Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
je to dobrý - ted trpíš takovou tou uraženou ješitností…jakože co si to dovolil Tě takhle opustit…jeste takový niemand že jo co chodí jen po kavarnach atd
vykašli se na to, fakt je lepsi být sama než tohle… ja ted chodim taky po kavaranach občas ale je mi skoro 40, mam 2 deti, vyděláno atd.. poprve jsem ale byla v kavarne ve 32 letech…do te doby mi to přišla hrozna ztrata času. cestuj, sportuj, uživej si … najdeš si fakt lepsiho:-) a nesleduj ho, nesrovnavej… přej a bude ti přáno.
@Anonymní píše:
Rozešel se se mnou kluk. No, je to už nějaký ten týden, nic úplně čerstvého. A já si stále, den co den, říkám, jaký strašný štěstí bude mít jeho nová přítelkyně, jaký ho/je čeká krásný život, jak se ta holka má a jak ji závidím. A zároveň, ze já zůstanu sama a nešťastná a už nikdy nepotkam nikoho tak uzasnyho koho budu milovat![]()
Asi si řeknete ze klasická reakce po rozchodu. Svůj život vidím černě, o něm si myslím ze byl nejlepší.
A teď ta realita. Které jsem si vědoma, ale vlastně nejsem schopna začít myslet normále.
Můj pan božsky totiž tak božsky nebyl. Za půl roku se ani jednou neprizpusobil, jediná jeho aktivita je chození po kavárnách, nebaví ho podle mě celkem nic kromě výše zmíněného a ještě spaní. V noci i ve dne
Plány do budoucna žádné. Všechno je “nějak se vzbudime a pak něco vymyslime. Třeba kam pujdeme ba kafe”. Už na naše druhé rande mi oznámil, jestli se nepujdeme natahnout (bylo poledne). A šlo fakt o natazeni, ne sex
Sex byl průměrný, spis nuda, podle mě zná dve polohy a spontannost teda nula, jede si tak nějak to svoje a buď do toho člověk nějak zapadne nebo ne, občas se vztekal až jsem si říkala, ze je jak zenska s PMS. No proste zlaticko
Přišlo mi ze je trochu jak pan v letech co žije už dlouho sám a neumí se přizpůsobit. Občas jsem měla pocit že na co sahnu to nedělám dle jeho představ.
Jenze ja jsem se i tak zrejme zamilovala (je chytrý, vtipný a připadalo mi ze mě podpoří v čemkoliv, proste mi i tak přišel fajn chlap, ale koneckoncu jsme spolu celkem nic nezažili)
Když to všechno říkám kamarádům, tak se chytají za hlavu, proč se tak trapim a ze z lenocha aktivního chlapa nikdy neudělám a vztekat se bude taky porad víc a víc a ze smysl zivota v okupování kaváren a restauraci se zřejmě taky nezmeni.
No a já místo abych se už vzchopila a šla dal a třeba i měla radost, ze to skončilo, tak se porad trapim a vidím ho jak je s novou holkou a jak zijou krásný život a cestují a baví se a on pro ni děla první poslední a mají nejlepší sex na světě a nádherný bydlení a psa a dvě krásný děti
Nevím co chci slyšet. Klidně ze jsem blba, klidně ze se chovám jak tele, ale nejradši bych něco, aby se mi rozsvitilo a já si řekla “to je fajn, ze je konec a tenhle pan nebude mojí budoucností”…![]()
Nechápu, proč by jsi se měla tak strašně trápit nad ztrátou takového líného povaleče? ![]()
Na tvém místě bych byla ráda, že ho má nějaká jiná. Ty si můžeš najít někoho daleko lepšího.
Vykašli se na něho a žij si svůj život. Teď se věnuj sobě a svým koníčkům. Věř tomu, že se ten pravý najde. ![]()
To chce čas.
Přečti si párkrát s odstupem ten jego negativní popis a zjistíš, že ta další se s ním zas tak skvěle mít nebude. Možná byl vtipný a chytrý, ale co s povalečem?
Není to poslední chlap na světě, toho nejlepšího jsi zatím neobjevila
.
Jo a proč si ho tak idealizuješ? Tomu se říká zamilovanost, růžový brejle a tak podobně. Časem to nejspíš ochladne a zbyde hřejivá vzpomínka.
Holky děkuji vám za reakce. Já se snažím na nej nemyslet a dělám toho hodně, fakt se snažím co mužu, ale stejně to tam někde vzadu v mysli porad je a den co den mě to nutí na nej myslet a lituji, ze jsem nedelala víc, abych si ho udržela. Asi to mělo důvod proč mi to neslo a byla jsem taková pasivní/odmerena a nesedla si z nej na zadek. Jen nevím proč to pak najednou přišlo po 5 mesicich (byla jsem měsíc pracovne v zahraničí a nějak mi tam asi hrablo:)), nebýt toho tak jsem byla s rozchodem úplně v klidu, protože do te doby jsem zamilovaná nebyla, nebo ne tak moc jako pak/teď. Je to cele zvláštní ![]()
Hele, vidím to tak, že on se svou novou přítelkyní bude chodit po kavárnách, občas se někde natáhnou. Až jí to nakonec omrzí a pošle ho do háje. A třeba si uvědomí, jak jsi ty byla skvělá, k tobě se vrátí, udělá pro tebe první poslední, budete mít krásný život, cestovat, bavit se, nádherný bydlení, psa a dvě krásný děti a nadosmrti šťatni!
.
