Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S babičkou nebo bez babičky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.4.17 10:05
Za mě jak to vidím já:
- Podle mě se nedá srovnávat vztah babička/vztah matka. Obojí je něco jiného. Může se mít hezký vztah z matkou, ale i z babičkou. a přemýšlet nad tím koho má to dítě radši je blbost. Vtah z matkou je dle mého klíčový i pro budoucí život a vztahy dítěte. Navíc s babičkou dělají věci, co by třeba s matkou nedělali. Hrají si jiným způsobem, naučí se od nich spoustu věcí.
2)Ne, myslím, že ne. vztah z rodiči/matkou není ovlivněn tím, zda má babičku po ruce či ne, ale tím jak se matka k dítěti chová. Jaký si s ním vytvoří vztah a důvěru.
Já si třeba babičku pamatuji jen mizivě, umřela brzy, jak jedna, tak druhá.
A vztah s matkou mám nedobrý. V době dospívání, to bylo asi nejhorší. Neustále ponižování, citové vydírání a srážení sebevědomí…typem. Jsi nic a na nic.
Vycházet jsme začali až když jsem se odstěhovala. Ano vycházíme, nehádáme se, ale důvěra a vztah matka/dcera tam není a nebude. Vůbec mi mě nenapadlo se jí třeba s něčím svěřit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:07
Vyrůstala jsem také ve dvojdomku s babičkou.
Takže k dotazům:
- S babičkou jsem měla také vztah hodně silný, neřekla bych, že se tím vztah s matkou oslabil. Babička byla prostě babičkou a matka matkou.
- Nevím, podle mě to zas takový vliv nemá. Co má vliv, tak je určitě množství společně stráveného času a množství zážitků, které s Tebou dítě má. Takže pokud s ním budeš doma a budeš se mu věnovat na 100%, určitě budete mít vztah silnější než když půjdeš jako běžná žena do práce a dítě bude do pozdního odpoledne ve školce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:08
Moc se v tom babras. Kazde dite je jine, ze zacatku chce byt jen s mamou, ale pak potrebuje i ostatni. Treba syn ted miluje tatu, aniz by se on nejak snazil. Jde o povahu, jestli si s ditetem sednete…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:12
3. Myslím, ze se zabýváš věcmi, které ti nejen že nepomůžou, ale asi ti i škodí 
Já mám jen jednu babičku (manželovi mámu), trochu dost by mi vadilo, kdyby za mě převzala moji roli. Myslím, ze by ji mohl mít radši než ne (což je asi blbost), ale bojim 
Dělej dal co děláš a bude to mezi vámi dobry
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Any11
24.4.17 10:17
Ja jsem byla s babickou skoro kazdy vikend, pak vetsinou cele prazdniny. A zadny vliv to na muj vztah s moji maminkou nemelo, i s ni mam vyborny vztah. Zbytecne resit neco, co proste naplanovat nejde.
Mam dve deti, starsi ma k babicce blizsi vztah nez mladsi. A travi spolu cas stejne.
- Citovat
- Upravit
24.4.17 10:18
Do mých tří let jsme bydleli s našima u babičky s dědou, pak naši postavili opodál a já stejně byla často o víkendech u babičky. Do jeslí jsem nastoupila v 9m, k babičce jsem jezdívala víkendově zruba do mýchn 10ti let, pak už méně často. Bývala jsem u této babi raději než u té druhé, u které jsem bývala třeba jen týden o prázdninách a na hodinových návštěvách. Ale vztah s mou mamkou mi to rozhodně neovlivnilo. Pořád je moc hezký a jeden z nejsilnějších které mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:33
Podle me byva vztah matky a dcery mnohem vic komplikovany. Ale pokud budes delat vse proto, abyste mely hezky vztah, tak by se Ti to melo povest. Podle me je zasadni najit stredni cestu, dat dceri spoustu lasky, ale i svobodu a nedusit ji. To je na tom podle me to nejtezsi. V mem okoli je par vztahu, kdy dcery matku bezbezne miluji, ale to jsou ty matky, co podporuji, ale take rikaji do telefonu „stav se, az ti to vyjde“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:35
Já myslím, že čím více lidí, kteří ho skutečně milují, dítě má, tím je pro něj lépe.
