Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Puntičkářská tchyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.9.16 16:06
Holky, porefereuju vám koncem týdne, jak to vypadá s tím, jak se k tomu všemu staví přítel a uvidíme.
zatím na to nejsem sama, uvidíme po debatě.
I tak všem děkuji za názory, postřehy, budu si o tom přemýšlet a hledat nejhodnější alternativu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plamí
5.9.16 18:03
@kayture píše:
@Plamí Naprosto jsi to trefila.
Na začátku to fungovalo, tak si říkám, proč ne teď?
Ano, vím, že pokud si s ní promluvím, ona se urazí a to se teda urazí a nebude se mnou komunikovat. proto se snažím nějak po dobrém, evidentně se snažím už dost dlouho a kde nic, tu nic.
Zavřít, s přítelem jsme se dohodli, že ano, byl to jeho nápad, že se zamkne, pak se stala ta nehoda se septikem a od té doby to nechce. Je to jeho, nebudu mu nic nakazovat. Jen jsem projevila přání, nebylo akceptováno. Musí k tomu dospět.
Takže nejdřív zkusím promluvu, myslet pozitivně, a uvidíme.Pokud ani pořádná promluva nezabere, sdělím příteli, že prostě mám jeho mámu stále ráda, ale to nerespektování a to vše kolem mě momentálně víc ubíjí, než nabíjí a proto víkendy tam jezdit nebudu. A on ať se zařídí. Mámu mu brát nechci a nebudu.
No jo, chápu. Ona to už asi tak nějak balí, zavřela se sama do sebe, spíš potřebuje nad tím zbytkem života( pravděpodobně to takto cítí) ještě nějakou kontrolu a uplatňuje ji, jak ji uplatňuje…blbý.
Kdyby se rozveselila, bylo by to lepší, ale takhle vlastně se už jen snažící nějak to doklepat, asi moc síly nemá. To je blbej stav.
Jenže, to ty řešit nemůžeš. Můžeš ji mít ráda i přes to, jaká je, je to pro ni všechno těžký, ale přes sebe jít nemůžeš. Abys ji litovala a přitom spala v zatuchlých peřinách a snášela, co dělá… všechno má svoje hranice. 
Přítel ať se k nějakému řešení docuká, no a návštěvy asi fakt omezíš, tak jistě tam bude ještě nějaký vývoj.
- Citovat
- Upravit
6.9.16 09:23
@kayture píše:
Zažila některá z vás, že by se jakýkoli konflikt s tchýní vyřešil domluvou? Ráznou, klidnou, jakoukoliv domluvou, ale vyřešil? Nebo to potom bylo ještě horší?
Ne. Na mou raznou a klidnou domluvu/odpoved odpovedla razne a klidne po svem. A nic se nevyresilo. A pak, jsem byla po delsi dobe na navsteve u tety, ktera si se svou tchyni i po 24 letech vyka (nejmensi problem) a tchyne je naprosto silena(spojeni vsech silenych tchyni z emimina. Proste takova megerotchyne. Nekecam. Blazen.) a doslo mi, ze vcera bylo pozde k raznejsim krokum. Ze jake si to nastavis na zacatku, takove to budes mit na furt. A tak jsem pritvrdila. Nejenom v tom, ze jsem prestala taktne prehlizet jeji hloupe poznamky a prykyvovat na kazdou blbost. Tak rok jsme bojovaly a muzu rict, ze snad mam vyhrano. Pochopila, hlavne potom, co se vyjadril i jeji drahy syn, ze takhle teda nee. Uz je to par let a celkem to funguje. Akorat ted prislo miminko-jeji prvni vnouce, a zase zacina vystrkovat ruzky. Priste zastekam a zas bude klid, na rok na dva 
(A to jsem velice klidny a mirumilovny clovek)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.16 09:44
Po tom vsem, do si tu napsala, mam takovy pocit, ze ti panmama vyhlasila valku. Tezkorict proc. Ja bych se vubec nebala ji tu jeji krabici s archivnimy mydly vyhodit. Taky bych srolovala ten persan a hodila ho do sklepa. A prihodila bych tam i vsecky ostatni ohavnosti. Klidne i ji. V tom persanu 
(Pokus o odlehceni) Udelala bych to vsecko najednou.
