Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje mama ma 66 let a je to teda neco uuuplne jineho. ![]()
Jinak, na prvni pohled to zni strasne, ale mam z ni pocit, ze ti chce pomoct, jen to dava najevo takovym nestastnym zpusobem
Asi bych to nehrotila. Kdyz ji posles nekam, az tu jednou nebude, budes toho litovat. Je to tvoje babi, nikdo u jejich reci neumira, tak o nic nejde…
@Cherybery píše:
Myslim ze to neni vekem ani generaci, to je proste povahou cloveka. Ja bych se taky tvrde ohradila hned na zacatku, kdyz ji neni blby te takhle sekyrovat proc tobe by melo byt blby rict svuj nazor. A klice zpet.
Taky bych řekla povahou.
Manželova babička nám v životě nedávala žádné rady ani do ničeho nekecala. Stejně tak tchyně a moje máma. A že my nejsme úplně standard, máme blízko lesanským názorům. ![]()
Nad takovými diskuzemi uvažuju, jak bych reagovala, kdyby se takhle choval někdo ke mně, asi silně výbušně.
Zakladatelko, ty se s babičkou musíš vídat? Chápu sice, že je to rodina, ale když se k tobě zle chová?
No už bych měnila zámky
kdyby chtěla jít dělat věci po svém, řekla bych jí, že na svůj názor má právo, ale já si to budu dělat po svém..
Mě tohle dělá i máma, ale jenom co se týká malého. Vždycky to trochu zamrzí, ale pak to pustím druhou stranou ven a myslím si svoje. A naučila jsem se o některých věcech mlčet co děláme a neděláme.
Taky bych jí řekla, že je chudák, když má tolik věcí na starosti.
Jéje gumičky, jak je dcerka nechtěla ve 3 letech ani vidět… úplně chápu tu Tvou. Také jsem naši nechala „jako rozáru“ (pardon) a teď, po roce, chce pořád nějaké sponečky, gumičky a čelenky. ![]()
@Vlaďka 83 píše:
I když je jí „jen“ 60, je to starší dáma, která je přesvědčená o své pravdě. Moje babička zase musí mít každý den k obědu polívku a večeře musí být v 18:00! Dovedeš si představit, co se děje, když jsme se synem na koupališti a ona se dozví, že jsme mu nevzali do sklenice dobrou domácí polívku a v 18h teprve odcházíme z posledních atrakcí…Myslím, že to komentuje slovy: „Ty se špatně staráš o syna, bude mít vředy, bude alergický, když nebude správně jíst, upadnou mu svaly!“ atd. atd.
No, ty přednášky trvají minimálně 20min, někdy se protáhnou na hodinu. A když se dostatečně nekaji, usoudí babička, že jí špatně rozumím (mluví maďarsky) a neváhá přivolat sousedku, aby mi celou „přednášku“ zopakovala ve slovenštině.
No, a já odkývu, řeknu, že se pokusím polepšit a dělám si to po svém… Mé babičce je 71 a ještě má furt páru jak náklaďák.
No a tak nějak to vyřeš i ty, jinak se zblázníš.
@blumen píše:
Jednim uchem sem a druhym tam. A vymenit zamek
Souhlasím
![]()
Úplne to isté mi robí moja mama. Už na to kašlem, jedným uchom dnu druhým von. Podľa nej som najhoršia matka na svete, podľa mňa je to ona. Sme si kvit ![]()
Tak od onoho rozhovoru je klid, ale to je tak vždy. Nejpozději do tří dnů to budu poslouchat znovu. Hodně jsem nad tím přemýšlela. Tím co mi o dceři řekla mě opravdu naštvala a nebudu lhát i velmi urazila. Takže jsem se rozhodla, že až příště pocítí nutkavou potřebu a právo komentovat moje dítě a domácnost už jí řeknu svoje a ať se na mě urazí jak chce. Samozřejmě nebudu na ní řvát, ale už jí důrazně řeknu kde si myslí, že pobrala právo hodnotit nebo mi nějak mluvit do výchovy mého dítěte, které vidí párkrát za uherák nebo do toho co a jak mám doma. Dozvěděla jsem se, že kdysi mojí mámě dělala to samé jak se narodily sestry. Jenže tam už toho pak otčím měl dost a udělal prý hrozný kravál.
Generační rozdíly jsou problémem v každé rodině.. nejlepší je jedním uchem tam a druhým ven, starou ženskou nepředěláš ![]()