Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já se zamykám, jen když auto stojí…Když čekáme na křižovatce nebo na parkovišti a tak…Když se rozjedeme, hned se zase odemykám ![]()
Přepadena jsem byla 1× za život (nejhorší zážitek v životě). Bylo mi 15 a šla jsem ze školy. Byla to tlupa mladých Romů. Žádná sebeobrana neměla cenu, dostala jsem pěkně přes pusu.
Pro mě by to nebylo až tak nejhorší, ale ta bezmoc a strach. Navíc kolem chodili lidé a nikdo! opravdu nikdo se nezastavil a nezastal se mě!!
Od té doby se bojím hloučků opilých lidí i tmavších spoluobčanů.
Pepřák ani paralyzér nenosím. Podle mě nemá cenu, člověk když zaváhá a není dost pohotový, tak si spíš může ublížit sám sobě, než agresorovi.
Spíš nosím neustále klíče a taky po setmění nikam nechodím daleko sama.
Střelnou zbraň doma nemám, to bych se snad bála ještě víc ![]()
Mám velkého psa ![]()
Taky se zamykam v autě hned po dosednutí, ve dne v noci. Od té doby, co před mýma očima vykradli v koloně stojící na červenou auto přede mnou ![]()
kaaaca-h píše:
Já se v autě zamykám vždycky, i na křižovatceAle já sem posera
Já se taky zamykám v autě, většinou si totiž položím kabelku vedle na sedadlo a už mockrát jsem slyšela, jak se někdo někomu na křižovatce přifařil do auta a sebral kabelku, nebo známého dokonce z auta vytáhl a odjel mu s ním. Jinak nosím pepřák v boční kapsičce kabelky, takže když se mi něco nezdá, mám ho hned v ruce. A když jdu večer, tak ho držím v rukávu hned jak vyjdu. Přemýšlela jsem nad nějakou malou plynovkou, ale to nějak odkládám. Vždycky se vyřádím s ostrou na střelnici
No a přítel je taky bývalý příslušník AČR, takže s ním strach nemám. Pepřák mám od té doby, co mě u starýho Tesca u nádraží obestoupili bezďáci a já tak tak utekla do toho obchodu. Kdo to tam zná, tak ví. A ve vlaku jsem taky párkrát narazila na honiče, i jednou v autě. Šla jsem po chodníku a zastavilo u mě auto a borec se ptal na cestu, tak jsem šla k okýnku a odpovídala mu a v tom si všimla toho onoho jasného pohybu. Začala jsem se smát a odešla jsem. A boreček odjel, asi se ptát někoho jinýho ![]()
Maky: houmlesové si nic netroufnou, pokud se tváříš rezolutně (a mohla bys mít i 40 kilo živé váhy). Každý z nich ví, že je policajti nemají rádi. A sebemenší škobrtnutí z jejich strany může znamenat vyvezení za město a pěknou nakládačku. Ať mně nikdo neříká, že se to neděje… Děje.
Takže co se týká houmlesů, buď v klidu. Podle mě větším nebezpečím jsou nabušení týpci s tlustým řetězem na krku a s tetováním jak z hororu…
A jinak pokud ode mě bezďák somruje peníze, tak vždycky říkám: „Nedám. Běžte pracovat.“ Jsou vzteklí a prskají, ale nikdo si nic nedovolí. Jednou se na hlaváku nějaký vousáč začal rozčilovat: „No ty jseš chytrej, mě zaměstnavatel dluží dvacet tisíc…“ A já na to říkám: „Zaměstnavatele si musíme vybírat. Takového, co pracuje zadarmo, by bral asi každý. Třeba na mě to zkoušeli taky - a skončil jsem na hodinu. Pokud ti dluží dvacet tisíc, tak je to tvoje blbost. Máš být opatrný.“ Musíš být rezolutní. Nikdo z nich tě fyzicky nenapadne.