Fakt nejsem konfliktni typ a nemam rada tyhle situace, ale holka…tohle je fakt valka.
Jo a me se vyplatila taktika suchych poznamek.
Priklad…Ona:,,Ale prece nebudete utracet za draha mydla." Ja:,,My radi utracime."
Ona:,,Ale ten koberec je novy a ladi s tapetami." Ja:,,Nebojte, ty pujdou taky pryc."
Ja:,,A proc jste nam vyhodila ty nove veci z koupelny vcetne mydla?„,,Ona: "Vzdyt to moje mydlo na to staci.“ Ja:,,Nedelejte si skodu a nechte si ho pro sebe."
A k tem proslym darkum, pokud by to byla treba bonboniera, hned bych ji otevrela, nabidla bych ji a pak bych zkontrolovala, a litostive pronesla:,, je, ono je to pul roku prosle, snad vam z toho nic nebude, maminko. Ale pro jistotu zbytek vyhodime." (Presne to se mi totiz stalo. Vicekrat jsem od ni dostala proslou vec, i kdyz vim, ze vse dvakrat kontroluje, takze to bylo schvalne. Od te doby si to nedovolila, ovzlaste po tom, co jsem ji u nas ke snidani dala tyden prosly jogurt )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 08:43
@Plamí píše:
No jo, chápu. Ona to už asi tak nějak balí, zavřela se sama do sebe, spíš potřebuje nad tím zbytkem života( pravděpodobně to takto cítí) ještě nějakou kontrolu a uplatňuje ji, jak ji uplatňuje…blbý.
Kdyby se rozveselila, bylo by to lepší, ale takhle vlastně se už jen snažící nějak to doklepat, asi moc síly nemá. To je blbej stav.
Jenže, to ty řešit nemůžeš. Můžeš ji mít ráda i přes to, jaká je, je to pro ni všechno těžký, ale přes sebe jít nemůžeš. Abys ji litovala a přitom spala v zatuchlých peřinách a snášela, co dělá… všechno má svoje hranice.
Přítel ať se k nějakému řešení docuká, no a návštěvy asi fakt omezíš, tak jistě tam bude ještě nějaký vývoj.
Jak jsi sama napsala, je tohle blbej stav, jenže co s tím? No včera to vygradovalo, na víkend jedeme pryč, nepřijedeme. Ona to věděla a ví. Přesto včera volala a ptala se přítele, nepřijedete, opravdu nepřijedete? A vážně jako nepřijedete? A proč nepřijedete? No musela jsem odejít z místnosti. Když byla utvrzená v tom, že opravdu nepřijedeme, protože spolu trávíme víkend v hotelu v horách, kde si dáme pořádně do těla, tak to obrátila, že můžeme jet kdykoliv, ale stromy potřebují prostříhat, střecha poopravit a chtěla mě k telefonu 
No aby mi sdělila, že mám jejímu synovi domluvit a dojet - pobyt zaplacený 
A zeptala se mě, že jak mám v říjnu svátek, že už se to blíží a citace: „to víš, já se nikam nedostanu, nemám tady na výběr, krámy nic nemají…“, tak mi našla hrnce na půdě a chňapky na vaření - že se mi to hodí. Byla bych ráda, kdyby to nebyly hrnce ještě po babičce takové, které „normální“ lidé vyhazují 
No takže jsem pak oznámila příteli, že nechci dary za tisíce, že nechci vůbec žádné dary a že jí navrhnu, že si jen pogratulujeme a dáme třeba kytičku. Že mi stačí, když si vzpomene, nechci se stydět za ní, co mi to dává z půdy, popelnice, kde co vyhrabe, protože to nevyhodili, mohlo by se hodit někdy
A taky jsem oznámila příteli, že víkendy jsou od toho, abychom si odpočinuli oba a ne abych byla kolikrát v nervech, co zase kde bude. Že prostě některé víkendy už jezdit nebudu. Jeho reakce byla zvláštní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 08:50
@LucianS píše:
Po tom vsem, do si tu napsala, mam takovy pocit, ze ti panmama vyhlasila valku. Tezkorict proc. Ja bych se vubec nebala ji tu jeji krabici s archivnimy mydly vyhodit. Taky bych srolovala ten persan a hodila ho do sklepa. A prihodila bych tam i vsecky ostatni ohavnosti. Klidne i ji. V tom persanuFakt nejsem konfliktni typ a nemam rada tyhle situace, ale holka…tohle je fakt valka.
