Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rada a pochopení od rodičů, co své děti nebijí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.9.14 14:03
@Marcam to s tím bitím rodičů dětmi - to byla jedna z otázek pro zakladatelku na kterou mi tedy bohužel neodpověděla… (můj první příspěvek je na str.4)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:05
@Marcam píše:
Zrovna jsme to řešili na srazu ze školou, nejen, že nás bili doma.Bili nás i učitelé ve škole. A jsme normální lidi.
a možná tohle mi přijde opravdu alarmující, bili nás všichni budeme bít taky. Já nevím mně rodiče neplácali - a to jsem ze 4 dětí, ve škole taky ne a je ze mně slušný člověk, který má milující rodinu, zázemí, práci. Opravdu to není argument.
Příspěvek upraven 26.09.14 v 14:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:06
Podle mě by si hlavně měla zakladatelka uvědomit, že kdyby se s manželem rozvedla, kvůli tomu, že používá tělesné tresty. Tak by i nadále zůstal otcem dětí a zakladatelka by měla jestě menší možnost mu do výchovy mluvit.
Taky preferuju výchovu pokud možno bez tělesných trestů. Ale jsou chvíle, kdy člověk musí zasáhnout i jinak, než slovy.
Používáme chození za dveře, počítání do tří, aby dítě mělo čas si rozmyslet, jestli mu to za to stojí a ve starším věku perfektně funguje pracovní terapie 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:07
@BohunkaP je to sice úplně mi mo téma, a nevím proč zmiňuješ mě - možná si znovu přečti co jsem psala já a to jen toto: "jen jsem čekala kdy to tu padne… " to není nic proti ničemu…
a když už tak proutek není stromek a ohýbání není praštění… pro ohýbání proutů je opravdu důležité aby byl mladý - a to ať už pri tvarování rostliny tak i při případné tvorbě např. košíků (z mladých proutků) ---- ale jak říkám to je úplně mimo téma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:11
Já nejsem příznivce velkých těl. trestů, ale co je moc, to je moc-když ti puboš řekne, že se učit nebude a nebude, že nebude nic dělat-myslím tím dom. práce, tak co bys dělala? já mu jenu ubalím a mám uděláno co chci, najednou vše jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:12
@hanik.rez, no, přišlo mi, že s tím souhlasíš, tak jsem Vás zmínila obě, aby bylo patrné, na koho a co reaguju… jestli jsem to špatně pochopila, tak se omlouvám.
Ale jinak - to je jedno, nemusíme přece slovíčkařit o proutku a stromku Pro obojí je podstatné, aby to bylo mladé - pointa je v tom, že pro to ohnutí není potřeba do něj praštit. Je potřeba mu DÁT HRANICE, vytvarovat jej - aby byl rovný.
Pro děti to platí stejně - je potřeba jim NASTAVIT HRANICE. Ale ty hranice nepotřebuju nastavit tím, že jim jednu natáhnu. ZPŮSOB není podstatný - podstatné je TO NASTAVENÍ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:13
@hanik.rez píše:
@Marcam to s tím bitím rodičů dětmi - to byla jedna z otázek pro zakladatelku na kterou mi tedy bohužel neodpověděla… (můj první příspěvek je na str.4)
Tak ti odpovím já. Tohle syn dělal (snažil se nás plácat rukou)ve věku zhruba 3-4 let, období vzdoru. První věc byla, že jsem se snažila přijít na to, proč to dělá a v jakých situacích.
Důvod byl jednoduchý, většinou v případě, kdy jsme mu třeba něco nedovolili, nezvládal tu frustraci a své emoce, že něco nemůže dělat, dostat a protože to ještě kvůli věku nedokázal ukočírovat, tak reagoval takhle.
Chytila jsme mu ruku, podívala jsem se zblízka do očí a řekla důrazně, tohle ne, nikdo se u nás nebije (tohle matky co děti plácaj říct nemhou, protože si protiřečí, něco jiného říkají a něco jiného dělají, plácnou dítě, aby ono neplácalo je, nebo jiné děti).
