Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
V jeho věku jsem to měla dost podobně. Motivace žádná, matika mě nebavila ani mi nešla, ono teď v životě stejně řeším něco jiného než je matika z deváté třídy, pokud má něco, co ho baví, tak ať se věnuje primárně tomu. Očividně nechce, co mu to tak místo bití zkusit vysvětlit? A čtyřka z matiky, na nějakou školu se dostane, záleží kam chce jít na školu a pokud chce on někam, kde bude matika důležitá, zkusit motivovat skrz to. Ale jestli vy chcete, aby šel na nějakou školu, na kterou on vlastně vůbec nechce, tak se mu vůbec nedivím.
Příspěvek upraven 30.12.19 v 19:33
@Anonymní píše:
A jakou jinak komunikovat? Když mu říká, řekni pravdu jak si to vypočítal oba víme jak to bylo a zatloukal a zatloukal
Podívej, já jsem dítě který lhalo jako tvůj syn. A ten problém tehdy byl především v rodičích a v jejich přístupu, chování a celkový rodinný situaci.
@warita píše:
no teda nevim, ale nekteri lide jsou vyslovene chronicti lhari. Nemluvim ted o detech, spis o dospelych. Ze deti bezne lzou je normal. Co tim chci rict, ze lidi jsou ruzni, nekteri maji jenom velmi volny vztah k pravde a diagnozu nemaji. Je to proste povahou.
A o bojim se toho že on bude ten chronický lhář bohužel a celý život bude žít,, na hraně” zákona
@Anonymní píše:
A jakou jinak komunikovat? Když mu říká, řekni pravdu jak si to vypočítal oba víme jak to bylo a zatloukal a zatloukal
Potřebuješ začít rozumět potřemám a motivacím ostatním, ne se rozčilovat že jsou jiné, než si čekala.
Není na to jednodchý trik. Zejména pokud si to dosud nedělala a podstatné jsou tvoje principy, tvoje pravda, tvoje rozhodnutí, tak vnímat to odlišné bude docela těžké. Ale čím dříve se to začneš učit, tím snáze budeš s ostantími vycházet, protože pak budete schopní hledat takové řešení, které bude dobré pro všechny, ne že se budeš snažit silou a násilím protlačit jen tvoje řešení - evidetně to už nefunguje.
Zmlátit skorodospělého syna za naprostou prkotinu je selhání - selhání rodičů. To je potřeba si přiznat a poučit se z toho. Bez chyb se člověk nic nenaučí.
@Dlouhovlasá píše:
V jeho věku jsem to měla dost podobně. Motivace žádná, matika mě nebavila ani mi nešla, ono teď v životě stejně řeším něco jiného než je matika z deváté třídy, pokud má něco, co ho baví, tak ať se věnuje primárně tomu. Očividně nechce
Ale jasně baví ho motorky ať se tomu věnuje, ale teď bude vysvědčeni a jestli chce na učňák do škodovky jakože chce, tak proto ale musí něco udělat… a né se na to vykašlat, šulit a lhát
@warita píše:
no teda nevim, ale nekteri lide jsou vyslovene chronicti lhari. Nemluvim ted o detech, spis o dospelych. Ze deti bezne lzou je normal. Co tim chci rict, ze lidi jsou ruzni, nekteri maji jenom velmi volny vztah k pravde a diagnozu nemaji. Je to proste povahou.
Takoví jistě jsou, ale čím víc se zakladatelka projevuje, tím víc si myslím, že chyba nebude v klukovi.
@Ou píše:
Potřebuješ začít rozumět potřemám a motivacím ostatním, ne se rozčilovat že jsou jiné, než si čekala.Není na to jednodchý trik. Zejména pokud si to dosud nedělala a podstatné jsou tvoje principy, tvoje pravda, tvoje rozhodnutí, tak vnímat to odlišné bude docela těžké. Ale čím dříve se to začneš učit, tím snáze budeš s ostantími vycházet, protože pak budete schopní hledat takové řešení, které bude dobré pro všechny, ne že se budeš snažit silou a násilím protlačit jen tvoje řešení - evidetně to už nefunguje.
Zmlátit skorodospělého syna za naprostou prkotinu je selhání - selhání rodičů. To je potřeba si přiznat a poučit se z toho. Bez chyb se člověk nic nenaučí.
