Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Snažilky 35 a více
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.2.16 10:08
@papča Taky když jsem byla na 1.IVF, tak mi zaváděli 1 embryo, ale už od začátku byl problém správně zavést do dělohy, pořád tam něco blokovalo a taky že se embryjko neuchytilo. Hcg 0, takže ani náznak unízdění. Pak mne manžel a lékař z CARu přemluvili hned následující měsíc na KET (bez hormonu) a zavedli jsme 3 mrazáčky, které zbyly z toho 1.IVF a 2 se uchytili, ale jedno už od počátku bylo nějaké „jiné“ a doktor předpokládal, že se vstřebá a taky že jo. Embryjko se pustilo a náš syn bojovníček to dotáhl až do konce 
Taky přemýšlím o tom věku. Některé mé spolužačky mají už své děti v maturitním ročníku. Na druhou stranu je okolo mne spousta žen, které si to mateřství posunuli do vyššího věku (nebo se jim nedařilo dřív). Jedna známá má 8 letou dceru s jiným partnerem, teď má nového manžela(50 let bezdětný) a zkoušejí počít dítě. Jí je 42 let. Tak to už je docela odvaha. Chápu, že ten muž je bezdětný a rád by své biologické dítě, ale zase člověk má své pohodlí a energie už méně v těch 50 letech, a jestli se jim zadaří takové náročné, uplakané dítě trpící kolikami, tak to bude fakt náročné. My to zažili s manželem a naštěstí on je klidný a vyrovnaný a pomáhal, ač předtím nikdy nedržel jiné miminko ani v náruči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.16 10:56
Já tedy obdivuji všechny co jdou cíleně do 3 dítěte.. já mám vítr z toho, že budu mít ve 40ti druhé… ale plánovat po 40ce třetí… to bych nedala. já se tedy bojím už toho, že nedám to druhé v tomto věku. si přijdu nějaká už pohodlná, líná.. sice mi každý hádá o cca 5 let méně, ale bojím se, že to budu těžko dávat - noční vstávání, únava atd… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.16 12:21
VELKA GRATULACE k prirozenemu tehu, zazraky se deji, o tom zadna.ja jezdim k jedne pani na karty a ona ma tri deti, dve s jednim a pak treti s jinym a ta mi rika, jeste v to jde, ale ja nevim, prijdu si presne tak, pohodlna, uz je to takovej klidek..ale urcite pak zacvici hormony a zase bychom to videli jinak…
Jinak jak tu pisete…mne je 37 a moje spoluzacka je asi 14 dni-3 tyydny babicka 
ja jsu z toho durch, sama ma 4 holky a ta nejmensi je o neco mladsi jak ta nase, tak hadam asi 5-6 let, to je sranda, ja byt ted babickou, by me jeblo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.16 13:07
@ccudlik Gratuluji k těhotenství 
Prvního (neplánovaně) syna jsem porodila ve 29 letech a byl super miminko, takové dětičky bych brala i 4. Nevřískal, spinkal, sem tam prdíky,( ale slabý odvar oproti druhému synovi)často spinkal, kojil se, hlídat ho mohl kdokoliv z rodiny, dovedl si sám i 2 hodiny sedět a hrát si, ticho jako pěna 
Tak jsem se jen pro sebe usmívala nad všemi vydeptanými matkami, které neměly ani z 10% takového andílka jako já. Pak přišlo vymodlené a dlouho očekávané miminko „na fakturu“ (jak v legraci říkáme s manželem…opravdu mám tu fa ještě doma, kdy jsme posílali bankovním převodem našemu CAR pěknou sumu) No a náš plánovaný syn se mi narodil ve 35 letech, byl to s ním očistec prvních 6.měsíců a fakt jsem pocítila, že i té energie ubylo, spánková deprivace ze mne dělala nasupenou fúrii a jeětě ty rozkolísané hormony, tak se mi chtělo z každé ptákoviny bulit. Tak si říkám, kdyby se zadařilo a měli jsme třeba holčičku- andílka jako byl můj první syn (ted je zlobivec přidrzlý) 
Jak jsem psala předtím, 2 děti už máme, takže kluci mají sourozence a kdyby se přitrefilo třetí mimi, bude u nás jen vítané. Nechci se užírat a depkařit, že se nedaří. Ten kdo je v mém věku (37 le) nechtěně bezdětný, tak to je jinačí kafe. to nemůžu ani srovnávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.16 13:31
No jo holky, děkuji ke gratulacím. ale já to neplánovala a jsem z toho fakt zaskočena… přijdu o práci, protože dělám na dpč, která mi končí na konci roku a představa ve 44 hledat novou práci - kdo mě zaměstná??? ach jo
jinak dcera byla nespavec. taky jsem si s ní dost užila. měsíc mi trvalo, než se přisála a začala jsem kojit.. šok z té únavy, vstávání atd…
kdyby teď druhé bylo opačně - to by byla pohoda velká…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.16 20:54
Ahoj, mě bude letos 38. S novým partnerem se snažíme o miminko od prosince 2015. Z prvního vztahu mám desetiletou holčičku. Nějak to nemám s kým sdílet, taky bych byla ráda za obnovení diskuse. Občas mi připadá, že mi už ujel vlak. Pokukuju po těhotných a všechny mi připadají nějak moc mladý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.16 18:55
Ahoj, tak to jsme asi stejne stary, moje mala bude mit ted v kvetnu 8.Ja uz nejak neverim, ze bych se dalsiho prcka dockala a navic na sobe asi citim, ze fakt starnu..jinak tady je spousta mamin kolem 40 i res, co si mimi jeste poridili…tak nezoufej:-)mlada ses na tolik, na kolik se citis:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.16 23:06
Ahoj, já se cítím docela mladá, horší je, když začnu počítat, kolik mi bude, když dítěti bude třeba patnáct. Moje mamka mě měla v 19, takže teď je třeba mezi mou mamkou a „skoro“ tchýni generační rozdíl, jsou od sebe 17 let. Takže je to vlastně asi ve výsledku jedno. Jak říkáš, záleží na každém, jak se cítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.16 13:31
Hm, tak to jsme na tom uplne stejne, ptz ja taky premyslim a pocitam hodne dopredu…a to je totiz spatne:-(…ale taky pocitam, az by jim bylo tolik a tolik, mne bude tolik..a az by to slo do skoly, mne bude skoro 45… a budou rikat, ze jde s babickou, aaach jo..cas nevratime, co? zase si pak rikam, mam aspon jedno, je mnoho praru, kteři nemaj nic:-(
co s tim??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.16 15:31
No, pokusím se to nechat na přírodě. Buď to půjde nebo nepůjde. Hodně těžký je pro mě neupnout se na to, potřebovala bych se vykašlat na počítání plodných dnů a věčný testování a jenom si užívat. Ale nějak mi to zatím nejde. Teď jsem byla nemocná, měla jsme hnusnou angínu a doktorka se mnou jednala jako kdybych už těhotná byla, aby léky případně neublížily miminku. No a teď jsme zjistila, že zase nic. Tak jsem z toho zklamaná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.16 17:00
Zkus se odreagovat, je to hodne tezky, vim, ale ja uz na to prdim, nic si tim clovek nepomuze, spis se jeste psychicky blokne…ja si rikam, jedno mam a uz na to fakt prdim a kolikrat si rikam, ze je nam dobre, tak co, ale taky jsme tyhle stavy mela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
