Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Miška68
Tak to je dost podobný, taky se dřív budil třeba až ve čtyři ráno poprvé. najedl se a spal do osmi. teď když si ho vezmu k sobě, tak sice usne líp a rychleji, vydrží spát dýl…takže už to není každý dvě hodiny, ale třeba každý tři nebo čtyři. Pořád je to na blázinec.
Zkoušela jsem si ho třeba vzít k sobě, když se s brekem probudí, ale řve tak, že to mlíko stejně dostat musí, a je mu úplně jedno, jestli je u sebe nebo u mě. Nejvtipnější je, když stojí v postýlce, řve na celý kolo…vyčerpanej, unavenej, ale prostě si nelehne.
@Miška68 když se chce jen chovat, tak je podle mě šátek nejlepší varianta…
@Tinkyvinky Tak to manžela obdivuju
Malá je taky akční, nevydrží ani minutku ležet, pořád všechno pozoruje ( teda když zrovna neřve ) Napadlo mě, že jí zasytím na noc kaší, ale tu nechce.
@Tinkyvinky
Tak to je manžel machr, ten můj se odstěhoval vedle už když tohle začalo…teď se teda statečně nastěhoval zpátky…ale zas ho vyhánim já, protože když spí malej se mnou, je to přece jenom mlinko lepší a každá minuta se cení ![]()
Nám první problémy začaly kolem 3 měsíce, když se naučil otáčet na břicho, ale furt to bylo únosný, budil se 2-3×, takže ok. Ale to, co začalo před těma dvěma měsíci je fakt peklo. A když si ho nevezmu, vzteká se tak, že čekám, že mě sousedi vynesou v zubech…
@Tinkyvinky Asi tě nepotěším, ale u nás to trvalo do 20 měsíců
ale tedy postupně se intervaly prodlužovaly a počet nočních kojení se snižoval, až z toho byla ta nula ![]()
@Miška68 No na kaši jsem v pěti měsících taky přistoupila, pořád do mě hučela mamka, že je určitě hladná, tak jsem to zkusila a nezabralo to ani trochu. Dala jsem jí to z flašky, vypila celou dávku 150ml a v jedenáct už jsem znovu kojila, takže nic…
@rtima
Taky manžela výhaním, když zrovna tvrdě spí a neslyší malou. Poprosím ho jestli by už konečně nemohl jít do toho obývaku, že si malou musím vzít k sobě, jinak se prostě nevyspíme nikdo. ![]()
@Tinkyvinky Párkrát se mi také povedlo, že kaši vypila. Ale budila se ještě častěji. Připadalo mi, že jí z toho bolelo bříško. Hold si to prostě musíme přetrpět než nám ty zlatíčka vyrostou ![]()
@rtima no já si ji k sobě do postele nedávám, vždycky ji dám zpátky do postýlky, většinou totiž u kojení hned usne. Ani se někdy nekojí, jen se prostě přisaje, udělá dva tři tahy a spí. Nepláče v noci dlouho, takže manžel se sice vzbudí, ale chrupká dál, je zvyklý spát málo. A s tím břichem, to je taky hrůza, začala se otáčet ve 4měsících a teď, jen se probudí, začíná kňourat, ale v momentě je na břiše
Já rozsvítím a jen hlava trčí ![]()
@j.a.n.i1 nee, nenechám se zastrašit
já chtěla kojit původně tak do 8-9měsíců, ale teď už vím, že je to nereálné ![]()
Holky jsem už zoufalá. Mám první miminko, které od narození pořád pláče, napřed to byly prdy - několikahodinový neutichající pláč, kdy jsme ji nosili, dřepovali s ní, vozili v noci v kočárku po okolí, strašný, potom se na 3 týdny zklidnila a já se tak radovala a potom se to vrátilo, jsou ji 4 měsíce a pořád řve, teď jako kdyby z prdů do zubů, rve si ručičky do pusy a pořvává celý den, někdy už opravdu nemůžu, jsem na ni zlá, potom mi to je líto, ale už se prostě neovládnu, jsem nevyspaná, protivná a hlavně zklamaná. Zkouším homeopatika na zklidnění, brečím tady někdy dohromady s ní, je to psycho, já už žádné dítě teda nikdy nechci
@Anonymní píše:
Holky jsem už zoufalá. Mám první miminko, které od narození pořád pláče, napřed to byly prdy - několikahodinový neutichající pláč, kdy jsme ji nosili, dřepovali s ní, vozili v noci v kočárku po okolí, strašný, potom se na 3 týdny zklidnila a já se tak radovala a potom se to vrátilo, jsou ji 4 měsíce a pořád řve, teď jako kdyby z prdů do zubů, rve si ručičky do pusy a pořvává celý den, někdy už opravdu nemůžu, jsem na ni zlá, potom mi to je líto, ale už se prostě neovládnu, jsem nevyspaná, protivná a hlavně zklamaná. Zkouším homeopatika na zklidnění, brečím tady někdy dohromady s ní, je to psycho, já už žádné dítě teda nikdy nechci
Ahoj, tiez sme si tym presli
Spominam si ze ked malej rastli zuby tak som zacala pustat teletubies a teda to bol zazrak. Zrazu bola ticho - na ten moment asi nikdy nezabudnem. Ked nespala 7 dni tak som jej na noc davala nurofen (jednu davku okolo 20.tej) proti bolesti. Davala som len na noc a len 2 dni po sebe. Vyspala sa, ukludnila a bolo jej lepsie - inak tak som vedela ze ju bolia zuby a nie brucho. Potom fungoval do pusy klasicky plastovy velky spendlik - s nim aj spala. A fisher price mr Owl sedacka bol tiez dobry magic.