Ahoj já jelikož bydlím na sídlišti,kde jsou vetšina obyvatel cikáni,tak nejake ty figle,jako jsou klice mezi prsty,peprak i paralizer.. potom jeste boxer pripraveny na ruce. ted uz bych si to taky asi netroufla,ale v tech ladsich letech jsem trajdala kazdy vikend po nocich z mesta domu sama pres sidliste.. a musim rict,ze jen jednou me od zastaky MHD pronasledoval nejaky fetak,ktery na me volala nejake jmeno,ale zaplta panbuh mame vstup do panelaku na cip,takze zadne honeni klice do zamku apod.. to me asi docela zachranilo.. jinak teda ted uz bych si asi netroufla jit sama… navicc se tu zvedla kriminalita kradeze a znasilneni..
a jinak jako pohotovost doma krome meho obriho psa je plynova zbran… ale popravde ani nevim kde je doma skovana ![]()
Jura007 píše:
Maky: houmlesové si nic netroufnou, pokud se tváříš rezolutně (a mohla bys mít i 40 kilo živé váhy). Každý z nich ví, že je policajti nemají rádi. A sebemenší škobrtnutí z jejich strany může znamenat vyvezení za město a pěknou nakládačku. Ať mně nikdo neříká, že se to neděje… Děje.
Takže co se týká houmlesů, buď v klidu. Podle mě větším nebezpečím jsou nabušení týpci s tlustým řetězem na krku a s tetováním jak z hororu…
To je možný, tehdá mi ale bylo sotva 18 a šla jsem z tanečních a nahnáno jsem měla pěkně. Teď už jim taky říkám, ať jdou pracovat, že jim práci dáme, ale to ne, to zdrhaj hned
Ale i tak, večer sama raději po městě nechodím..
Jura007 píše:
Maky: houmlesové si nic netroufnou, pokud se tváříš rezolutně (a mohla bys mít i 40 kilo živé váhy). Každý z nich ví, že je policajti nemají rádi. A sebemenší škobrtnutí z jejich strany může znamenat vyvezení za město a pěknou nakládačku. Ať mně nikdo neříká, že se to neděje… Děje.
Takže co se týká houmlesů, buď v klidu. Podle mě větším nebezpečím jsou nabušení týpci s tlustým řetězem na krku a s tetováním jak z hororu…
Teda já bych to takhle nesumarizovala! Vím o holce, co ji bezdomovec znásilnil!!! ![]()
Ještě že sem našla diskuzi a nemusím zakládat jinak zdravím ![]()
taky ted budu chodit městem často po tmě (nádraží atd) a uvažuji nad tím co si pořídit… ![]()
Já kupovala pepřová sprej se svítilnou a naštěstí jsem ještě nemusela vytahovat naostro, ale cítím se jistější ![]()
Chodí tu někdo na kurz sebeobrany pro ženy? Nebo chtěl by a neměl jako já zatím odvahu?
Praha.
Dobrý den, ahoj ![]()
Ráda bych po cca 10 letech vzkřísila vlákno Sebeobrana - vaše zkušenosti - možnosti.
Moje napadení (exhibicionity nepočítám) nejsou příliš ve srovnání s někým kdo je tlučený denně. Chlapi se diví, prý je nikdy nikdo… říkám jim : " víš, ono k tomu dost pomáhá, když jsi ženská a nemáš přes dva metry"
Ale zkušenosti moje/ jaké máme možnosti/ i žen z mého okolí jak se ubránily, mohou pomoct někomu dalšímu.
Příspěvek upraven 28.01.24 v 18:52
Násilí tu bylo vždy. Babička mi vyprávěla jak ji jako malou chyt v polích chlápek. Řekla, že ho zná, vždyť chodí k nim do krámu. Měla štěstí, že ho to odradilo a pustil ji. Taky ji mohl ublížit a zabít, aby nemluvila. Měla štěstí - přežila.
Dnes se o takových věcech alespoň ví a mluví. Doba asi není horší, jen toho víc víme. Ale uvědomit si rizika nemusí jen děsit, může i prospět. Kdo je připraven není ( nemusí ) být překvapen.
Sebeobrana NENÍ jen fyzická.
Největší část je o myšlení - prevenci jak se vůbec nedostat do průšvihu. Druhá o možnostech úniku. Třetí - komunikace, jak se z toho vykecat. Čtvrtá co obnáší fyzický konflikt - jeho rizika - a to, jak reaguje tělo a psychika. A poslední, pátá, co dělat, pokud se nám povede ubránit, abychom z toho neměly na krku nepřiměřenou sebeobranu + trest. I to se může stát. Je lepší znát a nepotřebovat než zpětně litovat.