protože jsem si nedokázala predstavit ze u nás doma pořad někdo bude.