Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodinný život s malým miminkem
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.2.11 13:32
Anonymní píše: …jak vypada vas vsedni vikend. Kdo a jak se stara o mimco? Hraje si partner s miminkem, stara se o neho delsi dobu? Kdo vari? Co delate spolu? Jezdite na vylety? Na nakup? Jak resite uklid? Kolik casu travite spolu a kolik casu si kazdy dela svoje? Mate nejaky zajimavy konicek, ktery lze provozavoat i s mimcem (moje ma ted 4 mesice)?
1. O mimčo jsem se starala hlavně já, manžel ale pohlídal, uspával, přebalil, když bylo třeba, musela jsem mu vždy říct.
2. Staral se i delší dobu, ale jen od kojení do kojení, z praktických důvodů to prostě nešlo na dýl, později samože jo.
3. Vařili jsme oba, přes týden já, protože byl v práci, o víkendu ale kdo zrovna mohl.
4. Spolu jsme šli tak max. na procházku, vařili spolu, prostě běžné věci, kino apod. u takhle malého ne-e. 
5. Na výlety spíš až byli děti větší. Při prvním fakt jen ty prochajdy, u druhého jsme už museli brát ohled na starší, tam jsme jezdili víc. A odjakživa jsme jezdili i s malým mimčem na dovolené (v ČR).
6. Nakupoval pouze manžel, dodnes dělá velké nákupy pouze on, já ty drobnější nebo oblečení dětem.
7. Úklid jsme dělili, já samozřejmě víc, protože jsem byla doma a on má náročnou práci. Pak jsme konečně našli paní na úklid. S myčkou apod. pomáhá stále, pokud zrovna nestíhám.
8. Čas spolu a zvlášť spíš podle nálady obou.
9. Koníček jsem s mimčem neměla, zato jsem chodila ke kadeřnici, na kosmetiku a tak, prostě čas pro sebe jsem chtěla a měla po dohodě (manžel je časově - pracovně dost vytížený).
Ale hlavně - všechno jsme vypracovali časem, celý systém fungování rodiny, utvářelo se to postupně, každý jsme museli ustupovat, dělat kompromisy, spoustukrát jsme o tom mluvili, abychom se necítili jeden nebo druhý ukřivděný. A byl to někdy boj a práce, ale dá se to, pokud je dobrá vůle na obou stranách. Ale my neměli ani jeden funkční model ve svých rodinách (rodičích), tak jsme to asi měli těžší, než jsme si to udělali tak, aby to bylo fajn pro oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.11 17:16
Anonymní píše:
V té době - manžel přišel z práce k večeru, vyřídil si mail cca 30 min až hodinu. Nás si všimnul tak na 5 minut a pak zase usedl k PC. Nakupuje, sežene vše, co mu řeknu, vynáší odpadky a plíny. Měl by i luxovat a vytírat, ale dostane se k tomu tak jednou dvakrát za měsíc. Ale je to moje chyba - k ničemu jsem ho ze začátku nepustila. Tenhle stav trvá do teď. Včera si nás začal enormě všímat a je to děs. Jeho přístup k mimi je příšerný. Už když bylo mimi malé, říkám mu, hlavně ho neber pod krkem. Jak myslíte, že to dopadlo? A takhle bych mohla pokrčovat. Pouštění DVD z knihy něžná náruč nemá smysl. Přitom když jsme na návštěvě u někoho jiného, tak k ostatním dětem se chová jak k tomu nejkřehčímu zboží. A navíc, když mu řeknu jak to je - fakt jsem pozorovala hodiny, kolik přesně času s námi stráví. Tak podle něj je 5 minut hodina. A on tomu věří.Je to i moje chyba. Odmítám ho chválit, i když on je ten typ chlapa, co pochvala je pro něj snad víc jak orgasmus. Vím, že je sem tam i za co, ale on mě taky nikdy nepochválí. Něco udělám a mám z toho radost a on mi vyčte, že tamto ale hotové není a tamto taky ne. Je to bludnej kruh. A oba jsme tvrdohlavý. Jeho věty typu: Jakto, že jiné matky na mateřské to zvládají? A já chodím do práce a vydělávám, zatímco ty jsi celý den doma…
Kudy z toho bludného kruhu ven?
