Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Možná bych mu řekla že bych mu ráda pomohla, třeba i s péčí o rodiče, ale chci být s ním. Když na to přijde, spát se dá i na matraci na zemi, když se chce. Tak jak to je váš vztah nemá budoucnost.
Ale jo, volala jsem mu zezačátku každý den, jak to zvládá a tak, ale viditelně ho ty telefony otravovaly. "už se mě prostě na nic neptej, nevim co kdy a jak bude…
tak pak jsem mu psala at se ozve až bude chtít, že tu pro něj sem. A od té doby prakticky nic. Na vánoce jedna smska že mu chybím, že mě miluje a že je to prostě šílená situace. Ale když jsem mu potom volala že bychom mohli být alespon den sami u nás na chatě, a udělat si vánoce, silvestr tak nějak dohromady, tak mi řekl že je mu to jedno, jestli to zařídím tak že klidně…ale kdybych mu nenapsala a nezavolala tak by se tohle nestalo. No nakonec se něco stalo tátovi, tak jel hned po práci za rodiči a nikde jsme nebyli. Zrovna ted jsem mu volala jestli by se nechtěl vidět a prostě bylo slyšet že mu vadí že mu volám, že chce být sám a tak…ale já tomu prostě nerozumím, chtěla bych aby tu pro mě někdo byl v téhle situaci.
A jakou šanci mu chceš vlastně dávat, když on evidentně o žádnou nestojí? Je to možná těžké zahodit 3 roky vztahu, ale hlavně si nic nenalhávej. Děláš pro něj víc než on chce a jednou se to může obrátit proti tobě.
Já si nechci nic nalhávat, ale nevim jak by bylo mě kdyby mi umíral někdo z rodičů, třeba bych se taky uplně uzvařela a nechtěla s nikým mluvit. nevím to.
@2222222 píše:
Já si nechci nic nalhávat, ale nevim jak by bylo mě kdyby mi umíral někdo z rodičů, třeba bych se taky uplně uzvařela a nechtěla s nikým mluvit. nevím to.
Sice jsme každý jiný, je pravda, že někteří lidé se hodně uzavřou, já to mám taky tak a potřebuji hodně prostoru.
Ale na ty lidi, které považuji opravdu za blízké, se naprosto spoléhám a chci je po boku, i když se mi s nimi nechce zrovna mluvit. Čekám, že se tak nějak postarají o to, na co já nemám energii. Že tu prostě budou, i když nemám sílu se jim věnovat.
Nedovedu si představit, že bych vedle sebe nechtěla člověka, se kterým jsem zasnoubená.
Přijde mi, že tě nebere jako svoji rodinu a to ani budoucí.
na druhou stranu, vzhledem k tomu, cos napsala o tom, jak je šíleně v jednom kole. Může jít o psychický problém. Když toho je moc a jsi v depresi, tak můžeš odmítat téměř vše a všechny včetně těch nejbližších.
@2222222 myslím si, že už víc udělat nemůžeš.
Je to jen na něm. Je to těžké, ale stáhla bych se, dala bych si nějaký čas na to to neřešit, nemám ráda unáhlené akce, i když tady se ukvapeném řešení asi ani moc mluvit nedá.
Má to nesporně těžké, asi se to v něm hodně pere.Ale někdo je takový, že své starosti s nikým sdílet nechce.
Moc si ale nedovedu představit, že kdybys ty měla nějaké potíže, že by ti měl být tou oporou.Po rodičích bys pro něj měla být ty ten jeho nejbližší člověk, ale podle toho co píšeš, tomu nic nenasvědčuje…
@Chytrak tak nějak že přesune svoje preference…jsem si myslela..no ![]()
To spíš byla poznámka pro zakladatelku, protože to je jasný, že se asi moc nezmění a pokud už teď ví, že chce zůstat s maminkou, až tatínek odejde, asi je to jasný už ted…
Ahoj,
myslím, že s tebou už dál nepočítá. Měla by jsi mu říct narovinu, jestli tě chce i další roky, nebo se rozhodne pro rodinu a s tebou to ukončí. V takovémhle vztahu by tě mohl držet i další roky.