Jo a me se vyplatila taktika suchych poznamek.
Priklad…Ona:,,Ale prece nebudete utracet za draha mydla." Ja:,,My radi utracime."
Ona:,,Ale ten koberec je novy a ladi s tapetami." Ja:,,Nebojte, ty pujdou taky pryc."
Ja:,,A proc jste nam vyhodila ty nove veci z koupelny vcetne mydla?„,,Ona: "Vzdyt to moje mydlo na to staci.“ Ja:,,Nedelejte si skodu a nechte si ho pro sebe."
A k tem proslym darkum, pokud by to byla treba bonboniera, hned bych ji otevrela, nabidla bych ji a pak bych zkontrolovala, a litostive pronesla:,, je, ono je to pul roku prosle, snad vam z toho nic nebude, maminko. Ale pro jistotu zbytek vyhodime." (Presne to se mi totiz stalo. Vicekrat jsem od ni dostala proslou vec, i kdyz vim, ze vse dvakrat kontroluje, takze to bylo schvalne. Od te doby si to nedovolila, ovzlaste po tom, co jsem ji u nas ke snidani dala tyden prosly jogurt
Jsem se moc nasmála, takhle kdybych jí odpovídala pořád, tak mám zákaz vstupu
Nahoře jsem psala, co se dělo včera, já už prostě nějak nemůžu psychicky. Snažila jsem se to potlačit, přejít, neřešit…ale řešení to není. Není ani řešení to, co jsem navrhla příteli, prostě přestanu jezdit o víkendy. Víkendy máme oba spolu, pro sebe, podnikáme výlety, nebo jen grilujeme, cokoliv - prostě spolu a díky jeho mámě to už asi moc nebude.
Zatím jsem navrhla, že zkusím asi ob týden nejezdit, jenže dle mého on jí pravdu neřekne, proč tam nejedu, ona bude ráda, že má syna doma. Akorát jediný, co se mu opravdu nelíbilo, že tam funguju jako hromosvod mezi nima, on si úplně odvykl s ní cokoliv řešit. Vždycky jsem tam já, ona mi všechno povídá, já mu to přetlumočím. Teď by s ní musel být celý víkend de facto sám a na to už není zvyklý. Uvidíme, kam se to vyvine a posune.
Každopádně po telefonu se už nenechám vydírat, že prostě tento víkend se musí přijet, že nikam nemůžeme, že je tam sama, tak jsem jí řekla, tak si sedni na vlak a někam zajeď. Nezajede, nemám se starat, vlak je daleko, jí bolí nohy, ruce, záda, špatně se jí dýchá, slinivka špatná a my nepřijedeme, a to na mě tak spoléhala
No a pak to dorazila těma „dárkama“, co jsem psala, viz. nahoře. Sakra, je hodná, je milá, když má náladu, ale prostě jí poslední dva roky nemá
Nějaký nápad?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 09:18
@Malaga
@Malaga píše:
@kayture a jak tedy reagoval?