Cha cha, tak to mi něco připomíná 
Můj manžel má náročnou práci, chodí domů docela pozdě…S dětmi si pohraje 5minut a prý o ně hodinu pečoval Péči o děti zvládá, ale moc se mu nechce. Má opravdu málo volného času… ale to já taky. Takže má studené večeře Úklid, vaření, děti - o to se starám já. Manžel vodí staršího do školky, vynáší koš, nakupuje, stará se o „papíry“ a o chalupu a auto. Na společné procházky moc čas nemáme a ani nás to ani nebaví. Spíš jdeme s dětma na hřiště nebo bobovat.
Jinak s manželem máme společný zájem a to je sport, chalupa a filmy.
Já nejsem domácí puťka, takže stále s dětma někde „výletuju“, teď v zimě bobujem, lyžujem, jezdíme po kamarádkách nebo po nákupácích s dětskými koutky. Jinak kolo, příroda, letecké dny, hrady, zámky, vláčky…
S miminkem jsou super in-liny !!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.2.11 20:01
Ahoj holky,
tu zakladatelka. Dekuju vam za odpovedi.
Ja to mam v podstate stejne jako dve anonymni na prvni strance. Partner chodi nekdy nakupovat a vynasi kos.
Duvod, proc jsem zalozila tuhle diskusi, je, ze tenhle vikend uz byla asi posledni kapka, uz me to hrozne stve. Ze moc nepomaha v domacnosti bych jeste nejak prekousla (i kdyz je mi lito, ze je to vsechno na mne pak), ale ze nedelame nic spolu a ze si nevsima prcka je mi lito.
Posledni vikend (a spousta pred nim) vypadal tak, ze rano zasedl k poci a kdybych ho od nej nekolikrat nevyhnala, byl by tam az do vecera. S par vecma mi pomohl, ael vsechno neochotne, pomalu. Oskrabal brambory a mrkve - ale musel to delat u sebe v pokoji a koukat u toho na serial. Pohlidal mi hodinu prcka - vzal si ho k sobe do postele, strcil mu dudlik, drzel nad nim hracku a koukal na serial. Nechce chodit ven, at uz se mnou, nebo bez me. Nechce se mnou nic delat, nic ho nebavi. Uklizeni je zbytecnost, radsi mi pry zaplati pan na uklid (nemame zas tolik penez). Vareni je zbytecnost, vezme si chleba nebo cokoladu.
Ja bych si vikend predstavovala tak, ze budeme vetsinu casu spolu, jeden si bude hrat s malym, druhy treba poklizet, kdyz bude prcek spat, tak se spolu kouknem na film, uvarime si spolu nejakou dobrotu a odpolko pujdem s kocarkem na prochazku nebo na nakup atd…
Samozrejme jsem mu to rekla, co mi vadi a jak si to predstavuju, jeho argumenty jsou, ze chodi do prace (zapomnela jsem napsat, ze pres tyden se skoro nevidime, takze jsem na maleho uplne sama, ale to neni jeho vina), ze je unaveny, a ze potrebuje cas pro sebe. A ze ho uklid, vareni, prochazky… nebavej. Rekne mi, ze pokud chci, aby byl s nama, tak mu musim dovolit pustit si v obyvaku kde jsme ten serial.
Kdykoli ho „odlakam“ k nam (pojd vynest kos, podivej co se prcek naucil atd.), tak se podiva, zustane pul minuty a zdrha do pokoje ke svemu pocitaci. Nekdy ocividne, nekdy ma takovy blby triky (vezme pocuranou plinku, rekne jdu to hodit do koupelny, no a cestou si odskoci k sobe a uz se nevrati).
Vubec nevim co s tim 
Pripadam si hrozne sama.
Jen jsem chtela vedet, jestli to u nekoho funguje tak, jak si to ja predstavuju a jak bych to chtela, nebo jestli mam nejake zcestne uvahy odvozene z romantickych filmu (na ktere nekoukam).
- Citovat
- Upravit
21.2.11 20:48
Ahoj zakladatelko, u nás někdy funguje se domluvit na plánu na další den. Co budeme dělat, kam půjdeme a v kolik hodin. Jak to nenaplánujeme dopředu, tak máme rozbředlý víkend plný polehávání nebo lítání od jednoho k druhýmu. Režim dětem musím držet já, tzn. kdy jíst, kdy ven na procházku… ale společný výlet musíme plánovat spolu a dopředu.