ahoj, obnovuji toto téma, protože jeho název asi odpovídá situaci… popsaný problém není můj, je uživatelky, která je zde nově registrovaná a ještě nemůže zakládat téma, ale ráda by znala vaše názory
Mne je 19, pritel (ted uz byvaly) je o dva roky starsi. Byli jsme spolu neco pres 2,5 roku a mame rocni dceru. 2 roky jsme spolu bydleli. Pritel byl vzdycky problemovy, ma hodne slozitou povahu, to hlavne kvuli tezkemu detstvi a huleni. Ja jsem dost citliva a na priteli citove zavisla, coz take souvisi s mym detstvim. S pritelem jsme prvni rok a pul bydleli u nasich, musel od svych rodicu kvuli problemum odejit. Dalsiho pul roku spolecneho bydleni jsme byli v pronajmutem byte. Jenze.. Za ten rok a pul u nasich si pritel k rodicum vypestoval nenavist. Jak kazdy vi, vsude se zije jinak a ne kazdemu sedne zivotni styl nekoho druheho. Jenze u nas to bylo jeste mnohem slozitejsi, moje mamka bordelar, hodne labilni a hystericka. Opravdu tezko se s ni vychazi a pritel ji naprosto nenavidi (tj. Duvod stehovani do bytu). Muj tata je hodnej, taky ma sve mouchy, ale nic zasadniho. Snad jen to, ze mamku stale trpi…tot uvod do situace. Nase problemy s pritelem tkvi v tom, ze jsme oba hrozne mladi a nevyzrali… Byli jsme ukazkovy par, aleto az do chvile, nez jsme prestali uzivat a museli zacit resit i problemy. Narodila se nam dcera, ja naprosto nezkusena jsem se samozrejme musela vse naucit a obratil se mi zivot o 180 stupnu. A muj pritel musel samozrejme nastoupit do prace a zivit rodinu. Souziti s myma rodicema bylo nakonec uz nemozne, tak jsme si nasli byt, kde se zacaly problemy stupnovat. Ja v depresi z nedostatku spanku a zmeny celeho zivota, porad jsem mela pocit, ze to nezvladam, obcas jsem zanedbala uklid. Ted do toho neustale problemy v byte, kazdou chvili neco nefungovalo, pritel chodil do prace na dvanactky (4 dny v tydnu) a kdyz prisel domu, tak musel hned zas neco resit. Ja jsem byla nekdy i protivna a vycitala mu ze spolu nikam nechodime - hormony:(. Zacaly se stupnovat i financni problemy, zadluzili jsme se (100 000, coz neni takova tragedie) a dost casto jsme resili, ze neni ani na jidlo. Do toho vseho si pritele vyhlidla jedna holka a uhanela ho… Jeho v te krizi napadlo, jestli by mu samotnemu s holkou jen na sex nebylo treba lip… Nakonec uvazoval o rozchodu… Ja jsem ale na par dni odjela, abychom si od sebe odpocinuli a pak jsme pokracovali dal… Bohuzel to, co nas vse trapi jsme si nevyrikali a proto ten vztah zakonite nemohl byt lepsi (doslo mi to bohuzel az ted)… On s tou holkou nic nemel a utl kontakt. V minulosti pritel hulil ale kvuli mne toho nechal… (i kvuli huleni tehdy musel odejit od rodicu, jeho mamka rika ze ho to meni, je mimo, agresivnejsi a neresi nakonec uz nic jineho…) jenze od tehle krize zacal zase hodne hulit a to nekolikrat denne. Dokonce mi rekl, ze musi prestat, protoze kdyz huli, tak ma tendenci stat na vsechno a dokonce i na nas. Jenze to jsou jen slova a prestava se dost obtizne a podle mne to nedokaze. Ale to je ted vedlejsi. Kazdopadne utekly tri mesice od toho jak jsem odjela a zase se vratila..jenze situace ve vztahu byla jeste horsi. Byl na me chladny, neprijemby, kolikrat az zly. Hledal na me chyby… Jakobych ho rozcilovala uplne vsim. Nutno podotknout ze jedina vec, ktera nam fungovala az do posledni chvile, byl sex. Denne, klidne i nekolikrat a oba mame radi stejne zvlastni praktiky, takze jsme si sedli. Jedno rano uz jsem nevydrzela tiu nejistotu - proc je zly? Proc je porad na mobilu?.. A koukla jsem se mu tam. Lituji toho, ale zaprve mi tp v minulosti udelal taky a za druhe, kdyz nic nerekne, tak jsem proste uz chtela vedet jak to je. Vedela jsem ze si hodne pise s kamaradama ohledne travy, ale tusila jsem, ze v tom bude i holka. A nasla jsem tam zpravy s holkou… Sice jen dve, ale bylo to vytrzene z kontextu, takze nejspis zpravy s ni mazal. Zpravy - ona: S mimcem? To se mas cim chlubit
a on: Mimco vubec neres
nebo ti to nejak vadi?
Jelikoz ho dobre znam a vim proc a jak pise, hned jsem si to vysvetlila, jako jestli ji nejak dite prekazi v sexu s nim. Do tehle doby jsem delala ze jeho chladnost nevidim, ale nevydrzela jsem to a sla jsem za nim. Zeptala jsem se ho, jestli me miluje a jestli me podvadi. Rekl mi, ze me nepodvadi ani neplanuje a nema vyhlidlou holku (ze nepodvadi verim ale urcite vyhlidlou holku mel)… A na otazku zda me miluje nejak nefokazal odpovedet. Nakonec nejak debata dosla k tomu, ze proste nevi co se s nim deje, ze ho nic nebavi a ze me asi uz nemiluje a ze se rozejdeme. Zacala jsem si balit veci, on brecel a v tu chvili jakoby se v nem neco hnulo a rekl, at si vezmu veci treba jen na tyden a ze si od sebe odpocinem a treba to bude dobry. Odvezl me k me sestre. Nez odjel tak mi rekl „miluju te, nejak to zvladnem, musime se oba snazit“. Jeste me objal a polibil… Tim jsem mela nadeji… Dalsi den prijel jen na otocku pro penize a byl ke mne hrozne chladny. Drzel se ode me na dva metry daleko. Zeptala jsem se ho proc mi teda vcera tvrdil ze me miluje..rekl ze asi uz ze zvyku.. Ja jsem to cele chtela rozseknout protoze jsem nechtela byt tyden v pochybnostech jestli se budu mit kam vratit nebo ne. Donutila jsem ho se vyjadrit. Tak jsme se rozesli. Brecel jak malej, rekl mi ze nas ma moc rad a zalezi mu na nas.. Rekli jsme si ze vzdycky budem drzet pri sobe a ze budem nejlepsi kamaradi… Objimali jsme se, pri tom me semtam polibil na krk. Pak me od sebe trochu odtahl a se slovy „naposled“ me zacal libat… Odjel. Pak jsme si o tom vsem na fb jeste psali a napsal " ty ses stejne moje nejvetsi laska. Myslim ze nic takoveho uz nenajdu..a nejhorsi je, ze uz ani nechci…vsechno se to ve mne nejak otocilo"…nebo, ze je doma sam jako telo bez duse…ze je tam sice klid a ticho…ale mozna az moc velky…a ze sice je volnej a muze si delat co chce. Ale uz to neni ono…taky psal ze mu bude vadit az si nekoho najdu…ale zaroven…ze mi preje nekoho hodneho kdo me bude milovat…nevyznam se v nem. Pak asi dva dny na to zas prijel protoze mel kolem cestu…a dovezl mi polstarek bez kteryho neusnu. Byl tu hodinu, hral si s malou. Ja si odskocila zavolat kamaradovi..kdyz jsem se vratila tak se zeptal kdo to byl a ja odpovedela „to je jedno“. V tu chvili zacal byt divnej. Pak ze jede …ja chtela obejmout a on ze ne. Ze by moc rad..ale nemuze…ptala jsem se ho jestli na me neni nastvanej…a vypadlo z nej ze jde o ten hovor… (zarli?..) zacal byt fakt hnusnej, rypat, nakonec mi vse vycetl (nestarala ses o domacnost podle mych predstav), nadaval i na moji mamu (co rekl byla pravda, tak jsem mu rekla ze to beru…, jen to rekl netaktne a nekoukne se nikdy sam na sebe)… Kdyz jsem mu rekla ja jeho chyby „porad jen hulis, jezdis pryc, ridis zhulenej“.. Tak mi na to rekl „tak ses se mnou mela rozejit ty“. To je prave ten na ho.no pristup - ja vyslechnu, reknu ze to