Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
A má to čerpadlo vzduch - něco takovou účinnost? Jsem slyšela, že právě nejmenší. Že nejlepší je snad voda - něco, ale zas málokdo má tu možnost strčit druhý konec někam do rybníka
Ale já to mám všecko z agentury JPP, tak nevím
![]()
o použití systému vzduch - voda jsme uvažovali také, ale 50dB (když už pominu, že to překračuje hygienické normy pro bydlení na vsi) bych sousedům nadělit nechtěla.
PS: použití zemního kolektoru pod zpevněnou plochou se podle obchodního zástupce IVT nedoporučuje (také jsme se na to ptali
)
Angu, cinculo: je vidět, že o souvislostech přemýšlíte, to mně dělá radost… Myslím ale, že bude potřeba ujasnit si odborný slovník, aby z toho nebyla debata „ty o koze, já o voze“. Co se týká účinnosti, nemyslím, že z hlediska provozu tepelného čerpadla je to ten pravý parametr k posuzování efektivity. (Je to ale čistě můj názor…) Spíš bych se klonil k parametru „hustota přenášeného tepelného výkonu“. To znamená, za jakých podmínek se přesouvá energie ze vstupu do topné soustavy. Asi bude pravda, že účinnost čerpadel na vzduchové bázi je nízká - o to se nehádám. Ale myslím, že to vyváží absence těch negativních fyzikálních jevů (promrzání půdy). Proč nehodnotím podle účinnosti, to bych objasnil poukazem napeníze - za plyn a elektriku (u přímotopů) platíme, kdežto u tepelného čerpadla platíme jen za spotřebovanou pomocnou energii (elektrika na pohon vlastního agregátu čerpadla). A tam je ten poměr přenesené energie k té spotřebované v nejhorším případě účinnosti (myslím je to vzduch-vzduch) asi 2:1. Ty ostatní principy mají ten poměr už jen lepší. (V tomto ale nezbývá než věřit výrobcům, případně provést měření na už realizované stavbě. Tohle si nemůžu změřit tak jednoduše jako volty a ampéry v elektrické zásuvce…)
Ufff, to je zase román… ![]()
A co se týká hluku, tady se trvale pletou dva různé pojmy - akustický výkon zdroje hluku a hladina akustického tlaku na objekt (subjekt). Hlučnost jako taková není technickým pojmem, i když s ní prodejci rádi operují. No a ke všemu není decibelová stupnice přímková, ale logaritmická. Takže přírustek 1é decibelů z 40 na 50 dB akustického výkonu není to samé jako přírustek 10 decibelů ze 100 na 110 dB (to už je pořádná technopárty…) 5é decibelů akustického výkonu je tak normální hlasitý hovor. (Tak mě napadá: zkus někdy zajít za starostou, aby nechal ve státní zkušebně přeměřit hlučnost té nejhorší vesnické drbny…
)
S těmihle argumenty mám docela zlou zkušenost. V době práce v DESTILE jsme nechali měřit hlučnost nového závěsného kotle - měří se akustický výkon a výsledky jsou veřejně přístupné. A zástupce nejmenované konkurenční firmy z Krnova tvrdil, že náš kotel produkuje uvnitř obydlí akustický tlak na osoby ve výši 72 decibelů (to byl ten výkon). To by odpovídalo bydlení vedle dálnice D1… Náš šéfkonstruktér po půl roce sporů jenom rezignovaně pro nesl"Na toho … už nemám sílu…"
Takže i takto se dá vést konkurenční boj. Buďme ostražití, je to potřeba…
Slyšet podle mě není nic protože mi včera byli u známych a není slyšet nic..a je princíp je takový že se udělá vrt který ma 120m…a tam se to usadí. Vrt vám udělá nějaká jiná firma než tá která vám to čerpadlo doda…Známy má zem vzduch…a je to nejidealnější…aspon podle něho…
Ještě jedna věc ono u toho tepleného čerpadla se nedá výpočítat pořádně co je vyhodnější a kdy a kolik je návratnost protože se to nedá porovnat a v naších podmínkah je to nová technologie..ale porovnávali jsme to třeba na zaloh u normální domacnosti kde se topí plynem a kolik jsou zálohy a tak dále..U toho co mají čerpadlo vlasně platí za elektriku a na zálohach mají nějak 2600 a v tom mají i spotřebiče…když to u vytápění s planem je potřeba připočítat další zálohy…
A co ty dřevostavby??? Setkali jste se někdo s touto možnosti výstavby??
Dřevostavby, které znám já, jsou z konce osmdesátých let, takže v tom ti moc nepomůžu… ![]()
v době kdy jsme zvažovali tepelné čerpadlo vzduch - voda, jsme se byli podivat v domě kde je ténto system realizován a to nás odradilo. Zmíněný dům ležel u frekventované sinice (E55, Planá nad Lužnicí) a i tak to bylo docela slyšet (přez den, nedokážu si to představit v zimě v noci) a u nás s domkem na kraji vesnice by to bylo asi fakt nevhodné
Rea.sk: ohledně hluku zde řešíme pouze čerpadla vzduch - voda které vypadájí trochu jako klimatizace. Tebou zmíněné země - voda je samozřejmě naprosto tiché ![]()
PS: jura007 myslim ze účinnost vzducháče v těchto dnech kde v noci teplota klesá pod -15 je mnohem horší než 2:1 (opět čerpám z diskuzí na tzb-info)
Před začátkem realizace našeho domku z materiálů uvedených výše, jsme zvažovali dřevostavbu od firmy Atrium. Moc se nam líbily tepelně-izolační vlastnosti poměrně tenkých stěn a neuvěřitelná rychlost výstavby. Bohužel cena není nijak nízká a teměř nic jsme nebyli schopni si na takové stavbě udělat svépomocí a tak jsme se rozhodli pro jiný materiál. Dřevostavby jsou ale pořád mojí srdcovkou už jen tím pocitem uvnitř. Pokud to pro Vás nebude finanční problém (a jelikož píšete, že chcete stavbu realizovat „na klíč“) tak pár firem zkušebně určitě oslovte - doporučuji Atrium a RD Rýmařov
Juro, jasně, účinnost chápu tak, jak píšeš. Jasné, že 2:1 je lepší, než 1:1, zas proč se spokojit se 2:1, když můžu mít třeba 4:1… ![]()
Dřevostavbu má strýc bráchovy přítelkyně
a zatím je spokojen. Bydlí tam ale jenom asi půl roku, maximálně rok, nejsem si jistá…
„Náš“ architekt tvrdí, že oproti cihlám vyjde asi o 28 (???
) procent levněji…
Cincula: s tou „účinností“ - jinak taky přenosovým poměrem - v těchto dnech máš samozřejmě naprostou pravdu. Já jsem dokonce zachytil názor, že pod minus patnáct stupňů venku se úplně obrací směr proudění tepla a agregát s tím nic nenadělá. Ale bral jsem do úvahy to schéma, kdy souběžně s čerpadlem je zapojený elektrokotel a těch 12-15 dní v roce přitápí. To bylo doporučené schéma ještě před 10 lety…
Jinak: zkusila ses někde informovat, kolik by vyšla cena vrtu hlubokého 120 metrů? To už se běžnou technikou snad ani nedělá. Pokud mám zprávy, tak při hloubce vrtu pod 20 metrů stojí každý další metr do hloubky 25 tisíc… A nejsem si jistý, jestli ta cena roste lineárně (spíš ale ne, je to technicky náročné a firmy to dělají předvším kvůli zisku). Mělké vrty 10 až 20 metrů prosím, těch vrtných souprav je v republice dost. Ale ty hluboké vrty zvládne málokterá… Já v podstatě vím akorát o Moravských naftových dolech a kdysi dávno je dělala Geoindustria. Všichni ostatní jsou akorát „překupníci živé práce“.
Nebo že by ty vrty zvládlo ještě brněnské TopGeo? Co jsem viděl, tak vrtají spíš vrty o průměru kolem jednoho metru, hloubka tak do těch dvaceti třiceti…
jak je to s cenou a provedením vrtů opravdu netuším, my jsme od nich upustili už po zjištění administrativní náročnosti povolení ![]()
Pokud jste upustili od vrtů, tak mně vrtá v hlavě jedna věc: horní vrstva půdy - tak do dvoumetrové hloubky - v zimě promrzá. Je tam bezepčně pod nulou. No a vy ještě pomocí tepelného čerpadla tu vrstvu dál ochladíte. Myslíš že to bude topit? To by opravdu na zimu chtělo nějaký přifařený kotel… Půvab tepelného čerpadla země-voda nebo země-vzduch je právě v tom, že si bere teplo z hloubky vrtu, kde je pořád kolem plus šesti stupňů… A díky tomu šlape i v mrazech. Tak nevím, nevím… Zkuste si celý nápad s vytápěním ještě jednou projít, no třeba se taky pletu…