Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stařecká demence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.1.18 15:29
Můžu se zeptat, proč jsi 2 roky doma? Máš dítě? Já bych se snažila si najít práci a jít bydlet sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
leisa
5.1.18 15:45
Nevím, je to silný kafe, někdy se nemocní dostanou do takového stavu, že domácí péče už není možná a pacient musí být pod silnými sedativy v pečovateláku.
Zakladatelku chápu, pomoct ale neumím. Asi bych trvala na převozu do léčebny, stacionáře atd., podívala bych se po nějakých církevních, kde by se s ním jednalo humánněji než v těch klasických. Naše babička kdysi taktéž umírala na kombinaci alzhaimer, parkinson a stařeckou demenci, dokud to šlo, měla ji mamka doma, ale pak se to už nedalo, když se dostala do bodu, že běhala nahatá po ulici a křičela, že ji týráme hlady, ačkoliv patnáct minut předtím jedla atd. Tehdy nám stacionář doporučil přímo lékař, že to doma už nezvládneme a měl pravdu. Babička pak dožila v péči jeptišek v církevním stacionáři a ikdyž byla pod sedativy, nikdy neměla proleženiny, polohovali ji a dostávalo se jí té nejlepší péče až do konce jejích dnů.
Příspěvek upraven 05.01.18 v 15:46
- Citovat
- Upravit
5.1.18 15:45
@Anonymní píše:
@Manhattan ano mám 20ti měsíční holčičku…
Aha, já to přehlédla. Tak běžte bydlet sami. O dědu se může starat pečovatelka, pokud nemůžou tvoji rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.18 15:47
Pokud se jedná o demenci, bude ještě hůře (ztrácení na známých místech, agrese, ztráta krátkodobé paměti, poté dlouhodobé, nepoznávání blízkých, atd.). V podstatě jste se stala pečovatelkou, jelikož jste doma. Pokud jí již nechcete být, tak jedině se odstěhovat, utéct do práce nebo umístit dědy do domova pro seniory se zvláštním režimem. Jiného řešení nevidím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.1.18 15:55
Přestěhování proběhlo, ale po ročním vydírání a nátlaku ze strany otce jsem to vzdala. S převozem v životě souhlasit nebude. Jsem jeho jediná dcera a když to řeknu blbě, klidně by měnil mě zdraví za dedovo, kdyby mu to pomohlo. On je u něj až na prvním místě. ( A také na něj bere příspěvky, což by se nestalo, kdyby byl v ústavní péči)
- Citovat
- Upravit
leisa
5.1.18 15:57
@Anonymní píše:
Přestěhování proběhlo, ale po ročním vydírání a nátlaku ze strany otce jsem to vzdala. S převozem v životě souhlasit nebude. Jsem jeho jediná dcera a když to řeknu blbě, klidně by měnil mě zdraví za dedovo, kdyby mu to pomohlo. On je u něj až na prvním místě. ( A také na něj bere příspěvky, což by se nestalo, kdyby byl v ústavní péči)
Pak je jediná možnost a to je prostě odejít, pokud máš kam jít. Ať se chytne za nos a přemýšlí. Někomu to ale nesepne nikdy.
- Citovat
- Upravit
5.1.18 15:59
Odstehovat se a prerusit kontakty i s otcem, pokud bude dal pokracovat ve vydirani! Co jineho chces poradit? mas manzela, dite, tak zacni zit s nima.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.18 16:00
Tak se přestěhuj znova.
Tvůj děda za ten pokus o znásilnění opravdu asi nezodpovídá, to ale neznamená, že nemáš nárok na vlastní bezpečí.
Když je u otce tak moc na prvním místě, tak ať se postará.
Za daných okolností je to nad tvoje možnosti a ačkoli on bude říkat opak, nemáš se za co stydět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.18 16:03
Takže otec bere příspěvky, vy děláte zadarmo pečovatelku a už Vás to žere. Tak to si spíš ujasněte, co chcete. Vzít život do svých rukou a rozhodnout se. Už nejste dítě, nemusíte poslouchat otce a ještě si nechat nadávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.18 16:28
@Anonymní píše:
@Manhattan ano mám 20ti měsíční holčičku…
Proc si nevezmes vlastni byt tedy nechapu. Jinak neudelas s tim nic. Je to smutne ale on za to ten pan opravdu nemuze. Mas to urcite tezke, ale vlastne to ani neresis, tak co cekas? Opravdu si hledej s ditetem vkastni byt a je to vyresene 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky fakt už moc nevím kudy kam… Možná se potřebuji i trochu „vykecat“
Žiji v bytě s přítelem a dcerku, pod námi moje rodiče a děda (70) z tátovi strany.
Dědova žena ho doslova vykopla z jeho vlastního bytu před šesti lety, takže se zařídil pokoj a šel k nám. Byla mu diagnostikována stařečka demence asi před 4 lety.
No co vám budu povídat… začala agrese, scény a podobně být na denním pořádku.
Ale nyní ty dva roky co jsem doma ho mám na povel já. To že mě absolutně nerespektuje, na to jsem si i zvykla. V podstatě jen musím dohlédnout aby si vzal léky a pokud někam jde aby měl mobil ( samozřejmě udělám mu jidlo a dohlidnout na to aby dbal i na hygienu )
Naprosto vše se doma musí schovávat ať jde o peníze, klíče, poštu, jinak vše zasantroci.
Já chápu, že je to tátův táta, ale snad všechno má mít své meze. Otec (50) by se rozkrajel i když v podstatě vše urguje jen po telefonu. Hádky jsou na denním pořádku například když po 18te hodině mluvíme v kuchyni (dědu by to mohlo budit) prostě mi přijde, že veškerou zlost si vybije na mě.
Já s ním řeším lékaře, já za své peníze mu nakupuji potřebné věci, ale vždy jsem prostě špatná a neschopná.
Všechno se vyhrotilo v loni v létě, když se mě děda pokusil znásilnit ( fyzicky) je naorosto v pořádku, byla jsem psychicky na dně a svěřila se otci a jediné co mi řekl, že za to nemůže…je přeci nemocný.
Jak žít s rodinou, která vás denně deptá? Opravdu mám někdy pocit, že už na další scénu nemám sílu…
(Omlouvám se za román)