Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V jejim veku ne, půjde hledat jinam. Navíc jednou uz jste to slepovali a k ničemu to nebylo
Pokud nechce pomoci, nepomáhej. Základní pravidlo. Není nic horšího, než se snažit pomoci člověku, který o to nestojí a který si Tě neváží. Pouč se z toho. Zamysli se, kde jsi udělal chyby, co sám chceš od partnerky, pokus se odejít důstojně a dej si pauzu. Najdi si koníček, někomu se svěř, buď jí ochoten pomoci pokud za Tebou sama přijde - důstojně a nezištně, a sám uvidíš, zda ona dřív dostane rozum a nebo Ty jinou.
No vrátit se k tobě pořád může. Podle mě pořádně neví co chce. Pak si říkám, že i kdyby se k tobě vrátila, na jak dlouho by to bylo, než by se zase chtěla rozejít.
Být tebou tak to nechám jak to je a poohlídnu se jiné, která už tak nějak ví co chce.
mě to vaše chování připadá ještě takové dětinské. Po dvou a půl letech zamilovanost většinou odpadne a pokud se vztah neposune nikam dál (např. společné bydlení, svatba a děti), tak se to většinou rozpadne. Vy jste na to ještě moc mladí. Tvoje ex je ještě nevyřáděná a potřebuje nabrat ještě hozdně zkušeností a ty samozřejmě také.
Spíš si myslím,že si nejde jiného. V 18 bych se nedivila. Nemáš rád její kamarádku to ti plusové body nepřidá. Dřív seděla doma a teď chodí pít jste spolu od jejích 16 nj v 18 už ji nalejou. Asi potřebuje trochu vybouřit.
Mozne to je, ale nepocitej s tim, jinak te to bude stale nekde v koutku hlavy hlodat. Ja tomu co popisujes nerikam dolezani. Kdyz si clovek uvedomi nejakou svou chybu, mel by priznat ze se mylil a rict jak to ma (ale zas to nesmi prehanet); vztah velmi casto poskodi to, co nerekneme, protoze hrdost, ego a podobne libustky. Pokud to nikam nevede, tak se slusne rozloucit a nechat ji byt
My jsme spolu uz 6 mesicu bydleli. Bohuzel jsem se musel odstehovat - prisel jsem o praci. A pote to nesla spatne. Jsme od sebe 4 roky - je mi 22, za mesic 23. A tahnul jsem cely byt financne sam. Od te doby na me tlacila, ale ja uz s ni bydlet nechtel - nechtel jsem platit byt sam..protoze vim, jaky brime to je a obcas jsem mel dost krusne chvilky, abych to zvladl uplatit. Ona zase varila, uklizela a starala se o vse v byte. Od te doby byla takova smutna az do rozchodu. Ja ji rikal, ze pockame, dokud neudela maturitu - ale to se ji nelibilo. Chtel jsem, aby studovala a nemusela chodit po brigadach.. Ja prave uz jsem si srovnal, co od zivota chci..ale bojim se, ze ona casto nevi, co chce. Ted to ale vypada, ze se definitivne rozhodla a uz me nechce ani videt. Ignoruje me, nepiseme si a me kazdy den chybi - me osobne do telefonu rekla, ze uz ji nechybim… a ze ji je beze me ted lepe. Y
Takže jsi si odpověděl sám. @jannovak2
Ona už Tě nemiluje. Co nechápu je to, když studovala (a stále nejspíše studuje) na maturitu, jak jsi si představoval, že Ti bude přispívat na byt? Ty už jsi pracoval. Myslel jsi si, že Tvoje 17/18 letá přítelkyně, bude po škole chodit po brigádách, aby Ti dala nějakou tu tisícovku?
Nebo jsi si myslel, že by Tě dotovali její rodiče z kapesného, které jí snad dávají? Nemohl jsi si najít levnější nájem? Dneska je moderní vše táhnout tzv. „na krev“… nevím jak jsi to měl, akorát mi z toho Tvého příspěvku přišlo, že jsi 17leté holce podstrojil něco, naco nebyla ve svém věku ještě ready. Mluvili jste upřímně otom? Myslím fakt upřímně - ne jako:
„Vyhovuje Ti to?“
„Jo. Je to OK“
„Tak jo.“
Pokud jsi doma tvořil „dusno“ kvůli tomu že máš drahej nájem a ona se mohla cítit nucená Ti to oplácet staráním se o byt, tak v jejích 17/18 letech, a třeba ještě se špatnou vztahovou komunikací, je celkem pochopitelné že toho naní bylo moc.
Pouze uvažuju nahlas… tohle všechno by jsi ale měl nejlépe vědět Ty.
Čas, ten otupí všechna ostří. Za čas, až si najdeš jinou, budeš sakra rád, že ses téhle zbavil, a budeš nevěřícně kroutit hlavou, cos na ni tehdy viděl… Přijď sem za rok, zasměješ se tomu. Teď už jen přežít ten rok ![]()
@Hroznej puberťák píše: Čas, ten otupí všechna ostří. Za čas, až si najdeš jinou, budeš sakra rád, že ses téhle zbavil, a budeš nevěřícně kroutit hlavou, cos na ni tehdy viděl… Přijď sem za rok, zasměješ se tomu. Teď už jen přežít ten rok
Nech to plavat zatim pokud se vrati je tvoje pokud ne bohuzel.Ale radeji bych se podivala po jine byt tebou.Laska si nepta,ale pokud si najdes nekoho s kym si budes rozumet a bude ti dobre tak laska prijde.Vim o cem mluvim sama jsem to zazila a je to hodne davno.Jenze to byl chlap kdo me pustil k vode a ted jsem sama s ditetem
![]()
Tim ze ji budes psat, kontaktovat ji a dolejzat se totalne pred ni ponizis a chtit te uz nebude. Dej tomu cas. Take se muze stat, ze vystrizlivis, vic si uvedomis co od partnerky chces a budes hledat jinde.
Abyste tomu rozuměli:
Každopádně vše bylo v pohodě..pak přišlo 18 let a přišlo chlastání, řidičák, vlastní auto a už to nebylo takové hezké jako dříve. Dokonce mi napsala, že si chce i užívat. Zhubla a měla kolem sebe spoustu nápadníků.. Ona neměla ráda moje kamarády a já zase její.
Moji kamarádi za mnou stojí v dobrém i zlém. Její kamarádi, když začala se mnou chodit se s ní přestali bavit (kluci, kteří jí chtěli). Je tam více aspektů.. ale byla to holka, která do té doby byla věrná a už jsme za pár let plánovali domeček, rodinu.. a teď nic. Že jí baví chodit s kamarádkou pít a podobně.. a to já těžce nesl.
I přes to všechno ona i já jsme udělali hodně chyb. Já jsem se za svoje chyby několikrát omluvil. Poslal jsem jí dokonce i kytku s růžema do školy..ale druhý den mi jí přivezla, že nic ode mě nechce.. takže asi takhle
Vlastně jak nad tím přemýšlím, tak se mi pořádně ani neomluvila…
Takže myslíte, že pomůže jen čas? Já jí nepíšu..ale třeba čekám, že se sama ozve..každý večer a pak přijde to vystřízlivění, když nepíše, nevolá..nic.
Běž dál. Je to těžké, ale tady Ti stejně asi všichni poradí to samé. Je to nejrozumnější. Věnuj se sám sobě, najdi si koníček, choď ven a snaž se z toho vzít aspoň něco pozitivního - zkušenosti.