Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rádoby nejlepší babička aneb nervy na pochodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
novo123
11.6.13 06:56
- Citovat
- Upravit
Vyšší princip mravní
12.6.13 09:39
Odstěhovat se, za chvíli tak budou mluvit i Tvé děti. A vina je to hlavně rodičů, že to dopustí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.6.13 09:41
@Vyšší princip mravní píše:
Předně bych se naučil psát, pak bych řešil cizí haranty.
dokud haranti žijí ve společné domácnosti, tak je řešit musí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
12.6.13 09:50
@eva76 souhlasím, děcka, co bydlí na druhé straně města a potkám je jednou za měsíc na hřišti jsou mi taky ukradený, ale děcka, který se mnou žijí v jednom domě mají neustálý kontakt s mými dětmi a tudíž jejich chování ovlivňuje chování mých dětí, je na místě nějak řešit 
- Citovat
- Upravit
12.6.13 09:56
@novo123 přesně, když se něco Elí naučí v jeslích nebo z TV, okamžitě jednáme, nechci z ní mít spratka, se kterým si v 6 letech nebudu vědět rady, který na mě bude plivat, bude mě kopat a sprostě mluvit. Jsme v tomto rázní, prostě se tak chovat nebude! Jestli to někdo trpí tak fajn, ale my ne a už tak je náročné dělat vše pro to, aby z ní nevyrost asociál, což zmiňovaná holčička je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
novo123
12.6.13 11:05
@eva76 píše:
@novo123 přesně, když se něco Elí naučí v jeslích nebo z TV, okamžitě jednáme, nechci z ní mít spratka, se kterým si v 6 letech nebudu vědět rady, který na mě bude plivat, bude mě kopat a sprostě mluvit. Jsme v tomto rázní, prostě se tak chovat nebude! Jestli to někdo trpí tak fajn, ale my ne a už tak je náročné dělat vše pro to, aby z ní nevyrost asociál, což zmiňovaná holčička je
souhlas
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zakladatelko, já ti úplně rozumím, jsem v podobné situaci, pokud jde o synovce, zahájila jsem přístup ignorovat, dokud se mě to přímo netýká - ruku na něj nevztáhnu, od toho jsou tady rodiče, ale hlasitě se ozývám ve chvíli, kdy je drzej na mě, ubližuje mýmu dítěti nebo jako je jeho záliba mlátí psa. Jinak už se koukám jinam, to, že si otevírá naprosto neskutečným způsobem hubu na babičku(pusu se použít nedá, mluví s ní tak, jak bych si to nedovolila já ani teď a to i kdyby mi udělala bůhví co a ona mu např. jenom řekne, jestli nemá žízeň, ať se jde napít). Do budoucna si ale myslím, že to problém bude a velkej, protože bude obtížné vysvětlit mým dětem, že to, co on může, oni nemůžou a dělat teda rozhodně nebudou. Včera jsem mamce říkala, že pokud některý z mých kluků jednou udělá něco takovýho tak, že mu buď dá pořádně po hubě nebo je nebude hlídat. Já doma tohle nechci! K těm, co mi chtějí vysvětlit, jak se vychovává a že vychovat dítě vlastně vůbec nejde (tyhle ty bludy pořád mele švagrová - ve skutečnosti je prostě pohodlná a přeparkuje děcko na celej den k našim, aby měla klid), tak náš nejstarší bude mít dva roky a v téhle době už synovec kopal do psa a fackovat půlku příbuzenstva, navíc se do této doby datuje situace, kdy mě vší silou praštil pěstí do těhotenskýho břicha (přiznávám, že tehdy jsem mu jednu vrazila a nijak se za to nestydím)
Tak náš malej nic z toho nedělá, hlavně proto, že když se náznaky objevily, tak jsem to nepovažovala za roztomilé, ale jasně jsem mu dala najevo, že se to nedělá a dělat to nebude! 
Takže moje rada: ignorovat, co se tě přímo netýká, řešit pouze to, co zasahuje přímo do života tobě a dětem a hlavně buď ráda, že ten parchant není tvůj 
