Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šestnáctiletá dcera je těhotná, co mám dělat?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.3.20 09:06
- Citovat
- Upravit
14.3.20 09:10
@warita ja nerikam ze tvoje dcera a syn Te nebudou v 15ti poslouchat.Jako ale vseobecna predstava ze rodic 15tce zakaze nakaze naridi a dite poslechne tak to opravdu nefunguje. Chtela jsem svym prispevkem rici ze cim vice rodic zakazuje tim vice se dite citi nepochopeno a snazi se najit cestu ke sve lasce jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 09:21
@Anonymní píše:
Zdravím, potřebuju poradit a taky aspoň trochu povzbudit.
Včera odpoledne za mnou přišla dcera s tím, že je těhotná. V červenci jí bude 17, je ve druháku na střední. Nikdy nebyla problémové dítě, jak by někdo mohl podle mého nadpisu očekávat. Puberta s ní nic hrozného nedělala, dobře se učí a i vztah má s námi pěkný. V sobotu se ptala, jestli by k nám mohl přijít její přítel na nedělní oběd. Souhlasila jsem, občas k nám chodí. Je mu 28, takže je od dcery dost starší, ale jsou spolu už přes rok, tak jsme si na to s manželem prostě zvykli. Kdyby jsme se jim to snažili nějak zakazovat, bylo by to jenom horší. Nikdy jsme jejich vztahu zrovna moc nefandili, ale akceptujeme je… V neděli k nám teda přišel na oběd, holka mi dopoledne pomáhala, všechno v pohodě. Manžel doma nebyl, až do pátku je pracovně mimo čr. Při obědě začala atmosféra trochu houstnout. Na můj dotaz, jestli není něco s jídlem se nikdo neozval, tak jsem to dál neřešila. Po jídle zatáhl syn (14 let) dceřina přítele k videohrám a já s dcerou uklízela v kuchyni.
No a v tom to na mě vychrlila. Prostě jen tak, z ničeho nic a já zůstala jen stát a koukat. Nebrečela, byla úplně v klidu a přišlo mi, že se ani nijak nebála mojí reakce. Úplně první, co mě napadlo jí říct (prosím vás, nenadávejte mi. Teď už vím, že jsem to řekla fakt špatně, ale stalo se) bylo, že se nemá ničeho bát, dáme jí peníze a zvládneme to. A ona se usmála a řekla, že peníze na potrat nepotřebuje, že je v 16. týdnu. V tu chvíli jsem vybuchla a seřvala ji, což jsem samozřejmě udělat neměla. A ona byla celou dobu absolutně v klidu, protože přesně takhle to čekala. Jenomže to mě samozřejmě naštvalo ještě víc. Že si to slečna celé naplánovala tak, že mi to řekne teprve v době, kdy už na potrat nebude moct jít. To už byl v kuchyni zase i syn a dceřin přítel. Syn se zeptal, co se děje a já ho chtěla poslat pryč s tím, že mu do toho nic není. A on se svojí sestry zeptal, jestli “už to mámě řekla”. A to byl můj konec. Dceřina přítele jsem okamžitě poslala pryč z domu i když teda dost protestoval, syna vyhnala pokoje a s dcerou jsem si sedly do obýváku, aby mi to madam milostivě vysvětlila. Úplně narovinu mi řekla, že opravdu čekala, až na bude potrat pozdě, než mi to řekne. Antikoncepci jsme zařizovali už minulý rok, nevím co vyváděla a ona sama to očividné taky neví. Ale když už se to stalo, chce si to nechat. Pohlaví už se prý ví skoro jistě, že mi pak ukáže i fotku. Taky jsem se dozvěděla, že už to dlouho řeší se svojí gynekoložkou (která je naše známá, tak si umím představit, že jí dcera prostě poprosila, aby mi nic neříkala) a taky si ve škole začala zařizovat přestup na dálkové studium, že se školou určitě neplánuje skončit. Přítel jí slíbil, že si jí vezme k sobě (má vlastní byt, práci a vejšku, myslím, že ohledně peněz by ji snad dokázal nějak zabezpečit) a chce po mě, abych ji s ním nechala bydlet. Mluvila úplně v pohodě, jako by mi vyprávěla, jak se měla ve škole a já jsem se rozbrečela. Vědomí, že dokonce i její třídní se svěřila dřív, než mě na mě bylo moc. Došlo mi, že už nemůžu vůbec nic dělat. Všechno si už zařídila, naplánovala si i den, kdy mi to řekne, kdy není manžel doma a na oběd přišel její přítel (to jsem ji překazila, když jsem ho vyhnala). Aby toho nebylo málo, před chvílí jsem se ptala syna, kdy to holka řekla jemu. Říkal, že si to moc nepamatuje, ale asi někdy po novém roce. A já se to dozvěděla včera…
