Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
U nás je teď dráma nočník, dudlík ustoupil do pozadí, poslušně ho po vylezení z postele podává
(Dcera má 19 měsíců). Všichni se ptají, proč si na nočníku nečteme, nepovídáme, nezpíváme a jak oni to měli hned natrénované že jejich děti pomalu v roce chodily na nočník samy vědomě a z vlastní dobré vůle ![]()
Malá si teda moc hezky říká, že „kakala bobek“ nebo si nosí plínku, ale tím jsme asi tak skončily. Jakmile jdou gatě dolů a nočník na podlahu, je řev.
Porovnávání dětí ráda nemám, vždyť každé je přece úplně jiné, jinak uvažuje… Ale vykládej to některým…
A co se týče přehnaného úklidu, zastávám heslo „bordel v bytě, šťastné dítě“. Ono se nic nestane, když jednou za čas místo úklidu budu s malou číst knížky ![]()
No, já tedy nejsem „supermáma“. Můj syn se počůrával do pěti let, ale zvládli jsme to. Dudlík v 26 měsících je zhovadilost. To je jenom pohodlnost maminky. Viděla jsem, jak dudlík dokáže udělat z dětské pusinky hororr. Moje děti dudlík neměli, a jsem za to ráda. Malá, od mojí švagrové dudlala do pěti let a…
Ve čtyřech letech jí dudlík násilně odebírali, řvala a řvala, tak jí ho dali zpátky. No, má špatně vyvynutou čelist, kvůli tomu špatně mluví. Budou jí muset udělat operaci, aby jí to zpravili. Tak se mamky zamyslete, jak dlouho nechat dudlík…
@pavlinkaapatrik ahoj, tak já třeba supermáma nejsem.. odplenkovala jsem malou(26m) až nedávno, cca před měsícem, ale ted mi zase blbne s pocuravanim v noci.. Takže na noc jsem jí plenu vrátila, nebudu na ní tlačit. Zkoušelka jsem ji „dotlačit“ k chození na nočník, ale to se mi vymstilo, malá se zabejčila a prostě NE a NE..
Dudlika teda nema od 2mesicu, nechtela ho.
Mluvit mluví, ale taky se rozmluvila až později než někteří její vrstevníci.. Malá vstává kolem 9té, někdy v půl10, přes den nespí a večer usíná nejdřív v 10, v noci občas přijde k nám do postele, kde mě pak kope do zad
A co jako? Mně to nevadí, já se šoupnu, nemám náladu vnci poslouchat jekot, že nesmí k nám… Joooo a taky ji v jejích 26m uspávám - sedí na mě na křesle, dá si na spaní vodu a já zpívám.. je to otázka max 15ti minut, kdyby měla usínat sama, je to tak na hodinu ![]()
Taky jsem trem v oku některým „super“maminkám, ale je mi to jedno, k životu je nepotřebuju
A úklid? ten nehrotím.. špínu doma nemáme, ale hračky jsou naprosto všude ![]()
No, tak pozdravit, poprosit a poděkovat, snad učíme děti od malinka. Pokud to malej nedělá, tak je to na tobě. Prcek se občas sekne, to je jasný. Někdy odmítne i podání ruky. Ale jestli to dělá stále, tak bych to řešila.
@niki2 píše:
No, já tedy nejsem „supermáma“. Můj syn se počůrával do pěti let, ale zvládli jsme to. Dudlík v 26 měsících je zhovadilost. To je jenom pohodlnost maminky. Viděla jsem, jak dudlík dokáže udělat z dětské pusinky hororr. Moje děti dudlík neměli, a jsem za to ráda. Malá, od mojí švagrové dudlala do pěti let a…
Ve čtyřech letech jí dudlík násilně odebírali, řvala a řvala, tak jí ho dali zpátky. No, má špatně vyvynutou čelist, kvůli tomu špatně mluví. Budou jí muset udělat operaci, aby jí to zpravili. Tak se mamky zamyslete, jak dlouho nechat dudlík…
náš první syn dudlík neměl vůbec a říkala jsem si, jak může někdo u dvouletých akceptovat dudlík…ale druhý syn dudlal rád (a dost mi tím v jeho v prvních měsících pomohl) a fakt chápu, že tříletý dítě spí s dudlíkem…
@niki2 píše:
No, tak pozdravit, poprosit a poděkovat, snad učíme děti od malinka. Pokud to malej nedělá, tak je to na tobě. Prcek se občas sekne, to je jasný. Někdy odmítne i podání ruky. Ale jestli to dělá stále, tak bych to řešila.
a jak bys to řešila? můj syn se ve svých skoro sedmi letech prostě s nikým nebaví…domlouvám mu, vysvětluju, ukazuju na příkladech a kulový platný…on byť na ulici potká svého kamaráda, tak mu neřekne ahoj, ignoruje ho…
a mimochodem k podání ruky bych ho nedokopala ani náhodou - těsný kontakt prostě nemá rád a já to akceptuji…
@Maartina7 píše:
a jak bys to řešila? můj syn se ve svých skoro sedmi letech prostě s nikým nebaví…domlouvám mu, vysvětluju, ukazuju na příkladech a kulový platný…on byť na ulici potká svého kamaráda, tak mu neřekne ahoj, ignoruje ho…
a mimochodem k podání ruky bych ho nedokopala ani náhodou - těsný kontakt prostě nemá rád a já to akceptuji…
Tak snad chodí do školy. Tam nemusí zdravit? Když nepreferuje tělesný kontakt, tak snad základní společenské úkony zvládá (pozdrav, atd…)
Maartina7 - Možná bych ve tvém případě uvažovala o lehčí formě autismu. Ale ty musíš vědět, co máš doma.
