Stres z tchyně

28
25.4.24 23:59

Stres z tchyně

Ahoj, potřebovala bych poradit, co mám dělat 🙈 🙈 Cítím se hrozně a nevím, jak to ze sebe dostat… Než se narodil malý, tak jsem s tchyni vycházela dobře. Pak se malý narodil, že začátku mi nevadilo ji ho půjčit. Ale teď mě to prostě nejde nechat ho s ní o samotě. Mám z ní pocit, že mi ho chce vzít. Udělala pár nehezkych věci. Po šestinedělí jsme k ní byli pozvání na pouť. Jen co jsme přijeli, tak hned malého stávala z vajíčka. Pak při procházce furt brala kočárek, přitom pro nás to bylo poprvé, kdy jsme byli spolu někde jako rodina. A protože bylo 30 stupňů ve stinu, tak jsem řekla, že malý potřebuje nakojit drive, na to mi řekla, že ona má žízeň a chce si dát ještě pivo, tak ho povozi a on to vydrží.
Pak byla na návštěvě u nás, dvě hodiny ho chovala, malý uz se chudák kroutil hlady, tak jsem ji řekla, ať mi ho dá, že ho nakojit. A na to opačila, že to ještě nejsou tři hodiny, tak přeci nemůže mít hlad.
A vrchol byl když sem ji malého půjčila do kočárku s tím, že má být v devět zpátky, že ho budu kojit (kojila jsem po třech hodinách, syn se narodil drobný a moc nepřibýval). A ono půl desátý a ona nikde. Malému byly tehda dva měsíce, já jsem myslela, že se zbláznim. A to se snažím nebýt na něj fixovaná, i když bych být mohla - od 20tt mě posílali na potrat, protože malý nepřispíval tabulkově. Od té doby ji nemůžu vystát. Tak nějak se jí snažím vyhýbat. Naštěstí k nám jezdí jednou za 14 dní. Bohužel na půl dne. Respektive v osm večer ji opatrně „vyhazujeme“. Naposledy malého postavovala a říkala mu, že už by měl stát. Malý ještě nesedí, neleze a rozhodně nestojí. Když jsem jí slušně požádala ať to nedělá, že bude chodit později, tak mi řekla, že to už je pozdě. Příští týden má opet přijet a mě už se z toho dělá špatně. Dokonce ji manžel pozval na celý den, i přesto že jsem s tím nesouhlasila. Já na ní nechci být zlá. Jen si prostě nedokážu představit, že s námi, hlavně s malým, bude celý den… Mám na manžela a hlavně na sebe vztek, za to, že mám vztek na manžela, protože se s ním nechci hádat. Prostě mě to celé stresuje a nevím, jak se k tomu postavit. Vím, že jsou mnohem horší tchyně, jen prostě nevím, jak se v její společnosti chovat. Nehledě, že srovnává vnoučata a protože malý je opravdu malý a nejde mu všechno jako „normálním“ dětem, tak to na mě vždycky dolehne. Tíha toho, že nebude nikdy normální. Je jenom malý, jinak je to zdravé, usměvavé a spokojené miminko. Jen nikdo neví, jak velký bude v dospělosti a asi nas nemine léčba růstovým hormonem. Momentálně vypadá jako 6m miminko a bude mu rok. Bohužel je to pro něj trochu nevýhoda, že se naučí chodit až trošku déle. Mě to nevadí, rád se plazi a celkově živý až až. Na fyzio chodíme. Takže já v tom problém nevidím, ale to srovnání mě vždycky sejme. Chodíme i plavat a tam nám nikdo nedává najevo, že je mimčo jiné, naopak všichni jsou moc milý a usměvavý. A i když vidím, jak jsou ostatní mimča velká, tak pro mě je můj Drobeček nejhezčí miminko. Nikdy bych ho nevyměnila ani za „zdravý“. Jen bych si přála aby byl pořád šťastný a spokojený. Vím, že bych měla být ráda, že má obě babičky, ale prostě mi to nějak nejde. Nevíte, jak na to?? Konfrontovat po dobrém jsem se jí snažila, řekne jen, že ona je přece babička a ví co dělá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2788
26.4.24 00:30

Jestli manzel nerespektuje tvuj nazor, zw pul dne 1× za 14 dni staci, tak mas 3 moznosti. A) Nechat to byt a trpet.
B) Na ten pul den kdy u vas tchyne obvykle neni nekam zmizet i s ditetem a at si ji manzel zabavi sam. Rekla bych mu to predem, aby nebyl vyjeveny. Ji bych to klidne rekla taky, pul den 1× za 14 dni je az az a ze ti to prijde dostatecne. At se nezlobi, ale protoze mate ohledne vychovy trochu jine nazory, tak te delsi cas s ni vycerpava. Hotovo, nazdar, asi bude koukat jak z jara, treba se urazi, treba se nad sebou zamysli.
C) poprosit svoji mamku at u vas zacne travit take cele dny

Ty jsi mama, dite neni standadni takze ja chapu, ze jsi uzkostnejsi. Musis ale komunikovat. Nejsi dite aby ti manzel planoval rozvrh, nemas povinnost byt kde nechces s kym nechces. Muzes rict, ze ted to citis takhle ale veris, ze jak dite poroste bude se to lepsit a at se tchyne neboji, ze si vnuka uzije az az. Kdyz ale bude natlak tak hroji, ze vznikne averze a to uz bude jina situace.

Primarne si to ale nastav s manzelem. Pokud on nepochopi, nebude to dobre.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
633
26.4.24 07:01

Respekt musí být vzájemný. Ona tě evidentně nerespektuje, tak nemáš povinnost respektovat ty ji. Její hlídání asi nepotřebuješ, tak bych si s tím hlavu nelámala a začala se asertivně ohrazovat. „Ven ho s vámi nepustím, protože nemůžu věřit, že mi ho přivezete v čase, na kterém jsme se domluvily. Nemůžete si ho pochovat, protože s ním manipuluje nevhodně a stavíte ho na nohy a já nechci, aby z toho měl v budoucnu ještě větší zdravotní problémy. Nedám vám ho, protože mi ho nechcete vracet na kojení, i když má hlad.“ Kdyby dorážela, klidně bych i s dítětem šla pryč. To srovnávání bych asi neřešila, je to otravné, ale dělá to skoro každá babička. Buď na to nereaguj a začni mluvit o něčem jiném, nebo řekni něco ve smyslu, že je pro vás důležitější, aby byl šťastný a spokojený než aby na sílu chodil podle tabulek.

Jinak teda ale já mám váhově „standardní“ dítě a nedokážu si představit kojit až po třech hodinách, když byla mimino. To by se uřvala hlady :D.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
26.4.24 07:02

Problém je, že nejste s chlapem zajedno a že ty se neumíš důrazně ohradit. To by tak někdo mohl zkusit postavovat mi nesedící a nelezící dítě, ta by vidět to tóčo. Stejně tak kdyby nedodržela dohodnutý čas návratu, dost důrazně bych jí řekla, že u mě ztratila důvěru a už jí dítě samotné nenechám. Ať se třeba staví na hlavu a odráží ušima :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.4.24 07:04

S tím kočárem jsme to měli taky tak. Taky jsme vyrazili ven poprvé a já se k němu ani nedostála. :roll: vtipné bylo, že s ním tchyně asi ani neuměla jezdit. Při každém schodů přišla, že ho budem nadzvedavat ve dvou aby se narozbil. Chození po silnici, mimo chodníky nabo zastavování v křižovatce jsem nešla strašně těžce. Bylo mi tenkrát řečeno, že mám jít domů když se mi to nelíbí nebo být zticha. Pak se to nějak srovnalo já s nimi přestala chodit a měla jsem klid. Začali ale další mini problémy. Přebalování, krmení, prosazování..,. Největším nepřítelem je oblékání. Buď měla pocit že zmrzne, shoří nebo že to co má sobě mi nemůže. Velkým prohřeškem jsou šaty, trička a culíky. Co se týče jídla tak si babička usmyslela, že bude dceři na hlídání dělat pouze 2 jídla a zbytek se asi nejí. To často vede k tomu, že se i doma (2) domáhá těch dvou jídel. Doma má smůlu. O sladkostech ani nemluvě. Čokoláda není sladká a Brumík taky není sladkost. No, pak nespi. Takže některé věci vůbec nekomentují, neřeším, dělám, že nevidím. Akorad jsme řekli, že bychom rádi aby teda babi vařila i něco jiného než kaši a polívku. To bylo hrubé porušení :D :D

  • Citovat
  • Upravit
53190
26.4.24 07:04

Jo a když jsem kojila takhle malé děti, tak i když byly velké a normálně přibírající, nikdy (krom noci) to nebylo po třech hodinách, ale klidně i po hodině. Takže v té době jsem prostě miminka nikomu do kočárku nedávala, leda jsem šla taky a byla k dispozici :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
30422
26.4.24 07:14

@Katnessie S tchýní ti neporadím, ale přeju ti hodně štěstí a sil♥

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2447
26.4.24 07:22

Takže po 150. Problém není tchýně, problém je tvůj partner který upřednostňuje matku přes manželkou a synem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
tartaletka
26.4.24 07:49

Vy jste rodiče a vy určujete pravidla a je potřeba jí to jasně říct, jinak to nezměníš. Ale začni u sebe v tom, že si budeš věřit v tom, co a jak děláš. Mě taky u prvního dítěte zaskočilo, jak moc mi vadilo, když mi někdo bral dítě z ruky a nesnášela jsem, když vezl kočárek. Ale je to normální, jsou to ochranitelské pudy a fakt bych si nevyčítala, že se fixuješ na křehké miminko. Jsi sakryš máma, to je velké pouto. Já zpětně vidím, že sobci jsou ti, co nerespektují, že miminko není hračka a jejich zábavička. Dovézt mimčo po 3,5 hodinách bez jídla je prasárna :cert:

Chápu, že u prvního dítěte je člověk vyjukaný, ale nemáš žádné přehnané nároky. Ani si neříkej, že se nezdravě fixuješ. Žádné dítě nemá potřebu se osamostatňovat v kojeneckém věku :roll: Mít prarodiče je super, je fajn, že má tchyně zájem, ale když ji včas nezkrotíš, bude vám organizovat výchovu čím dál víc.

Jinak jsem taky měla malinké miminko, v rove jako půlroční, už je to puberťák a všechno se dohnalo ;)

  • Citovat
  • Upravit
34353
26.4.24 07:51
@Katnessie píše: Více

U vás je problém, že ty se neumíš ohradit, a manžel který nerespektuje tvůj názor. Ty se s ním nechceš hádat, tak trpíš. Tchyně si taky dělá co chce a je jí fuk co říkáš. Nesmíš se prostě dát, jinak to nepůjde :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12885
26.4.24 07:57
@arinecka píše: Více

Správně, zakladatelka se nesmí bát být za tu „zlou, hysterickou, přehánějící“ atd a prostě se pokaždé rázně ohradit. Muži i tchýni. Oni si casem zvyknou, že už sebou nedá orat, a taky trochu ustoupí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1799
26.4.24 08:06

@Annonymní_007
Tak že po 150.
Stejně jako partner ona je rodič dítěte.

Zakladatelko
Tak že ji prostě řekni NE.
Já nevím, že si necháváte takhle všechno líbit.

Kojení= ani bych se s ní nebavila. Přijdeš jednou pozdě. Dítě nevozíš.
To samé dítě má hlad, nechce ti ho dát. Prostě si ho vezmeš a jdeš. Příště má smůlu.
Manžel ať si s ní je celý den.
Nelíbí se ti prosazování, tak ji ho prostě vezmi. Řekni ji svůj názor a je to.
A takhle se vším.

Když to nepochopí, má smůlu. Ať si jsou spolu s manželem doma.

Já mám tchyni taky na palici. Ale snaží se respektovat, nebo spíš takhle. Zeptá se. Ale vím, že děti miluje. Tak že v tomhle ohledu je to ok. Ale hlavně od začátku řešíme vše na rovinu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11681
26.4.24 08:11

Zakladatelko, zníš jako hodná ženská a to co píšeš že ti vadí nejsou žádné šprajcy, ale zcela legitimní věci. Z toho co píšeš se mi zdá, že muž se o miminko moc nestará, jinak by mu to taky muselo vadit a svou matku by usměrnil. Takže nejdřív to budeš muset vybojovat s ním, aby tě začal respektovat. Začala bych asi tím, že mu řekneš, že o dítě se staráš převážně ty, znáš jeho potřeby a měla bys mít hlavní slovo. Babicka si vychovala po svém jeho, teď to bude zase podle tebe. A klidně řekni, i že ti to takhle řekla i doktorka, že to tak má/nemá být, někdy na to tihle zabednenci líp slyší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28
26.4.24 08:49

Ono je to trošku složitější. My ještě k tomu všemu zatím bydlíme u našich a hned vedle stavíme. Mohli jsme bydlet i u tchyně, ale to jsem hnedka zavrhla a manžel to respektoval. Manžel chodí do práce a zbytek času tráví na stavbě, dělá si vše sám. Samozřejmě mu všemožně všichni pomáháme. Malého často hlídá moje maminka a občas sestřenky, a úplně bez problémů.
Manželovi už moc času na malého nezbývá, ale každý den si najde chvilku, aby se s ním pomazlil a pohrál.
Respektuje to, že nechci aby ho tchyně sama hlídala. Kočárek je kompromis i z mé strany. Nechci být nějak nevděčná a uvědomuji si, že časem budeme pomoc s hlídáním potřebovat.
Jinak ona žádná vzorna matka nebyla. Z vyprávění vím, že když byl manžel v pubertě, tak se zbalila se všema věcma, dcerou a odstěhovala se k jinými chlapovi. Tehda jim nenechala ani talíř. Pak vystřídala pár dalších chlapů atd.. Její dcera o ní neřekne nic hezkého. Takže tedka se to asi snaží vynahradit a leze oboum vysloveně do zadku. Hodně si je i kupuje. A pak brečí, že už nemá peníze na jídlo. Začíná si kupovat i malého, což je dvojnásobně proti srdci. Bohužel manžel tohle nevidí, anebo vidět nechce. Tak nějak si to nechává líbit, takže ona nadiktuje kdy přijede a on to odsouhlasí. To švagrová je z jiného těsta, ta si vezme peníze a pošle ji do prdl. Na jednu stranu mě je i líto, že se k ní chová vlastní dcera takto. Na druhou si za to může sama. Já tak tajně doufám, že si brzo najde opět nového chlapa a pak si na nás dlouho nevzpomene :D :D Oni ji Teda ještě všichni lituji, že si vždycky najde špatného chlapa atd. Podle mě vrána k vraně seda. Ona neni zlá, ale prostě takovej lidský upír a já nemám na to být s ní tak dlouho. Kort když manžel je s ní chvilku a pak jde radši na stavbu a nechá mi ji standartně na krku. Už naplanovala, že večer budeme opékat buřty, tak můžou spolu 😀
Děkuji za rady, manžela na to opětovně upozorním. A pokud nic, tak si s malým uděláme soukromý výlet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11681
26.4.24 08:59
@Katnessie píše: Více

Tak tím spíš: Tondo, stačí když máma přijede odpoledne, ty budeš stejně na stavbě a já s ní s malým nechci být celý den sama. Zavolej jí prosím tě, ať přijede jako obvykle odpoledne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová