Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@elen-ka On to neni konec sveta, spis me to vytaci, protoze je to naprosta zbytecnost, mohlo se to naskladat do mycky a hotovka, ale manzel nebyl dost pohotovej a pak se s mamkou uz o talire pretahovat nechtel, takze si opet prosadila svoje a byla spokojena. Takovy malickosti jsou pro zasmani, ale kdyz je to porad dokola a hromadi se to, tak pak uplne krasne vznika tezka alergie a staci uz uplna prkotina, aby mel clovek zase zkazenou naladu.
Rikam si porad dokola, ze se nesmim nechat, musim se nad to povznest a brat ji takovou jaka je, ale nekdy je to nadlidsky ukol. @Evelýnaa má naprostou pravdu. ![]()
@Iji No jo to rikas ted, protoze to prave prozivas, ale nikdy nevis jak to bude az jednou ta tchyne opravdu budes. Uz to tady padlo stokrat a je to proste fakt, ze i kdyz maji zensky vlastni zkusenosti spatny tak se mnohdy chovaji stejne nebo jeste hur. Pak uz proste budes babicka a budes chtit rozmazlovat, protoze vychovu bude mit na starost nekdo jinej. A tim padem nebudes spoustu veci tolik resit a snase jednou polezes na mozek
Ja si to taky porad rikam, ze nikomu do niceho mluvit nebudu, ale zarucit to uz ted fakt nikdo nemuze a je mi jasny, ze to bude hlavne o komunikaci, budu spolihat na to, ze kdyz prestrelim, tak mi to nekdo rekne a neprestane se semnou hned vidat ![]()
Jinak ano, zminovana tchyne je proste zla osoba, takovych je bohuzel taky dost a muzeme byt rady za nase malicherne problemy.
@paola white píše:
ale pokud řeknu (a je jedno jestli to je moje matka nebo matka manžela) že si nepřeju dávat čaj, tak to že ho dítěti tchýně dá, je krok za mými zády!jasně že jednou se kvůli čaji nic nestane, ale dneska je to čaj, zítra ovocná šťáva, za týden pacholík a pak mu lupne do kočáru rohlík, protože pro jednou se přece nic nestane…
já osobně mám spoustu potravinových alergií, za které pravděpodobně vděčím teorii že dítě od půl roka může všechno. proto se ve stravě syna snažím postupovat velmi opatrně a po konzultaci s doktorkou a proto bych fakt nebyla nadšená kdyby synovi dala něco co nechci „protože jednou se to přece snese“
moje tchýně nám nijak nepomáhá, což chápu, není to její povinnost a my si o pomoc ani nepožádali, ale ona nám vyčte že vnuka skoro nevídá. není schopná pochopit že jsem stanovila nějaká pravidla např. že pokud chce přijet musí se domluvit dopředu, ona zavolá že je pod barákem ať jí pustím nahoru a hrozně se diví, že třeba nejsem doma. nedávno se rozbrečela že se ani neozvu a syna jí nepřivezu ukázat k ní domů, přesto že jsme s manželem jasně řekli že k ní do baráku ho vozit nebudeme…
@Rebrambora píše:
@Elilen podle me to moc hrotis, vysilovat kvuli caji - co se jako stane?samozrejme, tchyne by nemela delat zadne kroky za zady matce.
Tady jde právě o to, co jsi napsala na konci. I když jí třeba čaj neublížil, tak udělala něco, co jsem nechtěla a ona to věděla. Podrazila mou důvěru a už jí nemůžu nikdy věřit a bude mi trvat hodně dlouho, než jí dítě svěřím. Pokud to ale bude možné, tak to neudělám nikdy.
@Iji píše:
No holky, tak já kdybych hlídala svoje vnouče, tak já se budu řídit tim, co mi řekne máma dítěte a né tim, co jsem se někdy dočetla za mlada. A když holt tohle není schopný někdo akceptovat, tak mi dítě hlídat nemůže.
Souhlasím, souhlasím, souhlasím.
![]()
@elen-ka píše:
Kačulátko, taky mi už umývala nádobí. S manželem jsme tchánovce a švagrovou s manželem pozvali na oběd a já po obědě musela běžet malou rychle přebalit, manžel sklidil ze stolu a já pak přišla, že nádobí poklidím do myčky a zbytek umyji. No a našla jsem tchýni u dřezu
Tche, to moje tchýně by jí běžela přebalit a pak rychle odběhla i umýt nádobí a ještě na mě volala, jak to dělá a jak bych to měla dělat já. Jak kdybych snad byla já neschopná a nedokázala to. ![]()
@paola white píše:
ale pokud řeknu (a je jedno jestli to je moje matka nebo matka manžela) že si nepřeju dávat čaj, tak to že ho dítěti tchýně dá, je krok za mými zády!jasně že jednou se kvůli čaji nic nestane, ale dneska je to čaj, zítra ovocná šťáva, za týden pacholík a pak mu lupne do kočáru rohlík, protože pro jednou se přece nic nestane…
Přesně. Ona mi několikrát říkala, co dávala za jídla v necelém půl roce. Stejně tak mluvila i o čaji (a jak to dopadlo). Proto se mi ježí chlupy, když si představím, že by hlídala a cpala jí v pěti měsících přesolenou polívkou. ![]()
@Elilen píše: … Podrazila mou důvěru a už jí nemůžu nikdy věřit a bude mi trvat hodně dlouho, než jí dítě svěřím. Pokud to ale bude možné, tak to neudělám nikdy.
