Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Soud o cestu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
catch-22
24.11.22 19:19
- Citovat
- Upravit
24.11.22 19:23
@catch-22 píše:
A nevadí Ti ani trochu, že mimořádné vydržení platí jen pro vlastnické právo a pro služebnosti ne?
To se mu snažím vysvětlit celou dobu, ale na toho broučka je to zřejmě moc složité 
Edit: Třeba od tebe, jakožto muže, to snad pochopí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
catch-22
24.11.22 19:27
@werajsik píše:
To se mu snažím vysvětlit celou dobu, ale na toho broučka je to zřejmě moc složité
Sotva, já myslím, že jeho zatvrzelost nediskriminuje, ani podle pohlaví. 
- Citovat
- Upravit
24.11.22 19:30
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
24.11.22 19:33
@catch-22 píše:
A nevadí Ti ani trochu, že mimořádné vydržení platí jen pro vlastnické právo a pro služebnosti ne?
Raději znovu nahlédnu do občanského zákoníku…
Ne, nenašel jsem tam co bez důlkazu tvrdíš. Bylo by možné požádat Tě abys citoval příslušné ustanoení, které zakazuje mimořádné vydržení služebnosti? Rád se Ti omluvím, pokud to zde ocituješ. Děkuji.
- Citovat
- Upravit
24.11.22 19:58
@catch-22 píše:
A jaké konkrétní právo se má nabýt mimořádným vydržením za těch 20 let?
Stejně to musí být poctivá držba
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
catch-22
24.11.22 19:58
@Tala20 píše:
Raději znovu nahlédnu do občanského zákoníku…
Ne, nenašel jsem tam co bez důlkazu tvrdíš. Bylo by možné požádat Tě abys citoval příslušné ustanoení, které zakazuje mimořádné vydržení služebnosti? Rád se Ti omluvím, pokud to zde ocituješ. Děkuji.
Dobrý pokus, samozřejmě to žádné ustanovení nezakazuje.
Ale není to v taxativním výčtu § 1260 odst. 1 NOZ, jak se služebnost nabývá (smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci).
Mimořádným vydržením po dobu potřebnou k mimořádnému vydržení tam není.
A ten výčet je taxativní proto, že se jedná o věcná práva.
- Citovat
- Upravit
catch-22
24.11.22 20:06
@GabinkaCh píše:
Stejně to musí být poctivá držba
Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní.
NS 22 Cdo 3387/2021, ze dne 19. 4. 2022
Zdá se, že ne. Osobně se mi to sice nelíbí, ale tohle je publikované.
edit: je to samozřejmě o mimořádném vydržení vlastnického práva, nepřímo bych tím podepřel, že nelze takto vydržet služebnost, protože těžko může někdo vykonávat služebnost „v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu“, když z povahy věci ví, že existuje vlastník, kterého tím omezuje. 
- Citovat
- Upravit
24.11.22 20:42
@catch-22
A já přímo podepřu tvou myšlenku o nemožnosti využití mimořádného vydržení i pro služebnost, a to tímto článkem
Přímo tento odstavec:
Naopak jako jednání v nepoctivém úmyslu lze dle Rozsudku posoudit úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.11.22 21:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
25.11.22 00:47
@catch-22 píše: Ale není to v taxativním výčtu § 1260 odst. 1 NOZ, jak se služebnost nabývá (smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci). Mimořádným vydržením po dobu potřebnou k mimořádnému vydržení tam není. A ten výčet je taxativní proto, že se jedná o věcná práva.
Jsou jen dvě možnosti: buď si děláte srandu, nebo jste totální právní analfabet.
Vycházíte z nesmyslného názoru, že pojmy „vydržení“ a „mimořádné vydržení“ jsou antagonistické (protikladné). Není tomu tak.
Je-li určitá právní skutečnost označena za „mimořádnou“, pak se rozumí samo sebou že vedle ní musí nutně existovat také právní skutečnost „řádná“. Kdyby neexistovala, pak by označení „mimořádná“ bylo nadbytečné a nemělo by žádný smysl. A i když to snad v zákoně není výslovně vypsáno i pro hlupáky, je třeba číst text zákona se znalostí pravidla Lex specialis derogat legi generali.
- Existují tři pojmy: „vydržení“, „řádné vydržení“ a „mimořádné vydržení“.
- Obecný pojem „vydržení“ v sobě zahrnuje oba dva další pojmy jako dvě podmnožiny.
Naprosto stejně je to pojímáno i v judikatuře a výkladové literatuře. Na ukázku cituji jak pečlivě rozlišuje Nejvyšší soud vydržení řádné od vydržení mimořádného:
Rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. dubna 2022
(…)
Přípustnost dovolání zakládá skutečnost, že napadené rozhodnutí spočívá na otázkách hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny; jde o podmínky mimořádného vydržení a o otázku vydržecí doby potřebné k vydržení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souvislosti se započtením vydržecí doby předchůdce toho, kdo se vydržení dovolává.
Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
K (řádnému pozn. dovolacího soudu) vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 odst. 1 o. z.).
(…)
K (řádnému pozn. dovolacího soudu) vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 1 a 2 o. z.).
Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z. mimořádné vydržení).
(…)
K odpovědi na právní otázky předložené v dovolání, na kterých spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, je třeba nejprve vymezit předpoklady mimořádného a řádného vydržení v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a poté interpretovat ustanovení týkající se běhu vydržecí doby z hlediska možného zápočtu doby držby předchůdce.K předpokladům řádného vydržení podle § 1089 a 1090 odst. 1 o. z.:
K předpokladům mimořádného vydržení podle § 1095 o. z.:
Držba způsobilá k řádnému vydržení musí být podle výslovného znění zákona poctivá (§ 1089 ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z.; to výslovně uvádí i důvodová zpráva: Zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul. (…)
K mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl . Je otázkou, zda nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z.) značí nepoctivou držbu (§ 992 odst. 1 o. z., věta druhá), resp. zda se k mimořádnému vydržení vyžaduje poctivá držba. Odpověď je záporná.
Mimořádné vydržení připouštěl i zákon č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský ( o. z. o. ). Poskytovalo oproti řádnému vydržení úlevu jen v tom, že držitel nemusel prokazovat takovou držbu, která se opírá o platný právní důvod, způsobilý k nabytí drženého práva (§ 316 o. z. o.).
(…)
K vydržecí době potřebné k vydržení:
Ze systematiky zákona je zřejmé, že v § 1091 až § 1094 je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení neaplikují. To vyplývá z toho, že tato ustanovení jsou zařazena před § 1095 o. z., připouštějící mimořádné vydržení, které má v § 1096 vlastní úpravu vydržecí doby. Z textu zákona pak vyplývá, že ustanovení § 1096 a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak i mimořádného (stejně Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, výklad k § 1093 o. z., v aktualizované verzi in beck-online). (…)
(…)
Příspěvek upraven 25.11.22 v 11:15
- Citovat
- Upravit
catch-22
25.11.22 07:53
@Tala20 píše:
Jsou jen dvě možnosti: buď si děláte srandu, nebo jste totální právní analfabet.
Vycházíte z nesmyslného názoru, že pojmy „vydržení“ a „mimořádné vydržení“ jsou antagonistické (protikladné). Není tomu tak.Je-li určitá právní skutečnost označena za „mimořádnou“, pak se rozumí samo sebou že vedle ní musí nutně existovat také právní skutečnost „řádná“. Kdyby neexistovala, pak by označení „mimořádná“ bylo nadbytečné a nemělo by žádný smysl. A i když to snad v zákoně není výslovně vypsáno i pro hlupáky, je třeba číst text zákona se znalostí pravidla Lex specialis derogat legi generali.
Existují tři pojmy: „vydržení“, „řádné vydržení“ a „neřádné vydržení“.
Obecný pojem „vydržení“ v sobě zahrnuje oba dva další pojmy jako dvě podmnožiny.
Tak nemůže být každý tak dokonalý, aby znal i neřádné vydržení.
Nějaký zdroj, kde bych si o tom mohl něco přečíst?
- Citovat
- Upravit
25.11.22 07:57
Tak mi to nedalo a v našem pracovním systému jsem si vyhledala občanský zákoník, našla § 1260 a otevřela komentář pro tento §. Je zde uvedeno mj. toto:
III. Nabytí služebnosti vydržením
Shodně s předcházející právní úpravou je možné, aby služebnost byla nabyta vydržením. Zatímco zákon č. 40/1964 Sb. (ve znění zákona č. 509/1991 Sb.) v § 151o odst. 1 jen lakonicky odkazoval na podmínky vydržení obecně (§ 134 zák. č. 40/1964 Sb.), zůstává úprava podle současného občanského zákoníku konzistentní.
Občanský zákoník vychází z jednotné koncepce držby práva, a proto i úprava držby předchází úpravě práva vlastnického. Zákon výslovně hovoří o době, která je potřebná k vydržení vlastnického práva k věci, jež má být služebností zatížena. Vzhledem k tomu, že znění zákona dále nikterak otázku vydržení nerozvádí, platí, že vydržení služebnosti může být stejně jako u vlastnického práva řádné i mimořádné.
