Strach z rychlosti času

Anonymní
6.5.17 07:26

Strach z rychlosti času

Ahoj, dobře ráno. Moc s omlouvám za anonymitu, ale moc bych si přála ji zachovat, vzhledem k tomu, že by se mohl někdo němu problémů smát vzhledem k mým minulým založeným diskuzím, nebo by mě poslal na psychinu rovnou. Prostě radši anonym, pokud to nevadí. Jedná se o to, že mám panicky strach že stárnutí. A tim nemyslím že budu stará babička. Víte, jde o to, že se bojím spíš toho, jak např. dospívá můj skoro o devět let mladší bratr. Že už nejsme malí, kteří si hráli a hádali se kvůli prkotine. Že rodiče, už nejsou taaak mladí, jak byli, i když jak se říká do důchodu mají dost času, min. deset let. Že já už nejsem mladá holka, co řešila jen školu a kluky a to, jak jsem se těšila. A vylétnutí z hnízda. Teď je to tady. A nemám nač si stěžovat, čekám vymodlene miminko, partner staví skříně a zařizujeme se. Myslím si, že i to že mi je 27je ideální čas. Ale proč jsem tak závislá na našich? Ono víte dosud jsem vážně dlouho bez nich nevydržela. Nikdy jsem nebyla na intru či kolejích. A nutno říci, že kolikrát mi šli naší, bratr na nervy, já jim. Bojím se taky toho, že je jednou ztratim, že umřou a já to neunesou. A chci ještě říct, že se nestěhují na opačný konec světa, budu žít ve stejném městě, můžu naše vídat když na to sejde kdykoliv. Spíš mi je líto že to tak vše utíká. Na miminko se šílené těším, partnera miluju. Ale někdy když se chytnem i kvůli hlouposti a ani se nehádame, přepadnou mně myšlenky na výše zmíněné znovu. Jestli mi nebylo lip u našich a začne to nanovo, kde jsou ty časy…strašně s tím denně bojuju. Myslím na miminko a nadávám si. Pak se uklidnim, a nakonec je to v poho do času nez…možná mi někdy přijde, že to máme v rodině, můj dvacetiletý bratr je pořád duši dítě, neřeší absolutně holky, sedí u kompu, hraje hry…i když…jak to kluci teď mají..????no vypsala jsem se dost. Snad chápete důvod anonymity. Nečekám kontrukturní rady či návod. Nečekám že vy mne změníte. ale možná jen napíšete že jsem přecitlivěla husa a pošlete číslo na psychinu. Vím, že řeším nevyresitelne, zbytečnosti, ale neumim se jich zbavit.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

5189
6.5.17 07:38

Pokud jsem to pochopila správně tak se poprvé stěhujete od rodičů. Při takové změně je normální cítit nejistotu. Těhotenské hormony tomu taky moc nepomůžou. My v průběhu mého těhotenství dělali kompletní rekonstrukci bytu, bydleli jsme s mužem a psem u mých rodičů dlouhé 4 měsíce, na jednu stranu jsem se těšila domů do nového, na druhou jsem nechtěla další změnu. Ale víte co, po tom, co se odrazíte, zjistíte, že ta změna je vlastně v pohodě. Jinak až se miminko narodí, to teprve uvidíte jak ten čas letí, v jednu chvíli je to maličký bezmocný tvoreček a než stačíte mrknout, je to malý človíček, co běhá a zkoumá svět.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1877
6.5.17 07:45

To resis, promin. Mne je 27, cekam druhe dite, v 15 jsem odesla na intr a vracela se na vikendy, pak cim dal mene.
Kazde dite jednou odejde z domu a je to tak dobre. Rodice si taky zaslouzi soukromi a zit si sami. Nase miluju, ale zit bych s nima nechtela a vim, ze nasi by nechteli zit s nami, maji svuj zivot, rytmus, zvyky…

Tes se na rodinu, vzdyt tak to ma byt, kazdy se obcas pohada, ale kdybysme se vsichni meli porad vracet k rodicum, tak by to teda vypadalo…lepsi nez utikat je problem resit, postavit se mu…i kdyz je fajn se mit kam vracet, to chapu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.5.17 07:57

To je právě to. Možná kdybych byla v patnácti více samostatná, nehrotim to tak. Díky holky za vaše reakce

  • Nahlásit
  • Citovat
19495
6.5.17 07:58

Jestli spíš nemáte strach být konečně samostatná a nejen sama za sebe zodpovědná. Ještě vaši rodiče se brali mnohem mladší než vy, nebyli napáskovaní x let u rodičů. Neměli tolik možností se intimě stýkat. Myslím, že měli spoustu důvodů se vdát, oženit mnohem dříve, než dnešní generace. Těšili se na společný život s milovaným člověkem. Jistě, své rodiče jsem milovala, ale toho svého rytíře víc a chtěla jsem s ním žít, mít svou rodinu, domácnost. A ano, život utíká strašně rychle, proč si ho kazit myšlenkami na smrt svých blízkých. Užívejte si života a až příjde ten den, smiřte se s tím. Rodiče člověku chybí, ale zase je tu ta další a další generace pro kterou stojí za to žít.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1877
6.5.17 07:59

Neboj, kazdy citi nervozitu kdyz je pred nim nova neznama vec, zkusenost, ale musis verit, ze je to krok spravnym smerem, ze tak to v zivote chodi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9583
6.5.17 08:41

To je taková nostalgie. Já to mám zase s dětmi. Holky se osamostatnily poměrně brzy, odstěhovaly se, mají své partnery. Někdy bych ten čas zatlačila zpátky, aby tady bylo všechno jako dřív. Ale, taky si dobře uvědomuji, že kdyby tady ještě ve svém věku bydlely, nebylo by to jako dřív a za chvíli by jsme si nejspíš lezli na nervy. Stýkáme se normálně, jezdíme společně na výlety, do kina, někdy na dovolenou, nicméně někdy cítím takový smutek, že už nemůžu přijít domů z práce a hned si podrbat, co je nového. Můžu zavolat, ale to není ono. Řekla bych, že u citlivějších lidí je taková reakce docela normální.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19495
6.5.17 08:53

@boball I mé děti se osamostatnili, řekla bych velmi brzo.Ze začátku jsem to nesla těžko, ale věděla jsem, že je to pro ně dobré. Naučili se samostatnosti a i já jsem zjistila, že pro mě život nekončí a po dlouhé době se můžu realizovat i jinak, než péčí o děti. Nepřestali jsme se stýkat, ale s postupem času je to čím dál míň. Tak to má být, o tom je život.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22107
6.5.17 09:02
@Anonymní píše:
To je právě to. Možná kdybych byla v patnácti více samostatná, nehrotim to tak. Díky holky za vaše reakce

Já byla taky dost nesamostatná. V patnácti bych „sama“ na intru asi brečela. Pak se semlelo tolik vécí, že mě to donutilo dospět a myslet sama na sebe. Mám už jen tátu a taky žiju. Čas prostě nezastavíš. Važ si relativního klidu, že není nikdo vážně nemocný, všichni mají práci a žije se jim dobře atd. A předně se těš na vlastní rodinu. Všechno se může ve vteřině změnit.
Pokud ta úzkost nebude lepší, není na škodu vyhledat psychologa. Minimálně tě ujistí v tom, že chvílemi může takhle uvažovat víc lidí. Ale nesmí mu to bránit se radovat z hezkých věcí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9583
6.5.17 09:05

@arada Já mám ještě šestiletého syna, takže takový ten pocit jak se říká prázdného hnízda nehrozí. Nicméně, bylo fajn, když už byly dospělé a dalo se s nimi komunikovat úplně jinak než když byly malé opice :) Večer jsme si mohli dát skleničku vína, jet třeba k holiči společně a pod.To mi chybí, ted se na tom taky můžeme domluvit, ale je to týden dopředu, aby každý mohl, není to spontání, nevím, jak jinak to napsat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.5.17 09:12

Děkuji holky, strašně moc. Já vím, že mám teď relativní klid. Že hlavně zdraví atd. Občas tyto stavy mně ale tak pohltí, že si říkám, že je všemu konec. Asi musím začít něco dělat…je fakt, že se musím řídit vycházkami při rizikovém tehu mi spíš přihrává sedět u kompu, sledovat staré seriály a zoufat. ???? Asi se fakt musim obrnit????děkuji vám

  • Nahlásit
  • Citovat
9583
6.5.17 09:18
@Anonymní píše:
Děkuji holky, strašně moc. Já vím, že mám teď relativní klid. Že hlavně zdraví atd. Občas tyto stavy mně ale tak pohltí, že si říkám, že je všemu konec. Asi musím začít něco dělat…je fakt, že se musím řídit vycházkami při rizikovém tehu mi spíš přihrává sedět u kompu, sledovat staré seriály a zoufat. ???? Asi se fakt musim obrnit????děkuji vám
Že ty budeš mít kluka? :lol:
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22107
6.5.17 09:19
@Anonymní píše:
Děkuji holky, strašně moc. Já vím, že mám teď relativní klid. Že hlavně zdraví atd. Občas tyto stavy mně ale tak pohltí, že si říkám, že je všemu konec. Asi musím začít něco dělat…je fakt, že se musím řídit vycházkami při rizikovém tehu mi spíš přihrává sedět u kompu, sledovat staré seriály a zoufat. ???? Asi se fakt musim obrnit????děkuji vám

Radši ven, aťsi na chvilku. Někam, kde není ruch. Půjč si nějaké knihy, začni něco nového. Ať mozek tolik nemyslí na blbé věci :kytka: Kup něco na mimino, nepleteš nebo neháčkuješ? Zkus třeba nějakou deku. Na internetu je mraky návodů.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22107
6.5.17 09:22

@boball
jako že při čekání kluka se zhoršuje nálada? ;-) Ja jsem prý „zkrásněla“. Nebo že by měla depku, že nečeká holku? Do třicítky si ji ještě může porodit ;-) :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19495
6.5.17 09:24

@boball Tak,my už jsme drobet starší, takže fakt sami a mladí taky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama