Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bytsamsebou píše: Více
@Bytsamsebou Jo, tahle vlastnost je tak trošku prokletí. A mně se to stalo například i na obhajobách bakalářské práce. Tedy ne mojí, ale já jsem byla v komisi. Studentka něco řekla, mně se to hned v hlavě spojilo s jednou scénou z Červeného trpaslíka a bylo vymalováno. Pokaždé, když jsem se na ni podívala, vybouchla jsem smíchy, až jsem brečela. Musela jsem odejít na chodbu. Fakt trapas největšího kalibru. Nikdo nechápal
![]()
Občas se mě někdo zeptá, co mám za matroš a když řeknu, že nic, tak mi evidentně nevěří
Vždycky říkám, že takový matroš se nedá sehnat, na to musíš mít speciální součástku v mozku ![]()
@Silverine247 píše: Více
Presne s tím mam v poslední době taky problém.. Jakékoliv téma stovi okamžitě na sebe a nikdo se nedostane ke slově
Pak nemusím tzv. slunickare, co všechno hrozně prožívají a skoro jim u toho kapou slzy.
Kuřáci naopak mají moje sympatie.
@Nairobi91 píše: Více
Ja fakt nevim, v cem je problem, na me pusobis sympaticky a jestli mas rada Trpaslika, tak to uz vubec neni o cem. ![]()
Tak treba vypadas jako Romka a lidi maji predsudky a vyhybaji se ti kvuli tomu. ![]()
@Andyss Jo, možné to je. Byť to úplně nechápu, protože mám světlé oči. Ale mám tmavé vlasy a v létě snědší pleť plus takové ostřejší rysy, tak to lidi asi mate ![]()
Každopádně je pravda, že možná v kombinaci s etno oblečením (zlehka ethno) to může být nesympatické. Akorát já se prostě v kostýmku ani v pouzdrových šatech necítím. A v klasické sportovní eleganci (jakože rifle a sportovní mikina apod.) prostě necítím. Nosím sportovní oblečení do lesa nebo do fitka, ale jinak moc ne. Vezmu si ráda barevný šátek přes ramena, výrazné náušnice, ornamentální vzory, širokou čelenku, barevné korálky, výrazné brýle (teda většinou jednu max dvě ze zmíněných věcí). Jo, možná je to fakt moc. Akorát že to jsem prostě JÁ
Jinak jsem to jen já.
@Anonymní píše: Více
Mysli, ze vetsina lidi neresi tolik, co nosis. Ale je pravda, ze v urcitem prostredi to muze byt nepatricne. Muzes kdyžtak poslat nejaky obrázek (klidne z netu), co zhruba nosis a napsat, v jakem oboru pracujes.
@Krákora997 píše: Více
Mně zakladatelka jednou fotku posílala - krásná postava, oblečení nekonzervativní, ale nic ulítlého, korálkové náramky, pěkné dlouhé vlasy. Obličej vidět nebylo, celkový dojem byl, že je to kočka.
Takže tipuji spíš na nějaký problém v jejím chování. ![]()
@Pučálkovic.Amina píše: Více
No muze to byt nastavenim prostředí. Pak tim, co clovek vyzaruje- jestli se chova moc dominantne, moc se prosazuje, nebo naopak moc submisivne a spis podleza. Taky zalezi na kolektivu.
Mne prijde, ze spousta ldii si neda ani zalezet nekoho trosku bliz poznat, hlavně kdyz jde o ustalen kolektiv.
Pak taky jak zapada do prostredi. V byvale praci jsem mela moc milou fajn kolegyni, ale byla proste moc „na výši“. Práci odvedla průměrne, nosila domácí buchty atp., ale prostě tim, ze byla evidentně z dobře situovane rodiny a spoustu beznych starosti neresila (mela zas jiny osobni dramata), tak ji ty mamky nemohly přijít na jmeno.
@Nairobi91 píše: Více
Trochu mimo, chaotik, vymýšlení příběhů a hrabání se v myšlenkách… Nejsi náhodou nediagnostikovaná ADHD? To často přetrvává až do dospělosti. Možná jen nezapadáš do očekávání ostatních, ale jinak mi přijdeš zajímavá.
@Roxy ivka píše: Více
I kdyby ADHD (vim ze u zen je hodne poddiagnostikovane) mela, tak k cemu jí pomůže to vědět? Stejně bude muset peijit na to, jak s NT lidmi vyjít a naučit se jejich normy.
Takže ten proces přijetí a uvědomění si sebe ve finale bude hodně podobný tomu jejímu rozjímání tady.
@Krákora997 píše: Více
Tak rozhodně je lepší to vědět, než nevědět. Už jen vědomí toho, že se tak prostě narodila a není to nějakou její neschopností, udělá, s vyrovnáváním se, mnoho. Pracovat se s tím jistě dá, jen nemusí být k sobě tvrdá, když jí to nepůjde tak samozřejmě, jako většině lidí. Pokud tedy ADHD skutečně má.
@Krákora997 píše: Více
tady mám trochu OT - často se tady v diskusích píše, že u žen je poddiagnostikované ADHD, a u mužů je to jak?
ADHD - to už jsem slyšela na svůj účet několikrát. Nikdy mi ale nebylo diagnostikováno. Jedna psycholožka, ke které jsem chvíli chodila s dcerou, jej také střelila - že se jí zdá, že bych ho mohla mít. Dělala jsem si dřív i nějaký test na netu a vyšlo mi to celkem jednoznačně, že ano. Ale i když tak nějak cítím, že to možná bude můj případ, tak co s tím? Nejsem ve škole, abych kvůli tomu dostala nějaké úlevy. V reálném životě ostatní zajímají výsledky spíš než diagnózy.
Mimochodem mám několik reálně už dlouho diagnostikovaných zdravotních problémů (myslím teď problémy somatické, nikoliv psychické), u kterých vím, že mě brzdí a omezují. Ale v životě jsem nezažila, že by se ke mně někdo choval po zjištění mých diagnóz jinak. Samozřejmě je nevykládám na potkání. Ale v práci je ví prakticky všichni - z bezpečnostních i praktických důvodů. A nijak mi to život neusnadňuje. Jsou na mě stejné požadavky jako na ty, kdo tyhle diagnózy nemají.
Být na sebe víc hodná, to už jsem taky slyšela (konkrétně od terapeutky, kde jsem chtěla chodit kdysi na manželské terapie, ale manžel to bojkotoval, tak jsem chvíli chodila sama). Já na sebe nemůžu být víc hodná, protože to bych se nedokázala postarat o rodinu a vydělat dost peněz. Už jen tyhle dva body vyžadují to, abych na sebe byla mega hodně přísná a držela disciplínu. Bez ní by doma byla skládka, děti by běhaly nahé a jedly nachos a já bych si uprostřed toho všeho četla Miku Waltariho a tancovala na hity z osmdesátek. A byla bych úplně v pohodě.
![]()
Vlastně to nezní tak hrozně ![]()