Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rada a pochopení od rodičů, co své děti nebijí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.9.14 17:30
- Citovat
- Upravit
25.9.14 17:30
@Anonymní píše:
Omlouvám se za chyby v textu…píšu narychlo, odbíhám od toho…No vidíte a ja zase znám děti co je doma vychovávají „tvrdou rukou“ a jsou to sígři a pak děti vychovávané dle vás alternativně a jsou normální:)))))))… navíc to jak tady vy nahlížíte na mě, jako jestli mi nehrabe atd… máte prostě jiný názor…tak si vemte, že stejně jako já by to viděl váš manžel…jak byste se s ním shodli ve výchově na kompromisu? Nebo podle koho by ste to dělali? To je totiž opravdu to co bych ráda věděla:)))
Ty ale po nás chceš rozhoudnou nemožné. Známe jen tvůj názor, tvoje postřehy a tvoje zkušenosti. Nic proti, neříkám, že zžeš, jen že věci vidíš ze svého úhlu…nemůžeme rozhodnout, kdo je lepší rodič. A podle koho vychovávat??? A v tom je ten problém, podle obou a podle nikoho…prostě něco mezi, co bude vyhovovat oběma.
Příspěvek upraven 25.09.14 v 17:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 17:31
@Anonymní píše:
Omlouvám se za chyby v textu…píšu narychlo, odbíhám od toho…No vidíte a ja zase znám děti co je doma vychovávají „tvrdou rukou“ a jsou to sígři a pak děti vychovávané dle vás alternativně a jsou normální:)))))))… navíc to jak tady vy nahlížíte na mě, jako jestli mi nehrabe atd… máte prostě jiný názor…tak si vemte, že stejně jako já by to viděl váš manžel…jak byste se s ním shodli ve výchově na kompromisu? Nebo podle koho by ste to dělali? To je totiž opravdu to co bych ráda věděla:)))
A co kdyby to dělal každý podle svého přesvědčení, ty i tvůj muž. Proč by museli oba rodiče používat stejný styl výchovy, stačí, když se domluvíte na tom, jaké synovo jednání budete trestat, t. j. nastavíte společně hranice přípustného chování. Tebe přece taky manžel nenutí, abys používala jeho styl výchovy, nebo ano?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MarkétkaBeruška
25.9.14 17:33
Takto: to bylo jen tvoje rozhodnutí že budete vést výchovu bez bytí, že? Nebo manžel souhhlasil. Promluvte si spolu o tom, najděte kompromis, ale i tak to bude asi těžší protože mám pocit že malej nemá z tatínka respekt a to rozhodně není dobře.
- Citovat
- Upravit
25.9.14 17:35
@Anonymní píše:
@mroe No právě, myslím si, že nakonec to tak dopadne, budeme prostě každý dělat něco jinýho…jenže nevím proč, mě to nepřijdě…jak bych to vyjádřila : " správně"… Máš už starší děti, mě přišlo nepravděpodobná když by sme se každý chovali jinak aby jim to totálně neudělalo bordel v hlavě…krom toho já bych chtěla docílit toho aby pochopili proč nejsou nějaký věci co dělají správně a ne aby to neděli proto, ža za to dostanou na zadek…tak snad to bude stačit jen ode mě…nevím, proto sem sem napsala…nevím co si o tý nejednotnost v naší výchově myslet, jak k tomu přistoupit…ten rozvod to byl spíš takový výkřik do tmy:))))
No, ja sice mam starsi deti, ale ony byly taky male. Moje deti moc dobre vi, ze treba s prarodici je to jine nez s nami, my jsme tvrdsi, nektere veci se u nas proste musi, nerozmazlujeme tolik, nedostanou vsechno, nemuzou delat uplne vsechno, co by chtely a naopak… apod… a proste to tak berou.
Pokud to mu to ty vysvetlis, tak nevidim duvod aby si myslel, ze do ulice nevbiha s tatou proto, ze se boji vyprasku a s tebou proto, ze vi, ze by ho prejelo auto. To si snad i takhle male dite dokaze spojit, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.9.14 17:37
Ani nevíte jak sem ráda za VŠECHNO co mi tu píšete, budu o tom přemýšlet, musím jít, večer dočtu a dsopíšu:)))))…děkuju 
!
- Citovat
- Upravit
25.9.14 17:45
@Anonymní píše:
@mroe No právě, myslím si, že nakonec to tak dopadne, budeme prostě každý dělat něco jinýho…jenže nevím proč, mě to nepřijdě…jak bych to vyjádřila : " správně"… Máš už starší děti, mě přišlo nepravděpodobná když by sme se každý chovali jinak aby jim to totálně neudělalo bordel v hlavě…krom toho já bych chtěla docílit toho aby pochopili proč nejsou nějaký věci co dělají správně a ne aby to neděli proto, ža za to dostanou na zadek…tak snad to bude stačit jen ode mě…nevím, proto sem sem napsala…nevím co si o tý nejednotnost v naší výchově myslet, jak k tomu přistoupit…ten rozvod to byl spíš takový výkřik do tmy:))))
No a tvůj muž pokaždé úplně bez vysvětlení plácne? Nebo jednou dvakrát řekne, když malý nereaguje tak teprve potom plácne? Protože pokud je to ta druhá varianta, tak bych řekla, že to je správně… Pokud ty mu to stokrát zopakuješ, tak má z tebe malý možná tak akorát prču… A věř, že nikdo nikdy v životě nebude mít chuť s ním jednat stejně jako ty… Takže určitě i když taťka dvakrát řekne, co nemá dělat a pak dostane malý na zadek, protože taťku neposlechne, tak i z toho velmi dobře dítko chápe, co je správné, jen je prostě ve věku, kdy zkouší… Neboj se nechat manžela jednat po svém, nesoustřeď se tolik na to a bude vám dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 17:46
@Anonymní píše:
Zprvu bych chtěla napsat, že je pro mě na prvniím místě aby z mých dětí vyrostli DOBŘÍ lidé, aby uměli řešit svoje věci po dobrém, aby nebyli nešťastní jen proto, že jim dáme špatný vzor jak řešit situace…já chápu proč můj mž dělá to co dělá, měl takovou výchovu od mámy ( otce nemá) která ho bila, třeba i strkala pod studennou sprchu, nechávala vyřvat atd…mě mámka, ne ALE její výchova byla v ječení, když byl problém, řvala na mě a ječela ( proto je pro mě lehký v hodně vypjatý sitaci kdy už mám nervi nadranc k tomu sklouznou taky), ani já sem vyrůstala jen sní, s tátou ne…ani jeden z nás nemá žádný vzor z dětsví jak by se k sobě měli máma a táta chovat, nkdy sme to nezažili…podle mého může přece není výchova žádná věda, je dítě hodný, budem si hrát, když dítě ječí, vzteká se atd. dostane na zadek…já se pri takových situacích snažím vyřešit to domluvou, nebo tak aby kluk pochopil PROČ nechci aby ty věci dělal, vysvětlim mu to, nebo ho nechám ci to zažít aby se poučil ( ve 3 letech už pochopí)…třeba mu ukážu přejetou myš na silnici aby pochopil co by se stalo když by ho přejelo auto ( jeden příklad z mnoha jestli mě chápete)…samozřejmě, že ho budu pořád hlídat, aby mi do tý silnice nevběhl ( přeci jen je to dítě) ale když ano tak ho chytnu a znovu mu to vysvětlim, ne že ho čapnu a dám na zadek, to pro něj není žádný ponaučení, maximálně jen to, že do silnice se neběhá když jdu s tátou, jinak dostanu na zadek…když pak půjdu sám řeba tak tam můžu, táata tu neni aby mi vrazil…tak to vidím já… Třeba modelová situace u které byl i chlap: byli sme na hřišti kde měla holčička kolo a helmu, náš syn si to chtěl vzít ale nešlo to, tak začal ječet, vztekat se…on manžela by ji už měl, nebo by odtáhl ječícího pryč, já sem mu řekla, že až přídeme domu, nakreslíme dopis ježíškovi aby nám taky nadělil kolo a helmu, to mu stačilo, doma sme to zralizovali, vysí nám to na ledničce a je pokoj…no stres… na tohle mi manžel řekne " když ty to snim líp umíš"…no jasně umim, ale proto, že to CHCI umět…mě příde jakoby ho to moc namáhalo nebo co… Jak já bych byla štastná kdybch přišla na něco co mu to ukáže míma očima, aby pochopil jak to cítíma vnímám…nebo bych se tedy spokojila i s KOMPROMISEM ale můžete mi říct jak zrovna v tomhle najít kompromis??? jako aby sme si každej jel podle svýho?
Občas je jedna dobře míněná rána(myšleno v dobrém) 1000 x víc, než ty tvoje " „domluvy“ a ještě víc ječení.
Někdy líp dítko pochopí fyzickou bolest jako tu správnou odpověd´ na svoje jednání, než ty tvoje domluvy a ječení.