No u nás to taky není ideální. Jsme oba dost utahaní, máme 2 děti 3r a 10m a víkend bychom nejradši prospali, ale nejde to. Snad se z toho na jaře vyhrabeme. Často se rozčiluju, že mi muž nepomáhá a nebo málo anebo blbě 
… ale když jsem v klidu, tak si uvědomím, že se vlastně snaží a myslí to dobře. Dost ho ale musím hlídat, někdy ho napadají fakt blbosti co se dají dělat s dítětem a jsou na úkor dětského zdraví 
Naposledy předevčírem přes něj malý přelézal a najednou řev a táta na to, já myslel, že to zvládne… a proto ho nechytil - co je to za logiku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 11:51
Můj manžel přes týden většinou není doma, jezdí s kamionem. O víkendu vaří, luxuje, věší prádlo, ale na procházky moc chodit nechce.-) chce, abysme našemu malému pořídili ještě sourozence, prý se o našeho synka bude víc starat, až trochu vyroste, no já nevim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 12:51
Anonymní píše:
Ahoj holky,tu zakladatelka. Dekuju vam za odpovedi.
Ja to mam v podstate stejne jako dve anonymni na prvni strance. Partner chodi nekdy nakupovat a vynasi kos.
Duvod, proc jsem zalozila tuhle diskusi, je, ze tenhle vikend uz byla asi posledni kapka, uz me to hrozne stve. Ze moc nepomaha v domacnosti bych jeste nejak prekousla (i kdyz je mi lito, ze je to vsechno na mne pak), ale ze nedelame nic spolu a ze si nevsima prcka je mi lito.
Posledni vikend (a spousta pred nim) vypadal tak, ze rano zasedl k poci a kdybych ho od nej nekolikrat nevyhnala, byl by tam az do vecera. S par vecma mi pomohl, ael vsechno neochotne, pomalu. Oskrabal brambory a mrkve - ale musel to delat u sebe v pokoji a koukat u toho na serial. Pohlidal mi hodinu prcka - vzal si ho k sobe do postele, strcil mu dudlik, drzel nad nim hracku a koukal na serial. Nechce chodit ven, at uz se mnou, nebo bez me. Nechce se mnou nic delat, nic ho nebavi. Uklizeni je zbytecnost, radsi mi pry zaplati pan na uklid (nemame zas tolik penez). Vareni je zbytecnost, vezme si chleba nebo cokoladu.
Ja bych si vikend predstavovala tak, ze budeme vetsinu casu spolu, jeden si bude hrat s malym, druhy treba poklizet, kdyz bude prcek spat, tak se spolu kouknem na film, uvarime si spolu nejakou dobrotu a odpolko pujdem s kocarkem na prochazku nebo na nakup atd…
Jen jsem chtela vedet, jestli to u nekoho funguje tak, jak si to ja predstavuju a jak bych to chtela, nebo jestli mam nejake zcestne uvahy odvozene z romantickych filmu (na ktere nekoukam).
Samozrejme jsem mu to rekla, co mi vadi a jak si to predstavuju, jeho argumenty jsou, ze chodi do prace (zapomnela jsem napsat, ze pres tyden se skoro nevidime, takze jsem na maleho uplne sama, ale to neni jeho vina), ze je unaveny, a ze potrebuje cas pro sebe. A ze ho uklid, vareni, prochazky… nebavej. Rekne mi, ze pokud chci, aby byl s nama, tak mu musim dovolit pustit si v obyvaku kde jsme ten serial.
Kdykoli ho „odlakam“ k nam (pojd vynest kos, podivej co se prcek naucil atd.), tak se podiva, zustane pul minuty a zdrha do pokoje ke svemu pocitaci. Nekdy ocividne, nekdy ma takovy blby triky (vezme pocuranou plinku, rekne jdu to hodit do koupelny, no a cestou si odskoci k sobe a uz se nevrati).
Vubec nevim co s tim
zakladatlko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 15:03
Lizbeth píše:
zakladatelko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
Tak tak, zlatá slova. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.2.11 17:13
Wiolla píše:Lizbeth píše:Tak tak, zlatá slova.
zakladatelko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
no, zlata slova… a poradite mi neco?
- Citovat
- Upravit
22.2.11 18:25
Nevím,co poradit.Pokud ho nebaví hrát si s malým nebo trávit s vámi čas,tak ho k tomu těžko donutíš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 18:37
Anonymní píše:Wiolla píše:no, zlata slova… a poradite mi neco?Lizbeth píše:Tak tak, zlatá slova.
zakladatelko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
Nevím co chceš slyšet. Že bych si za partnera „dítě/puberťáka“ nikdy nevybrala? To asi slyšet nechceš… A s převýchovou/dovýchovou zkušenosti nemám, promiň. To měli udělat jeho rodiče… Já se jen budu snažit, aby se to u mých synů nestalo a snachy mě pak neproklely.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 18:39
Anonymní píše:Wiolla píše:no, zlata slova… a poradite mi neco?Lizbeth píše:Tak tak, zlatá slova.
zakladatelko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
Ano, poradím..Nepřistupuj na tu hru, že jsi jeho matka..Nežádej ho at TI pohlídá dítě..( píšeš doslova - pohlídal MI prcka)je to přece jeho dítě, tak jaképak TI.. Na nic se neptej, prdni mu dítě a vydej se do sámošky..I když kojíš, jistě 2 hodiny vydrží bez mléka a manžel pochopí o čem je mít vztah s vlastním dítětem, být otcem a ještě jako bonus si uvědomí jaké to je, když mu někdo s dítětem helfne.
Nečekej, že se změní, nepros, neuváděj argumenty- prostě jednej.Nalož se do vany, odejdi za kamarádkou, jdi na procházku..Změn sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 20:29
Jestli můžu něco poradit, tak je to postupně předávat dítě na akce - hraní aspoň půl hodiny denně, nebo vycházka na na hodinu aspoň jednou za týden jen oni dva. Ukaž manželovi že je hrozně důležitej, když je s malým sám, ukaž mu jak si s malým může hrát, nauč ho to. Asi to neví, neumí, nejde mu to a pak nechce. Za každé přebalení nebo čas s mimčem ho pochval. To půjde , neboj, pomalinku polehounku, ani si toho nevšimne , nemůžeš chtít všechno hned.
A druhá má rada zní - zkus se sama vyrovnat s tím, že je většina věcí na tobě a nic moc neočekávej. Nech si věci plně ve své režii a předávej je postupně až to půjde. Mě osobně pomáhá uvědomit si, že nemám moc čekat, pak nejsem tak nespokojená, když to nejde a je všechno na mě .
Taky mám doma někdy 3 děti - včetně manžela 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.2.11 09:23
Wiolla píše:Anonymní píše:Nevím co chceš slyšet.Wiolla píše:no, zlata slova… a poradite mi neco?Lizbeth píše:Tak tak, zlatá slova.
zakladatelko v podstatě jsi svobodná matka..Máš miminko plus pubertáka..Dvě děti.
ne, to asi slyset nechci, je to stejny kalibr jako zlata slova
Nevim, co chci slyset, nechci mazat med kolem pusy, ale kdyz uz kritika, tak radsi konstruktivni…
Lizbeth mas pravdu s tim pohlidej mi, udelej mi apod. On to tak casto rika, a ja mu na to reknu, ze je uplne stejne muj jako jeho… ale pak mi to ujede, mam proste vnitrne pocit, ze veskera zodpovednost je na mne.
S tim nechat mu ho a jit - asi se to budu muset naucit, kdyz mi je tedka lito miminka a bojim se o nej
badela - on si s mimcem hrat umi. Jsou chvilicky, kdy se mu venuje na sto procent a prcek se na nej rehta a je spokojenej. Ale nebavi ho to a unavuje ho to (mi je jasny, ze neni mozne venovat se doteti timhle aktivnim zpusobem cely den, sle 5 minut je imho malo).
S vysokym ocekavanim mam v zivote obcas problemy, to jo.
Dik ze jste napsaly.
- Citovat
- Upravit
23.2.11 12:12
Ještě někdy funguje i schválený program..
Třeba, že se dohodneš ( pokud tedy dítě dodržuje pravidelný řežim plus mínus autobus) - že každou středu od 15 -17 hodin( nebo jiný čas), chceš jí sama na nákupy, provětrat si hlavu a o víkendu dopoledne půjde sám na hodinovou ( a více) procházku s kočárem plus nějakou domácí práci převelíš na něj - třeba denní vyklízení a naplnění myčky, či vytřít a podobně - prostě jednu jedinou věc..
S tím, že pokud na to přistoupí vyhne se tím neustálému tlaku z tvé strany, veškerým prosbám, rýpání, smlouvání a nadávání.Budeš mlčet jako hrob.
To máme v týdnu 2 hodiny velkého hlídání, o víkendu 2 hodiny procházky a minimální úklid každý den.
Já myslím, že za ten klid a spokojenost by mu to mohlo stát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