Služebnost není podle § 988 obč. zák. právem, které může být předmětem držby (není převoditelné). Tato vlastnost jí je dána silou speciální úpravy (§ 1260). Obecně je potřeba držba poctivá, řádná a pravá. (NS 21 C 173/2012-73).
Velmi zjednodušeně lze říci, že vydržení přichází v úvahu tam, kde je někdo přesvědčen o tom, že mu právo, které vykonává náleží. Taková osoba musí jednat v omluvitelném skutkovém omylu, nikoli omylu právním. Dobrá víra musí existovat vzhledem ke všem okolnostem, kdy subjektivní přesvědčení bude objektivizováno běžnou mírou opatrnosti. K tomu srov. judikaturu k poctivosti držby u § 1091 obč. zák., a dobré víře u § 1085.
V držbu však nelze proměnit vysloveně závazkové poměry, zejména výprosu, nájem apod. Osoba sice vykonává právo pro sebe, ale objektivně není možné být v přesvědčení, že mu takové právo patří.
Mimořádné vydržení služebnosti stejně jako mimořádné vydržení vlastnického práva nevyžaduje titul. Služebnost je sice nepřevoditelná, ale přesto může být silou speciální právní úpravy předmětem držby a vydržení (§ 988 a § 1260 obč. zák.). Celá situace se navíc zkomplikovala širokým pojetím věcí, které mohou být předmětem služebnosti (srov. důvodovou zprávu k § 1257). Proto je třeba vždy uvažovat o konkrétním charakteru věci, která má být zatížena služebností.
Mimořádné vydržení (§ 1095 obč. zák.) je řešením situací, kde prokázání právního titulu držby služebnosti by bylo velmi obtížné, nebo dokonce nemožné.
Pro takové vydržení služebnosti bude tedy potřeba poctivá držba práva odpovídajícího služebnosti, dobrá víra a doba dvojnásob dlouhá - u nemovitostí 20 let. Po jejím uplynutí se nabyvateli služebnosti otevírá cesta, jak naplnit obecný ráz absolutních majetkových práv a zjednat erga omnes působící znalost o tom, že je oprávněný ze služebnosti k dané věci. V této souvislosti je potřeba upozornit na související přechodné ustanovení § 3066 obč. zák. týkající se mimořádného vydržení, které nebude moci i za splnění podmínek doběhnout dříve než po uplynutí pěti let od účinnosti tohoto zákona. Do vydržecí doby tak zřejmě bude možné započítat maximálně 15 let před účinností tohoto zákona. Poctivá držba je do značné míry asimilující kategorií s „oprávněnou“ držbou podle zákona č. 40/1964 Sb. Tehdejší úprava a navazující judikatura dokonce vztahovala dobrou víru též k existenci titulu. Vydržení se tak mohlo opírat též o putativní titul. Bližší výklad je podán v komentáři k § 1089 a násl. obč. zák.
Služebnost nemůže vydržet zákonný zástupce proti zastoupenému, ani zastoupený proti svému zákonnému zástupci. To platí obdobně i pro opatrovníka a opatrovance a pro poručníka a poručence. Vydržecí doba nepočíná ani neběží mezi manžely, pokud manželství trvá. To platí obdobně i pro zákonného zástupce a zastoupeného a opatrovníka a opatrovance, poručníka a poručence i pro osoby žijící ve společné domácnosti.
Je potřeba zdůraznit, že k nabytí služebnosti dochází již splněním podmínek vydržení. Tak se mohlo stát podle předchozích úprav včetně ABGB. Skutkové prokazování držby se bude opírat např. o stáří a provedení vodovodu (kovářská a nikoli průmyslová výroba rour, stáří studně apod.). Tomu, kdo splnil podmínky vydržení, se nabízí žaloba určovací podle § 80 o. s. ř., popř. notářský zápis o uznání vydržení, kdy obě listiny mohou posloužit jako podklad pro zápis služebnosti do katastru nemovitostí či jiného veřejného seznamu. Zápis do katastru nemovitostí se provádí vkladem s deklaratorními účinky.