S tím bojuju taky. Moje tchyně je vždycky nějakou dobu v pohodě a tak už si říkám - super, už to bude dobrý - a pak udělá nebo řekne zase něco, co mě opět postaví zpátky před realitu - je to pořád stejný a jiný to nebude.
Musím uznat, že se celkem snaží - hlavně asi proto, že chce vídat vnoučata - ale i když je to fajn, když si člověk chvíli odpočine od dětí, tak vím, že jí je nemohu moc často svěřovat.
@Cuarentena píše:
Skoro každý den se tady objeví nějaká diskuze o strašné tchyni. Vrtá mi hlavou, jak je možné, že má tolik ženských blbou tchyni. Přece jste si braly toho nejhodnějšího a nejchytřejšího chlapa na světě? Tak jak je možné, že má tak blbou matku, když IQ kluci dětí hlavně po matce?![]()
![]()
![]()
Nic ve zlým, ale není to k zamyšlení? Moje tchyně je mimochodem skoro anděl…
Proč jí nemám ráda? Kašle na svého syna, kašle na své vnouče, něco důležitého nám slíbila, opakovaně, pak to nedodržela. Nechci to ani vypisovat, kdyby to četl manžel, dovtípil by se. Proto i ten anonym. Navíc i proto, že se za to stydím. Navíc je obyčejná, kdyby dělala nějakou kariéru s vysokým postem, přišla domů urvaná…Navíc je šíleně líná, dokonce i svoje protěžované nejmladší dítě by poslala, aby makalo, jen aby ona nemusela. Jinak toto dítě max. protěžuje na úkor manžel, i na zdravotní úkor, opět nechci vypisovat, aby si to nepřečetl.
Je mi z ní špatně, je mi líto manžela, je mi líto prcka, že bude mít jen jednu babičku, je mi líto mě, že se za ní stydím a že jsem z ní tak zklamaná.
Moje předchozí tchýně byla její pravý opak. Bohužel jsem si nějak pro změnu nesedla s jejím synem.
Závěr: jediný klad mé současné tchýně je ten, že se nám opravdu neplete do života!!!
@Anonymní píše:
Proč jí nemám ráda? Kašle na svého syna, kašle na své vnouče, něco důležitého nám slíbila, opakovaně, pak to nedodržela. Nechci to ani vypisovat, kdyby to četl manžel, dovtípil by se. Proto i ten anonym. Navíc i proto, že se za to stydím. Navíc je obyčejná, kdyby dělala nějakou kariéru s vysokým postem, přišla domů urvaná…Navíc je šíleně líná, dokonce i svoje protěžované nejmladší dítě by poslala, aby makalo, jen aby ona nemusela. Jinak toto dítě max. protěžuje na úkor manžel, i na zdravotní úkor, opět nechci vypisovat, aby si to nepřečetl.
Je mi z ní špatně, je mi líto manžela, je mi líto prcka, že bude mít jen jednu babičku, je mi líto mě, že se za ní stydím a že jsem z ní tak zklamaná.
Moje předchozí tchýně byla její pravý opak. Bohužel jsem si nějak pro změnu nesedla s jejím synem.
Závěr: jediný klad mé současné tchýně je ten, že se nám opravdu neplete do života!!!
ty snad žiješ můj život!!! to co píšeš přesně sedá na naší situaci. před nedávnem jsme prodali náš maličký byt a přestěhovali jsme se do pronájmu než seženeme baráček našich snů, manžel svou matku požádal aby si k ní na tu přechodnou dobu mohl přehlásit trvalé bydliště a ona na něj ječela že jí chce připravit o dům (dostala ho při rozvodu od tchána a ten ho dostal od svých rodičů, takže se na něj nijak nepřičinila) a že ani omylem, že jí chce okrást a vzít jí střechu nad hlavou, ale na druhou stranu za dva dny zavolala ať jí dáme 50tisíc na kotel!!!
Milá zakladatelko,
nepochopí, kdo nezažil..každý hrajeme svou roli, moje tchyně byla do narození mé dcery relativně fajn, je to jednodušší osoba, zdatná manipulátorka, ráda v roli vyděračného dítěte. Víš, a to je ten kámen úrazu, když se nemůžeš s někým normálně asertivně bavit na rovinu, protože při každém „Ne, teď se návštěva opravdu nehodí“ ztropí hysterickou scénu, jak jí bránime vidět vnučku. Psychicky se zhroutila když jsem nedala jméno dceři po ni
Mám pocit, že jsi předsevzala mi dokázat, že je pořád ženou č. 1 v životě mého muže. A to jak říkám, 9 let předtím byla docela fajn, veselá kopa, o všem jsme mluvili, kupovali si dárky..tchýně nezvládla prostě roli babičky
..a teď jsu přečíst diskuzi ![]()
@paola white píše:
ty snad žiješ můj život!!! to co píšeš přesně sedá na naší situaci. před nedávnem jsme prodali náš maličký byt a přestěhovali jsme se do pronájmu než seženeme baráček našich snů, manžel svou matku požádal aby si k ní na tu přechodnou dobu mohl přehlásit trvalé bydliště a ona na něj ječela že jí chce připravit o dům (dostala ho při rozvodu od tchána a ten ho dostal od svých rodičů, takže se na něj nijak nepřičinila) a že ani omylem, že jí chce okrást a vzít jí střechu nad hlavou, ale na druhou stranu za dva dny zavolala ať jí dáme 50tisíc na kotel!!!
To si dovedu představit, to jsem opět já, anonymka, o které píšeš, že žiješ můj život!!! Tos řekla dobře, s těma 50 tis. na kotel a nechce přihlásit k trv. pobytu-naše taky- sama nepomůže, ale neustále čeká, že jí budeme pomáhat. Např. před vánoci má vždy jasno, co jí máme dát za dárek. Pochopitelně nic symbolického…
@Anonymní píše:
To si dovedu představit, to jsem opět já, anonymka, o které píšeš, že žiješ můj život!!! Tos řekla dobře, s těma 50 tis. na kotel a nechce přihlásit k trv. pobytu-naše taky- sama nepomůže, ale neustále čeká, že jí budeme pomáhat. Např. před vánoci má vždy jasno, co jí máme dát za dárek. Pochopitelně nic symbolického…
Jj a jeste to korunuje hlaskou ze se na ni nesmime kvuli tomu nastvat protoze by to pro NI bylo spatne!!!
No moje budoucí tchýně je v pohodě. Někdy je teda trošku prdlá a řeší totální nesmysly, ale někdy je zas úplně v klidu. Např. svatbu budeme mít až v září a hned jak se dozvěděla, že se budeme brát, tak si jela koupit šaty na tu svatbu. Já se snažím být na ni milá a vše se zdá být ok. Zajímá mě, jak to s našim vztahem bude vypadat, až přijde dítě
Má totiž v oblibě každému dávat drahé dárky a u nás je to naopak - dáváme si dárky jen takové normální (kosmetiku, oblečení, knihu atd.), ale u nich se dávají šperky a velké peníze. Tak si snad nebude chtít děti kupovat, jak to má v oblibě. Ale třeba teď mi dovezla ze Španělska pěkný náhrdelník, to jsem teda pořádně hleděla, že si na mě vzpomněla. Snažím se s ní teda vycházet pěkně. Ale musím přiznat, že jsem v její přítomnosti celá nesvá ![]()
@anabel9 S dítětem se to většinou razantně zhorší.
Ta moje byla do porodu báječná. I @burgundy, ale teď je skoro nemůžeme vystát.
@Cuarentena píše:
Skoro každý den se tady objeví nějaká diskuze o strašné tchyni. Vrtá mi hlavou, jak je možné, že má tolik ženských blbou tchyni. Přece jste si braly toho nejhodnějšího a nejchytřejšího chlapa na světě? Tak jak je možné, že má tak blbou matku, když IQ kluci dětí hlavně po matce?![]()
![]()
![]()
Nic ve zlým, ale není to k zamyšlení? Moje tchyně je mimochodem skoro anděl…
Jsem tchýně, tedy ta nejodpornější spodina podle některých na E.
Z práce jdu do školky, přivedu malou k nám, hraji si s ní hodinku, dám ji svačinku, pak přijde snacha, řekne čau, vezme malou uprostřed hry a odkráčí. O víkendu nám malou nepůjčí, vždy´t si ji užívám denně.
Když vyjímečně 1× za měsíc dorazí na oběd ( k sobě nás zvou jen na Vánoce a narozeniny), tak se madam urazí pokud je vepřové, květák, špenát, fazole a cokoli s tvarohem, protože to nejí.
Já to nedělám, nejsem pitomá, zpočátku jsem se 2× spletla a ten kyselý obličej vidím dodnes, přitom syn tyhle jídla miluje, občas mu je udělám do ešusu do práce.
Jako dárek chtějí pouze peníze, jednou jsem koupila Barbínu a málem letěla do koše, vnučka ale plakala že ji chce, tak syn nakonec dovolil, pak se pohádali, ale panenka ji už zůstala.
Každý rok jim platíme dovolenou u moře kvůli malé. Jednou manžel zkusil poprosit, jestli by nemohla jet ještě jednou k moři ale s námi, snach řekla, že jedině přes její mrtvolu. už se nezeptáme.
Syn mi nesmí volat ani psát, hned se madam uráží (volá mi z práce), občas zajdem na kafe, tajně pochopitelně.
Manžel rezignoval a diví se, že vnučku vyzvedávám, ale byla by tam poslední.
Nikdy nesmím na snaše cokoli kritizovat okamžitě by odešla a taky bych už nemusela vnučku vidět.
Někdy brečím.