Syn to nedělal 10× denně, jen občas. Ještě jsme mu nabídla, aby když je naštvaný, vzteklý, aby si ten vztek třeba vybil tím, že bouchne rukou do země, křesla, roztrhá papír atd, ale to nefungovalo vždy.
ALE tohle období přešlo, jakmile se naučil zvládat lépe svoje emoce a přešlo ho to docela brzy, nebil nikdy ani jiné děti.
Nemuseli jsme volat linku pomoci, ani hledat pomoc u psychologa, že nás dítě bije
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:16
@cikcak no právě, to děláš chybu, musíš se sním domluvit, máš ho pevně obejmout, nakreslit spolu sním obrázek pro Jéžíška a až bude před Vánoci obrázků moc tak spolu vytřídíte a vyberete to po čem on opravdu touží… a uvidíš, jak se hned pohrne do učení a bude dělat domácí práce nejen svoje ale i ty za tebe… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:23
@ospalámyš A kolik mu je?? ta linka pomoci třeba ještě příjde… 
ale děkuji za odpověď – i když mě spíš zajímala ta odpověď zakladatelky… tedy ne co dělat nejlépe nebo všeobecně ale co by udělala konkrétně ona.. zajímalo mě to hlavně kvůli jiným jejím příkladům…
tak to pro tebe mám jiný případ – co má dělat kamarádka (taky odpůrce všech fyzických trestů) kterou syn kouše tak že má fialovo zelená jelita i tři týdny? jinak je zlatíčko a na všem se s ním dá domluvit – a kouše jen maminku… (dva a půl roku)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:26
@Anonymní píše:
@berry4 odpovím na tebe ale všimla sem si, že to tady bere víc lidí… příde mi, že se mě snažíte převědčit jak jedna dobře mířená je výchovně lepší…jenže neni:) ( u nás ) když mu jasně ukazuju, že to jde i bez bouchání nebo ječení…JÁ to umím udělat tak abych ho nepraštila, neječela jak na lesy a přesto se mnou nevláčel jak si on pískne:)),
Heled´. Ono je bouchnout a bouchnout, víš.
Já taky nemlátím děcka jen proto, že si tím potřebuji dokázat právo silnějšího, ALE.
JSOU CHVÍLE, SITUACE, KDY TO MALÉ DĚCKO DOKÁŽE SITUACI VYHROTIT AŽ DO EXTRÉMU.
Porvat se o kyblíček na písečku i za cenu násilí na druhém, neříkej mi, že se tě někdy nepokusilo ze vzteku tvé dítě praštit, nebo tě přehnaně zmáčklo, zatahalo za vlasy, kouslo do tváře apod. To stejné k otci. Prostě vyhrotí situaci tam, kam nemá.
A tady platí jedno-tisíckár řečeno umoří i vola. Mám na svých dětech vyzkoušeno, že v tu chvíli oplatím jejich jejím -ublížím stejně a víš co? Ono to funguje.
Ony pochopí, že to, co dělají bolí, že takle teda ne, příště si dají pozor, nebo ejhle-řeší tu stejnou situaci jinak.
Navíc ty máš i problém v tom, že nejsi s chlapem zajedno, tzn podrýváš ho v očích syna a on si v té dětské makovici zapisuje tyhle situace po svém.
Táta udělal špatně, máma na něj ječí, takže vlastně můžu dál dělat, co dělám.
A ted´se nad tím zkus zamyslet takhle.