Vydrz. Ja viem ze je to hrozne. Ked ti je blbo a mas pocit ze mas na dieta kricat tak ho radsej nechaj plakat a chod sa vyzlostit do inej izby. Efekt to bude mat rovnaky. Zavolaj si k sebe kamaratku s ktorou pokecas - cas rychlejsie ujde, dieta ma rado nove podnety.
Děkuji za reakci, ona mi kousátka a špendlík nechce kousat, je ještě na to asi malinká, má obě pěstičky v puse a řve a řve v podstatě celý den. Je to vyčerpávající. Dnes jedeme k novému panu doktorovi s více problémy ještě a tak doufám, že nám něco poradí případně dá třeba něco na uklidnění. Kamarádku bych si k sobě ráda zavolala, ale mám všechny v Brně a žiji skrz přítele u Prahy takže jsem tu na vše sama.-(
@Anonymní píše:
Holky jsem už zoufalá. Mám první miminko, které od narození pořád pláče, napřed to byly prdy - několikahodinový neutichající pláč, kdy jsme ji nosili, dřepovali s ní, vozili v noci v kočárku po okolí, strašný, potom se na 3 týdny zklidnila a já se tak radovala a potom se to vrátilo, jsou ji 4 měsíce a pořád řve, teď jako kdyby z prdů do zubů, rve si ručičky do pusy a pořvává celý den, někdy už opravdu nemůžu, jsem na ni zlá, potom mi to je líto, ale už se prostě neovládnu, jsem nevyspaná, protivná a hlavně zklamaná. Zkouším homeopatika na zklidnění, brečím tady někdy dohromady s ní, je to psycho, já už žádné dítě teda nikdy nechci
Ahoj, měla jsem to stejné, zkus nosit v nějakém kvalitním ergo nosítku, já ve 4 měs. pořídila manducu a malá si ji zamilovala, odpočine si v ní a prospí se, pokud trpí na bříško, to teplo v manduce a tření těl jí na to taky pomůže. Přesně v tomto období jsem taky chvilkama nevěděla, jestli jsou to už zuby nebo břicho, tak masážní gel na dásně, taky dost uklidnil, studená kousátka z ledničky a zabavit, pustit písničky pro děti v TV nebo PC a zpívat a tančit
Bude líp, neboj, měla jsem to přes kopírák jako ty, včetně pocitů, že nechápu, jak mohou mít rodiny více než jedno dítě. Teď je malé necelých 8 měs., už nepláče hodiny, ale taky si pokňourá ze zubů nebo z podrážděnosti třeba po očkování. Homeo dávám taky, jak před očko, tak na zuby na zklidnění
Taky jsem sama, rodina i kamarádky daleko. Jo a doktoři, to je moje další deziluze, žádný mi celou dobu taky nic dobrýho neporadil, a to jsem i vyměnila pediatra a byly jsme i v nemocnici, protože máme doteď podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka. Co si nezjistím sama na netu a tady v diskuzích, to nevím, jako fakt.
Ahoj… procitam diskuzi nahodne asi po vice nez dvou letech - tedy to uz je doba, kdy jsme mely uplne stejne problemy, vazne! Byla jsem zoufala, zla, smutna, zklamana…no proste vsechno, co by asi maminka krasne zdrave holcicky byt nemela…ale! Moje mala princezna byla jako z pekla, silenost. Porad jen rvala a rvala, nic jineho. Kdyz byl den, ze skoro nezabrecela, slavila jsem jak blazen a druhy den zase des a dalsi dny to same a horsi… okolo 4 mesicu to bylo vazne nejhorsi, proste ti jen reknu-vydrz! Nezabijej ani sebe ani malou a uklidni se. Proste to prejde. Tvoje mala (po zkusenostech s nasi…) je zrejme hlavne unavena, nase se cele noci budila, rvala a pres den to same, takze byla vyrizena. Spala poprve celou noc v roce a pul, tak se priprav… Takze jedina rada, jak rikala Xsenova, neboj se nurofenu a dalsich tisicich sirupu, uvidis, co bude zabirat na vas. Me pomohla kamaradka, ktera mela v te dobe 3. dite - davala nurofen pokazdy, kdyz minule dve noci probrecela, tak 2 noci davala, kluk ji spal a jak se zklidnil, byl lepsi i delsi cas a tak porad dokola. Samozrejme neradim dopovat praskama, ale obcas a kdyz je to efektivni, proc ne. Homeopatika super, Chammommila, poradi v dobre lekarne. Plus bych davala probiotika, opet poradi, dite je zdravejsi, nemelo by byt tolik prdiku, uvidis, co bude, myslim, ze lepsi vyber leku je az po roce… Ale dobra zprava, bude lip, utece to a zlepsi se to. Po pul roce se situace zlepsi, protoze zacne lezt a zabavi se. Po roce zacne chodit, take to bude lepsi. Budou horsi a lepsi chvile, ale postupne to bude lepsi. Rada pro tebe, zklidni se, neres ruzne veci, nech ji brecet, chvilku. Vem to tak, ze ti neco potrebuje rict a jinak to neumi, bude ukecana-ta moje je. Dnes ji budou skoro 4 roky, chodi do skolky, je suprova, sikovna, vsichni ji chvali, nezavre pusu a je jak drak, za dvojcata kluky, ale je uzasna. Kdyz nad tim premyslim, je takova jako ve 4 mesicich, akorat musela jen lezet a brecet a to ji desne s… a tak rvala, ted se vydovadi ruzne a uz nerve ( i kdyz obcas taky, neboj, taky ji chci obcas zabit, ale neresim to, vysvetlime si to, pohadame se a zase je to dobre). Naucily jsme se to spolu, poznam, co kdy potrebuje a vetsinou to zabere
Bude to dobre, vazne! Pokud doktori vylouci ruzne mozne i nemozne nemoci, jako u nas, proste to prijmi, jak to je, uklidni sebe a tim i ji. A posledni vec, kdyz ji byly 4 mesice, bydleli jsme kratce v novem dome, nikoho jsem neznala, byla jsem furt jen se rvoucim ditetem, jako v pasti. Horor. Pak jsem se zacla bavit se sousedkama, uźjistily jsme, ze jsou deti skoro stejne stare, potkaly jsme se treba s kocarkem, bylo mi trapne, ale vyptavala jsem se co a jak delaj a zjistila jsem, ze maji dost podobne problemy, nebo zase jine, zasmaly jsme se, postezovaly, popovidaly i o jinych vecech a zacalo mi byt hrozne dobre. Utikalo to, deti zacaly chodit, capkaly spolu na prochazky, zlobily se, kamaradily se a dnes bez sebe nedaji ranu, chodi spolu do skolky, my jezdime se sousedama zase na parby, grilujeme, chodime na plesy, supeeeer!!! To mi pomohlo nejvic. Zkus se s nekym seznamit, udelej si nove kamarady, chod do detskych klubiku, na plavani, cokoli! Seznamis se, uvidis, jak spatne jsou na tom ostatni a bude ti lip
Nedelam si legraci, pomaha to! Vydrz, zarid si ruzne aktivity, at vam to obema utika, nech hlidat babicky, vyraz nekam s manzelem, proste cokoli, uvidis, bude to super! Mas urcite skvele dite, jen mu dej cas, aby ti to dokazalo!!! Drzim pesti, verim, ze to bude dobre! Jsme prece silne zenske, ne? Kdybychom nebyly, rodily by se deti chlapum…to by to vypadalo
Tak hodne sil! ![]()