beru, omluvim se…a on…takhle odsekne. Nakonec mi rekl ze me nejakou dobu nechce videt a odjel. Ja vystresovana, musim se starat o dite, coz mi ten stres dost stezuje…rozhodla jsem se ze to musime vyresit a ne se ve zlem rozloucit. Jela jsem za nim. Tam jsme si to vyrikali. Ja kdyz uz jsem tam byla jsem si sla balit veci. On zalezl do postele a zacal brecet. Tak jsem sla za nim objala ho.. On si me vzal uplne k sobe, rekl mi ze mu chybim a mazlili jsme se, libali… Ja jsem se zeptala, jestli to teda nezkusime jeste zachranit…ze jsem ochotna udelat cokoli, na vsem zapracovat… On stale nevedel… Ale rekl mi at si nebalim vse a vezmu jen to nejnutnejsi.. Ze se sejdem treba za dva tydny a promluvime si… Pak jsme se jeste objimali..najednou se na me vrhl ale v tom rekl „ne“ a nechal toho… Ja sex chtela ale on mi rekl ze proste ted nemuze…nechce mi ublizit kdyby se nakonec rozhodl ze me nechce.. Predtim mi ve vzteku rekl..ze uz mel za tech par dni tri nabidky na sex…(ano holky se na nej lepi)… A ze to zatim jeste neudelal…ale ze dnes vecer to mel v planu…ja jsem z toho byla spatna…a on mi rekl „ja ale nerekl ze to udelam“..a ja na nej „ale ani ze neudelas“… Na to mi rekl, ze ted muze. Nechodime spolu uz… Mrzi me to…ale vim ze on sex potrebuje hodne…a dokaze oddelit sex od lasky a jen tak se s holkou vyspat nezavazne. Ja sex potrebuju taky ale bohuzel nedokazu mit sex bez lasky..takze me mrzi ze on jo..ale dokazu to pochopit.. Taky mi rekl, ze ma i problem s tim ze ho proste v tom vztahu zacali lakat i jine holky… No… Pak nez jsem odjela mi rekl ze o nas premysli ale ze proste si nadeje delat nemam at nejsem zklamana… Odjela jsem… Pak za par dni jsem za nim zase prijela, protoze jsem vedela, ze tam nema jidlo a ani penize…upekla jsem mu co ma rad…a privezla mu to…myslela jsem ze bude nastvanej, protoze jsme si rekli ze se nejakou dobu neuvidime…a vubec jsem necekala to, co se stalo…obejmul me, probehlo par pus… Ja mu predala to jidlo a zase jsem sla… Kazdopadne nevim, jak si to vsechno vylozit… Od jeho mamky vim, ze kdyz na me byl dost nastvanej, tak ve vzteku rekl…ze se se mnou rozejde.. Ze mu zalezi jen na male…at se o me staraj rodice (vi, ze me to tam znici a ze tam nechci ale nemam na vyber kdyz me necha) a ze on si bude ted piskat protoze ho stoji hodne penez kdyz nas ma… Uz vickrat vedl ty reci, ze by to mel bez nas financne jednoduchy… A ja nevim, co si myslet, protoze jeho mamka mi rika, ze je sobeckej a hlavni duvod rozchodu je aby si mohl uzivat a mel vic penez…ze me treba i miluje ale snazi se ten cit zabit, aby to mel vsechno jednodussi a bez starosti (i mne rekl zpo rozchodu ze nic krasnejsiho nez to s mnou nezazil a ze uz holku na stalo nechce kdyz nezvlads rodinny zivot) Ja zas na druhou stranu vidim, jak byl driv strasne hodnej, ukazkovej pritel…udelal co mi na ocich videl..chodil se mnou na kazdou