Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj, jake mate zkusenosti s partnerovym chovanim po revizi? muj pritel v dne zakroku a po nem byl naprosto uzasny, fungoval na 100%. neco se ale zlomilo a uz od tretiho dne je ke mne chladny ![]()
takze jsem zdeptana ze straty mimi a z jeho chovani, vubec semnou o tom nechce mluvit a ze je vse ok, tak nevim
![]()
Je mi to moc líto
většinou to chlapům dochází trochu dýl co se všechno stalo, a na začátku se snaží být oporou a pak to na ně dolehne taky..
Dej mu chvilku čas a pak si o tom zkuste promluvit. Uvidíš jak zareaguje, pro něj je to stejná ztráta jako pro tebe, jenže chlapi se s tím většinou vyrovnávají jinak…
Když jsem přišla s tím, že jsem potratila a další den jdu na revizi, tak do mě nalil panáka slivovice.
Jinak když jsem brečela, tak mi vysvětloval, že nemá smysl se v tom hrabat, že to stejně nevrátím. Nechápal moc, že se chci vybrečet. A taky mu dělalo zle, že mi nemůže nijak pomoc.
Takže u nás byl on ten rozumný, co to moc neprožíval na venek. Ale uvnitř ho to taky trápilo. Řekl mi to až jsem naléhala, že jemu je to jedno. Hold se s tím srovnával po svém. Ale jinak se jeho chování ke mě nezměnilo. Spíš nás to celkově stmelilo a za půl roku jsme se vzali. Dalši mimi přišlo až za 2 roky po potratu.
JInak - u nás změna žádná. Po revizi a několika nevydařených těhotenstvích se manžel choval a chová pořád stejně
hm, tak to se mas. mohu jen zavidet. asi ten cit u nas neni zcela uprimny ![]()
Hanina_leden píše:
hm, tak to se mas. mohu jen zavidet. asi ten cit u nas neni zcela uprimny
Někteří chlapi to prostě neprožívají.
Nebo si to řeší sami v sobě.
werunkaw123 píše:
Je mi to moc lítovětšinou to chlapům dochází trochu dýl co se všechno stalo, a na začátku se snaží být oporou a pak to na ně dolehne taky..
Dej mu chvilku čas a pak si o tom zkuste promluvit. Uvidíš jak zareaguje, pro něj je to stejná ztráta jako pro tebe, jenže chlapi se s tím většinou vyrovnávají jinak…
ja vim, ze je a proto se s nim snazim o tom mluvit ![]()
ty jeho rozzarene oci, kdyz se dozvedel ze bude tata a pak to prazdno, kdyz za mnou pred zakrokem prisel do nemocnice.. co vam budu povidat, mam to stale pred ocima.
omites píše:
Když jsem přišla s tím, že jsem potratila a další den jdu na revizi, tak do mě nalil panáka slivovice.
Jinak když jsem brečela, tak mi vysvětloval, že nemá smysl se v tom hrabat, že to stejně nevrátím. Nechápal moc, že se chci vybrečet. A taky mu dělalo zle, že mi nemůže nijak pomoc.
Takže u nás byl on ten rozumný, co to moc neprožíval na venek. Ale uvnitř ho to taky trápilo. Řekl mi to až jsem naléhala, že jemu je to jedno. Hold se s tím srovnával po svém. Ale jinak se jeho chování ke mě nezměnilo. Spíš nás to celkově stmelilo a za půl roku jsme se vzali. Dalši mimi přišlo až za 2 roky po potratu.
tak to je hezky, moc ti to preji ![]()
no ja nevim, dam tomu tedy cas a pak se uvidi. ale drti me to ![]()
dnes rano jsem se s nim chtela mazlit a vzdycky mne od sebe odtahl.. bojim se sama sebe abych mu nerekla, tak si bez jinam, kdyz jsi semnou jen z soucitu.
Hanina_leden píše:
dnes rano jsem se s nim chtela mazlit a vzdycky mne od sebe odtahl.. bojim se sama sebe abych mu nerekla, tak si bez jinam, kdyz jsi semnou jen z soucitu.
NO takovám způsobem ne.
Ale normálně otevřeně se ho zeptej proč je takový. Co ho trápí…
Je možné, že na něj taky dolehla ta ztráta, ale chlapi si někdy svoje trápení chtějí řešit sami v sobě, nemají potřebu jako ženské se s tím svěřovat. Nám to většinou pomůže, ale chlapi to spíš dusí v sobě. Co já jsem potratila, pamatuji si skoro to samé, chlap se o tom bavit nechtěl a to ho to trápilo si myslím dost, protože to bylo snad jedinkrát, kdy jsem ho viděla uronit slzu. Asi na to už nechce myslet, chlapi někdy v tomhle moc pomoct neumějí. Drž se. ![]()
pokousela jsem se, rekl, ze nic a nebo neodpovidal a pak rekl, ze na nesmyslne otazky nema potrebu odpovidat
![]()
delice píše:
Je možné, že na něj taky dolehla ta ztráta, ale chlapi si někdy svoje trápení chtějí řešit sami v sobě, nemají potřebu jako ženské se s tím svěřovat. Nám to většinou pomůže, ale chlapi to spíš dusí v sobě. Co já jsem potratila, pamatuji si skoro to samé, chlap se o tom bavit nechtěl a to ho to trápilo si myslím dost, protože to bylo snad jedinkrát, kdy jsem ho viděla uronit slzu. Asi na to už nechce myslet, chlapi někdy v tomhle moc pomoct neumějí. Drž se.
to bych pochopila ale to, ze me ani neobejme?
Hanina_leden píše:pokousela jsem se, rekl, ze nic a nebo neodpovidal a pak rekl, ze na nesmyslne otazky nema potrebu odpovidat
NO takovám způsobem ne.
Ale normálně otevřeně se ho zeptej proč je takový. Co ho trápí…
Tak ho nechej. Cokoliv ho trápí, si nejspíš potřebuje srovnat hlavně sám v sobě.