Ne, vážně, můžeš uvést příklad té jeho chytrosti, tento životní styl u chytrých totiž nevídávám… ![]()
@D. C. píše:
Hele, vidím to tak, že on se svou novou přítelkyní bude chodit po kavárnách, občas se někde natáhnou. Až jí to nakonec omrzí a pošle ho do háje. A třeba si uvědomí, jak jsi ty byla skvělá, k tobě se vrátí, udělá pro tebe první poslední, budete mít krásný život, cestovat, bavit se, nádherný bydlení, psa a dvě krásný děti a nadosmrti šťatni!.Ne, vážně, můžeš uvést příklad té jeho chytrosti, tento životní styl u chytrých totiž nevídávám…
Pobavila jsem se, dekuju:-)
No chytrý určitě je - má rozumný názory
je vzdělaný. Rada jsem si s nim povídala. Ale souhlasím, ze vést takový “nudný” život moc chytre není. Ale na druhou stranu, každého naplňuje něco jiného, jestli je happy s takovým pasivním způsobem života, tak proč ne.
podle popisu si ho teda zrovna neidealizuješ, ale spíš zošklivuješ..on tak hrozný zas možná nebude, ale to asi nechceš slyšet
na jednu stranu o něm píšeš jaký je to nýmand a druhým dechem, že byl nejlepší, zajímavý ![]()
mě to z tvé strany přijde spíš jako uražená ješitnost a možná strach, že už nikoho jinýho nepotkáš..
upřímně, pokud byl pro tebe líný, nemožná v posteli a pro jinou holku je třeba supr a jsou spolu spokojený, tak jste to snad oba vyhráli, ne? ![]()
@teerax píše:
podle popisu si ho teda zrovna neidealizuješ, ale spíš zošklivuješ..on tak hrozný zas možná nebude, ale to asi nechceš slyšetna jednu stranu o něm píšeš jaký je to nýmand a druhým dechem, že byl nejlepší, zajímavý
![]()
mě to z tvé strany přijde spíš jako uražená ješitnost a možná strach, že už nikoho jinýho nepotkáš..
upřímně, pokud byl pro tebe líný, nemožná v posteli a pro jinou holku je třeba supr a jsou spolu spokojený, tak jste to snad oba vyhráli, ne?
No ja napsala realitu, to není zosklivovani a já nikde nenapsala že je nymand:) já napsala ze i přesto ze tohle vím tak to všechno akceptuji a chci, ačkoliv v hloubi duše vím ze to není úplně fajn a treba ta lenost mi celou dobu hrozne vadila. Takže spis jsem to myslela tak, ze si idealizuju to, jaký on bude v budoucnu, ze se všechno změní…nevím jak to vysvětlit
Prostě nemam nám mysli ze bude lenoch napořád a nebude remcat na všechno atd, myslím si jak z toho “vyroste” a bude dokonalej
to ze jsem zamilovaná a jsem si vědoma dobrých i horších vlastnosti je jeden fakt, druhy fakt je ze mě to poměrně dlouhý čas nebavilo a třetí fakt je ze si naivně myslím jak se ty negativní věci změní a on bude už úplně dokonalej ![]()
Zřejmě to neumím vysvětlit.
Rozešel se se mnou kluk. No, je to už nějaký ten týden, nic úplně čerstvého. A já si stále, den co den, říkám, jaký strašný štěstí bude mít jeho nová přítelkyně, jaký ho/je čeká krásný život, jak se ta holka má a jak ji závidím. A zároveň, ze já zůstanu sama a nešťastná a už nikdy nepotkam nikoho tak uzasnyho koho budu milovat
Asi si řeknete ze klasická reakce po rozchodu. Svůj život vidím černě, o něm si myslím ze byl nejlepší.
A teď ta realita. Které jsem si vědoma, ale vlastně nejsem schopna začít myslet normále.
Můj pan božsky totiž tak božsky nebyl. Za půl roku se ani jednou neprizpusobil, jediná jeho aktivita je chození po kavárnách, nebaví ho podle mě celkem nic kromě výše zmíněného a ještě spaní. V noci i ve dne
Plány do budoucna žádné. Všechno je “nějak se vzbudime a pak něco vymyslime. Třeba kam pujdeme ba kafe”. Už na naše druhé rande mi oznámil, jestli se nepujdeme natahnout (bylo poledne). A šlo fakt o natazeni, ne sex
Sex byl průměrný, spis nuda, podle mě zná dve polohy a spontannost teda nula, jede si tak nějak to svoje a buď do toho člověk nějak zapadne nebo ne, občas se vztekal až jsem si říkala, ze je jak zenska s PMS. No proste zlaticko
Přišlo mi ze je trochu jak pan v letech co žije už dlouho sám a neumí se přizpůsobit. Občas jsem měla pocit že na co sahnu to nedělám dle jeho představ.
Jenze ja jsem se i tak zrejme zamilovala (je chytrý, vtipný a připadalo mi ze mě podpoří v čemkoliv, proste mi i tak přišel fajn chlap, ale koneckoncu jsme spolu celkem nic nezažili)
Když to všechno říkám kamarádům, tak se chytají za hlavu, proč se tak trapim a ze z lenocha aktivního chlapa nikdy neudělám a vztekat se bude taky porad víc a víc a ze smysl zivota v okupování kaváren a restauraci se zřejmě taky nezmeni.
No a já místo abych se už vzchopila a šla dal a třeba i měla radost, ze to skončilo, tak se porad trapim a vidím ho jak je s novou holkou a jak zijou krásný život a cestují a baví se a on pro ni děla první poslední a mají nejlepší sex na světě a nádherný bydlení a psa a dvě krásný děti

Nevím co chci slyšet. Klidně ze jsem blba, klidně ze se chovám jak tele, ale nejradši bych něco, aby se mi rozsvitilo a já si řekla “to je fajn, ze je konec a tenhle pan nebude mojí budoucností”…