Promiň ale lhaní není prkotina. Kor když manžel mu vícekrát u té matiky když jí kontrolovat říkal řekni mi pravdu jak si to vypočítal a on stále lhal dál a dál. Snažíme se mu pomoct ale on nechce. Mám ho teda nechat, ať si dělá se školou co chce a bude mít čtyřky a nebo tedy s ním má mluvit a vysvětlovat a nutit do učení? Já už vážně nevím
@Anonymní píše:
Ale jasně baví ho motorky ať se tomu věnuje, ale teď bude vysvědčeni a jestli chce na učňák do škodovky jakože chce, tak proto ale musí něco udělat… a né se na to vykašlat, šulit a lhát
Jo, moje odpověď se zveřejnila omylem dřív než jsem to dopsala. Chce do škodovky, tak ho k matice motivovat aspoň takhle. A to lhaní mu vysvětlit po dobrém, prostě přijímačky neošulí a tam podvádět nebude moct. Vysvětlit, v klidu si sednout a po dobrém. Žádné nervy, řvaní a bití. ![]()
Zeptal se ho muz, bez predchoziho vyhrozovani, kdyz prasklo, ze lhal, jaky mel motiv tak urputne zapirat? To by asi zajimalo me.
Bere jen nejjednodušší cestu. Je teď v tom věku, kdy mu je opravdu všechno jedno. Zkuste se ho zeptat, co očekává od své budoucnosti? Čím chce skutečně být? Jestli bude říkat, že neví, že mu je to jedno. Je to zase nějaký vzdor, který má v sobě. Nezměnilo se něco doma? Ve škole? Nemá problémy se spolužáky? Nezakoukal se do nějaké holky?
@Lalelale píše:
Takoví jistě jsou, ale čím víc se zakladatelka projevuje, tím víc si myslím, že chyba nebude v klukovi.
Jak to myslíš? Kluk mi může říct cokoliv, jsem máma, která je pohodová a spoustu věcí chápu. Myslím že nám lhat nemusí. On lže i během hovoru když vyprací příběh
@Anonymní píše:
Promiň ale lhaní není prkotina. Kor když manžel mu vícekrát u té matiky když jí kontrolovat říkal řekni mi pravdu jak si to vypočítal a on stále lhal dál a dál. Snažíme se mu pomoct ale on nechce. Mám ho teda nechat, ať si dělá se školou co chce a bude mít čtyřky a nebo tedy s ním má mluvit a vysvětlovat a nutit do učení? Já už vážně nevím
Podle mě jste ty i manžel omezení pouze na “Já” a “moje pravda” a “můj pohled na svět”. A pokud ti ze syna roste chlapec, co se bude pohybovat na hraně zákona.. tak jste selhali hlavně vy, rodiče.
Lhaní je opravdu diagnóza, která může narůst do obludných rozměrů
kdysi jsem měla takového přítele, chvíli mi trvalo než jsem to všechno pochopila, dokonce jsem JÁ navštívila psychologa, neb jsem si fakt myslela, že jsem mimo, nechtěla jsem tomu vůbec věřit, a ten mi to potvrdil
@Anonymní píše:
Promiň ale lhaní není prkotina. Kor když manžel mu vícekrát u té matiky když jí kontrolovat říkal řekni mi pravdu jak si to vypočítal a on stále lhal dál a dál. Snažíme se mu pomoct ale on nechce. Mám ho teda nechat, ať si dělá se školou co chce a bude mít čtyřky a nebo tedy s ním má mluvit a vysvětlovat a nutit do učení? Já už vážně nevím
A nutit do učení není dobrá volba a ani stagnovat a nechat ho si dělat co chce. Sednout si s ním, rozumně si s ním promluvit o budoucnosti, co chce teda dělat, jak si to představuje se školou a s přijímačkami atd… ukázat mu, že cesta skrz lhaní nejede, mluvit, mluvit a mluvit. A když celou dobu lhal, jak to vypočítal, tak proč se ho pořád ptal, ať řekne pravdu, když očividně poznal, že lže? Prostě s klidem říct:,,Já ale vím, že mi kecáš, můžeš mi vysvětlit z jakého důvodu? Nebaví tě to, nechápeš to učivo?"
Ono je jednodušší pak kluka zbít než se ho zeptat na jeho důvody.
@Svistice píše:
Zeptal se ho muz, bez predchoziho vyhrozovani, kdyz prasklo, ze lhal, jaky mel motiv tak urputne zapirat? To by asi zajimalo me.
Jo říkal, že ty dva příklady nevěděl tak opsal výsledky mě ještě tvrdil než to prasklo jak mu vyšla kontrola a jak to tedy umí. Je jen línej teď zabrat a opravdu mu je vše jedno, nevím co s tím