tehotenskou prohlidku..na kazdy ultrazvuk..tesil se na dceru…porad se snazil abych byla stastna… Ja oroste pred ocima vidim tohle vsechno a ikdyz se tim ze nas odkopl a ja musim jit ted bydlet do spatnych podminek zachoval sobecky…ja stale doufam ze je to jen zkratovite jednani..ze jen neustal krizi a stres.. A dojde mu to a bude to dobry..porad rikam…ze nekteri lidi maji krizi i nekolik let…a ustoji to…a pak maj zas libanky…a my to zahodime kvuli par mesicum???…ikdyz mame dite?… Prijde mi to jako hrozna skoda. V tom vztahu jsme delali chyby oba… Ale ja bych na tom chtela pracovat. On to vi a ted uz jen cekam, jak se zachova… Co si o tom myslite vy? Vrati se?…
Jeste bych shrnula vse, o cem mluvil jako o duvodech rozchodu:
Nesnasi moji mamu a ma uplne odpor mit s ni neco spolecneho…
Lakaji ho i jine holky a svoboda
Penize
Ma pocit ze nikdy nic nedokazal a nedokaze, asi ho vztah brzdi
V nekterych vecech jsem mu nevyhovovala ja, ale to uz jsou veci co se daji resit a on vi ze ja jsem ochotna to resit.
Ja jsem v koncich a v depresi a nechci jit bydlet k rodicum. Navic pritele moc miluju a vycitala bych si i kvuli dceri, ze jsme to vzdali bez boje. Stale doufat, ze to jre u nej jen zkrat a ne charakter. Prosim poradte mi a reknete co si o tom myslite.
Když vždy čtu tady podobné příběhy, tak si říkám až kam může klesnou ženská. Všechno je špatně a to od začátku, přesto s ním otěhotní, a hlavně ho miluje. Je mě tě líto, co víc napsat, zbytek je asi zbytečný, protože to, co jsi napsala hovoří za vše. Co by ti asi musel ještě udělat, aby jsi řekla " A UŽ DOST". Dítě je zodpovědnost, a né si ho pořídít, aby sis udržela partnera. No nic, končím, musela bych být zlá.
@Gosi pořídila sis děcko s děckem. Hlavně teď nemá možnost zažít ten šok, kdy bude žít bez vás, když za ním pořád jezdíš, cpeš mu prachy a vaříš mňamky. U konec vztahu ukázala bych mu, co konec vztahu obnáší. Tebe se nedotkne, ty se o něj přestaneš starat, požádáš o alimenty (jak bl. beček došel k tomu, že bez vás mu bude finančně lépe?), dítě uvidí dle soudem stanoveného harmonogramu. Tx si někam vyjdi s kámoškami.
Holka zlatá
Ani jeden z vás zdaleka nejste zralý být rodiči. Těžko ti teď něco radit, když v hlavě máš jen a pouze přítele
K tomu ale časem dojdeš sama, přeji hodně štěstí a vaší holčičce, ať je to co nejdříve ![]()
Holky, které jste to přečetly celé - nemáte nějaké krátké shrnutí?
Celé jsem to nedal, ale nejsi první ani poslední, kdo si podělal život výběrem nevhodného partnera. Radu nemám, ale chlap bez peněz, co rád hulí a ještě nemá odsouloženo s jinými moc naděje do budoucna nedává.
@jenika1
Dekuji vam za vas nazor. Nicmene nerozumim tomu „poridit si dite abys udrzela partnera“… Mala byla neplanovana…pres antikoncepci…a oba jsme se rozhodli si ji nechat. Nas vztah v te dobe nebyl spatny a uz vubec ne na rozchod. Ani ted to nechci vzdat…