Já jsem tak neskutečně zoufalá. Smutná a zklamaná a zároveň ukřivděná. Ona je hodná a chytrá holka, ani ten její chlap není špatný člověk, ale proboha proč tohle? Co když ho přestane bavit a odkopne ji? Potřebuju poradit, co mám dělat, jak se mám chovat dál. Neexistuje třeba nějaká varianta potratu pro nezletilé i když už překročila 3. měsíc? Moc se v tom neorientuju. V nejhorším případě bych snad byla ochotná si to dítě vzít k nám a vychovat ho jako vlastní. Jenže to ona nechce. Ona si prostě vzala do hlavy, že bude suprová máma. Aby dala to dítě k adopci, to jí určitě za žádnou cenu nepřesvědčím. Dneska ráno odjela na intr a domluvila jsem se s ní, že se o tom pobavíme pořádně v pátek, až se vrátí domů i manžel, který o tom chudák ještě vůbec neví. Mezitím si samozřejmě může dál spřádat svoje plány o kterých mi zase nic neřekne. V životě jsem ještě nebyla tak naštvaná. Byl jste někdo v podobné situaci?. Jak je to vlastně s těhotenstvím nezletilých, co zmůžu já jako rodič a co holku čeká? Nemůže si přeci takhle zničit život. Co mám dělat, prosím?
Koukám, že diskuze je již dávno rozjetá. K původnímu dotazu, můj názor: vypadá to, že máš inteligentní dceru. Přistupuje k těhotenství zodpovědně a vyrovnaně. Když už se stalo, což je v jejím věku malér..ale stát se může 
Přijde mi to celé, že věděla jak zareaguješ a moc dobře věděla, co chce ona a že není dospělá a mohla bys jí poslat na potrat, prostě vše zařídila dle sebe. Proto tě postavila před hotovou věc a v již pokročilejším těhotenství. Je to samostatná holka. Určitě by mě to taky hodně mrzelo, že to jako máma vím poslední, že se mi nesvěřila a měla bych pocit, že ve mě nemá důvěru 
na druhou stranu je to její život a i když je mladá, potrat opravdu ne, to nenarozené miminko pokud je zdravé a těhotenství je bezproblémové to mimčo si nezaslouží se nenarodit, když už se jednou zrodilo a z lásky 
. Něco jiného by bylo kdyby to neměla s chlapem, kterého nejspíš miluje, již dlouho s ním chodí a který ji dokáže zaopatřit. Přeji ti pevné nervy, budeš se s tím muset smířit a celé to skousnout, asi bych se chovala tak, abych si nepokazila vztah z dcerou, snažila se jí podporovat jak bude třeba, protože tě určitě bude potřebovat. Nedokáže si teď představit jaký to bude mazec až se mimčo narodí a ona bude ještě studovat. Poté jí budeš oporou a její chlap taky, pokud je to správnej chlap. Budeš babička, tak se těš, hold to přišlo jenom dřív a asi né v uplně správnou dobu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 09:27
@Russet projektujes do posuzovane situace to sve odzite. Tys poslechla mamku protoze… Nicmene to nemusi byt pravidlem ze poslechne jinde v 15ti dite sve rodice. Zvlaste dnes kdyz jsou deti vychovavane od nejutlejsiho veku jinak snazime se o jejich samostatnost aby mely lokty aby si dokazaly sve nazory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 09:30
@jahuhudka píše:
Počkej pokud je schopna a ochotna je být,,dospělou,, matkou, tak proč by někdo měl brát ohledy na její křehkou pubertální dušiBud dělá rozhodnutí jako dospělá i s následky, nebo je to pubertální fakan a chová se jako fakan. Když dospělý člověk udělá rozhodnutí, musí nést i nepříjemné následky
Tak já mám slušné chování a vzájemné vztahy asi někde jinde. Kdyby tu napsala 30 letá těhule, že na ní řval manžel, tak se všichni shodnou, že to je nepřijatelné. Když se řve na 16 letou těhotnou, která následně propláče den, je to v pořádku, protože nechtěla jít na potrat, tak co by chtěla? Ona si nese následky, má plán, jak se o dítě i o sebe postarat, po rodičích nic nechce - jen aby na ni neřvali a chovali se k ní slušně.