No zvláštně v tom smyslu, že si asi neuvědomil, jaký z toho všeho mám pocity, do čeho to vygradovalo a že to není jen prošlý dárek, vyhazování saponátů, návrhy typu drahá voda, nemyjte se 
Že to je všechno ke všemu.
Obhajoval jí, vždyť jí znáš, to je prostě máma, no. Ano je, ale já si nemusím nechat všechno líbit a řekl, že kvůli takové kravině jakou jsou staré zrezivělé hrnce ke svátku přece nepřestanu jezdit na víkend. Nedokázal pochopit, co je za problém a že ten problém je
Resumé je zatím takové, že to dle něj není tak horké a určitě zase ráda pojedu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 09:37
Že ji obhajoval, ano je to máma. Ale přece neřekl, že si musíš všechno nechat líbit. Čili klidně bych jí do telefonu řekla ne, nepřijedeme, protože máme zaplacený pobyt. A ty hrnce? Děkuji, ale víte co? kupte mi raději čokoládu, já mám hrnců dost. A chnapek taky.
A klidně bych třeba každý druhý víkend řekla příteli, že nejedeme nikam, pokud maminka chce at přijede k vám, že ty máš v plánu to a to - třeba výlet nebo kino. A jestli máma chce, at jde s vámi, že jí to udělá dobře, určitě líp, než sezení doma. A klidně bych jí to taky řekla. Jestliže jste v práci natolik vytížení, že nemáte na sebe přes týden skoro čas, tak aspon ty víkendy byste si měli nějaké zachovat. Anebo at maminka dojede v týdnu, ne? Přes den se zabaví a večer si popovídáte a může jet zase domů. Pokud není nějak vážně nemocná, nepohyblivá, proč by nemohla? Jistě má víc času než vy. A kdyby pochybily peníze, tak jí na jízdenku dáte, ne?
Prostě nejhůř se vzdoruje jednoduchému obyčejnému ne. Děkuji, ne. A leda tak argument máme něco zaplaceno. Jak zabředneš do vysvětlování, je zle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 09:46
@inkakřivák píše: Že ji obhajoval, ano je to máma. Ale přece neřekl, že si musíš všechno nechat líbit. Čili klidně bych jí do telefonu řekla ne, nepřijedeme, protože máme zaplacený pobyt. A ty hrnce? Děkuji, ale víte co? kupte mi raději čokoládu, já mám hrnců dost. A chnapek taky.
A klidně bych třeba každý druhý víkend řekla příteli, že nejedeme nikam, pokud maminka chce at přijede k vám, že ty máš v plánu to a to - třeba výlet nebo kino. A jestli máma chce, at jde s vámi, že jí to udělá dobře, určitě líp, než sezení doma. A klidně bych jí to taky řekla. Jestliže jste v práci natolik vytížení, že nemáte na sebe přes týden skoro čas, tak aspon ty víkendy byste si měli nějaké zachovat. Anebo at maminka dojede v týdnu, ne? Přes den se zabaví a večer si popovídáte a může jet zase domů. Pokud není nějak vážně nemocná, nepohyblivá, proč by nemohla? Jistě má víc času než vy. A kdyby pochybily peníze, tak jí na jízdenku dáte, ne?
Prostě nejhůř se vzdoruje jednoduchému obyčejnému ne. Děkuji, ne. A leda tak argument máme něco zaplaceno. Jak zabředneš do vysvětlování, je zle.
Jeho máma, když chodila do práce, tak byla zlatá. Jak je v důchodu, tak jsme si mysleli, bude jezdit na výlety a tak…omyl. Je doma. To je jediné, co dělá. Je na internetu, věří všemu, co kde napíší, hned nám to volá, jen se sousedama přes plot si povídá. Na nákupy jde tak jednou za týden. Je nemocná a není, je to v hlavě. Má nemocnou slinivku, ale už asi 40 let. Jinak má špatný pohybový aparát, prostě kulantně, váží až příliš, zatěžuje tedy klouby až příliš. Chodit nebude, hubnout taky nebude, jezdit nikam nebude, nic nechce, je od nás 300 km, vlak má tak 10 minut pěšky, ale nikam nepůjde. Chceme jí zabít? Nepodívá se za náma, ačkoliv to říká každý týden, že už přijede. Nemáme se starat, ona se o nás taky nestará.
