Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky, moc vám děkuju za vaše reakce, ale musela jsem na chvíli odjet a neměla jsem tam internet. ci odmítá, strašně jsme se pohadali, je mi z toho všeho na nic a stále jsem na vážkách, co mam dělat. Dala jsem si do neděle, že se rozhodnu, ale bohužel, nic mě neosvítilo, jak bych to měla udělat. Místo toho, abych byla štastná, tak je to pravý opak ![]()
tak sasanko ono je to tezky, ale pro mne bylo asi rozhodujici ve chvili kdy mi doktor pustil ultrazvuk v 11 tydnu a pustil poslech srdce a bylo jasno proste to jinak naslo…to uz nebyla seda šmouha na obrazovce, to byl malý človíček a tomu jsem ublížit nedokazala ![]()
Já se právě musím rozmyslet do té doby dokud to tak nebude…jsem fakt v koncích nevim, prostě nevím, co mam dělat ![]()
no když jsi 7 tyden tak to stejne nebude miniinterupce, ale uz potrat takze stejne si nevyberes…
mozna to zni jako blbost, ale nekdy mi v zivote pomahalo si udelat takovou „sibenici“ a na jednu stranu jsem si psala veci PRO a na druhou PROTI a nakonec jsem se pak podivala co vyslo a zkusila se rozhodnout
je to tvoje rozhodnuti, těžko ti my můžeme radit
i kdybychom chtěli sebevíc
![]()
já vím, kdybych měla aspon podporu v tom chlapovi, ale bohužel ![]()
sasanko jak už jsem psala, já do osmého měsíce nevěděla poprve jak to dopadne.....ale měla jsem už svoje zázemí a věděla jsem, že bych to zvládla, že se budu mít kam vrátit do práce a že mi pomohou i rodiče a to rozhodlo, pro mne tehdy partner nebyl důležitý…musel si přijít sám na to, zda jeho život nebo já s prckem......a mužského hodného najdeš i když budeš mít dítě
Otázkou je, zda máš kde být, zda máš rodiče a přátele, kteří by ti pomohli a zda pracuješ a máš kam jít, aby jsi prcka pak dokázala živit když by jsi neměla alimenty apod.
Sasanko zkus se na to podívat tak:jak by mohl vypadat tvůj život za 5 let,když si to dítě necháš?A jak by asi vypadal,kdyby jsi šla na potrat?Myslím,že ten potrat by sis taky mohla vyčítat celý život.Moje kamarádka se nechala přemluvit k potratu když jí bylo 20.Teď jí je 25,svému příteli to nikdy neodpustila a pořád si jen říká:Mohla jsem mít pětileté dítě.Byla i u psychologa,ale stejně to nedokáže překousnout.Teď je hlavně přesvědčená,že by to sama zvládla a že se na něj měla radši vykašlat.Začátky jsou horší,ale dá se to.Chlap ti dítě nenahradí. ![]()
sasanko jak sem řekla podporu v chlapovi nemužeš mít 100% nikdy.nikdy se nemužeš spoléhat na nikoho jiného než na sebe.
V tvém věku bych o tomhle ani nepřemýšlela.Nikdy si nepopsala svou situaci jestli máš kde bydlet,co jíst,kde spát ,kde být s dítětem,jestli pracuješ??
Pokud máš na to aby si dítě uživila a měla ho kam položit a čim obléci a co mu dát k jídlu tak přemýšlet nad potratem je naprostej nesmysl ![]()
Mateřskou lásku neznáš což je samozřejmé,ale věř mi že až budeě mít miminko tak si řekneš jak si hloupá žes o tom vubec přemýšlela.
Pokud se rozhodneš pro potrat mám to za sebou ale já z duvodu toho že miminko zemřelo a potrat samozřejmě nějak zásadně nebolí,ale taky to pak není žádnej med at už po psychické stránce nebo po fyzické proto že musíš podstoupit klasické šestinedělí.
Strašně držim palce at se rozhodneš správně a ozvi se
Ne práci nemám, dělala jsem u něj a tam určitě nezustanu..ted jsem u maminy v malém bytě, to prostě nejde..dneska jsem celou noc zas nespala a už jsem uplně vyřízená…neokážu si ted představit, že bych miminko měla…
ale ani se nemužu odhodlat jít k doktorovi ![]()
Sasanka30 píše:
Ne práci nemám, dělala jsem u něj a tam určitě nezustanu..ted jsem u maminy v malém bytě, to prostě nejde..dneska jsem celou noc zas nespala a už jsem uplně vyřízená…neokážu si ted představit, že bych miminko měla…ale ani se nemužu odhodlat jít k doktorovi
Tak jsem přečetla diskuzi, přeji Ti, ať se rozhodneš správně a ještě jsem se chtěla zeptat, co na to mamka, když máte tak hezký vztah, podporuje Tě, ať si dítě necháš?
Děkuju…ano ta mi řekla, at si to nechám, ale samozřejmě mi řekla, že se musím rozhodnout sama..
sasanko jestli chceš jít na potrat jdi hned.
.Pak když má miminko ručičky,nožičky(v 11tt) tak už mi to přijde strašné i když ono je to samozřejmě hrozné i ted.
Jinak si myslim že jsou na tom holky o dost huř.Jsou tu i holčiny co vychovali sami dítě v 16ti,zkus si najít jejich příspěvky,pak pocity po porodu i to že to zvládaj skoro sami a bez podpory rodiču.ty si na tom ještě dobře tak nehysterči ![]()
Nevim proč bys ted odcházela.Jako těhotnou tě nesmí vyhodit a přijít o peníze a o mateřskou je největší hloupost co ted zrovna mužeš udělat
ale ja tam nejsem zaměstna na smlouvu, takže tohle bych neřešila…co mam dělat, když necítím, že bych to dítě chtěla? ![]()
Sasanka30 píše:
ale ja tam nejsem zaměstna na smlouvu, takže tohle bych neřešila…co mam dělat, když necítím, že bych to dítě chtěla?
No a s tím chlapem bys byla? Odpustila bys mu, že tě donutil jít na potrat a že se k tobě choval hnusně? Spíš asi ne a je spousta chlapů, co si vezmou ženskou i s dítětem, dokonce jsem četla pár story, že se ženská zamilovala a začla vztah v těhotenství. Myslím, že nemusíš mít strach, že zůstaneš s tím dítětem furt sama.
Sasanko, v tomhle ti opravdu ani jedna z nás neporadí. Můžeme říct svůj názor, ale to je tak všechno. Já sama jsem po IVF a řeknu ti, někdy ta cesta za miminkem je opravdu hodně těžká. U tebe jde hlavně o to, jestli na to malé nejsi připravená ty sama nebo jestli bys to udělala kvůli chlapovi. Každopádně vzhledem k tvému věku a tomu, že ještě děti nemáš, bych už hodně přemýšlela. Myslím, že ve většině případů, kdy jde holka na potrat kvůli chlapovi ten vztah stejně dřív nebo později skončí. Každopádně ti moc přeju ať se rozhodneš správně
.