Pochopitelně, že když matka bude chladná, dítě si udělá lepší vztah k babičce. (nebo ke komukoliv, kdo ho bude mít rád). Ale vztah k matce je jedinečný vždycky. Neznám nikoho, kdo by ho měl špatný a dokázal to hodit za hlavu. Znám teda několik lidí, kteří mi při každé příležitosti říkají, jak jim na mámě nezáleží a jsou v pohodě. ale už jen z toho, že o tom furt mluví, je jasné, že to tak není.
Ale matky-dusitelky, které mají většinou pocit, že mají v životě málo lásky a dítě se jim nemůže „bránit“ a musí je milovat, ty taky nejsou zrovna vzor, jak se to má dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:46
Řekla bych, že to moc řešíš..to že se dítě moc nestýká s babičkami ještě neznamená, že bude mít dobrý vztah s matkou, tam je víc mnohem důležitějších faktorů. I naopak..moje děti mají obě babičky také po ruce, vídají se několikrát týdně, milují je, ale máma jsem pro ně jen já jediná a troufám si tvrdit, že by mě za nic nevyměnily.
Podle mě bys měla trochu zapracovat na sebevědomí. Snažíš se být svému dítěti tou nejlepší mámou a ono ti to jednou určitě oplatí 
Počkej za rok, dva..až k tobě přijde, ty malinké ručičky tě chytnou kolem krku a řekne ti „mám tě rád maminko“, to ti hned bude jasné, jak moc jsi pro něj důležitá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:54
Tak trochu si nejsem jistá, na co se ptáš (respektive co se za těmi otázkami skrývá) 
Jestli pokud má dítě vztah s babičkou, tak se oslabí její pozice matky? Ne to jistě ne, pokud máma funguje, tak její pozici nemůže ohrozit nic 
A pokud se ptáš na to, jestli bez babičky bude dítě ochuzeno - já osobně si myslím, že pro dítě je důležité, když má širší rodinu, která ho podrží, když je
nějaký průšvih. Neznamená to oslabení matky (pokud matka není magor). Láska se sčítá, ne dělí
Jediné, co hrozí, že pokud ty nebudeš mít nic jiného než dítě a dítě nic jiného než mámu, tak že ten vztah přejde do nezdravého sebeobětování x dušení.
Příspěvek upraven 24.04.17 v 11:01
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 10:58
Máme v rodině, rodiče dítě „odkládali“ k prarodičům a to si s nimi vytvořilo velmi silný vztah. Teď je dítě dospělé, samo má děti a babička s prababičkou se předhánějí.
Dítko samo je i ve stresu, všechny informace musí dítě „konzultovat“ s rodiči i prarodiči.
Ale taky je to o povaze dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.17 11:17
Ahoj, moje mamka taky po ruce nikoho neměla. Babičky vůbec a rodiče, jak moji tak manžela asi 20 km, ale pracující a mamka bez možnosti slušné dopravy. Nemám pocit, že by díky tomu byl vztah k mamce rapidně lepší. Ale na druhou stranu jsem měla (mám) k babičkám minimální vztah. Mám ji ráda (druhý už nežije - ta byla takový generál), ráda za ní jedu, je mi líto, jak poslední roky sešla, ale nejsem tam třeba každý druhý víkend.
Já si třeba školkové období skoro nepamatuju, takže kdyby mě mamka v roce šupla do jeslí, tak to asi ani nevím. Dřív mateřská takhle nebyla, matka museli brzy do práce. Viz nedávná diskuze o tom, že to, co máme tady v ČR, ve světe není běžné.
No ale náš vztah se určitě formoval nejvíc během ZŠ. A to ne zrovna ideálně. Měla jsem vždycky krapet blíž k taťkovi.
Teď máme vztahy dobré, ráda tam jedu, ale vyloženě vřelé nejsou. Mám ji 30 km, nehlídá, ani nechtěla děcka na prázdniny (byť 3 dny), to mě mrzí nejvíc.