@Maartina7 píše:
náš první syn dudlík neměl vůbec a říkala jsem si, jak může někdo u dvouletých akceptovat dudlík…ale druhý syn dudlal rád (a dost mi tím v jeho v prvních měsících pomohl) a fakt chápu, že tříletý dítě spí s dudlíkem…
Ty jsi zvýraznila, že dudlík v 26 měsících je zhovadilost… Já si stojím za svým. Prostě, dudlík patří dětem do 1 roku. Dál už ne. Pokud jsou maminky líné ho dětem odebrat, tak už ty následky jsou jejich problém.
Holky tak já ze všema tak trochu souhlasím. Dudlík jsem nemusela teda řešit vůbec-nechtěl ho, ale myslím že do toho roku to je tak akorád. Plínku na noc má dodneška a jen vyjímečně nepočůranou. Jsou mu 3 roky.Jsem z toho už neštastná, ale nenutím ho.Jak už tady zaznělo-když na něho začnu tlačit sekne se.Je hrozně tvrdohlavej. S tím zdravením-to je podle nálady někdy pozdraví sám od sebe a jindy se za mě schovává a za žádnou cenu nechce. Poprosí poděkuje i podá ruku. S tou rukou to je taky podle nálady. Mluví už celkem dobře, ale řešíme ted barvy. Mám kamarádku, která ho taky pořád srovnává ze svou o 3 měsíce starší dcerou.Ta už rok je bez plínek uplně, umí R, mluví od 1,5 roku ve větách. Už mě to taky štve. Už si někdy připadnu jak blbec když jsme spolu a jako neschopná která neumí nic naučit. Mimochodem myslím, že mluvení se naučit nedá. Každý dítě je jiný a když nechce tak s tím nikdo nic nenadělá.
Je mi uplne jedno, kdo se proti komu a cim vymezuje. Nemam potrebu stavet na odiv moceni do wc ani do pleny, znalce encyklopedii ani dite, co ovlada jen houkani. ![]()
Ha, já čekala, kdy se taky nějaká z těch rejpavejch matek objeví
a ono to ani moc dlouho netrvalo… ![]()
Holt některý dítě se do 5 let počůrává, některý má do 5 dudlík… Co už.
Podle mě je větší zhovadilost psát o něčem, že je to zhovadilost. ![]()
Prostě každý dítě je jiný a je na rodičích, jak se s tím poperou… První neměl dudlík v podstatě vůbec, jen po narození mladšího si ho občas „půjčil“, tak dostal svůj, ale byla to otázka pár měsíců
no a mladší dudlík měl do cca půl roku, pak mu asi došlo, že ho tím jen ucpáváme, nic z toho neteče a při pokusu nacpat mu dudlík dostal hysterák, tak jsem toho využila, i když samostatný usínání tím odešlo do věčných lovišť…
no a tím se dostávám k tomu, že oba kluky uspávám, ale na tom mi nic moc divnýho nepřijde, prostě mám děti, abych měla děti a ne abych v 8 řekla, že „padla“ a „můžete se z toho děti třeba zbláznit“… ![]()
Mně přijde náhodou dudlík ještě celkem OK tak do těch dvou let, myslím je to tak celkem i běžné. I my s manželem jsme ho měli cca do tohoto věku. To dítěti roste ještě celkem dost zubů a dudlík je, myslím, k nezaplacení. Aspoň u nás… Většinou ho používáme hlavně na usínání.
Ad mluvení - já nevím, že dneska každý introvert = min. lehký autista. Možná bych měla nechat vyšetřit i manžela, pak by měl papír na to, že se mnou nemusí chodit na společenské akce a návštěvy
Dneska jakoby každý, kdo se malinko vymyká průměru, musel mít nějakou diagnózu… Takové řeči, jak vede @niki2 si myslím, že právě vedou ty, o nichž je tahle diskuze
To každý rád slyší, že je líný, páchá na svém dítěti zhovadilosti a druhé je nevychované nebo autista ![]()
Jinak já moc super mámu neposuzuju podle dovedností dětí, to vidím sama na svých dětech, že se naučí, co budou chtít, ať se snažím / nesnažím, jak chci. Ale celkem mě dostala maminka u nás v MC, která má 3-4letou a mimino a vykládala, jak se zhlédla v Montessori aktivitách a jak starší dělá doma provázkové bludiště a nevím co. By mě zajímalo, kde na takové věci bere čas a hlavně energii. Asi dělám něco špatně
Jako mně se to líbí, chtěla bych, ale přijde mi, že v praxi z takových věcí nestíhám nic - a když to zkusím, tak je to tvrdě vykoupeno tím, že tu pak do noci skáču kolem domácnosti a prádla ![]()
@Angua no s tí mluvením mě potěšila tchyně hláškou, že já toho moc nenamluvím (
), tak se není čemu divit, že starší prcek nemluví…
Nevím do, do jisté dobyjsem do něj mohka hičet hirem sopdem a neřekl nic, teď teda konečně začíná, ale podle mě by na tom byl stejně tak jako tak… ![]()
A na školku se mě nikdo neptá, protože tady je kolikrát problémdostat do školky i čtyřleťáka…
Tak doufám, že letos ho vezmou… To potřebuje kvůli tomu jeho „mluvení“ jako sůl…
@kate02 já toho doma taky zas tak moc nenamluvím, když jsem sama s dětma - nebo teda když byl malý sám a menší. Že bych mu furt něco vykládala. Teď teda mluvím furt, ale spíš typu - nech toho, neskákej, nežduchej do ní, neber jí to…
On mele pantem celý den, ale že by to mělo na vývoj řeči u mladší nějaký vliv, to se mi moc nezdá ![]()