Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@AnnaF děkuji moc
tak uvidíme. V sobotu přišla ms o týden později tak uvidíme jak to půjde. Holky jsem měla ani nevím jak, přítel taky dítě má a zadařilo se hned druhý měsíc, sice se neudrželo ale povedlo se. Tak si říkám, že by to mělo jít.
@andelka83 tak já bych to taky hrotit nemusela, děti máme. Jen bych moc chtěla to společné.
@1sun to chápu. My zatím nespěcháme, ale myslím že pokud budou podmínky a bude všechno fajn, tak asi taky budu společné chtít. Jen zatím nevím jak moc.
Určitě to brzo vyjde ![]()
@andelka83 my podmínky pro mimi máme tak doufám, že brzy přijde
moc děkuji ![]()
No já jsem si taky dala ten „strop“ 39, tak uvidíme… @1sun taky přeji, ať se brzy zadaří ![]()
Ono fakt záleží na mnoha okolnostech.
Mám kamarádku, která měla první dítko v 37 a teď před měsícem porodila druhé, těsně před 40. A dobrý, zvládá. Sestřenka měla první dítko v 38 a další už neměli, že se na to necítí.
Jiná kamarádka má 9letá dvojčata, teď rok přítele u kterého teď krátce bydlí, je jí 35 a o společném zatím neuvažují.
Je to vážně individuální. Myslím že když to klapne, tak to musí být príma, užít si takhle poslední miminko ![]()
@andelka83 taky si myslím, že by to bylo fajn. Jsme zajištění a oba by jsme si to užili. Ani já ani přítel jsme si nevychutnali dítě ve fungujícím vztahu. Věřím, že by to bylo krásně, jinak bych o tom ani neuvažovala. Jen umět přepnout tu hlavu někam jinam a nechat tomu volný průběh ![]()
@1sun tomu rozumím. Taky bych chtěla těhotenství, porod a první rok prožít jinak než jak to bylo u dětí. Tak uvidíme co nám život přinese. Když to nepůjde, tak holt budeme vděční za děti co máme a za vztah, a asi tu energii přeneseme jinam. Hodněkrát jsem četla, že po 40 se člověk smíří s tím, že další dítě nemá a život se ubírá jiným směrem. Asi proto, že je to obecně takový biologický strop.
@andelka83 já vzhledem k tomu, že už mám holky velké a přítel má kluka 1× za 14 dní víkend, cítím doma strašné prázdno. Přijdeme z práce a není co dělat… spíš se bojím nějakého stereotypu. Miminko by nám vztah hodně oživilo a naplnilo. Tak uvidím, nějak to dopadne. Co se má stát, stane se. Nezbývá než věřit
![]()
@1sun píše:
@andelka83 já vzhledem k tomu, že už mám holky velké a přítel má kluka 1× za 14 dní víkend, cítím doma strašné prázdno. Přijdeme z práce a není co dělat… spíš se bojím nějakého stereotypu. Miminko by nám vztah hodně oživilo a naplnilo. Tak uvidím, nějak to dopadne. Co se má stát, stane se. Nezbývá než věřit![]()
No, já právě nechci dítě jako náplast, že mi odrostly děti, jako oživení vztahu. Chtěla bych mít vztah, který mi vyhovuje tak jak je, mimco by byla jen tresinka na dortu. Jednou vyroste i tohle dítě, takže ten stereotyp se jen odsune. ![]()
@andelka83 tak samozřejmě, že nechci dítě jen pro oživení vztahu. Vztah máme krásný a užívám si ho naplno. Jen prostě cítím, že bych to třetí moc chtěla a užila bych si to se vším všudy.
@1sun tak to jo. Je to krásné mít dítě ve vztahu který funguje, pečovat společně.. Chtěla bych to zažít.
@andelka83 píše:
Ono fakt záleží na mnoha okolnostech.
Mám kamarádku, která měla první dítko v 37 a teď před měsícem porodila druhé, těsně před 40. A dobrý, zvládá. Sestřenka měla první dítko v 38 a další už neměli, že se na to necítí.
Jiná kamarádka má 9letá dvojčata, teď rok přítele u kterého teď krátce bydlí, je jí 35 a o společném zatím neuvažují.
Je to vážně individuální. Myslím že když to klapne, tak to musí být príma, užít si takhle poslední miminko
Taky zvažuju ještě jedno miminko, je mi tedy zatím 33, 2 děti už máme (4 roky a 9 měsíců), další bych chtěla těsně před 40kou (i když manžel zatím říká, že blázním). Ale je fakt, že rozdíl jsem poznala už teď, 1. dítě ve 28 - pohoda jak těhotenství tak potom, druhé se narodilo v 32, těhotenství OK, ale pak samý zdravotní problémy, jako nic závažného, spíš problémy, které ukazují, že tělo už moc nestíhá - pořád nachlazení, problémy se zuby, hrozná pleť, únava…tak ještě uvidím, jak se budu za těch pár let cítit. Těhotenství se nebojím, spíš ten první rok s dítětem mi připadá hrozný záhul
@1sun já jsem to dítě chtěla strašně, jedna se o me první. Dělala jsem vše možné včetně umělého a i alternativy typu akupunktura, mobilizace páteře atd. Pak jsem se dostala do stavu vyčerpání a rezignace a řekla jsem si, ze si dam pauzu a budu dělat vše, co mám rada, wellness, sauny, lyže, skleničky vina a přišlo to přirozené. Tím vlastním tlakem jsem to tedy oddalovala…