Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém s partnerem, nebo u mě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Terisos
24.1.17 21:44
Ty ses rozhodla si miminko nechat… Chtěl ho i on? Proč se chová k matce svého potomka jak ke kusu hadru?
- Citovat
- Upravit
24.1.17 21:45
no holka s takovýmhle budeš mít dítě? To ti tedy nezávidim 
Neporadim jak to zvládnout já bych s takovýmhle člověkem být nemohla a myslím že po porodu bude hůř
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:45
Nejde to zvládnout. Buď budeš dělat svému partnerovi onuci, nebo půjdeš s dvěma dětmi o dům dál. Snad už ti dvě děti budou stačit na to, aby ses pořádně rozmyslela dřív, než s někým vlítneš do vztahu a do jiného stavu. Jako co ti říct víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.1.17 21:46
Byli jsme nějak rozhodnutý, že to dáme pryč. Vzhledem k tomu, že jsem spolu krátce, ale nakonec mi on sám řekl, ať tam nechodím, takže ano. @Terisos
- Citovat
- Upravit
24.1.17 21:47
@Terisos píše:
Ty ses rozhodla si miminko nechat… Chtěl ho i on? Proč se chová k matce svého potomka jak ke kusu hadru?
taky nechápu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Terisos
24.1.17 21:48
Neznáte se dlouho a dobře a necháte si nechtěné dítě… Musíš doufat, že se po porodu změní, jinak budeš asi sama se dvěma dětmi, no… Smutné. Ale matky jsou silné.
- Citovat
- Upravit
24.1.17 21:48
Za me, jdi od nej. Napisu to tvrde, ale je mi celkem jedno, jak se chova k tobe, ty se totiz muzes branit, ale je mi silene lito tveho ditete, ktere v tom musi byt. A co pak? Co az se narodi to druhy? Co cekas tady za odpovedi? Ze to bude lepsi nebo co cekas? Dost me zarazilo, ze panovi jidlo nejede a ty to uvaris znovu! Co blbnes? Tak at to neji! Mas dobre naslapnuto smerem k obeti domaciho nasili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:49
Gratuluju k výběru otce pro druhé dítě Sakra, už ti to jednou nevyšlo a tak jsi opět zodpovědně zvolila další nejdůležitější krok v životě. Doufám, že je to smyšlenina, nebo chudáci děti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:50
Poradím jen to co nechceš slyšet-odejít. Myslíš, že to narození prcka změní, když budeš kmitat kolem něho a muž bude chvilku na druhé koleji? Může to být ještě horší. Píšu ze své osobní zkušenosti a i ze zkušenosti slečny, která si s mým ex udělala dítě a dopadla dost blbě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:50
@hanka.br. píše:
Nejde to zvládnout. Buď budeš dělat svému partnerovi onuci, nebo půjdeš s dvěma dětmi o dům dál. Snad už ti dvě děti budou stačit na to, aby ses pořádně rozmyslela dřív, než s někým vlítneš do vztahu a do jiného stavu. Jako co ti říct víc.
Naprostý souhlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:52
@Pomka píše:
Za me, jdi od nej. Napisu to tvrde, ale je mi celkem jedno, jak se chova k tobe, ty se totiz muzes branit, ale je mi silene lito tveho ditete, ktere v tom musi byt. A co pak? Co az se narodi to druhy? Co cekas tady za odpovedi? Ze to bude lepsi nebo co cekas? Dost me zarazilo, ze panovi jidlo nejede a ty to uvaris znovu! Co blbnes?
Tak pokud se to nedá jíst… 
co já vím, osobně bych to taky udělala znovu, kdybych to posr…,jen a tím rozdílem že bych mu to nedávala k testování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.17 21:53
Pryč od něj, je to normální domácí násilí. To musíš sama cítit, že je to špatně. I kdyby měl pravdu a to jídlo se nedalo jíst, dá se to říct a řešit jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Klopotkova
24.1.17 21:56
@Terisos píše:
Neznáte se dlouho a dobře a necháte si nechtěné dítě… Musíš doufat, že se po porodu změní, jinak budeš asi sama se dvěma dětmi, no… Smutné. Ale matky jsou silné.
Jasně, on se po porodu změní… 
… jak mávnutím kouzelného proutku.
Jinak nevím co poradit, ale zakladatelky je mi líto…
- Citovat
- Upravit
Terisos
24.1.17 21:59
@Klopotkova píše:
Jasně, on se po porodu změní…
Jinak nevím co poradit, ale zakladatelky je mi líto…
Mně je taky jasné, že ten její spolubydlící není partner, ale tyran a idiot. Chtěla jsem jen malinko povzbudit nešťastnou těhuli… Je mi líto především obou dětí. Zakladatelka se unáhlila a teď se povezou…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, potřebovala bych se vyzpovídat, protože nemám komu. S přítelem jsem teprve rok a už mám chuť utíct. Problém je ale vtom, že jsem neplánovaně otěhotněla a miminko si rozhodla nechat. Mám ještě jedno dítě z předchozího vztahu…Problém máme takový, že se ke mě chová jako k psovi. Nevím jak to vše popsat. Nadává mi za věci, které by snad normální člověk nevypustil z pusy. Např. jsem uvařila jídlo a on mi začal nadávat, že to není k jídlu. Uvařila jsem ho tedy znova a on už to pak nejedl. Vyčítá mi věci, které mi do hlavy nejsou. Třeba jeho kočky mi chodí ze žárlivosti vykonávat potřeby na boty a ty pak smrdí a on mi pak vyčítá, že nedělám nic. Že on musí dělat vše i to chodit do krámu. Nebaví mě ty věčný hádky kvůli ničemu. Celé moje těhotenství je jenom o nervech. Možná to zní, že jsem rozmazlená nebo tak, ale já se opravdu snažím dělat vše co zmůžu. Dělám maximum a on mě jenom psychicky týrá nebo mi to aspoň tak příjde když jsem těhotná. Dnes jsem po něm chtěla aby mi na chvlku pohlídal dceru, která byla na nočníku a hrála si abych mohla uvařit večeři a on přilítl do kuchyně, že to dělám na schvál, že chtěl v klidu hrát hry né hlídat dítěs podělaným zadkem aby si někam náhodou nesedlo, tak jsem si tedy vzala do kuchyně a on šel uraženej spát. Takže zase několika denní hádka. Vyčítá mi opravdu vše, že musí po celodenní dřině chodit nakupovat a ještě nemá chvilku klid. Přitom příjde z práce a sedne si k počítaci, kde vydrží do té doby než jde spát. Nevšimne si, že je uklizeno, uvařeno, vyžehleno, postaráno o dítě. Už mě to nebaví. Rozejít se hned nechci kvůli dítěti. Vždy jsem byla hádavý typ ženský, ale když vidím jak je to často a kvůli kravinám, tak radši držím hubu, protože si uvědomuju v jaké jsem situaci. Když se zmíním o rozchodu, tak mi řekne, že žil jakou dobu sám a, že mu to vůbec bavit nebude. Poradíte někdo jak to zvládnout?