Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Otázka zní jasně. Jak je uvedeno v nadpisu. Jak jste se vyrovnali/vyrovnavate s tím že jeden z manželů/partnerů během života dosáhne pracovních úspěchů a je lépe finančně ohodnocen?Když jsme se poznali byli jsme na tom platove podobně. Pracuji ve školství, neco jsme dostali přidáno, ale i tak byl muj plat před mateřskou pořád podprůměrný. Manžel pracuje v korporatu. Několikrát menil práci. Během let se vypracoval a ma nadprůměrný plat s možností dalšího postupu.
Ja se citim oproti nemu nedoceněná. Ted na rodicaku par tisic měsíčně a výhledově zadna moznost postupu a změny při práci ve školství. Zvažuji výhledově zmenu zaměstnání.
Byl nekdo v podobné situaci? Jak jste to ve vztahu zvládli? Ja byla vzdy zvyklá ze jsme se vyrovnali v příjmech jeden druhému. Když jsme platili najem tak každý svoji polovinu. Nebyla jsem závislá na nem. Budeme brát hypotéku a vim ze si ji budeme moci dovolit jen diky manželovi. Připadám si tim padem neschopne…
Prosím nechat anonym nebo smazat z důvodu osobních údajů.
Tak to ber tak, že někdo vydělává prachy a někdo vychovává budoucí generaci (TY) a to opravdu není málo ![]()
Máš manžela, jste na to 2 ![]()
Když jsme spolu začínali, já byla chudá studentka, on chudý dělník. Pak jsem po VŠ nastoupila do práce a během roku můj plat o dost přeskočil ten jeho. Pak jsem šla na rodičák, kde nás v podstatě živil manžel. Po RD jsem nastoupila na 3/4 úvazek a manžel kariérně začal růst (a má vyhlídky na další povýšení). Dnes má plat cca o 25 tis vyšší než já i přesto, že nemá, narozdíl ode mě, VŠ vzdělání. Beru to tak, jak to je a jsem samozřejmě ráda, že se manžel takhle dokázal vypracovat. Jak děti budou růst, počítám, že i já budu moct zase víc “dělat kariéru” a můj plat půjde nahoru.
Nevím, kolik manžel vydělává, proto nemusím tyto dotazy řešit
část své výplaty posíláme na společný účet, zbytek si každý necháváme pro sebe na vlastním účtu.
Vždycky jsem brala méně než on. Ale kdybych dělala to, co dělá on, mám stejné peníze. Nejsem nemakačenko, peníze do rodiny přináším, snažím se neutrácet.
@welovefashion píše:
Tak to ber tak, že někdo vydělává prachy a někdo vychovává budoucí generaci (TY) a to opravdu není máloMáš manžela, jste na to 2
Jenže by bylo možná dobrý, kdyby ženský prostě aspoň trochu počítaly s tím, že každá druhá či třetí rodina se rozpadá. A že se jim to může krutě vymstít. I když… Uvažovat takhle racionálně, by ta porodnost asi mocně klesla. ![]()
Nemám problém s tím, že manžel vydělá podstatně více.
On je IT. Já jsem sociální pracovník. Nepotřebuji se s někým srovnávat. Vím, co dělám a proč to dělám. Je to pomoc lidem. Třeba v USA je to běžné, že IT manžel vydělává a žena se věnuje nějakým charitativním projektům. Naopak to v těchto pozicích dobře vypadá. Do stejné kategorie můžeme zařadit i školství. Manželství by nemělo být o soupeření, ale o tom, aby každý přispěl do společného svým dílem, který je v jeho silách a možnostech. Tím, že jsem byla s dětmi doma do 4 let věku nejmladší a nyní pracuji na zkrácený úvazek, tak se manžel může plně věnovat svojí práci.
@Tofifea píše:
Jenže by bylo možná dobrý, kdyby ženský prostě aspoň trochu počítaly s tím, že každá druhá či třetí rodina se rozpadá. A že se jim to může krutě vymstít. I když… Uvažovat takhle racionálně, by ta porodnost asi mocně klesla.
Tak ona ta učitelka zase uplné minimum nebere
k tomu alimenty…zrovna v tomto případě to až takový problém nebude ![]()
Ale všeobecně máš samozřejme pravdu ![]()
Ne, vadilo by mi to akorát, kdybychom dělali to stejné a měli rozdílné platy
Jinak se to absolutně běda srovnávat… Ani mě nad tím nenapadlo uvažovat. ![]()
@smile_xxx píše:
Pro tyto případy se radí ( i tady to čtu často), aby si žena preventivně odkláněla část peněz stranou. Kdyby došlo k rozvodu/rozchodu. Zda to ženy doopravdy dělají, nevím.
Jo tak to bych radila taky, i když v takových 25 by mě to tenkrát ani nenapadlo, jak jsem ještě měla ideály.
Akorat že z dlouhodobého hlediska to je taky o ničem - pomůže to třeba v začátcích, ale dlouhodobě bude mít žena ten nizkej plat tak jako tak. A alimenty často bývají úplně mimo realitu.
Vubec by mi nevadilo, kdyby manzel vydelaval nadprumerne. Vubec!!! Prala bych mu to. Ale u nas ja mam praci, kde vydelavam vic. A to i manzel ma krasny plat. Ale urcite je to v dnesni dobe malo a nevim jak bychom vyzili s mensim prijmem. A bude hur🤐
No tak když má chlap víc, tak je to asi společensky přijatelnější.
Já jsem i přes to, že jsem byla na mateřských a fungovala kolem dětí, teď manžela finančně a kariérně předběhla a myslím, že mu to nedělá moc dobře.
@Tomie píše:
Já tě chápu a upřímně říkám, že dlouhodobě bych velký rozdíl (25%) mezi manželi ve výdělcích nesnesla, a je jedno kdo by byl ten bohatší… Ale zase znám celkem dost párů, kde v počátcích ty příjmové rozdíly byly a naopak na tom zapracovali, že toho chudšího to víc motivovalo a díky tomu, že dneska jsou ty pracovní podmínky lepší než dřív, a kdo chce a maká na sobě, ten se prostě výsledku dobere.Ale jako nikomu nic nevnucuju, důležité je, aby to vyhovovalo tomu konkrétnímu páru a ostatním je do nich kulový.
Tak jde o částky. Já mám 50 a manžel lehce přes 100 v čistém. Blbě si nepripadam. Jako kdybych brala třeba 25, což je sice nějaký průměr, ale žádná extra výhra, tak ný me to asi stvalo, ze neumím vydělat víc. Se svým platem jsem nezávislá, jsem schopna se uživit i své děti kdybych zůstala sama. Na druhou stranu po mateřské půjdu zas na částečný uvazek, kdy budu mít i tak pekne peníze, čas na děti a domácnost a manžel nás zaopatri. jsem teda i dost soutěživa a vím, ze na manzela jen tak nedosahnu, ale zas bych nechtěla byt pro nej pritezi co vydělá sotva na chleba. Věřím, ze i on je na me pyšný, ze jsem schopna domu přinést zajímavou sumu
Já tedy taky pracuji ve školství a upřímně si teď s malými dětmi říkám, jak výborná volba to byla. Nemusím řešit, jestli je stihnu ráno rozvést a odpoledne vyzvednout, mohu jim taxikařit na kroužky a věnovat se jim. Ale mne ta práce baví a naplňuje, takže bych ji dělala i tak. Manžel je čerstvě po kariérním postupu a mám z něho radost! Jsou to přece vaše společné peníze. Každý svou rolí do rodiny něco vkládá, kdyby tvůj manžel musel rozvážet a vyzvedávat děti, asi těžko by dělal v korporátu za nadprůměrný plat. Asi máte ještě malé dítě, ale ty časové nároky porostou, tak se s tím odchodem ze školství neukvap.
@Anonymní píše:
Otázka zní jasně. Jak je uvedeno v nadpisu. Jak jste se vyrovnali/vyrovnavate s tím že jeden z manželů/partnerů během života dosáhne pracovních úspěchů a je lépe finančně ohodnocen?Když jsme se poznali byli jsme na tom platove podobně. Pracuji ve školství, neco jsme dostali přidáno, ale i tak byl muj plat před mateřskou pořád podprůměrný. Manžel pracuje v korporatu. Několikrát menil práci. Během let se vypracoval a ma nadprůměrný plat s možností dalšího postupu.
Ja se citim oproti nemu nedoceněná. Ted na rodicaku par tisic měsíčně a výhledově zadna moznost postupu a změny při práci ve školství. Zvažuji výhledově zmenu zaměstnání.
Byl nekdo v podobné situaci? Jak jste to ve vztahu zvládli? Ja byla vzdy zvyklá ze jsme se vyrovnali v příjmech jeden druhému. Když jsme platili najem tak každý svoji polovinu. Nebyla jsem závislá na nem. Budeme brát hypotéku a vim ze si ji budeme moci dovolit jen diky manželovi. Připadám si tim padem neschopne…
Prosím nechat anonym nebo smazat z důvodu osobních údajů.
Neblazni, z hlediska fungovani rodiny i společenskych stereotypu idealni situace
jen bych se zbavila pnuti platit vsechno napul ![]()