O jakých jiných nepříjemných následcích mluvíš? Rodiče se tady chovají přes čáru, není třeba holku šikanovat a vybíjet si na ní vztek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.20 09:33
@Monchichik píše:
Ale nikdo neříká, že to holka v 17 letech nezvládne, jak vidíš podle svojí sestřenice, když musíš, nedá se nic dělat. A o tom to je…proč by 16 letá tohle musela? K čemu je to jako dobré? Proč teda nepočkala aspoň až dodělá školu…U mě je prostě v 16 letech dítě…Ano budou žít z jednoho platu…možná, jestli si to ten otec časem nerozmyslí…a pak by určitě švistila zpět k rodičům…takže sice její rozhodnutí, jak si může dělat co chce, ale následně tím změní život y dalším lidem, kteří o to nestojí…hele, tohle prostě každá vidíme jinak…
Ptáte se proč už je celkem pozdě. Prostě tady ta situace je, možná to fakt byla nehoda a holka je proti potratu. Chyby s HA dělají dospělé ženské běžné, zapomenou, atb, průjem, zvracení, třeba to jen holce nedošlo. Když se to stane dospělé je to ok, když pubošovy tak to musí byt schválně 
u nás by z toho nadšení nebylo, to ne, ale asi bych se jí snažila vysvětlit jak si zavarilo, co to bude obnášet a na začátku ji pomohla a ukázala co a jak. Jen prostě nechápu to vyrazit ji z domu, nechat ji to pořádně vyzrat a pak jen s úsměvem ji říkat, jak jsem to říkala. Pořád je to moje dítě a i přes to bych jí pomohla.
- Citovat
- Upravit
14.3.20 09:33
Neřekla ti to, protože bys rozhodla tak jak chceš ty, dceru bys neposlouchala a co chce ona by tě nezajímalo. Pokud si nechceš pokazit vztah s dcerou, máš jedinou možnost, podpořit ji v jejím rozhodnutí a být hodnou babičkou. V opačném případě ti už nikdy neřekne nic, osamostatní se ať chceš nebo ne a ty budeš hledat důvody, cos udělala špatně, žes tomu nezabránila a budeš se těmi nesmyslnými myšlenkami mučit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 09:40
@Monchichik píše:
@safina Chodíš kolem svých dětí po špičkách? No tak to se nedivím, že se zastáváš 16leté, že je labilní,…a ne, já bych jí opravdu nepomáhala v 16 letech aby mohla v klidu rodit a nevím co…chce být dospělá, tak ale se vším všudy…že madam způsobila psychickou labilitu svému otci a matce je v pořádku? Nevím proč by měla být nějak hájená…bude se muset poprat s jinými problémy než to oznámit rodičům…
Nechápeš rozdíl, mezi rodičem a dítětem? Většina dětí způsobí starosti a duševní újmy svým rodičům a rodiče si je naprosto dobrovolně pořizují. To je normální. A ty sis asi nevšimla, že holka po nich nic nechce, má svůj plán.