Přítel jí koupil lázně! a ono to propadlo, ona ten den volala jemu do práce, že nemůže dojít na vlak, barák nemůže nechat 3 týdny jen tak, že nikam nejede. A 18 tisíc propadlo
Jakmile řeknu ne - mám vyzkoušeno - ona zaútočí, na mě, na něj, pak píše smsky citové: jsem se na vás těšila, přijeďte, zahrajeme si karty.
Mamku mu brát nebudu, mají jeden druhého, nikoho jiného, jak mu před pár lety umřel táta.
Právě to mě mrzí nejvíc, že budeme trávit víkendy bez sebe. Přes týden žijeme spolu, ale…já jdu s kámoškou, on jde s kámošem, pak jsem déle v práci, on jde sportovat…někdy se vidíme dost, jindy méně, ale vídáme. Jen prostě o víkendu máme plány jako všichni, relax, vyrazit, třeba jen ráno do Drážďan, večer zpět…no a takhle já budu sama, sice i tak zrelaxuju , ale není to to samé a není to tak, že bych si to vybrala dobrovolně.
Chci si s ní promluvit v klidu, říct jí, co mě trápí, nevím tedy jak to vezme a nic s tím neudělám.
A k těm dárkům, ona mi nic nekoupí, protože se nikam nedostane, krám 10 minut pěšky. Já potřebuju spíš vybavit domácnost Čokoládu, neblázni, takový zrezlý hrnce to je terno
Každopádně ta debata bude asi jedna z mých nejhorších 
Ale děkuju za názor a spoustu nápadů, jak to řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 09:48
Ještě jsem zapomněla, on tam jezdit bude, bude mě pořád přemlouvat, ale jezdit nepřestane, protože se tolik neděje. Já mu navrhnu, co takhle o víkendu jet za kámošema a on řekne, no jo, ale já už slíbil, že jedu za mámou, pojeď taky. A takhle se budeme teď asi dohadovat 
Kdo z koho, nebo kdo dřív poleví?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Plamí
7.9.16 10:25
- Jo, tak s ní tedy opravdu řeč není vůbec, ta už je zcela mimo, neposlouchá a mele si svou.
- A přítel tvoje pocity zlehčuje a myslí si, že to vyhnije.
No, co se týká jí, tak tam je situace jasná, slovo ne je na prvním místě.
Co se týká jeho, tak stanovit, že tam jezdit nebudeš, že je to pro tebe velký problém, že jsi ochotná tam jet pouze tehdy, když on bude ten, co věci řeší. To jest, ne, že se budeš ty přizpůsobovat mamince, ale on situaci přizpůsobí i tobě, abys tam byla spokojená, protože, zatím tě nebere moc vážně, dosud se ho tvoje problémy totiž moc netýkaly. takže je zlehčí a máš to vydržet…
Tak mu navrhni, že tam klidně budeš jezdit, ale ať on zařídí, že se ti nebudou dít ony věci, které ti vadí. Prostě, máma je jeho a ne tvoje.Tak ať se s ní baví sám, ať to snáší.
Samozřejmě, že tě on může obvinit ze sobectví, že nechceš starušku akceptovat, nasadit ti psí hlavu, atd. prostě se bude nejspíš všelijak manipulativně kroutit a obviňovat tě, aby se z toho vyvlíkl, ale to už taky bývá.
