Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
eManzelkaAmama píše:Kamča.dalmatinka píše:
ano jednou ve 13 letech muj soused,honil mě pak po schodech s pindourem přehozenim jak udičku přes kratasy a pak na mě vyskočil s křoví někdo,nevim kdo.Nějaká babi začla na balkoně strašně křičet a on utekl a ten honibrk na louce,ale toho nepočítám,ten nic nechtěl a byl to krásnej opalenej kluk co jen nahej za mnou chodil a tahal si za nějJá nevěděla co mám dělat,tak sem trhala kytičky a dělala že ho nevidim.psum byl ukradeneja když sem nabrala náskok tak sem zdrhla
![]()
rboval. To jsem vylezla na balkón a začala na něj řvát, co je to za hovado. No, nevím jestli furt koukal - zatahovala jsem žaluzky, ale pěkně se styděl, když jsme kolem sebe procházeli.
Příspěvek upraven 21.04.11 v 22:52chudák
Koukám, že mám asi štěstí, jednou jsem viděla honibrka v pravé poledne v podchodu, ale jinak v pohodě a v noci chodím normálně i sama, když se odněkud vracím, i když teď už to není zrovna často. Přimotala jsem se k pár rvačkám, to jo, ale jinak nic ![]()
Nenosím sebou nic, kdyby něco, tak stejně než bych to v kabelce vyhrabala, tak je po všem, když už je čas něco lovit, tak už zmíněné klíče mezi prsty jsou dobrý a jinak cíle, jak už tu bylo, koule, oči a taky kořen nosu, za kořen nosu zahodíš i metrákového chlapa, navíc spolehám na to, co jsem se za ta léta, co dělám různé bojové sporty naučila, jestli by to bylo něco platné, když by jich bylo víc, to je otázka, ale myslím si, že důležité je se nebát.
tak já dokud jsem ještě chodila v noci ven, tak sem nosila akorát ty klíče, případně jednu dobu nůžky z manikury mezi prstama… na paralyzér bohužel nebyly prachy, ale ten sem vždycky chtěla…a když na našem malým městě bylo pár přepadů, tak sem nosila pepřák a byla sem tak vystrašená, že zeptat se mě někdo kolik je hodin, tak to má v očích… jinak se bojím odjakživa a zas se snažím díky tomu víc dávat si pozor a všímat okolí, což někdy taky není na škodu…
Bydlim v Praze na velkym sídlišti. Když jdu v noci sama domů, snažim se vyjít z metra s nějakou další ženskou nebo aspoň párem, co jdou mým směrem. Zásadně chodim po co nejvíc osvětlený cestě, klíče připravený v ruce a sleduju okolí, abych věděla jestli se za mnou někdo plíží nebo jestli se někdo neschovává v podchodu. „honibrka“ jsem už taky potkala, ale ten byl neškodnej, jen prošel kolem a zalezl do křoví
Ve chvíli, kdy by ale útočníků bylo víc, tak stejně asi nemám šanci
Bráchu tu takhle přepadla skupina romů. Obestoupili ho, dali mů nůž k břichu a že prý když nenavalí mobil, tak ho jednoduše bodnou. A co v takový chvíli má člověk dělat.. ![]()
No tak mně jednou málem přepadl nějakej chlap a to sem jela na kole!!! V noci
Sem byla na zahradní párty, co se trošku protáhla…No a stála sem na křižovatce a nějakej chlap přecházel cestu a najednou se za mnou rozběhl. No já na něj jen zírala, nebyla sem schopná se rozjet. Až když byl skoro u mě, tak sem se teprve rozjela…Ještě chvilku za mnou běžel, ale já sem děsně ječela
Tak zas zalez do jinýho křoví. Fuj! No a když mi bylo tak deset, tak za mnou taky běžel nějakej chlap, rychle sem utíkala k našemu domu, ale nedošáhla sem ještě na zvonek, tak sem jen volala…A když mamka vylezla z okna, tak se jí zeptal, kde je ulice ta a ta (přitom za mnou běžel odtamtud). No a honibrků
sem potkala nepočítaně…
Jo a k dotazu
, nosila sem klíče mezi prstama, vystupovala sem z autobusu na poslední chvíli a nejlíp s někým, později sem měla pepřák nachystanej k okamžitýmu použití. Jo a ještě sem měla nachystanej mobil, někdy sem zavolala kámošce nebo někomu a naivně sem doufala, že když s někým budu mluvit, tak si radši vybere někoho jinýho ![]()
Teď nosím pepřák i na procházku s kočárkem ![]()
shagga píše:
Bydlim v Praze na velkym sídlišti. Když jdu v noci sama domů, snažim se vyjít z metra s nějakou další ženskou nebo aspoň párem, co jdou mým směrem. Zásadně chodim po co nejvíc osvětlený cestě, klíče připravený v ruce a sleduju okolí, abych věděla jestli se za mnou někdo plíží nebo jestli se někdo neschovává v podchodu. „honibrka“ jsem už taky potkala, ale ten byl neškodnej, jen prošel kolem a zalezl do křovíVe chvíli, kdy by ale útočníků bylo víc, tak stejně asi nemám šanci
Bráchu tu takhle přepadla skupina romů. Obestoupili ho, dali mů nůž k břichu a že prý když nenavalí mobil, tak ho jednoduše bodnou. A co v takový chvíli má člověk dělat..
dát jim mobil
![]()
Tak já teda večer sama nikde nechodím, manžel je vždy se mnou…
Jinak já dělala 6let karate, takže nějak bych se ubránila… ![]()
A manžel dělal musado, valetudo, box, osobního bodyguarda a trénoval Armádu ČR, takže on by mě fakt asi uchránil
![]()
Taky mám schopného chlapa, dělá musado, karate, kickbox (ten jen rekreačně) a je příslušníkem AČR
Ale co naplat, když je teď na půl roku v háji a já se někdy situacím, kdy musím jít v noci sama, neubráním.. ![]()
PetiteFillette píše:
Taky mám schopného chlapa, dělá musado, karate, kickbox (ten jen rekreačně) a je příslušníkem AČRAle co naplat, když je teď na půl roku v háji a já se někdy situacím, kdy musím jít v noci sama, neubráním..
třeba se ti naši muži znají
I když my už nejsme v Praze, tak asi ne ![]()
Nosím u sebe pepřák. Dřív buď ty klíče nebo jsem si v temných uličkách aspoň zapalovala cigaretu s tím že bych ji dotyčnému típla do oka nebo do obličeje. I když.....nikdy jsem nevěřila že tohle by mi nějak zvlášť pomohlo ![]()
zuzouš píše:PetiteFillette píše:
Umím pár chvatů z musada, ale jsem si stopro jistá, že bych je nedokázala použít. Taky mě můj přítel naučil, že základní věc je nekopat chlapa do koulí, protože ho akorát nasereš. Místo toho mu prej mám píchnout prsty do obou očí a pokud možno co nejsilněji zalačit, to prý bolí mnohem víc.
Pepřák ani paralyzér nemám, tak za tmy aspoň držím klíče mezi prstama, ať to aspoň bolí, kdybych se musela rozmáchnout.
A zbraň mi nesmí přes práh..S koulema si dovolím nesouhlasit, když to uděláš pořádně, nestihne se ani nasrat, zkrátka omdlí.
Joo, honibrka jsem viděla taky, vlastně víckrát, jednou v metru a jednou na louce. V tom metru..chudák malej..jela sem s kámoškou a on seděl naproti a měl ho vytáhlýho z nohavičky kraťasů. Začly sme se tlemit, to jinak nešlojednak se neměl čím chlubit, dvak mu bylo snad 50let..za chvíli vystoupil..a jestli neumřel, mindráky má dodnes.
Žiju s policistou ( státní a těžkooděnec ), takže mě ze sebeobrany lecos naučil a mě to baví,kdo ví,kdy v životě se mi to bude hodit .. máme doma zbraň,kdybych musela,použila bych jí. Někdo tady psal o pořádném kopnutí do koulí,já s tím souhlasím,když se tefíte přesně a pořádně,chlap si bolestí klekne,jakmile bude klečet,vrazíte mu z každé strany pěstí,mezi prstama je fajn mít např.klíče jak už tu někdo psal,alespoň tím získáte čas. Vysouvací teleskopák je taky výborná věc.
S přítelem chvaty pravidelně opakujeme a trénujeme - tedy já na něm a upřímně i když bych možná dokázala mít chladnou hlavu,nechtěla bych přepadení zažít.
To co se mi stalo dnes samozřejmě nepatří mezi násilná přepadení ale bylo to nepříjemné. Vracela jsem se se psem s coursingu,psa jsem připínala vzadu do pásů a koutkem oka jsem zahlédla jak ke mě jde skupina cca 35 letých nalitých koledníků,jeden z nich mi otevřel dveře,měla jsem naštěstí nastartováno,takže jsem se pár vteřin přetahovali o dveře,než jsem prudce couvla a odjela. Moje chyba, nenapadlo mě se za bílého dne zamknout v autě, ve kterém se jinak cítím bezpečně tak jako málokde..
Pozoroval jsem u mojí někdejší známé zajímavou věc. Má krabičku od cigaret (lehké MOONky) a zapalovač, i když je nekuřačka. V té krabičce nosí „třaskavé provázky“. Když ji chce někdo obtěžovat, tak jen prohodí: „Moment, dovolíte?“ a vytáhne krabičku se zapalovačem. Zapálí provázky a hodí mu je pod nohy. Trvá to tak dvě až tři vteřiny. Pár výbuchů - a chlapa přejdou neslušné myšlenky…
Ale je pravda, že je docela energická a hbitá. V debatě jí nikdy nedělá problém se prosadit. Pro poddajnější povahy tahle finta asi není.....
Já se v autě zamykám vždycky, i na křižovatce
Ale já sem posera ![]()
kaaca .. sice to chápu, ale v případě nehody, je to dost nebezpečné pro všechny cestující, nejde se pak dostat rychle ven, pokud vůbec jde se dostat ven lidskou silou .. švagrová se takhle nemohla dostat k ročnímu dítěti ..