Jsi evidentně prvorodka a máš pocit, že to, co děláš je jediné a správné.
Není tak.
Nic není černobílé, oba jste rodiče a oba se nejen učíte, ale i vychováváte. )Přestan´jít proti chlapovi a zečněte se doplnovat. (Jedině tak vychováte ze syna dobrého člověka.
MOŽNÁ…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
25.9.14 17:49
Můj partner taky neplaca. Nikdy. Mám ho za to ráda a taky ho mám ráda za to, že po mě nesteka když OBČAS placnu ja. U nas teda jede výchova hodně na volno a holku máme fakt hodnouckou, ale ja hlavní pozitivum vidím v tom, že to máme nastavené podobne. Pokud to tak u vás neni, nějak se musíte dohodnout. Chceš respektovat své dítě, ale nerespektujes chlapa. Alternativní náhledy na rodičovství jsou mi také blízké, ale rozhodně je slepě nakopíruji.
- Citovat
- Upravit
25.9.14 17:50
@Anonymní píše:
Už nevím co s manželem…Hučim do něj dopře rok o nevýchově, kontaktním, rodičovstvím, u mě vidí jak to jde se domluvit, jak s malým pracuju a jak to jde i bez rány…V jiných ohledech je skvělěj táta, hraje si, chodí spolu na hřiště atd., je i dobrý manžel..ale jakmile sme doma všichni pospolu, malý ho provokuje, pošťuchuje ho, podle mě proto, že spolu občas „zápasí“ ze srandy a on nerozezná kdy je to tátovi vhod a kdy ne..nebo je prostě jiný problém…Chlap na něj furt dokola jak kolovrátek, přestaň, přestaň A KDYŽ NEZASÁHNU JÁ A NEDOŘEŠIM TO TAK MU JÍ PLÁCNE NA ZADEK, JÁ ZUŘIM ( zprvu tajně, momentálně už sem párkrát vybuchla i před synem :/ )…deptá mě to tak moc, že sem mu v návalu emocí pak večer řekla, že s ním takhle vychovávat děti nechci, že budu radši sama…několik dní se snažil, evidentně ale jen proto co sem řekla…myslím si, že o tom sám není přesvědčený jako o způsobu výchovy…tvrdí mi, že když sou spolu sami tak je vše ok…tak já fakt nevim…když sme doma všichni, vůbec tu není pohoda, pokaždý se něco takovýho semele…Proč mi někdo neřekl abych při výběru partnera i pokládala otázku týkající se bití a výchovy dětí…Máme ještě jedno miminko, děti s námi spí v posteli, jsou nošenné apod. jen tohle je pořád dokola…a já už sem zoufalá…němůžu se rozhodnout co dál…to se s ním mám fakt rozvést kvůli tomu? Nebo co dělat…
PS: Pardon za formu…píšu to rozpálená doběla…
Tak podívej - já jsem tady už poměrně proslulá tím, že fyzické tresty neuznávám.
Ale to, co předvádíš Ty, to je pitomost. Přesně, jak tu někdo velmi hezky napsal - šílenství a fanatismus jakýmkoli směrem je špatné.
Pokud Tvůj muž děti nebije tak, že by je tloukl, ale prostě jim občas jednu výchovnou lupne, co už se dá dělat. Na výchovu máte každý jiný pohled - a pokud spolu chcete zůstat, budete muset jeden druhého respektovat. Jediné, co můžeš dělat, je snažit se mu otevřít jiné obzory - jemně ho vést, ukazovat mu jiná, efektivní řešení, nenápadně mu předkládat knížky, atd. atd. Určitě ničeho nedosáhneš tím, že na něj budeš vzteklá, budeš se s ním hádat, apod.
Tvoje děti v žádném případě neutrpí újmu, když je jejich táta pleskne přes zadek. Ale újmu rozhodně utrpí, když jejich maminka bude tátu neustále peskovat, hádat se s ním a nebude s ním na jedné lodi.
Nakonec se to dá velmi dobře použít i jako výchovný efekt - ano, tatínek Tě pleskl a my víme, že problémy se rukama neřeší. Ale tatínek se taky snaží, i dospělí dělají chyby - stejně jako se snažíš Ty a nedaří se Ti to. Táta je na tom stejně. To neznamená, že by Tě neměl rád - a už vůbec to neznamená, že bys neměl udělat to, co Ti řekl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 18:05
Já nevím, nepřijde mi, že by se u vás děla nějaká tragédie… tak když vidíš, že se schyluje, tak buď zasáhni svým vysvětlovacím způsobem a situaci urovnej ke všeobecné spokojenosti, nebo nech manžela, ať to vyřeší po svém a synovi vysvětli, že tatínek se na něj rozzlobil kvůli tomu a tomu a proto ho plácnul. A že příště ať tatínka poslechne, když mu něco říká, aby zas nedostal plácnuto. Mi to nepřijde jako nějaký zásadní problém. Jestli je pro tebe jakékoli plácnutí nemyslitelné, pak si to s manželem musíte ovšem nějak pořešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 18:13
Já a můj chlap to máme taky každý trošku jinak. Já mnohem víc vysvětluju, manžel na dlouhé řeči není. Já tiše pěním, když dítě dostane hned na zadek bez předchozího upozornění, ale většinou to jsou věci, které vědí už dávno, že se nedělají. On zase tiše trpí, když jedno z dětí fakt těžce vymrzuje a já jedu jak kolovrátek. Být to na něm, vyřešil by to rychleji 
Nemyslím si, že by u vás probíhala kdoví jaká tragédie. Neboj, kluk to pochopí. Můj pětileťák když si není jistý, za co vlastně dostal, tak se mě přijde zeptat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 18:24
Dítě není hloupé, a pozná, že ty ho neplácneš nikdy, a táta občas ano, to že máte v tomhle směru každý trochu jiný styl výchovy, tvou výchovu, která je jistě chvályhodná, tím nijak neznehodnotí..a myslím že i přes občasné plácnutí si dokáže se synem vytvořit krásný vztah, pokud je takový, jak ho popisuješ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 18:34
@martulkasloník píše:
nehrabe ti? neznám nikoho kdo prcka sem tam neplácne přes zadek. jak matky, tak tatínci!! plácanec na zadek není to samé jako mlácení řemenem, facky do obličeje atd!!! jo vlastně kecám, mám jednu známou která je takto alternativní ale její dítě je takový sígr (teď už na základce) že se ho bojí i učitelky…tak jasně, ona formuje jeho osobnost!! mě rodiče bili, tak jako bije tvůj muž malého…po zadku když jsem neposlouchala, v pubertě klidně tu facku(jednu a slabou) a? žiju, a normálně se ve 31 letech divím že mě v době puberty nezabili!! neublížilo mi to, nezazlívám jim to a fakt se divím že mě nemlátili vícjá holku po zadku plácnu, když vytopila koupelnu tak dostala i vařechou!! od manžela dostala méněkrát ale to asi proto že tatínek není furt doma. jestli se nás holka bojí? ne!! a rozhodně z toho nekoktá ani se nepočůrává ani nic z tvého tragického scénáře!!!
naprosto souhlas 
dneska se fakt s každýho plácnutí dělá týrání, asi jsme fakt žili na jiné planetě 
Naše malá má slíbíno, že dostane často, plním to jen občas, ale párkrát už dostala pěknej nášup, třeba když škodí našim zvířatům a nebo našemu miminku, nebo když po opakovaném upozornění ničí věci. A nemám pocit, že by se cítila týraná, je povahou po mě a tam je třeba bejt důsledný. a když ujedu a vylítnu na ní, tak to přiznám o omluvím se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.14 18:50
Necetla jsem diskusi - ale ma zkusenost. Dite se s obema rodici zaroven chova jinak nez s kazdym zvlast. U nas je extremne nesnesitelny, a přičítám to právě tomu, že máme každý trochu jiný styl výchovy a one pak neví, na který se vlastně orientovat…
Ale rozvadet se kvuli tomu bych asi neudelala. Myslim, ze by to bylo vetsi zlo, nez par na zadek. Nas maly dostane malokdy, ale kdyz se ptam, jestli chce na zadek, tak vzdycky rekne jo - myslim, ze se toho deti tolik neboji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@mroe No právě, myslím si, že nakonec to tak dopadne, budeme prostě každý dělat něco jinýho…jenže nevím proč, mě to nepřijdě…jak bych to vyjádřila : " správně"… Máš už starší děti, mě přišlo nepravděpodobná když by sme se každý chovali jinak aby jim to totálně neudělalo bordel v hlavě…krom toho já bych chtěla docílit toho aby pochopili proč nejsou nějaký věci co dělají správně a ne aby to neděli proto, ža za to dostanou na zadek…tak snad to bude stačit jen ode mě…nevím, proto sem sem napsala…nevím co si o tý nejednotnost v naší výchově myslet, jak k tomu přistoupit…ten rozvod to byl spíš takový výkřik do tmy:))))