Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rada a pochopení od rodičů, co své děti nebijí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.9.14 23:50
@pohledzdruhestrany píše:
Hysterka co to myslí dobře…peklo
No jo, ber to tak, že nám ženským už kolikrát z těch dětí doma hrabe. Prostě se na ně moc upneme a ztrácíme nadhled, občas to na sobě taky pozoruju 
Já mám naštěstí dost kamarádů mezi chlapama, občas se mi svěří, jak to vnímají doma oni a to mi teda osobně dost pomáhá, abych neřešila blbosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 23:53
@Anonymní píše:
@kacz To je právě to…já sem tedy abych pravdu řekla povahou cholerik…my sme na to téma mluvili, sám chtěl vysvtětlit, vypadal že to chápe…ale nejdná podle toho…možná spíš neví jak na to
… a já sem prostě vybuchla… mě to příde nepochopitelný, že nedokáže takovou pro mě snadnou věc… hmmmmmmmmmmm když o tom uvažuju tak už mi to možná příde pochopitelný…asi vím co si my tím chtěla říct
a co třeba jít na kurz Respektovat a být respektován (vím, že to není stejné jako Nevýchova ale jako začátek pro cestu k ní vhodné). Byla jsem tam a viděla na vlastní oči, jak se z absolutně autoritářského tatínka (a ne jednoho), který tresty na prvních hodinách plamenně (až drze vůči lektorce) obhajoval, postupně stal tatínek respektující, milý, sympatický, vstřícný a naprosto šokovaný tím, že to jde jinak a funguje to 
ten kurz je fajn v tom, že se na každém semináři probírá dopodrobna jen určité téma a pak je snadnější začít aplikovat některé „prvky“ doma a postupně se dobrat k tomu, že to z člověka jde přirozeně. Je obtížné se vymanit ze zažité výchovy, zastavit se při nádechu po kterém by následovalo zařvání a plácnutí, je to zatraceně těžké. Vím to z vlastní zkušenosti Nechtěj po něm tolik a hned.Ono to často člověka může úplně udolat a znejistět..a pak se tím spíš ve chvílích stresu uchyluje k tomu, co zná sám z dětství.. Koukni na stránky Respektovat a být respektován, jděte na kurz nebo jeďte na pobyt. Pěkně postupně, pomalu. Jistě vše zvládnete ve společném souznění či kompromisu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 23:56
@Anonymní píše:
@robínek pravdu máš:) jak v prvním tak v tom druhym příspěvku… taky je u nás večerní koupání podobně…a radši pokud můžu, ho taky dělám já:)… Jako mě to celkem donutilo ( možná pozdě) začít přemýšlet jakou roli mají hrát máma a táta vůči dětem…jak sem psala, vyrůstala sem bez táty, jen s mamkou…neměli sme ani žádnýho strejdu, máma si nikdy nikoho domu nepřivedla takže pořád tápu v tom JAK to funguje, co má dělat máma a co táta… jestli víš jak to myslím…pro ty co si nějakou dobu zažili fungující rodinu s oběma rodiči se to blbě vysvětluje… tak sem si vydedukovala, že by měli být jakoby rovnocenní ve všem…ale asi ne:), spíš by se mělo přihlížet k heslu " je to jenom chlap "
Rozumím Ti, měla jsem to doma stejně a občas s tím taky bojuju.
To sis vydedukovala dobře, jen to uvedení do praxe u Tebe pokulhává. Což je dost zvláštní. Nemáš problém s dětmi jednat jako s rovnocenými partnery, ale s mužem ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 23:57
@zolycka píše:
a co třeba jít na kurz Respektovat a být respektován (vím, že to není stejné jako Nevýchova ale jako začátek pro cestu k ní vhodné). Byla jsem tam a viděla na vlastní oči, jak se z absolutně autoritářského tatínka (a ne jednoho), který tresty na prvních hodinách plamenně (až drze vůči lektorce) obhajoval, postupně stal tatínek respektující, milý, sympatický, vstřícný a naprosto šokovaný tím, že to jde jinak a funguje to
kolik se za kurs platí? já bych tam šel, protože tyhle alternativní typky nemusej moc podprsenky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 23:59
@robínek píše:
Já mám naštěstí dost kamarádů mezi chlapama, občas se mi svěří, jak to vnímají doma oni a to mi teda osobně dost pomáhá, abych neřešila blbosti.
hysterická + natolik přesvědčená o svý pravdě, že o ní nehodlá diskutovat a manžela jen úporně tlačí, myslím, že jestliže manžel neuplatní svou mužskou autoritu, dítě bude víc poškozený úpornou matkou než plácnutím přes zadek, máloco je horší než dominantní matka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.9.14 00:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 00:01
@pohledzdruhestrany píše:
kolik se za kurs platí? já bych tam šel, protože tyhle alternativní typky nemusej moc podprsenky
Tak to si radši zaplať letní kurz, protože v zimě alternativky tíhnou k huňatým beztvarým svetrům a kilům šál na krku, takže bys asi vložených financí litoval…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
26.9.14 00:04
@Anonymní píše:
@Fikta vypadá to tak
když budeš aplikovat prvky RaBRu i na manžela, tak dám ruku do ohně za to, že brzy bude po konfliktech 
a on ti začne vracet stejnou mincí Muži na respektující přístup ženy reagují úžasně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 00:06
@robínek píše:
vidím, že mě chápeš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 00:07
A od RaBRu se postupně dostanete ke knize od Naomi Aldort Vychováváme děti a rosteme s nimi:) vnímám to tak, že RaBR otevírá mysl k respektující komunikaci s dětmi a lidmi okolo obecně a Naomi otevírá srdce k přijetí a pochopení dětských (a i vlastních) emocí..a máte Nevýchovu v kostce (pokud se tedy nepletu )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 00:07
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany
podle toho vybírám i pohádky, na který chodim s dětma do kina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.14 00:27
@Anonymní píše:
@3HE V jakém slova smyslu
v pozitivním… taky jsem neplácací rodiš. Manžel byl plácací… o výchově jsme se dohadovali… i před dětmi , ale to byl ještě malí a nechápali moc, o čem je řeč, dcera už má 4r, tak už se před ní nebavíme. Manžel pochopil můj vysvětlovací styl tak, že jsem si koupila tuto knížku http://knihy.cpress.cz/…ouchaly.html , dala jsem si do ní na „úmyslně určitou“ stránku záložku a dala jsem ji na wc. Manžel si tam rád posedí , takže jsem po čase zjistila, že si tam i moji knížku přečte. Tak jsem mu na jindy nalistovala zase jinou stránku
a pak jednou u nás byla návštěva a manžel jim začal povídat, jak vychováváme děti a to mě potěšilo, že uznal „můj styl“.
Někdy teda plácnu, ale opravdu málokdy… my se vždy domluvíme. Pomůže se vžít do myšlení dítěte, on totiž žije úplně v jiném světě a ty naše požadavky, proč má to a ono dělat, většinou vnímá úplně jinak - nejčastěji tak, že ho to vytrhuje z jeho světa a proto se pak třeba vzteká… Samo, že ho nenechám, aby se mnou mávalo, že ono má chudáček jiný svět.., ale je třeba s tím prostě nějak pracovat ke spokojenosti obou stran.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