Je otázkou, jakou povahu bude mít vydržená služebnost. Odpověď je možné hledat jednak v historii a jednak v povaze služebnosti. Osoba, která služebnost kdysi vydržela byla navíc vlastníkem nemovitosti (v budoucnu panující), k jejímuž účelnějšímu hospodářskému využití právo odpovídající služebnosti kdysi sloužilo. Této osobě náležela jednak vlastnická držba nemovitosti a navíc držba práva odpovídající služebnosti k cizímu pozemku. Dovršením podmínek tato osoba sice služebnost naturálně nabyla, ale toto věcné právo bylo nutné zapsat do pozemkových knih, později do katastru nemovitostí. Teprve zápisem se služebnost vydržená vlastníkem stala jeho nemovitostí, tj. služebností in rem (Thöndel, 2014, s. 927 až 928). Druhý pohled je ten, že je držena pozemková služebnost a pokud je vydržena, zapíše se jak u panující, tak u služebné nemovitosti (§ 16 odst. 2 katastrální vyhlášky).
V případě mimořádného vydržení nelze vyloučit situace, kdy podle předchozích právních předpisů prošla vydržecí doba celá. V posledně jmenované situaci již zřejmě nastoupí pouze postup popsaný v předchozím odstavci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tala20
25.11.22 10:10
@werajsik píše:
Tak mi to nedalo a v našem pracovním systému jsem si vyhledala občanský zákoník, našla § 1260 a otevřela komentář pro tento §. Je zde uvedeno mj. toto:III. Nabytí služebnosti vydržením
(…) Velmi zjednodušeně lze říci, že vydržení přichází v úvahu tam, kde je někdo přesvědčen o tom, že mu právo, které vykonává náleží. Taková osoba musí jednat v omluvitelném skutkovém omylu, nikoli omylu právním. Dobrá víra musí existovat vzhledem ke všem okolnostem, kdy subjektivní přesvědčení bude objektivizováno běžnou mírou opatrnosti. K tomu srov. judikaturu k poctivosti držby u § 1091 obč. zák., a dobré víře u § 1085.
Nikoli. V této části je důvodová zpráva neúplná - zabývá pouze vydržením řádným. Nikoli vydržením mimořádným. Tedy nemá žádný smysl tento omyl rozebírat. Zcela shodně se mýlili mozí opisovači, když ve svých výkladech k NOZ si pletli vydržení řádné (lex generalis) s vydržením mimořádným (lex specialis).
Mohem zajímavější je rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. dubna 2022, ze kterého jsem zde už rozsáhle citoval. Jde o první judikát, který se zevrubně zabývá mimořádným vydržením podle nového občanského zákoníku. Nejvyšší soud dospěl k jednoznačnému závěru (cituji):
„Žalobkyně v dovolání uvedly: (…)
Institut mimořádného vydržení se od řádného vydržení zásadně liší, a to i z hlediska přísnosti podmínek vydržení; mimořádné vydržení je totiž umožněno oproti vydržení řádnému - pouze na plynutí času a na absenci nepoctivého úmyslu.“
Nejyšší soud jim dal plně za pravdu:
„K mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Je otázkou, zda nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z.) značí nepoctivou držbu (§ 992 odst. 1 o. z., věta druhá), resp. zda se k mimořádnému vydržení vyžaduje poctivá držba. Odpověď je záporná.“
K mimořádnému vydržení se nevyžaduje důkaz že držba je poctivá.
Chápete co to znamená?
Při mimořádném vydržení práva nemusí vydržitel prokazovat ani existenci právního důvodu (smlouvy, dohody), ba nemusí ani prokazovat svou dobrou víru. Důkazní břemeno leží naopak na osobě která namítá že k mimořádnému vydržení nedošlo: Tato osoba je povinna tvrdit i prokazovat nepoctivý úmysl vydržitele. Sám vydržitel nemusí tedy prokazovat vůbec nic (krom skutčnosti že drží a konsumuje své právo po zákonem danou dobu, v tomto případě 20 let).
Nejvyšší soud nejen že podal ucelený výklad, ale pečlivě objasnil z jakého nosného (nosných) důvodu (důvodů) docházízí k přenosu důkazního břemene na případného odpůrce a k podstatnému zmírnění podmínek ve srovnání s podmínkami pro řádné vydržení.
Samozřejmě můžete namítout že tento judikát je zatím ojedinělý, a že dnes neexistuje vyjádřený názor ústavního soudu na problematiku mimořádného vydržení. Stanovisko Nejyvššího soudu je však logické a hlavně - je souladné s obsahem zákona i s úmyslem zákonodárce. K tomu cituji:
§ 993 Pravá držba
Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.
- Citovat
- Upravit
25.11.22 10:25
@Tala20
A ty poctivé úmysly shledáváš v tom, že zakladatelka usiluje proměnit v trvalé právo to, co jí bylo povoleno jen výprosou???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
A nevadí Ti ani trochu, že mimořádné vydržení platí jen pro vlastnické právo a pro služebnosti ne?