Skloubení práce a rodiny

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Sany80s

12966

8387

18.3.21 08:08

načítám...

Nejsi náročná, říct mi někdo o běžném rodičovství, že nebude dělat chůvu, tak se hodně naštvu. Školu bych dostudovala, abych měla možnost být v vztahu flexibilnější, protože máš doma očividně problematický model a může se docela dobře stát, že to nepůjde.
A pokud jde o slovo tradiční hodnoty.
To je tak krásné slovo, že? Jenže se za ním v pojetí toho, že se žena strá o domácnost a rodinua chlap nosí peníze a občas něco opraví, neskrývá nic jiného, než čirý sexismus a šikana.
Za našich babiček si chlap nechával pro sebe na svoje koníčky půlku výplaty, i když rodina na konci měsíce byla na černé kávě a suchém chlebu, ale on dostával maso, protože je muž…Tradiční pojetí rodiny.
Uvedom si, co se za tímto slovem skrývá.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

6.4.22 09:27

načítám...

Ahoj. Ptám se těch žen, které mají manžela, který vydělává dost peněz a v práci tráví dost času. Změnilo se něco po narození dětí? Ubral práce (pokud rodinu chtěl)?

Citovat
Upravit

jkra

56264

19424

6.4.22 09:30

načítám...

@Anonymní píše:
Nebudu chodit kolem horké kaše, vystudovala jsem obor s nic moc uplatněním. Už dlouho jsem tou dobou chodila s partnerem a chtěl vztah posunout dál, vzali jsme se, otěhotněla jsem. Jsem tedy doma s dítětem, během toho jsme řešili rekonstrukci bydlení a druhé dítě. Abych si zlepšila uplatnění, začala jsem studovat dálkově školu v jiném oboru. Manžel má tak středně náročnou práci, pracuje z domu. Ke škole se stavěl tak, že to sice bude těžké, ale podpoří mě. Situace se má tak, že i přesto, že nám Covid nahrál do karet a je distanční výuka - ušetřím mraky času za dojíždění, ke každé mé zmínce o škole má blbé připomínky, protáčí oči, přitom po něm chci dva dvouhodinové bloky za týden, učím se po nocích. Jinak jsem doma s dětma, plně se jim věnuji, starám se o domácnost, zařizuji nákupy, návštěvy, lékaře apod. Vážím si toho, že můžu být doma, že máme zdravé děti a střechu nad hlavou, ale připadá mi přirozené posouvat se dál. Ve výsledku ta škola zabere jeden půlden, který on musí nadpracovat, přičemž, stejně u toho sedí denně až do večera, takže v tom není zas až takový problém. Několikrát jsem nadhodila, že klidně ráda půjdu do práce, ať to neleží jen na něm, snad něco méně kvalifikovaného najdu, ale to by znamenalo od něho nějakou součinnost, vyzvedávat děti, slevit z požadavků doma, ale to mě úplně shodí, jak si to jako představuju, že kvůli mým pár tisícům nebude ještě dělat chůvu, že to se vůbec nevyplatí. No, nevyplatí, ale tady jde o celkové postavení mě, ne o pár tisíc. On sám neví co chce, asi by mě nejradši viděl jako ženu v domácnosti, já už toho mám plné zuby, navíc nejsem typ, co by seděl a lomil rukama, je mi jasné, že nemůžu mít v životopise xy let mezeru. To jsem fakt tak náročná? Zároveň nevím, jestli to celé neberu za nějaký špatný konec. Jestli fakt nemám být spokojená jenom s tím, co mám a dělat v klidu za pár let nějakou nekvalifikovanou práci a nemít dusno doma.