Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zalezelo by take na tom, jak nemocne, jestli by stacila domaci pece..dlouhodoba starost o nemohouciho cloveka, je velmi narocna, pokud a dokud, by to bylo v mych silach a meho manzela, tak ano
Asi dost záleží na vztazích v rodině a pak na konkétní situaci…zázemí a tak,
Za mě ne, bohužel,
@Anonymní píše:
@Pears206 není tohle žádná otázka do pranice. Tady jde i o to, že si pak rodič může myslet, že se ho člověk nechce.
To je složitější problematika. Já v současné situaci ne a v budoucnu taky ne, protože mám zdravotní problém, který mi znemožňuje se fyzicky starat o těžkého dospělého člověka.
Moje babička i děda taky zemřeli na LDN, dva roky po sobě na onko nemoc, protože u nás ani v žádné rodině sourozenců ty podmínky nebyly, všichni měli malé děti, práci, kterou nechtěli/nemohli opustit a bydlení akorát pro sebe.
Navíc já už jsem byla teeneger a s babičkou jsem měla úzký vztah. Jezdila jsem tam a říkala, že by jí u nás nebylo ani dobře. Kde jsou malé děti, je zvýšená hluková hladina. Nemocný člověk chce klid.
Dokud mohli aspoň trochu fungovat, byli ve svém bytě. Potom LDN. Přesto si nemyslím, že to máme v tomto směru nastavené nějak blbě. Měla jsem možnost nahlédnout do rodin, kde se chtějí za každou cenu postarat, protože to vnímají jako Ty. Byly z toho akorát hádky, každý měl svůj program a nechtěl se ho pochopitelně vzdát. Kamarádka dělá v nadaci pečovatelku seniorům, má i nemocné klienty a říkala, že s jejím příchodem se v těchto rodinách vyčistí vzduch. Sami to přiznají u kafe.
Chci to zkusit a uvidím. Zakl.
Je mu z toho i smutno.Doma sama byt nemůže, chci ji dopřát péči a pak se uvidí.
@Pears206 zase mamka to vnímá, že ji člověk nechce, potřebuje vidět zažít co a jak a sama potom posoudí.
@Anonymní píše:
Dobrý večer. Jdu za vámi s otázkou.
Vzaly byste si rodiče k sobě kdyby byli nemohouci? Já ano.
Prosím anonym
U mámy bych neváhala, tam je to samozřejmost. Bohužel, ta už to potřebovat nebude.
Otec má mladou ženu a dceru, očekávám, že se postarají ony. Macecha vyhrožuje, že kdyby potřeboval celodenní péči, tak ho dá do ústavu, protože to zažila její matka s jejím otcem, ale to neberu jako svůj problém. Co si našel, to má.
Tchán má jednak partnerku, sice stejně starou, ale celkem svěží, a jednak předpokládám, že umře s běžeckými botami na nohou nebo na štaflích při dělání elektriky, takže tam nad tím ani nepřemýšlím.
Tchyně s mým mužem celoživotně nemá vztah (já mu připomínám, aby jí občas zavolal), a navíc je zvyklá ve městě 350 km od nás, kde má dceru - moji švagrovou. Tahle švagrová taky dostala po tchyni byt, po kterém jsme sice nijak netoužili, ale měl být původně mužův: tak mi ani není blbé, že to s radostí nechám na ní.
@Anonymní píše:
@Pears206 zase mamka to vnímá, že ji člověk nechce, potřebuje vidět zažít co a jak a sama potom posoudí.
Nemaluj si to narůžovo. Příbuzný pracuje v zařízení sociálních služeb a má i zkušenost z vlastní rodiny. Říkal, že je jednoduší se starat o lidi v zařízení, kde k nim má profesionální odstup a používá zavedené postupy, když se uživatelé chovají neadekvatně a mají neadekvátní požadavky, tak je prostě uvede do nastavených mezí.
Kdežto blízký vydírá a pokud jde o rodiče, tak člověk nemá moc páky, jak je zkrotit.
A podle toho, co píšeš, Tvoje maminka má taky možná sklony k citovému vydírání(nikam nepůjde, tvrdí, že ji nemáme rádi - úplně typické znaky). A Ty mi taky nepřijdeš dvakrát přesvědčena o správnosti tohoto kroku. Spíš si to potřebuješ obhájit sama před sebou.
Hodně štěstí ![]()
Myslim, ze spis ne. Nevyhovujici bydleni, deti, nutnost dvou platu…
Ne. Mamka si vzala k nám domů babičku na konci jejího života a mam z toho můry do dnes. Mamka taky. Babička měla rakovinu slinivky, nejdriv byla zlá, pak oddana a pak měla šílené bolesti, léky na útlum nezabiraly a brečela a křičela bolesti.. Ztrácela se nám pred očima a ten poslední pohled na ní, mi na dlouhé roky zastinil veškeré krásné vzpomínky na ní. Dlouho jsem pak nemohla normálně spát, nejedla jsem.. mamka sama mi řekla, že nechce abych to někdy zazivala s ní. Tohle by podle mého nemělo zažívat žádné dítě a vidět tak rodiče
Myslím, že to by udělal každý. I když vím, že je to velký zásah do osobních životů.
Mě naši sami řekli, že kdyby se někdy něco takového stalo, až budou starší, že chtějí do domova. Nebudeme mít tak velký dům, aby u nás mohl bydlet další člověk. Bychom se tam pozabíjeli. Do toho dvě malé děti. Takže rozhodně ne. Chci dětem dopřát krásné dětství, hodně výletů, snad nějaká ta dovolená. A nic z toho by nebylo možné, kdyby musel někdo být v podstatě pořád doma.
Já taky neočekávám,, že by se o mě jednu mé děti starali, kdybych byla nemohoucí. Radši bych šla do domova, aby mohli žít svůj život a nemuseli se na mě pořád ohlížet.
Ne, a nic podobného nečekám ani od vlastního dítěte, max tak příspěvek na lepší domov, pokud to bude v jejich silách.
@romulkastasulka píše:
Myslím, že to by udělal každý. I když vím, že je to velký zásah do osobních životů.
Jo? A proč se teda u nás tak dlouho čeká na místo v domově důchodců, domě s pečovatelskou službou, v domově pro seniory nebo na DZR, kde je daleko vlídnější prostředí než na LDN? Kdyby to udělal každý, jak píšeš, tyto instituce by byly prázdné ![]()
Ani nahodou.
Tchyne mela doma svou tchyni, a malem ji to znicilo manzelstvi. Strasne obdobi.
Vypada to samaritansky a super, ale rehole je to obrovska.