Na oba tvoje body odpovídám ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.4.17 11:58
Taky jsem měla vztah ke svojí babi silnější než k mámě. V pubertě jsem se k ní odstěhovala a zůstala až do jejího posledního dne 
Doted mi moc chybí. Moje máma není doted hlídací babička, nezajímá se o vnouče nic.Taky je mi to někdy líto a bojím se aby s ní vůbec nějaký vztah syn měl. Ale zase si musíš říct že na jednu stránku ti nikdo nekecá do výchovy, což může být u té jak má dvě aktivní babičky. Mě to zezačátku než zájem opadl taky dělali a hodně mi to vadilo. Dá se bez toho žít. Zase třeba až dítě povyroste tak babičky zájem mít budou a bude mít k nim vztah. Myslím že je to dobré pro vývoj dítěte nemít jen mámu a tátu
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, mám takový dotaz, ale bude to na delší vyprávění.
Mám ve vzdálenější rodině (ale cca 1× za dva měsíce se vídáme) takový model. Mladý pár s dítětem (1 rok) bydlí ve dvojdomku s jeho rodiči. Takže mají po ruce babičku, která je schopná prakticky kdykoliv uvařit, obléct, nakrmit, vyvézt kočárek atd. Druhá babička bydlí cca 2 km, takže tam chodí každý den, nebo maminka s prckem k ní. Ta zvládá taky pomoct s tím, čím ta první. Takže prakticky má ta maminka na mateřské stále po ruce dvě aktivní, nadšené, relativně mladé babičky v důchodu (kolem 60 let), které by nikdy ani v nejmenším nepřišlo na mysl, že by jim pomoc s vnoučetem jakkoliv vadila, obtěžovala.
Já sama jsem vyrostla v podobném modelu, ale jen s jednou babičkou. K té jsem si vytvořila velice silný citový vztah, silnější než k matce a nevím proč. Nemyslím si, že by na mě moje máma kašlala, co si pamatuju, tak mi četla pohádky, kreslila si se mnou modelínu atd. Ale taky co si pamatuju, tak jsme se jen hádaly. A když jsem se chtěla pochlubit nějakým úspěchem, tak hlavně babičce.
Naproti tomu já žiju s manželem v Praze a obě naše rodiny jsou dost daleko (jedna v Brně, druhá trochu blíž). Máme stejně starou holčičku (něco přes 1r). Nicméně jedna babička pracuje a navíc nemá vůbec zájem a druhé je dost přes 70, takže síly ubývají. Jelikož moje milovaná babička zemřela v těhotenství, neměl mi kdo po porodu poradit, pomoct, říct jak to bylo, když jsem byla malá já. Na všechno jsem byla sama a že jsem vůbec nevěděla jak na to. Navíc jsme oba jedináčci a byli jsme v Praze nově, takže žádné dobré kamarády jsme tu neměli. Manžel sám ven s kočárkem nechodí, takže za celý rok jsem byla cca 10× bez ní, když někdo vzal ven na hodinu kočárek. Jinak jsme spolu 24 hodin 7 dní v týdnu, myslím, že má ke mně velmi silný vztah.
Jelikož se svojí mámou mám odjakživa špatný vztah, snažila jsem se kvůli svojí holčičce dělat vždy vše naopak než moje máma. Stále kojím, chodíme na cvičení, plavání, masírujeme, hodně se objímáme, spí se mnou v posteli, nenechávám ji bdělou v postýlce, nepůjde do jeslí atd. Měla jsem dobrou pozici v práci a mohla bych se brzo vrátit, ale radši si mateřskou prodloužím, bojím se, abysme spolu jednou neměly také špatný vztah. Byla jsem na svou mámu v dětství naštvaná, že mě dala v roce do jeslí, i když to bylo celkem běžné tenkrát. Jenže kus z ní mám stále v sobě, takže dokonalá máma nebudu nikdy, můžu se jen hodně snažit.
V tomto období po porodu a s malou mě víc než kdy mrzí, že nemám oporu ve své mámě. Kámošky rodí a jedna si vzala mámu k porodu, druhá měla po porodu mámu 14 dní doma na pomoc, třetí zase už od narození hlídá celé dny (na sunaru), čtvrtá chodí s vnoučetem plavat. Sousedka šla zase za dceru na rodičovskou, protože dcera hodně vydělává.
Teď k dotazům: