Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
zkušenost nemám, ale co jsem četla v různých zajímavých diskuzích - kolik je dětem, jak daleko bydlí otec, chodili by do stejné školy, školky? CO kroužky, jste ochotní je rozvážet? Bude se starat hlavně otec, nebo všechno obstaráš ty a on se bude vracet jen z práce k večeru, je schopný se s ex dohodnout na různých věcech? Jaké jsou děti - schopné odejít s kýmkoli kamkoli nebo spíše citlivější? - Odpověz si pravdivě a teprv pak uvažujte nad střídavkou. Právě u citlivějších a menších dětí se mě osobně střídavka nelíbí.
Anonymní píše:
Ahoj všem
omlouvám se za anonnym, ale jinak to nejdenerada bych, aby mě tu někdo vyčapal..Přítel zvažuje žádost o střídavou péči na svoje dvě děti. Byla bych moc ráda, kdyby někdo napsal zkušenosti, jak střídavka klape.
Jsem jedině pro, s dětmi vycházím skvěle, na výchovu maminky mám svůj názor, ale to není podstatné. Důležité je, jak by to nesli děti. Sice je taková situace vždy individuální, ale třeba nám vaše zkušenosti pomohou v rozhodování.
Taky mě zajímá, jak potom v praxi probíhá to řízení a rozhodování.
A řekli jste to dětem než jste žádali? Radili se s nimi? Já bych to ráda udělala, ale jak to řeknou mámě, bude peklo
Zakladatelko, odpovím taky anonymně…omlouvám se. Po rozvodu jsme měli s býv.manželem střídavou péči o děti-tehdy jim bylo 7a8let. Toto bylo možné jen na základě „naší vzájemné dohody“ a že jsem s tím souhlasili oba dva-nikdy soud nejedná sám. Pro mě to bylo spíš „donucení“ aby jsme byli rychle rozvedeni a abych byla zbavena dluhů manžela…
Nicméně praxe byla otřesná… Žila jsem sama s dětmi v podnájmu, zatímco býv.m. se velmi rychle znovu oženil…a na výchovu jeho nové ženy jsem měla svůj názor (chovala se k dětem nehezky, ony si stěžovaly, slyšela jsem i od býv.tchyně, že je skoro „šikanovala“…) Když býv.děti po týdnu přivezl měl plno keců ohledně oblečení, nedával mi peníze na vybavení do školy…dokonce přestal paltit alimenty.
Myslím, že děti tohle období zvládaly velmi těžce, v každé rodině byly jiné výchovné metody a nároky (zatím co u mě byly samostatné v přípravě do školy, kroužky a já jen dohlížela u otce se musely denně několik hodin učit pod dozorem, číst nahlas ap.) Projevilo se to u syna psych-problémy, kdy jsme po vyšetření psycholožkou dostali doporučení na zrušení střídavé péče. Ve prospěch hrálo i to, že otec mi neplatil výživné, zatímco já jemu ano (při střídavé péči se platí výživné vzájemně…) Takže po 1 roce jsem zažádala o děti do péče já a tak i rozhodl soud. Mimo jiné on potom měl už dítě v novém vztahu a já se posléze dověděla, že „macecha“ byla ráda, že se dětí „zbavila“…tak jen tohle je zase pohled „z druhé strany“
Z mojí zkušenosti nedoporučuju.....
Ahoj, osobní zkušenost nemám, ale určitě bych to tedy napřed probrala s dětmi, jestli by to vůbec chtěly, také by bylo asi dobré probrat to s jejich matkou, aby se to nedozvěděla až od dětí, možná by neškodilo párkrát si to vyzkoušet nanečisto, než dáte návrh k soudu, jestli by to dětem vůbec vyhovovalo, hodně záleží také na věku u menších dětí bych asi do střídavé péče nešla.
Jinak, jeden můj příbuzný o střídavou péči žádá, ale ještě nemají rozhodnutí, jen vím, že se malého u soudu ptali, jestli by to tak chtěl a že k tomu přihlédnou.
no teda.. docela mě děsíte..
děti by chodily do stejné školy i školky.. a rozvážet na kroužky.. vzheldem k tomu že je jen my zařizujeme a platíme, tak s tím počítáme..
babičku by měly v místě, kde bydlíme, jsou na ní dost fixované a přítel se jim hodně věnuje. samozřejmě vzhledem k práci bychom se o péči dělili, ale to je logické a určitě ne na škodu dětem, hodně se spolu vyblbneme ![]()
mysleli jsme to právě dobře pro ně, na sebe moc nekoukáme. (teda netvrdím, že bychom nebyli rádi, to bychom nad tím neuvažovali, ale spíš jsme to mysleli tak, aby si udrželi ten krásný vztah k otci a k prarodičům)
po tátovi se jim stýská a děti si stěžují na mámu
taky ale víme prd, co se tam vlastně děje, jestli jsou všechny stížnosti oprávněné ![]()
děti posledně nechtěly domů
a s námi by bydlely v domě, kde bydlely než se s mámou odstěhovaly…
jinak schopni dohodnou se moc nejsou, protože ona nekomunikuje.. děti předá bez jediného slova nebo pohledu. ![]()
Anonymní píše:
no teda.. docela mě děsíte..
děti by chodily do stejné školy i školky.. a rozvážet na kroužky.. vzheldem k tomu že je jen my zařizujeme a platíme, tak s tím počítáme..
babičku by měly v místě, kde bydlíme, jsou na ní dost fixované a přítel se jim hodně věnuje. samozřejmě vzhledem k práci bychom se o péči dělili, ale to je logické a určitě ne na škodu dětem, hodně se spolu vyblbnememysleli jsme to právě dobře pro ně, na sebe moc nekoukáme. (teda netvrdím, že bychom nebyli rádi, to bychom nad tím neuvažovali, ale spíš jsme to mysleli tak, aby si udrželi ten krásný vztah k otci a k prarodičům)
po tátovi se jim stýská a děti si stěžují na mámutaky ale víme prd, co se tam vlastně děje, jestli jsou všechny stížnosti oprávněné
děti posledně nechtěly domůa s námi by bydlely v domě, kde bydlely než se s mámou odstěhovaly…
jinak schopni dohodnou se moc nejsou, protože ona nekomunikuje.. děti předá bez jediného slova nebo pohledu.
A jak dlouho jsou rozvedeni? Byla jsi ty příčinou rozvodu? Jo a děti napovídají ledasco, aby se zavděčily rodiči…takže i když se vyblbnete spolu, tak pak nevíš, co vykládají matce…
ANONYMNI z 2. příspěvku.....
Tak hodně záleží myslím na věku dětí a jak vůbec snáší takové to pendlování kdy se stěhují, pořád si musí zvykat věšinou na jiný režim v jiné rodině a v podstatě nikde nejsou dopravdy doma to by se určitě mělo promyslet.
My teda střídavku máme na syna ( 14 let)ale je už starší takže se postará sám nikdo ho nikam vodit nemusí, máme to od ledna takže krátkou dobu zatím , ale vše funguje, sice máme oba s Ex manželem na výchovu jiné názory a nároky, ale když něco řeknu tak se mě většinou zastane
Syn chodí do stejné školy a bydlíme ve stejným městě ale ptala jsem se ho zda mu to vyhovuje a teda že je spokojený až na to stěhování ( sem tam zapomene nějaké oblečení nebo věci u mě nebo u táty a musí si dojet. střídáme se po týdnu
a hlavně záleží na dětech zda to chtějí ,syn si řekl sám že to tak chce
Ahoj zakladatelko,
co se tyce moji zkusenosti z pohledu „macechy“ ve stridave peci, tak asi hodne zalezi na situaci, pritel ma neco kolem pul roku ve stridave peci petileteho syna. O stridave peci bylo rozhodnuto soudem proti vuli matky, ktera s ni nesouhlasila, cele rizeni trvalo skoro rok a pul, ale nakonec i pres to ze ona tvrdila o priteli leccos a presto ze se odmitala na cemkoliv dohodnout socialka i soud dosli k tomu, ze k tatovi ma hodne silny vztah a navstevy jednou za ctrnact dni jak chtela mama jsou pro prcka malo a i podle psychologa je pro nej stridava pece ok…
ale odmalicka je na tatu fixovanej a pritel se o nej hodne staral i driv. a prestoze s jeho mamou se rozesli jeste nez mu byl rok bydleli v jednom byte a meli ho ve spolecne peci…
Ted se po tydnu stridaji, chodi na stejne krouzky a do stejne skolky, coz je samozrejmy, pozdeji by to stejne se skolou jinak neslo…
Pritel zajistuje vsechno ohledne stridani, dovazeni do skolky i krouzku, ma v praci flexibilni pracovni dobu a tak ten tyden co je piskot u nas chodi na min hodin aby ho mohl driv vyzvedavat… Ja se ucastnim ceho je potreba, samozrejme ze cas travime spolecne vsichni, ale vlastni organizace je na tatovi… Je to celkem logistika - tak aby mel vsechno co ma mit a co ma spolecne a vozi si s sebou i pripadni doktori… Ale pul roku to funguje bez vetsich problemu, a rodice kteri pred pul rokem nemluvili jeden s druhym jinak nez pres mediatory a pravniky ted jsou schopny spolu i nekolikrat tydne resit co je potreba kvuli piskotovi zajistit…
takze mozny je vsechno, ale je fakt potreba zvazit co deti zvladnou a co zvladne tata… Pritel je kolikrat v tom tydnu kdy pak v praci nahrazuje hodiny celkem ko, ale kdyz je dva vidim spolu jak si to uzivaji ze to stoji za to…
Nemám střídavku s razítkem soudu, ale jistá forma u nás funguje. Rozešeli jsme se, když byly dceři 2, takže jsem byla s ní ještě na RD. Celý den byla se mnou, odpol. kolem 4 si ji vzal otec, v 7 vracel domů. Takhle každý den, pokud neměl jeden z nás něco, co by to ten den vylučovalo. Víkendy na střídačku.
Teď už dcera chodí do školky. Dny, kdy jsem v práci ji vyzvedává ex. Když jsem doma, vyzvednu ji já už po obědě. Jeden den v týdnu u něj spí, ostatní se vídají odpoledne jak byli zvyklí. Víkendy opět střídáme, nebo podle toho, jak jsem v práci.
Stává se, že u jednoho nebo u druhého něco zapomene..oblečení má svoje, ale třeba knížku, co má ráda před spaním, oblíbenou hračku..předáváme si například chůvičky, když jeen z nás s ní někam jede, kde je potřebuje, nebo když má nějaké léky, tak si je předáváme.. Pokaždé u předávání si říkáme podstatné informace jako jestli po obědě spala, co se ten den stalo důležitého, že bylo ve školce focení, že půjdeme na tříletou prohlídku, apod. aby jsme o ní oba věděli všechno podstatné a necítili se odstrčení.
Podle mě je ale strašně důležité, aby spolu oba bio rodiče dobře vycházeli a byli schopní se na čemkoliv domluvit. To znamená, aby s tou střídavkou oba souhlasili. Pokud píšeš, že matka dětí bude řádit, až se dozví, co má její bývalý v úmyslu zažádat, tak to asi nebude to pravé.. ![]()
Je ale fakt, že dcera vypadá, že jí to takhle vyhovuje. Nepřišla ani o jednoho rodiče, s oběma je ráda, má s náma hezké vztahy, k oběma se vždy těší, nepláče, je spokojená, uvolněná. A tak jsme to taky chtěli. Cokoliv, jen aby byla šťastná. Zatím vypadá, že je ![]()
Anonymní píše:
Nemám střídavku s razítkem soudu, ale jistá forma u nás funguje. Rozešeli jsme se, když byly dceři 2, takže jsem byla s ní ještě na RD. Celý den byla se mnou, odpol. kolem 4 si ji vzal otec, v 7 vracel domů. Takhle každý den, pokud neměl jeden z nás něco, co by to ten den vylučovalo. Víkendy na střídačku.
Teď už dcera chodí do školky. Dny, kdy jsem v práci ji vyzvedává ex. Když jsem doma, vyzvednu ji já už po obědě. Jeden den v týdnu u něj spí, ostatní se vídají odpoledne jak byli zvyklí. Víkendy opět střídáme, nebo podle toho, jak jsem v práci.Stává se, že u jednoho nebo u druhého něco zapomene..oblečení má svoje, ale třeba knížku, co má ráda před spaním, oblíbenou hračku..předáváme si například chůvičky, když jeen z nás s ní někam jede, kde je potřebuje, nebo když má nějaké léky, tak si je předáváme.. Pokaždé u předávání si říkáme podstatné informace jako jestli po obědě spala, co se ten den stalo důležitého, že bylo ve školce focení, že půjdeme na tříletou prohlídku, apod. aby jsme o ní oba věděli všechno podstatné a necítili se odstrčení.
Podle mě je ale strašně důležité, aby spolu oba bio rodiče dobře vycházeli a byli schopní se na čemkoliv domluvit. To znamená, aby s tou střídavkou oba souhlasili. Pokud píšeš, že matka dětí bude řádit, až se dozví, co má její bývalý v úmyslu zažádat, tak to asi nebude to pravé..
tak takhle si představuju správnou střídavou péči. Ne ty hrůzy, co kolikrát popisují v diskuzích. ![]()
Zdravím spolumacechu a hlásím, že u nás SP funguje celkem v pohodě.
Záleží hodně na tom, jak jsou děti velké (u nás se to řešilo, když jim bylo 10 a 12) a jestli souhlasí - to se jich dotazovala sociálka.
S dětmi bych o tom určitě promluvila. Nevím, jak máte rychlé soudy, my čekali na stání přes 4 měsíce a druhá strana se to dozví v podstatě hned po podání (soud ji písemně informuje), takže se to stejně dozví a má prostor k projevu. Nejkorektnější je asi stejně to jejich mámě dopředu říct a zeptat se, jak se k tomu staví (a napsat to pak do toho podání). Jedna z důležitých věcí je, aby spolu rodiče komunikovali, nebo aspoň byli ochotní komunikovat, takže se do toho dejte.
Děti střídání nesou statečně, akorát se úměrně věku přimlouvám za delší intervaly, protože změna prostředí a režimu je pro ně dost náraz a vždycky pár dní trvá, než se srovnají. Měli jsme ze začátku týden, což bylo málo, teď 14 dní, tak uvidíme.
Co se průběhu řízení týká: podán návrh; stanoven termín stání; návštěva dětí na sociálce; návštěva sociálky u otce doma (pohovor a zjištění poměrů, jestli tam mají kde spát a tak); jestli byli i u matky nebo matka u nich, nevím, možná jo; stání, kde soudkyně navrhla vyzkoušet SP do 2. stání (6 týdnů); zkouška; druhý pohovor dětí na sociálce; 2. stání - rozhodnutí o SP. Podání proběhlo v červnu a 2. stání v prosinci. Takže asi tak.
Rozhodování - různá rozhodnutí soudů a nálezy Ústavního soudu jsou třeba tady - obecně vzato se SP prosazuje čím dál víc a už se např. nepodmiňuje souhlasem druhého rodiče, takže bych byla celkem optimistická.
Na detaily klidně pošli SZ - co vím, to řeknu ![]()
příčinou jsem nebyla, jak se tu kdosi ptal.. rozvod stále probíhá, od října loňského roku právně fakticky někdy od jara..
jdem nám hlavně o to, že děti jsou s námi rády a víkend jednou do měsíce je opravdu málo
Zde je odkaz na jeden konkrétní případ střídavé péče: http://www.jedendomov.cz/…91-ze-zivota
Ahoj všem
nerada bych, aby mě tu někdo vyčapal..
omlouvám se za anonnym, ale jinak to nejde
Přítel zvažuje žádost o střídavou péči na svoje dvě děti. Byla bych moc ráda, kdyby někdo napsal zkušenosti, jak střídavka klape.
Jsem jedině pro, s dětmi vycházím skvěle, na výchovu maminky mám svůj názor, ale to není podstatné. Důležité je, jak by to nesli děti. Sice je taková situace vždy individuální, ale třeba nám vaše zkušenosti pomohou v rozhodování.
Taky mě zajímá, jak potom v praxi probíhá to řízení a rozhodování.
A řekli jste to dětem než jste žádali? Radili se s nimi? Já bych to ráda udělala, ale jak to řeknou mámě, bude peklo