Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Svatba, manžel, milenec, rozvod
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
20.10.24 19:00
Ahoj. Já teda vdaná nejsem, ale mám kolegyni v práci a ta dokonce čekala, než odbude rok v manželství, aby se nechala rozvést. Hold každému to nesedne. Určitě nebudeš první ani poslední. Život žiješ jenom jednou a nebuď nešťastná.
Jinak teda já jsem zase šla do dítěte, ikdyz jsem v hloubi duši věděla, že ho nechci, že se na to necítím. No udělala jsem to kvůli věku, pritelovi a budoucnosti, ale mateřství není nic pro mě. Přišlo mi, že jsme se i s přítelem trochu odcizili, nejsem šťastná. Takže nebuď jako já..
- Citovat
- Upravit
20.10.24 19:04
Chceš udělat tři lidi nešťastné? Tak se pokoušej manželství zachránit. Myslím, že už jste s manželem tak rozbití a vzdálení navzájem, že vrátit lásku, důvěru, intimitu a to hezké už nepůjde. Jen kdybys opravdu chtěla, běžte spolu do manželské poradny. Ale nepřipadá mi to tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.24 19:10
Nepíšeš konkrétně, co na manželovi ti vadí, ale pokud už jsi v takovém rozpoložení, že ti vadí všechno, tak je strašně snadné se slepě zamilovat jinde. O to horší to teď bude doma. Budeš srovnávat a logicky budeš vidět doma vše ještě cerneji.
Kolik je ti let? Je to tvůj první vážný vztah? Možná už byl přechozený, ještě než jste se vzali.
Ať už se rozhodneš jakkoli, podle mě by neměl být jediný důvod k rozvodu teď ten nový „románek“. I když ten ti může na druhou stranu dát ten poslední impuls k tomu, od manžela vážně odejít. Bez něj by ses třeba trápila ještě dlouho. 
Souhlasím s tím, že žijeme jen jednou a nemá smysl se trápit v něčem, co nefunguje. Pokud to máš opravdu rozmyšlené. Výhodou je, že nemáte společně děti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.24 19:18
Zakladatelko, jsem na tom prakticky stejně jako ty. Svatba také nedávno, uvnitř pocit, že vlastně asi nechci, ale měla jsem dojem, že musím… A že mě stejně nic lepšího nečeká. Milenec teda není, ale zato v hlavě pořád bývalý. Nechceš si napsat soukromě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.24 19:22
@Silvianna Ahoj děkuji za zprávu. Můj první vážný vztah to není. Měla jsem předtím 8 let vztah a ten teda nedopadl jen mou blbostí a tím že jsem byla moc mladá na spoustu věcí. Nyní mi je 31let. Neberu rozhodně důvod rozvodu nynější románek, vím, jak to dokáže zamotat hlavu a jak píšeš, člověk pak hledá doma špínu i tam kde není. Na druhou stranu si myslím, že mi to ale otevřelo oči.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.10.24 20:23
Prostě nevíš roupama coby a odnesl to manžel. Chceš, aby se změnil a to není moc fér, stejně tak se můžeš změnit i ty. Vadí ti věci, které jsou dané a se kterými sis ho vzala. Jestli s ním být nechceš, přiznej barvu a odejdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1Janinka1
20.10.24 20:42
Z toho, co píšeš, mi přijde nejlepší varianta se rozvést. Je ti 31, čas na děti a asi je nechceš mít s tím to mužem. Najdi si nějakého bez závazků. A hlavně, nehleď na okolí, oni tvůj život nežijí! 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.10.24 20:44
Netrap všechny a odejdi. Není to žádná ostuda.
Můj muž byl s první ženou ženat sotva rok. Do půl roku po svatbě si našla jiného. Blbý je, že měli dítě. Ale chlap to přežil a nakonec byl rád. I tvůj to zvládne. Není ti 20, neztrácej čas.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.10.24 20:46
@terien vtipné je, že z celého příběhu jste si zapamatovala pouze to, že mám roupy a že se objevil někdo nový. 
Já jsem ochotná se taky ve spoustě věcech změnit. Když mi řekl co mu vadí, dávala jsem si na to pozor, abych ty konkrétní věci dělala, nebo naopak nedělala. Proto očekávám stejný přístup od něj.
- Citovat
- Upravit
20.10.24 20:49
@Anonymní píše: Více
Ale takhle to nefunguje, že si někoho vezmeš a pak ho budeš předělávat. Buď spolu fungujete takoví, jací jste nebo to nemá smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cizinka 999
20.10.24 21:38
@Anonymní píše: Více
Nebude to tim, ze jsi si ho nechtěla vzít a přesto jsi to udělala? Najednou ten pocit, že máš být s tím člověkem na věky?
Clovek by neměl podceňovat své podvědomí.
- Citovat
- Upravit
21.10.24 00:51
@Anonymní píše: Více
Proč je to pořád stejné.
Dlouhé házení špíny na partnera. Ty vlastně nejsi ani moc konkrétní.
Najednou se objevil milenec a já za nic nemůžu.
Ano, přiznej to a rozveď se. Manžel si zaslouží partnerku, která o něj bude stát, jeho dítě či děti si zaslouží klid.
A taky vím, že to neuděláš, protože vztah je jistota, a milenec jen takové vzrušení.
Kdyby jsi si byla tak jistá novým vztahem, tak se tady na nic neptáš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.24 00:52
@Anonymní píše: Více
Ne neočekáváš.
Ty je hledáš pro sebe omluvenku, snažíš se svoje selhání hodit na něj.
Nic jiného v tom není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, asi bych se tu chtěla vypsat. Nevím, co mám dělat… Vzala jsem si před třičtvrtě rokem manžela, i když jsem v hloubi duše věděla, že to nechci. Myslela jsem si, že je to jen předsvatební nervozita. Bohužel mi spousta lidí v mém okolí říkala, ať si to pořádně rozmyslím, že je cítit, že si ho vzít nechci. Byla jsem hloupá, protože jsem se bála všem oznámit, že se svatba ruší.
S manželem jsme spolu 5 let. Společné děti nemáme, má pouze děti z předchozích vztahů. Byl už kdysi ženatý. Nic z toho mi dřív nevadilo. Teď jsme se v poslední době strašně odcizili. Dřív jsme byly opravdu šťastní, ale od svatby je to čím dál tím horší. Už jsem ve fázi, kdy mi vadí, i když mě obejme nebo mi dá pusu. Promlouvala jsem si s ním několikrát, říkala mu, co mi na něm vadí, ale přijde mi, že mě vůbec neposlouchá. Nic se nezměnilo, ani on se nezměnil.
Bohužel jsem momentálně ze všeho vyčerpaná a nevím, co mám dělat. Mám to všechno překousnout a zkusit ještě dál bojovat, nebo odejít, i po tak krátké době manželství? Manžel je hodný a tolerantní muž, ale bohužel jsou věci, které mi na něm a jeho chování vůči mně strašně vadí. Začalo mi vlastně vadit všechno – on, jeho děti, jeho rodina, byt, ve kterém žijeme. Prostě všechno.
Nyní se v mém životě objevil někdo, s kým se po dlouhé době zase cítím dobře. S kým můžu být zase sama sebou. Vím, že by se mnou ten nový muž chtěl být.
Co byste dělali na mém místě? Je tu někdo, kdo se rozváděl po tak krátké době? Mám ještě najít sílu bojovat?