Ty si myslíš, že všechno děláš dobře, ovšem to ukáže až čas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:37
@hanik.rez píše:
@ospalámyš A kolik mu je?? ta linka pomoci třeba ještě příjde…ale děkuji za odpověď – i když mě spíš zajímala ta odpověď zakladatelky… tedy ne co dělat nejlépe nebo všeobecně ale co by udělala konkrétně ona.. zajímalo mě to hlavně kvůli jiným jejím příkladům…
tak to pro tebe mám jiný případ – co má dělat kamarádka (taky odpůrce všech fyzických trestů) kterou syn kouše tak že má fialovo zelená jelita i tři týdny? jinak je zlatíčko a na všem se s ním dá domluvit – a kouše jen maminku… (dva a půl roku)
Synovi je 7, je to vidět v podpisu. Linka pomoci se často hodí i rodičům, kteří dávaj na zadek, tak třeba se bude hodit i tobě
Mně dělá syn zatím jen radost, i když období vzdoru bylo náročné.
Já nejsem žádná „Sally radí“ , každé dítě je jiné, tyhle příklady, cobys dělala kdyby nemám moc ráda, protože se to nedá jednoznačně říct. Neexistuje jeden univerzální návod na všechny děti a stejné situace. To si musí matka přijít sama na to podle celého kontextu proč a jak to řešit.
To by člověk musel to dítě znát, jak reaguje, proč tohle dělá a v jakých konkrétních situacích, jaký je důvod toho kousání. Pak by se dalo říct, může tomu zkusit předejít, nabídnout mu jiný předmět k zakousnutí, zařvat a přestat si s ním hrát, odstrčit ho v tu chvíli a říct důrazně NE, pak přestat v ěnjaké oblíbené činnosti atd.
Nedokážu ti říct, co má dělat ta kamarádka, protože to nedělá moje dítě, tam bych nějaký způsob nejspíš našla, ale podle situace, naturelu dítěte atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:42
@ospalámyš, přesně tak, naprosto souhlasím 
Vždycky je to o celém kontextu, o souvislostech daleko hlubších než nějaké kousnutí.
Nedovedla bych říct, jak reagovat na kousnutí, protože to dítě může mít nějaký důvod. Něco ho k tomu vede - je to zkoumání, zkoušení hranic? Nebo jenom neumí dát najevo, že má nějaký problém? Nedovede zvládat emoce? Stovky možností… stovky řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:44
@cikcak píše:
Já mám kluky 3 a kdybych jim jednu občas nepřišila tak budou jak jejich spolužáci-dravá zvěř. anglická výchova? skáza lidstva-děti mohou vše,takže až nečí mazánek postřílí spolužáky z čistého rozmaru, nebo z nudy, protože on si může přeci dovolit vše, taky budete pleskat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:47
To je opravdu scifi, to co mi tady vyprávíš. Nepomáhá nic ani po dobrém ani pozlém. toto možná platí na mrnáta ale puboší? ti se ti vysmějou. Já jim jednu střihnu, tím je usměrním, udělají to co chci. Jinak ve škole nedostali nikdy žádnou poznámku a už ve školce mi učitelky děti chválily, jak jsou šikovní a jak umí druhým pomáhat a jak jsou pracovití. kkdybych měla vysvětlovat furt něco a vysvětlovat tak za den se nikam nedostanu.tak možná do blázince, tam asi nejdřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 14:57
@cikcak, nejsem si jistá, jestli reaguješ na někoho konkrétně?
Pokud čistě náhodou na mne, tak si svoje scifi nech od cesty. Každý z nás má svůj způsob výchovy - žádný není správný. Ty vychováváš tak, že jednu střihneš - jiní vychováváme bez střihání.
Když Ti to vyhovuje - nebo to jinak neumíš - dělej si to po svém. Já to umím a mnozí další také. Zatím mám sice starší dítě teprve osmileté, nicméně už teď se hluboce stydím, když ji uhodím - pro mne samotnou je to ponižující, o ní nemluvě. Dělám to jinak, osvědčuje se mi to, hranice má víc než pevné. Až budou puberťáci, bude výchova vypadat jinak, ale rozhodně v ní nebude plánované „střihání“, protože uhodit skoro-dospělého mladého člověka je daleko za mými osobními hranicemi.
Já nezpochybňuji Tvoje řešení, Ty si odpusť shazování těch mých.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