Samozřejmě, že je to lehčí říct, než udělat, já nevím, co na něj platí, jak mu otevřít oči, jak mu dát najevo, že situace je vážná, aby tvoje pocity nebagatelizoval, protože se mu nechce do řešení. Ale dokud nepochopí, že toho máš dost, tak asi nic neudělá. Ale být důsledná je rozhodující. To jest, budeš li se chovat takhle, přinese to tohle. A ustát to.
To, že se budete málo vídat, to to bude stát. Tobě to vadí, ale jemu možná taky.
Ale ony věci něco stojí, koukej na to, co chceš dosáhnout.
Příspěvek upraven 07.09.16 v 10:38
- Citovat
- Upravit
7.9.16 10:34
Takže asi takto - vysvětlím i její pozici. Pokud má takovou nadváhu a špatně se jí - i třeba k vůli tomu - chodí, tak ten vlak je pro ni problém. A třista kilometrů je fakt štreka, já jsem skoro v důchodu, a taky mě taková cesta unaví. Ale na druhou stranu i pro vás to musí být únavné, jezdit tak daleko každý týden. Ale ty lázně, tak to bych tedy řvala hodně.
S tím, že bude útočit, to musíš počítat. Na SMS bych prostě nereagovala, na telefonáty styl přeskakující jehla - ano, já chápu, ale ne. Pořád dokola. Ne, ne, ne. K arty si zahrajeme příště. Ne, nepřijedeme.
Hlavně by sis tohle měla vyjasnit s přítelem, v první řadě. To není braní syna matce, ani naopak. Vždyt navrhuji, klidně k ní i můžete jet a naplánovat si výlet odtud. Večer posedítě, zahrajete si karty a bude. Ale měli byste prostě i být spolu. Neříkám stavět to stylem bud já nebo ona, to je nesmysl a nelze to dělat. Ale hledat cestu, kompromis. Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. Tak to je..
Jo a ty hrnce - fakt to zkus a klidně jí řekni to jste hodná, ale já hrnce mám, kupte mi čokoládu. Anebo za ty hrnce poděkuj a nechej je ve své víkendové domácnosti. Ale hlav ně hlavně tohle všechno vysvětli příteli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 10:55
@kayture Já myslím, že nemáš ani tak problém s maminkou přítele, jako s přítelem. Jde o to, že maminka je jaká je a ty ji nepředěláš, jde o to, že vyjasnit si to s ní musí její syn, na toho ona dá spíš. A hlavně musí tvůj přítel stát za tebou, pokud v něm nemáš oporu, nikdy nemůžeš „vyhrát“. Maminka si pojede podle sebe a jediný, kdo to odnese, bude vztah mezi přítelem a tebou. Tvému příteli nevadí, že jeho máma vyhodila tvoje věci? Já jsem asi natolik lakomá, že bych ty věci po ní chtěla zpátky, dokud by neřekla, že je vyhodila. A pak bych se na ni podívala a řekla: „To jako vážně?“ A odešla bych. A někde by tam měl stát tvůj přítel a říct jí, že to tedy nechápe, ale ať už příště nic z jeho bytu nevyhazuje. Pokud by se to stalo příště, měl by přítel na svoji mámu vlítnout a mezi čtyřma očima jí důrazně vysvětlit, že takhle teda ne. A pokud to nepomůže, měl by aspoň vyčlenit nějaký pokoj, kam si dáte svoje věci a zamknete si je. Všechno jde řešit, ale musíš mít přítele na své straně. Pokud on není na tvé straně, musíš se smířit s druhořadou rolí, nebo jít o dům dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.16 10:59
@Plamí Taky nevím, co na něj platí Tento víkend si s ním chci promluvit, budeme sami, takže se to dá. Je to kliďas, nesnáší diskuze a řešit věci, takže to bude taky krása. Ale řešit to s ním chci a musím. Mám své návrhy, co jsem tu psala a uvidím, jak se k tomu postaví. Spíš si myslím, že mu nedochází ještě celý ten stav, že mu to budu muset naservírovat aby viděl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
