Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@bejbyn nikde jsem se nedocetla, že by rodiče raději gympl
. Právě naopak je umělecká škola utvrdila v,, jejich" snů. Nesouhlasili až s VŠ
@boska90 píše:
@bejbyn nikde jsem se nedocetla, že by rodiče raději gympl. Právě naopak je umělecká škola utvrdila v,, jejich" snů. Nesouhlasili až s VŠ
V tom příspěvku zakladatelky nad mým.
@ninjachroust píše:
@matkabagristy Ano, podporovali. Ale vždycky až poté, co se ukázalo, že jsem měla pravdu a zvolila dobře.Příkladem je třeba ta střední umělecká škola. Až do verdiktu o přijetí jsem neustále poslouchala, jak mi ta škola bude k ničemu a že jsem měla jít raději na gymnázium. S VŠ to bylo to samé, dokud se neukázalo, že studium bez problémů zvládám. Kdykoliv jsem se k něčemu rozhodla já sama, ze všech stran mi bylo do alelůja předhazováno, jaká je to blbost a že oni jako ti „dospělí lidé“ to ví lépe, než nějaké naivní pískle. Málokdy si na něco vyslechli můj názor. Jasně, jako puberťačka jsem s mnohými názory musela být úplně mimo, ale tenhle jejich celoživotní přístup ve mně zakořenil neschopnost stát si za svým, byla jsem splachovací, lidé v mém okolí si mne příliš nevážili, protože jsem raději mlčela a přikyvovala, než abych se projevila, ve všem jsem ustupovala. Teprve až když jsem se před těmi třemi roky konečně postavila na vlastní nohy a tvrdohlavě si stála za svým rozhodnutím skončit se školou, naučila jsem se vážit si sama sebe. Alespoň trochu. Své rodiče miluju a vážím si toho, co pro mě všechno udělali, v jiných věcech byli skvělí a v porovnání s rodinami známých a kamarádů spolu máme nadstandartně dobré vztahy… Ale myslím, že si trochu té pokory zasloužím spíš já.
@boska90 Gratuluju, že sis prosadila svou a splnila si svůj sen. Hlavně, že jsi šťastná.
@bejbyn aju, tak to se omlouvám… Mno ale to vylučuje ten původní, jak byli rodiče nadšeni ![]()
@boska90 píše:
@bejbyn aju, tak to se omlouvám… Mno ale to vylučuje ten původní, jak byli rodiče nadšeni
Tak oni asi byli, když viděli, že je dcera šikovná a že jí to nakonec ve škole jde. A pak dostali studenou spršku, když nepokračovala v uměleckém oboru, ale v úplně jiném a pak další, když ze školy odešla. Takže z tohodle hlediska je docela chápu.
Nicméně by měli teď pochopit, že je to život dcery a ne jejich a že se někdy nenaplní to, co si pro své dítě vysnili. Myslím, že 3 roky je už dost dlouhá doba na to, aby toto pochopili a smířili se s tím. Neustálé výčitky nikam nepovedou.
Jen by měla zakl. taky pochopit i reakci rodičů a né psát, že ona si nikdy nic neprosadila, když to evidentně není pravda(alespoň co se škol týče).
@ninjachroust Já Tvé rodiče svým způsobem chápu. Prosadila sis výtvarnou školu a pak jsi zjistila, že se „výtvarnem“ zabývat nechceš. Prosadila sis archeologii a opět jsi zjistila, že to „není to pravé“. Nediv se rodičům, že jsou skeptičtí. Teď jsi spokojená, daří se Ti dobře, ale podle mě mají Tvoji rodiče zcela oprávněně strach, že Tě stávající činnost brzy přestane bavit. Chápu, jsi mladá a stále se svým způsobem hledáš. Já tomu rozumím, ale chápu i Tvé rodiče, kteří by raději, aby sis dodělala VŠ a měla titul - to, co Ti teď třeba připadá jako zbytečnost, Ti v budoucnosti může otevřít v mnoha směrech dveře. Vidím to u svého příbuzného - VŠ považoval za naprostou zbytečnost a teď si rve vlasy, že na ni nešel - měl by vyšší plat a snadnější postup v práci (která ho naplňuje a baví). VŠ titul neznamená automaticky, že je jeho nositel inteligentní /úspěšný, ale v mnoha směrech život zatraceně usnadňuje.
@ninjachroust Ahoj zakladatelko, také jsem nejstarší sourozenec a rodiče na mě mají mnohem vyšší nároky, ale už jsem se to naučila házet za hlavu nebo je prostě odpálkovat. A nejhorší je, že jsem sama náročnější na starší dítě taky
, ale snažím se to skrývat. Pro rodiče je moc těžké dívat se jak dítě mrhá svým potenciálem. Jestli ti mohu poradit žij po svém a vystuduj si nějakou VŠ dálkově. Tituly se možná přeceňují, ale jsou situace, kdy se sakra hodí. Já ho používám při jednání na úřadech a s lékaři, jsou pak mnohem příjemnější. ![]()
@ninjachroust Přesně tak to je, VŠ není továrna na moudrost. Znám dost VŠ, kteří jinému vyučenému nesahají ani po paty. Drž se, vykonala jsi už hodně
![]()
No, až dojde na praktické věci jako mateřská, hypotéka… rodiče ti asi řeknou- my jsme ti to říkali
@bejbyn @Alinal Ano, prosadila jsem si uměleckou školu. Provázely to dlouhé měsíce dusna, doma jsem si připadala jako vyvrhel. Sice se rodiče po okolí chlubili tím, jakou mají talentovanou dceru, ale doma jsem po celou dobu studia poslouchala povzdechy nad tím, že ze mne nic pořádného nebude, a to prostě není příliš dobrá motivace. Přitom jsem se je ze všech sil snažila přesvědčit o opaku, získávala jsem stipendia, přivydělávala si kreslením. On bude asi největší problém v tom, že mají jasně danou představu o tom, jak vypadá profesně úspěšný člověk - VŠ, kancelář… I když na mě jsou svým způsobem hrdí, že umím to, co umím, dle jejich měřítek už jen z podstaty nemůžu být úspěšná, i kdybych se přetrhla. Aspoň tak to na mě působí.
K tomu, jak si neumím prosadit svou - ono to bylo vždycky tak, že do mě celá rodina hustila své pravdy, vnucovali mi, co bych jak měla udělat, já mlčela a poslušně poslouchala. Protože kdykoliv jsem si dovolila oponovat, říct svůj názor, okamžitě se mi dostalo studené sprchy v podobně jedovatých řečí, že jsem naivní a myslím si, že si ze mě každý posadí na zadek. Přitom bych neřekla, že jsou mé představy o životě tak přemrštěné a hloupé, abych si zasloužila takovou reakci.
V tomhle cítím tu absenci respektu, to mě vždycky mrzelo.
Aby bylo jasno, to, čím se teď živím, je kombinací řemesla, grafiky, kresby a malby, takže všeho, čemu se věnuju už od základní školy a co jsem i vystudovala. Výběr oboru na VŠ byl velkým přešlapem v tom smyslu, že bych se jako archeolog profesně živit nechtěla, což jsem pomalu zjišťovala v průběhu prvního semestru, když jsem postupně pronikala do jejich komunity. Neznamená to ale, že by mne archeologie přestala bavit.
Jak jsem už napsala v zakládajícím příspěvku, v maturitním ročníku u mě začala velká výtvarná krize - měla jsem pocit, že mi nic nejde, neměla jsem nápady ani chuť něco tvořit a čím víc jsem se do kreslení nutila, tím větší jsem k tomu získávala averzi. Kvůli tomu jsem původně ani nechtěla jít hned po maturitě na VŠ, chtěla jsem si dát roční pauzu, jet do zahraničí a zlepšit si jazykové dovednosti, navštěvovat různé kurzy, chodit na brigády… Dělat cokoliv, co by mi pomohlo utřídit si to v hlavě a vyjasnit si, co chci dělat dál. Ale tenhle nápad se u rodičů setkal s velkým nesouhlasem a nepochopením. Hádali jsme se kvůli tomu každý den, všichni na mě byli naštvaní, až jsem to psychicky neunesla a dala si přihlášku na už umíněný obor, který byl pro mne v tu dobu jaksi nejpřijatelnějším řešením.
Ono je toho mnohem víc, netýká se to jenom mého vzdělání a výběru práce, ale to bych do jednoho střízlivě dlouhého příspěvku nevtěsnala, a hlavně by to bylo zbytečné. Také naprosto rozumím tomu, co vede mou rodinu chovat se způsobem, jakým se chovají, přesto mi to je prostě líto. ![]()
@divine woman S tím se můžu ztotožnit - je to přesně, jak píšeš. Sama sleduju, že se jejich nároky na mě a na sestru hrozně liší. Já nemohla donést domů pomalu ani trojku, u sestry je trojka zcela v pořádku. Já musela se vším pomáhat doma, sestra pomalu nemusí hnout prstem.
Sama jsem zvědavá, jak se jednou budu chovat ke svým dětem já. Možná budu nakonec úplně stejná, kdo ví. ![]()
.
(Edit: dvakrát vložený příspěvek)
Příspěvek upraven 22.10.17 v 14:38
Naše holka si prosadila „svoji“ výšku. Živit se tím asi nebude, přežila dlouhodobý vztah na dálku, ale za chlapem se vydala naštěstí po ukončení školy. Vzdělání má ukončené, ví, že nás to stálo hodně a chovala se zodpovědně. No, musím ji co nejdřív pochválit
@matkabagristy Gratuluji k dceři, která se zařídila podle tvých přání a představ. To ale nedělá ze mě a dalších, kteří se zařídili podle sebe, nezodpovědné lidi. ![]()
Seš dospělá, stuj si za svým názorem a životem.
V první řadě by sis měla uvědomit, že každý z nás má i ty špatné valstnosti. To se ted projevuje u tvoji rodiny, že ukazují svoje rohy. Udělej to, co ty chceš po nich. Přijmi je takový, jaký jsou. Oni se snaží změnit tebe, ty chceš změnit je. Pouč se z této situace.
Málokterý rodič zvládne takovou profesní a charakterovou diagnostiku, aby mohl určit v čem jeho dítě bude úspěšné. Tohle je ve všech rodinách, jen se tím nikdo nechlubí. Oni si všichni ty starší ročníky bez vzdělání myslí, že když jejich dcera/vnučka vystuduje bude mít do konce života vystaráno. Oni o tom nic nevědí, tak si domýšlí.
Ty jsi se vyprdla na vzdělání i na názor rodiny. Na svuj věk jsi poměrně silná osobnost, ty svolení rodiny nepotřebuješ. ![]()
@ninjachroust píše:
@matkabagristy Gratuluji k dceři, která se zařídila podle tvých přání a představ. To ale nedělá ze mě a dalších, kteří se zařídili podle sebe, nezodpovědné lidi.
nezařídila se podle mých představ, jen nezahodila příležitost, roky studia a peníze, co to stálo
Jo, tvoje rodiče chápu, těžko bych to skousla. Mají právo být naštvaní