Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
My jsme kojili vždycky přes den po 3 hodinách asi 20 minut, večer jsem ho nechala spát a většinou po těch 3 nebo 4 hodinách se probral na jídlo a zase usnul. Vždycky to Tomáškovi stačilo. Na konci třetího týdne ze dne na den chtěl jíst víc a víc, přisuzovala jsem to velkým vedrům venku, že má asi žízeň. Ale teď je venku chladno, přes den chce jíst třeba i po 45 minutách, v noci se budí tak po hodině max. po hodině a půl. U prsa nevydrží v klidu. Přisaje se, pustí, přisaje, pustí…takhle pořád dokola. Hodně brečí, nemůže přes den usnout, i když nám doma pořád zívá. Jediný co ho uklidní je, když mu dám prso. Nejdřív jsem si myslela, aby mu stačilo mléko jestli nebude potřebovat příkrm. Ale po tom co jsme ho zvážili u doktorky, bylo jasný, že má zrovna asi růstový období. Během týdne nám drobeček přibral 320g. A do délky se vytáhl během 14 dnů asi o 4cm. Bohužel nám to ale trvá už přes týden a my stále jen kojíme, kojíme, kojíme, brečíme, nespíme. Je to vážně o nervy, ale doufáme, že to brzy přejde..Jinak vylítne z kůže jak Tomášek, tak mamka i taťka.
Ahoj, ráda bych se zeptala na růstový spurt a s tím spojené ‚problémy‘. Máme dva a půl měsíce, což by časové odpovídalo. U krmení se malá trochu kroutí, ale není to zase až tak moc zlé. Jde mi o to, že teď začala strašně špatně spát, do teď to bylo relativně dobré, ale teď máme velké problémy s usnutím přes den, večer i v noci. Myslíte, že to může souviset s růstovým spurtem? Já asi potřebuji alespoň ujistit, že to brzy přejde
Děkuji za zkušenosti a názory ![]()
@KW Může, nebo to může být tím, ze už vnímá, hůř zpracovává zážitky, snadněji se prestimuluje a přetáhne.
@Svistice
Tak a teď mě zajímá, dá se s tím něco dělat? To mi asi nikdo neřekne, co?
![]()
@KW píše:
@Svistice
Tak a teď mě zajímá, dá se s tím něco dělat? To mi asi nikdo neřekne, co?![]()
U dětí do roka se mi osvědčilo nic nedělat
v momentě, kdy mě nějaký problém začal štvát natolik, že jsem ho chtěla řešit, tak už v podstatě bylo po problému
oni jsou každý den jiní a to píšu jako matka, co celkem dost lpí na režimu
zkus přijít na uspávací způsob cestou nejmenšího odporu a uvidíš, že bude brzy lépe ![]()
@Lutonka píše:
U dětí do roka se mi osvědčilo nic nedělatv momentě, kdy mě nějaký problém začal štvát natolik, že jsem ho chtěla řešit, tak už v podstatě bylo po problému
oni jsou každý den jiní a to píšu jako matka, co celkem dost lpí na režimu
zkus přijít na uspávací způsob cestou nejmenšího odporu a uvidíš, že bude brzy lépe
Pod to se naprosto podepisují.
Najít způsob, jak nejlíp zabere a pak operativně měnit. Ono když vyrostou z jednoho období, tak hned jé tu zase nějaká jiná změna, se kterou si musí umět poradit.
@Svistice @Lutonka
Děkuji, děkuji…asi to tak bude nejlepší, jde jen o to, že teď usne jenom tak, že ji pevně zavinu a pustím šum, což by nebylo nic divného, kdybychom ten šum nemuseli mít puštěný celou noc, přes den taky v době, kdy by měla spát a mě už z toho trochu hrabe
![]()
@KW Taky jsme jednu dobu jeli na šumu
V noci teda ne, ale přes den to byla taky haluz
Nahrála jsem si to na telefon a šoupla jí to vždy k hlavičce do postýlky. Bylo to tak potichu, že ona to slyšela a já ne ![]()
@KW Bud prezijes sum, nebo urvaby pretazeny dite. Si vyber.