A ano, chodím kolem svých puberťaček po špičkách, puberťáci jsou citlivá stvoření a ve zkratu si klidně sáhnou třeba na život… nebo si pořídí dítě s 28 letým
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 09:53
@safina No tak mám doma puberťáka už potřetí a labilní nebyl ani jeden…a teda nevím, jaký by měli mít zkrat, aby si sáhli na život…pořídit si v tomhle věku dítě s kýmkoliv je naprostá omezenost a hloupost, to nemá s citlivostí nic společného…a z těchto opečovávaných květinek jsou labilní jedinci, to chápu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.20 10:01
@Monchichik Třeba ta moje příbuzná rozhodně opečovávaná květinka nebyla. Naopak, rodiče vedli děti dost přísně, mým rodičům bylo předhazováno, že já a sourozenec jsme rozmazlení. Tak si našla únikovou cestu, někdo na ni byl milý…
- Citovat
- Upravit
14.3.20 10:05
@Monchichik Znala jsem kluka, který v 17 skočil pod vlak. Z nešťastné lásky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 10:06
@Anonymní píše:
@Monchichik Třeba ta moje příbuzná rozhodně opečovávaná květinka nebyla. Naopak, rodiče vedli děti dost přísně, mým rodičům bylo předhazováno, že já a sourozenec jsme rozmazlení. Tak si našla únikovou cestu, někdo na ni byl milý…
No je prostě dobré najít něco mezi tím…ani úplná přísnost ale ani chození po špičkách…hele, já vůbec neříkám, že se nemůže stát, že v 16 letech dcera otěhotní…samozřejmě že může a stává se to…v tomhle případě ale prostě mám pocit, že to udělala schválně a navíc i ten její přístup by mi vadil…o tom, že kdyby mi skoro třicátník prznil dceru v 16 letech, tak fakt jí snad zavřu do sklepa 
to mi prostě normální nepřijde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 10:07
@divine woman Ale jo, já vím, že se to děje…ale kvůli tomu přeci nebudu chodit kolem puberťáků po špičkách…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.20 10:10
@Monchichik píše:
@safina No tak mám doma puberťáka už potřetí a labilní nebyl ani jeden…a teda nevím, jaký by měli mít zkrat, aby si sáhli na život…pořídit si v tomhle věku dítě s kýmkoliv je naprostá omezenost a hloupost, to nemá s citlivostí nic společného…a z těchto opečovávaných květinek jsou labilní jedinci, to chápu…
Neda mi to na Tebe nereagovat. Mozna by ses divila jak rychle muze prijit zkrat a jak rychle se vsem otoci zivot o 360 stupnu. A nikdo nemuze rici 100% ze jemu nebo jeho rodine se to stat nemuze protoze…
A rozhodne nejsou z opecovavanych deti labilni jedinci. Puberta je tak slozite a citlive obdobi ze prave zde se da ve vztazich vse radikalne pohnojit ale taky mnohe narovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.3.20 10:11
@Monchichik píše:
No je prostě dobré najít něco mezi tím…ani úplná přísnost ale ani chození po špičkách…hele, já vůbec neříkám, že se nemůže stát, že v 16 letech dcera otěhotní…samozřejmě že může a stává se to…v tomhle případě ale prostě mám pocit, že to udělala schválně a navíc i ten její přístup by mi vadil…o tom, že kdyby mi skoro třicátník prznil dceru v 16 letech, tak fakt jí snad zavřu do sklepa
Mně se nejvíc líbí styl, že do deseti let dítěte je potřeba k němu přistupovat jako psovi, od deseti výše jako ke kočce. Snad to nikoho neurazí 
.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Vzdálená příbuzná porodila v čerstvých 16. Vzali se, jsou spolu, dítě už je školák.
Nemusí to dopadnout špatně vždycky. Šprajc ze strany rodičů těhotné ničemu nepomůže.
Taky bych nejásala.
A kde k takovému „staršímu“ otci přijít? Stačí jedna volnočasová aktivita, kterou vede.
Mám mladší dítě než Ty. Ale v tomhle si opravdu iluze nedělám. Možná tak 5leté, ne 15. Souhlasím s výše uvedenými příspěvky, že lépe poučit o antikoncepci.