Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojky, doufám že nebude vadit, když se přidám. Nečetla jsem všech 15 stránek diskuze, ale jen tuhle poslední. A abych pravdu řekla, tak mi dodala odvahu a i sílu. Zjistila jsem totiž, že moje situace není sice nejlepší, ale že nejsem jediná a že bohužel jsou na tom maminky i hůř. My jsme se s přítelem rozešli a já pak zjistila, že jsem těhotná. On je z toho pořád v rozpacích, což chápu (jsem teprve v 8.tt a víme o tom 3 týdny), ale rozhodně nechápu jeho chování. Jeden večer mi vykládá, jak pro nás tři chce najít bydlení, jak chce zůstat se mnou i s naším dítětem, jak mě vlastně miluje, ale nedělá mu problém jít ode mě k jiné. Nevím co si o tom myslet, nevím, jak se mám chovat. Na potrat jít ale stopro nechci, chci si dítě nechat, i když bych na něj měla nakonec zůstat sama, vím, že rodiče mi maximálně pomohou. Proto se přidávám do diskuze, protože jsem zjistila, že může být i hůř a proto, abych mohla případně konzultovat s někým, kdo je aspoň v trochu podobné situaci.
Já teď asi moc neporadím, jen taky držím palce a chápu, jak je to složité a těžké..
@Haňulu Drzim ti palce aby sa to vsetko dalo do poriadku. Mna opustil priatel, ked som bola tehotna, takze viem, co prezivas. Mala som hrozne tehotenstvo, ale teraz mam 5 mesacne mimi ktore by som nemenila za nic na svete.
Akurat by som mu vymenila tatinka, ale na to uz je trosku pozde ![]()
@Haňulu Ja ti chci pogratulovat k rozhodnuti si miminko nechat.
A preji tobe a miminku jen to dobre. Drzte se.
@Haňulu Moc ti držím palce, ať vše zvládneš! Je fajn, že máš podporu své rodiny.
Myslím, že partnerovo rozhodnutí neovlivníš, budeš to muset nechat na něm.
I když by vám to nedopadlo, tak miminko za to stojí! Drž se! ![]()
Právě proto jsem se rozhodla si ho nechat, protože to malé mi za to stojí, už teď se na něj moc těším, zvlášť po tom, když jsem na ultrazvuku viděla, jak mu bije
, to jsem se rozplakala štěstím. Děkuju Vám všem za povzbudivá slova, moc jste mi pomohly
Věřím, že to dokážu, i když jsem i kolikrát na pochybách…
@Anonymní píše:
Je tu nekdo kdo proziva rozchod v tehu aktualne
Ja mam strach ze to s dvouma detma nezvladnu… ale i me to hrozne mrzi ze nas vyhodil…
S dětmi člověk není nikdy sám. Přinesou do života tolik života
![]()
Tak se raduj, že máš 2 děti. Radost je právě to, před čím strach sám uteče
Fakt.
A že vás vyhodil
Asi je to blbec ![]()
A vidíš. Máš zase další důvod k radosti. Protože jaký je život s blbcem? Blbý. Ale ty už máš vystaráno, sám to vyřešil, že tě od blba oddělil.
Takže: JDE O TY ÚHLY POHLEDU. Prostě jak se na co koukáme.
Buď se na své životní situace díváme skrz radost, anebo skrz trápení se.
Životem se jde proradovat, anebo protrápit. Je to jen na tom, co si člověk vybere.
Já jsem si při svém celoživotním trápení nakonec vybrala, že trápit se už nechci. Líbilo se mi žít uvnitř plna radosti. ten můj bl*ec to nerozdýchal. Vyhrožoval mi, že se mi pomstí. Což nakonec i udělal. A vidíš, díky radosti, které jsem se nevzdala, jsem to rozdejchala, neumřela stresem, smutkem, lítostí a další všelikou našťastností, které jsem byla přeplněna. Radost mě ze všeho těžkého vynesla. Abych i tobě dneska mohla dát nejlepší radu, kterou jsem dostala: RADUJTE SE JAK O ZÁVOD.
Příspěvek upraven 02.07.16 v 15:14
TRÁPIT SE, JE ŠPATNĚ.
SPRÁVNÉ JE, RADOVAT SE.
Jde jen o to, jak se na svoji těžkou situaci podíváme. Protože všechno jde vyřešit. Všude je mnoho hodných lidí, kteří jsou ochotni pomoci druhému člověku v nouzi. Já jsem za lidmi běžela a o pomoc je prosila. Šla jsem do nejrůznějších organizací, které ženám pomáhají. Dostala jsem rady od právníků, od sociálních pracovnic, od psychologů. Potkala jsem se s podobně ztrápenými ženami. Vyměnily jsme si zkušenosti, informace, staly jsme se přítelkyněmi.
Já teď odjíždím na dovolenou pod stan, už mám kufr za dveřmi, tak tu teď nebudu. Ale je tu mnoho tvých kamarádek. Tak se poraď s tím vším, co dál. A hlavně si utři slzy, na děti se usměj a řekni jim: DÁ SE TO ZVLÁDNOUT
A TAK TO ZVLÁDNEME
Mam jedno druhe je na ceste zatim jsme u rodicu nez neco najdu…:-)