Problémy s pubertální dcerou
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Není taky blíženec jak já? Taky si často unikam do svýho světa už co pamatuji. Ale jinak mám normální život, manzela, děti, koníčky atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@JancaS84 píše:
Není taky blíženec jak já? Taky si často unikam do svýho světa už co pamatuji. Ale jinak mám normální život, manzela, děti, koníčky atd.
Je panna. Má kamarády, často si s něma volá a píše, koníčků ma taky hromadu, zatím ji všechny baví a relaxuje u nich. Spíš ji děsí to chození po pokoji. U toho si přestavuje, že je v tom svým světě.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Ehmm, já myslela, že takový vlastní svět má každý. Já si v něm
povídám sama se sebou i s cizími lidmi, řeším různé situace… 
A z něj se přepínám do reálného světa,
v kterém funguji úplně normálně (aspoň doufám 
). Takže mně to přijde ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj.Má 16 letá dreca se mi svěřila s problémem, který ji už nějakou dobu trápí.
Už jako dítě měla dva světy. Nějak jsem to neřešila, protože známe děti, mají hodně fantazie. Ten vlastní svět ji zůstal. Co ji taky zůstalo, tak snaha objevovat cokoliv, nebo analyzovat věci už několik let analyzované. Viděla jsem rozhovor s nějakym pánem, který to má prý taky tak. Tohle všechno ji, podle mě, spíš život komplikuje… Ale taková asi je
Řekla mi, že do toho svého světa si utíká poslední dva roky víc než čekala. Pouští si písničky, chodí po pokoji a je v tom svým světě. Ví co je realita a všechno co má, si plní na jedničku. Nikdy jsem s ní neměla problém… Jen ji tohle vrtá hlavou a mě by zajímalo, jestli s tím nemáte taky nějaké „zkušenosti“
Děkuji
Měla jsem to samé jako dospívající…Ale nic mi to nekomplikovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Russet píše:
Měla jsem to samé jako dospívající…Ale nic mi to nekomplikovalo.
Tak to jsem ráda ❤
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já to měla v dětství a dospívání hodně. Dneska si tam utíkám před
spaním, uklidňuje mě to a dobře se mi tak usíná. Mám to jako pohádku na
dobrou noc Přes den už vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Take to tak dělám uz od dětství. Nevidím na tom nic špatného. Někdo utíká ke knizkam, jiny k televizi a ja do sveho světa. Jsem jinak celkem normalni. Syn to ma také. Je mu 8.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já tam zdrhám před dětma pořád… 
. Hele klid, normální život žije, tak co?
Kdyby žila jen ten imaginární, bylo by to špatně, ale v tomhle problém
nevidím. Mě se taky nejlíp “sní” za chůze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
To co popisuješ je běžná fáze právě v dospívání pro introvertní mladé lidi, se silnou fantazí - je to forma úlevy od vnějšího světa, který může být velmi těžký i bez toho aby už skoro rok žila v podmínkách pandemie.
Spousta dobrých spisovatelů, scénáristů a podobně z téhle své schopnosti čerpá při své práci.
Pro spokojené fungování je dobré naučit se hledat ty příjemné věci i v realitě a najít odvahu překovánat obavy a otravnou prudu všedního dne.
Na druhou stranu - to že vypíná a čerpá sílu tím že poslouchá muziku a pěstuje svou fantazii je vlastně lepší, než aby šla do depresí a úzkostí, nebo jen koukala na netflix.
Kdyby byla okolo normální situace, tak by to chtělo ji podpořit, aby hledala lidi co si s nimi sedne a bude s nimi trávit dostatek času v reálném světě. Ale teď to nejde…
Možná bych se jí poptala, jestli nechce zkusit psát povídky a třeba najít nějako on-line kurzy tvůrčího psaní kde by to mohla rozvíjet.
Není to známka žádné duševní poruchy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Žiju v přesvědčení, že všichni disponujeme takovou představivostí a to nás odlišuje od jezevčíků. Takže můžeš být v klidu, o nic nejde. A u toho se zamysli, proč jsi nazvala diskuzi „Problémy s pubertální dcerou“. Je to vůči ní ponižující a naprosto bezdůvodně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Taky mám svůj svět, přesně jako tvoje dcera, už od dětství, taky vím
co je realita, ale ve svém světě jsem denně i x hodin. a to jsem dospělá
35 letá ženská s vlastní rodinou, není to nic špatného, nikomu tím
člověk neubližuje a vlastní svět je takový relax před realitou, prakticky
jsem ho začala mít v 8 letech kdy jsem byla několikrát sexuálně
zneužita rodinným příslušníkem a ten svět mi zůstal a asi zůstane
navždy.
prosím o zachování anonymu.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Aha, ja myslela, ze treba kouří marihuanu a pritom ma svuj vlastni svět..
To je nejaky problem? Taky si nekdy ziju vlastni svet, chodim po byte a usmivam
se jak mesicek na hnoji 
A to je mi 32 a mam dve malr deti… A jinak
jsem snad normalni..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Měla jsem to jako malá stejně, v dospívání a dospělosti se to
přetransformovalo, už nežiju na paloučku mezi vílama, ale do fantazie
prchám pořád velmi často 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj.Má 16 letá dreca se mi svěřila s problémem, který ji už nějakou dobu trápí.
Už jako dítě měla dva světy. Nějak jsem to neřešila, protože známe děti, mají hodně fantazie. Ten vlastní svět ji zůstal. Co ji taky zůstalo, tak snaha objevovat cokoliv, nebo analyzovat věci už několik let analyzované. Viděla jsem rozhovor s nějakym pánem, který to má prý taky tak. Tohle všechno ji, podle mě, spíš život komplikuje… Ale taková asi je
Řekla mi, že do toho svého světa si utíká poslední dva roky víc než čekala. Pouští si písničky, chodí po pokoji a je v tom svým světě. Ví co je realita a všechno co má, si plní na jedničku. Nikdy jsem s ní neměla problém… Jen ji tohle vrtá hlavou a mě by zajímalo, jestli s tím nemáte taky nějaké „zkušenosti“
Děkuji
Naprosto přirozené chování šestnáctiletého děvčete. Já to tak mám dodnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Problémy se spánkem na mateřské
- Problémy s bývalým partnerem v těhotenství
- Leiden mutace, další problémy s antikoncepcí - co teď?
- Partnerova dcera mě nechce přijmout
- Dcera se přejídá
- Problémy s hojením naušnice v nose :(
- Majitel vyhledává problémy
- Kamarádka dcery se vytahuje
Ahoj.
Má 16 letá dreca se mi svěřila s problémem, který ji už nějakou dobu trápí.
Už jako dítě měla dva světy. Nějak jsem to neřešila, protože známe děti, mají hodně fantazie. Ten vlastní svět ji zůstal. Co ji taky zůstalo, tak snaha objevovat cokoliv, nebo analyzovat věci už několik let analyzované. Viděla jsem rozhovor s nějakym pánem, který to má prý taky tak. Tohle všechno ji, podle mě, spíš život komplikuje… Ale taková asi je
Řekla mi, že do toho svého světa si utíká poslední dva roky víc než čekala. Pouští si písničky, chodí po pokoji a je v tom svým světě. Ví co je realita a všechno co má, si plní na jedničku. Nikdy jsem s ní neměla problém… Jen ji tohle vrtá hlavou a mě by zajímalo, jestli s tím nemáte taky nějaké „zkušenosti“
Děkuji