Dulezite je, ze mstd zpusob. Ja jeden cas jezdila se sumicim kocarem. Hlavne ze spala a odpocinula si.
@Svistice @Lutonka
Hihi
dobře, tak aspoň vím, že je to normální a že si tím plus minus projde každý a předpokládám, že to časem snad bude lepší
a mmj. raději šum než uřvané dítě
ale v noci mi to není úplně příjemné, uvidím jestli se s tím bude dát něco dělat
nebo třeba si zvyknu
manžel při tom v klidu spí a vůbec mu to nevadí ![]()
@KW píše:
@Svistice @Lutonka
Hihidobře, tak aspoň vím, že je to normální a že si tím plus minus projde každý a předpokládám, že to časem snad bude lepší
a mmj. raději šum než uřvané dítě
ale v noci mi to není úplně příjemné, uvidím jestli se s tím bude dát něco dělat
nebo třeba si zvyknu
manžel při tom v klidu spí a vůbec mu to nevadí
Hele, jsou matky, které ti budou zarytě tvrdit, že si za to můžeš sama, protože jsi si to dítě blbě naučila. Protože ONY už od porodnice dítě položí do postýlky a ono samo zavře klapky ( a ideálně spí až do rána
). Já to měla s dětmi taky tak - nakojila jsme je, položil a ony usly. Fungovalo to do té doby, než začaly mít nějaký „problém“ - večerní kolika, rychlý psychomotorický rozvoj apod. Takže jsem to musela nějak řešit, protože jak píšu, pro mě je priorita vyspané dítě, které ale usíná v klidu, ne vyčerpáním z breku.
Synův problém trval 16 měsíců, dcera se s tím uměla poprat líp a zase se po nějakém čase „naučila“ (sama, já na tom žádný podíl nemám) usínat sama, maximálně s tím bílým šumem. Ale včera ji třeba tak bolely zuby, že plakala tak, že dostala panadol, ale zklidnila se až u mě v posteli a usnula přitulená ke mně.
Takže pro mě je to hodně o dítěti. Já holt fasuju v porodnici asi nějaký poruchový modely.
Moje máma třeba říká, že mě a bratra stačilo skutečně položit do postýlky a spali jsme. Takže taky nechápala, co řeším nějaké uspávání. Když pak u nás byla a viděla, co malý a pak hlavně malá v té postýlce předvádí, tak jen kroutila hlavou, že tohle jsme opravdu ani jeden nedělali a že opravdu budu muset nějak uspávat, protože spát chtějí, ale neumí ze zklidnit.
@Svistice jo taky to tak mám, prostě je na ní vidět, jak je unavená, ale usnout nedokáže, ale ten šum, to je opravdu něco přísného ![]()
Taky jsme měli jednu dobu, kdy jsem si ji zkoušela naučit na usínání samotnou a celkem v pohodě, ale je dost malá na to, abych mohla říct ‚jo, opravdu mi to fungovalo‘.
Poruchový modely, to znám
hihi
@Svistice Přesně! Tyhle matky „jaký sis to udělala, takový to máš“ vyloženě žeru
Obě moje děti od porodnice usínaly samy, tak jak píšeš, nakojím, položím a jdu. Ale v momentě, kdy se začaly přetáčet na bříško byl konec. Prostě by si tam hrály, dokud by se šíleně nepřetáhly a pak by byl řev a beztak bych musela uspávat (vyzkoušeno několikrát). Takže táhněte mi s nějakým „zásadně neuspávám“ ![]()
@Lutonka
Jsem ráda, že nejsem jediná. Na to „když jsi si je naučila…“ jsem alergická. Asi jako bych řekla matce nežravce, že si ho musela blbě naučit, protože můj kluk snědl cokoliv, co jsem před něj postavila bez prknutí oka a já jsem si svoje dítě vychovala dobře, protože mi nikdy neztropil hysterikou válecí scénu v obchodě. Blbost, já na tom nemám sebemenší zásluhu. Moje dítě to prostě jen nenapadlo, že by nemělo jíst nebo se mělo válet po zemi, když mu nechci koupit koláč.